Jak test probíhal
Porovnávat kvalitu v jednotlivých televizních platformách bez možnosti profesionálních měřících přístrojů a případně i dvou obrazovek se stejnými parametry, je velice ošidné. Každý z diváků má různé nároky a zatímco zkušený uživatel, který může porovnávat například díky satelitu i se zahraničním, bude mít na HD vysílání jiné nároky než člověk, který k televizi s vysokým rozlišením přišel doslova nepolíben, tedy neměl příjem signálu z družice a díky některému z operátorů, jež šíří signál pozemní cestou, se k němu dostal zcela náhodou a vůbec poprvé.
Patřím sice do první kategorie diváků, tedy těch políbených, nicméně byl bych raději, kdyby moje snaha byla chápána jako u nadšeného amatéra, který je sice vybaven kvalitním boxem s operačním systémem Linux, má kvalitní televizor s téměř metrovou úhlopříčkou, ale nedisponuje profesionálním měřícím přístrojem za desítky tisíc korun. Nejsem zkrátka žádná laboratoř, která by testy vyhodnocovala. Musel jsem si tedy vystačit se softwarovými doplňky, které dokážou změřit datový tok v různých fázích pořadu a nahrávkami z boxu. Z obrazu a zvuku jsem i přesto dostal, co to šlo.
Kvalitu HD vysílání jsem posoudil okem na LED televizoru značky Samsung.
Subjektivní kvalita obrazu obou multiplexů
Při porovnání kvality zemského HD vysílání jsem se zaměřil na dva multiplexy. Tím prvním byl test DVB-T2 od Českých Radiokomunikací, tím druhým pak DVB-T od společnosti Digital Broadcasting – multiplex 4. Jako přijímač pro digitální televizi druhé generace posloužila USB klíčenka PCTV 290e, kterou operační systém Linux v boxu načetl jako třetí tuner. Pokud si tedy myslíte, že příjem DVB-T2 v Česku je problém, nemáte tak úplně pravdu. Horší je to spíše s pokrytím, které je pouze v okolí měst Praha a Plzeň.
Kvalitu obrazu ČT 1 HD v multiplexu DVB-T2 Českých Radiokomunikací hodnotím jako velice dobrou. U půlhodinové nahrávky seriálu Ať žijí rytíři, který se vysílal v pátek 24. srpna, byl sice datový tok pouze okolo 5,8 Mbps, ale v obraze jsem nepozoroval artefakty, které by byly způsobeny nízkou velikostí bitrate, případně něco podobného. Rozlišení obrazu je Full HD, tedy 1920×1080 bodů. Ani v potemnělých scénách, u kterých bývá s kvalitou HD obrazu problém, se tentokrát žádná chyba nevyskytla. Kvalita zvukové stopy ve formátu MPEG-4/AAC je 126 kbps.
Multiplex 4 dvojice podnikatelů Radim Pařízek a Vladimír Železný na tom nebyl ve srovnání s velikostí datového toku nijak závratně hůře oproti Českým Radiokomunikacím. Přiznám se ale, že jsem ho dělal ještě v době před vstupem kanálu Fanda a vyřazením stanice ČT 4 HD, čili je možné, že zde společnost Digital Broadcasting provedla nějaké změny. Průměrná velikost datového toku se u půlhodinové nahrávky seriálu Ať žijí rytíři pohybovala okolo 5,4 Mbps, tedy jen o něco málo méně než u Českých Radiokomunikací. Velikost datové toku pro zvuk byla 256 kbps, ale šlo jen o stereo stopu.
Testovaným pořadem se stala pohádka Ať žijí rytíři na stanici ČT 1 HD.
Velikost datového toku není vše
Jak se ale ukazuje, přesto, že průměrná velikost datového toku se u Českých Radiokomunikací a Digital Broadcasting lišila v době testu pouze minimálně, nebyla jediným kritériem. Ve scénách, u nichž bylo dostatečně světla jsem problémy nezaznamenal, objevily se ovšem u částí filmu, které se odehrávaly například v krčmě, případně kobce, tedy prostorách, kde byla místnost naopak potemnělá. Pokud byla například tvář menší velikost a nacházela se dále od objektivu, působila ve většině případů jako „mázlá“ stopa. Obličej bylo možné identifikovat velmi obtížně.
Na našem diskusním fóru jsem narazil také na reakci od některých našich čtenářů, kteří tvrdí, že mají s příjmem kanálu ČT 1 HD problém. Popsal ho mimo jiné uživatel s nickem Trapper33, viz: Fanda jede luxusně (SD), Nova HD přijatelně sem tam kostička (cca. dvě tři poruchy do hodiny), ČT 1 HD špatně 30 – 40 % času sledování prokostičkuje.
Osobně se přiznám, že jsem si vyčlenil na tento problém přibližně hodinu a prozatím jsem ho nezaznamenal. Můžu ale naopak potvrdit, že kvalita stanice Fanda je opravdu na velice dobré obrazové úrovni.
I volně šířený software vám může o kvalitě HD streamu leccos prozradit.
Kvalitu obrazu ovlivní pochopitelně i kvalita materiálu
Nezanedbatelnou roli při porovnání obrazové kvality má nezpochybnitelně i skutečnost, zdali materiál byl natočen v HD nativně, tedy kamery, kterými byl pořízen, jsou určeny pro HD rozlišení, případně, zdali se jedná pouze o materiál přepočítaný. Možností je pochopitelně i to, že pořad (může jít i o celovečerní film) byl natočen na filmový pás, který následnou postprodukcí umožňuje zpracování ve vysokém rozlišení obrazu. Právě tedy je kvalita materiálu velice důležitá.
O této skutečnosti se nezmiňuji náhodou. Narážím na kvalitu čtvrtečního snímku Rebelové režiséra Filipa Renče, který pocházel z roku 2001. Ohledně tohoto filmu jsem se snažil podiskutovat s ostatními ve fóru DigiZone, viz: http://forum.digizone.cz/index.php?topic=2153.0. Ač jsem původně předpokládal, že se jedná o špatný přepis na straně České televize, čtenáři se naopak domnívají, že jde o problém s nedostatečnou kvalitou filmového pásu. To se tedy muselo logicky projevit na výsledném podání HD kopie, která trpěla značným šumem zejména v tmavých scénách.
Dobře nasvětlené scény se ale povedly (viz) a posunují tento film obrazově o nějaký kus dopředu.
V HD rozlišení mohli vidět diváci film Rebelové pouze na obrazovce České televize.
Stále problematické pokrytí multiplexu 4
Multiplex 4 je zatím jedinou relativně dostupnou sítí, která divákům nabízí možnost příjmu programů ve vysokém rozlišení obrazu. Ukázalo se ale, že může jít o tvrzení velice relativní. Na oficiálním profilu Fandy, viz: http://www.facebook.com/fandatv, a také na naši facebookové stránce, viz: http://www.facebook.com/pages/DigiZonecz/284036225379, se objevila většina příspěvků ve smyslu, že diváci nemohou multiplex vůbec zachytit. Problémů je tu hned několik. Pokud je pravda to, co se píše na diskusních fórech, a na řadě vysílačů je pouze jediná anténa (rakvička), nelze se divit, že síť nemůže řada lidí zachytit.
Ve velkých městech vidím největší úskalí pravděpodobně v tom, že společné televizní antény (STA) zkrátka nejsou pro tuto síť připraveny. Do konce listopadu prý chce multiplex pokrývat až 85 % populace. Možné to pochopitelně je, ale dokud na tuto síť nebudou připraveni cíloví zákazníci, tedy diváci, pak by bylo takové síti zcela k ničemu i deklarované celorepublikové pokrytí. Jak se zatím na diskusních fórech ukazuje, tento multiplex pravděpodobně chytají pouze diskutující na odborných stránkách a čtenáři sledující fóra zabývající se digitální televizí. Kolik jich ale v reálu bude? Doufejme, že dostatek, aby se síť podařilo rozvíjet.
Sledujete HD vysílání České televize pozemně?
