Bez peněz na web nelez
O pořádné vzrušení se nedávno postaral Rupert Murdoch, šéf a významný podílník News Corp. To, když prohlásil, že se chystá zpoplatnit přístup na svá online média (News Corp bude účtovat za svůj obsah). Mnoho komentátorů bylo samozřejmě chytřejších, než šéf a zakladatel jednoho z největších mediálních uskupení, když s opovržením Murdochův plán komentovali, častujíc jeho původce i přízvisky tak nelichotivými, jako je „mediální senila“.
Zejména z Čech je těžké tento krok hodnotit. Nevnímáme americkou mentalitu, nevíme, nakolik vážný problém je pro Američana utratit tři dolary, tedy cenu za kávu, jako měsíční předplatné webového zpravodajství. A už vůbec nevidíme pod pokličku, většina z nás neumí ani z hlavy vyjmenovat hlavní média patřící News Corp. Tak abychom si to ujasnili, jsou to především rodiny televizí Fox (terestrická) a Sky (satelitní), z nichž každá má řadu svých regionálních i žánrových kanálů. Z filmových studií si možná vzpomenete na 20th Century Fox, z novin na The Walll Streat Journal, The New York post, dvacítku australských, britský The Sun nebo třeba The Vogue. Na Internetu pak především MySpace, online verze výše zmíněných, 45% podíl ve filmovém Hulu.com, které v USA těžce zatápí Youtube, celkem zhruba padesátka internetových médií zejména v anglofonních oblastech. Tolik k senilovi, jemuž ve výše uvedeném patří čtvrtinový podíl a většina hlasovacích práv v News Corp.
Hrdě prohlásit, že to vidíte jinak, na to už musíte být nějaká autorita, aby váš názor měl proti Murdochovu slovu váhu větší než lví pšouk. Že se k plánu na zpoplatnění obsahu postavili zdrženlivě lidé z Google, nemohlo překvapit. Od firmy, která svou obchodní politiku staví na tom, že někdo jiný tvoří obsah a ona nad ním za nezveřejněnou provizi prodává reklamu, jsme nemohli čekat, že bude nápadům na zobchodování obsahu jiným způsobem tleskat. Tenhle názor nemá s úspěšností Murdochova plánu co dělat, je jen oplátkou na půjčku. Byl to počátkem roku Murdoch, kdo spustil velké tažení mediálních domů proti Google a jeho zvyku „citovat“ na svých stránkách copyrightovaný obsah, který mu nepatří.
Google Vlny
Google musí bojovat na více frontách a snaží se tvářit, že mu to nevadí. Uvidíme. Halasné ohlášení operačního systému, který bude konkurovat Microsoftu a bude druhým operačním systémem Google po Androidu, se nedalo přeslechnout. Včera pro novináře Google představoval svůj nový komunikační systém Wave, který bych nejspíše připodobnil k wiki variantě e-mailu. Je hezký, je funkční, jeho autoři se snažili v online prezentaci přesvědčit, že mají zhruba představu, k čemu chtějí Wave dotlačit, ale novinářům to spíše uniklo. Nebylo se čemu divit, padaly příměry o zvýšení výkonu při práci s lopatou přidáním druhé násady.
Wave tímhle dojmem opravu působí, dovádí komunikaci až na samu hranici myslitelného propojení a online přítomnosti, až tak daleko, že namísto jako prospěšná služba to vypadá jako neustálá online buzerace budoucích neurotiků. Jenže takhle službu odepsat by bylo příliš laciné, dnes ještě není úplně zřejmé, k čemu ji mohou budoucí generace internetistů používat a sám Google připouští, že Wave vidí spíše jako protokolovou platformu než službu s konkrétním účelem. A také to, že smysl jí mohou dát až příští generace.
Wave je pro Google určitá obrana proti Exchange a zároveň Facebooku – proti komu z této dvojky, to zatím není Googlákům jasné, ale proti komukoliv z nich to bude dobře.
Facebook investuje do FriendFeed
FriendFeed používám od doby, co existuje a tak jednou za týden, za dva, mi přijde e-mail, že si mne někdo přidal mezi přátele. Když mi včera ráno přišlo podobných oznámení najednou asi čtyřicet, znamenalo to, že se něco děje. To něco bylo odkoupení FriendFeedu Facebookem za 50 milionů dolarů a okamžitá integrace do rozhraní (Facebook kupuje službu FriendFeed).
FriendFeed je zajímavá služba syndikující obsah, který jednotliví uživatelé vytvářejí na Internetu. Pokud se zajímáte o to, co kde někdo publikuje, stačí ho sledovat na FriendFeedu a dozvíte se vše, co kde napsal, publikoval, jakou fotku kam nahrál. A kromě toho umí v tomtéž vyhledávat, což řadí FriendFeed mezi nejdůležitější vyhledávače v reálném čase dneška – na rozdíl od ostatních si totiž poradí s obsahem umístěným ledaskde, ne jen s Twitterem.
Facebook si touto investicí řeší několik bolístek najednou. Tak především se služba konečně dočkala rozumného vyhledávání, zatím se dalo vyhledávat v názvech fór nebo v přátelích, ale v tom, co kdo napsal, prakticky ne. To akvizice FriendFeedu vyřešila z jedné vody načisto. Zároveň s tím se Facebook navezl do vyhledávání v reálném čase, kde jeho oblíbený konkurent Google hraje třetí ligu a s růstem významu internetových služeb publikujících informace v reálném čase je jeho zaostávání obecně nepříjemným signálem. Tedy hlavně pro investory. Do třetice si Facebook kopl do Twitteru, o němž se soudí, že nyní po integraci FriendFeedu do Facebooku jsou jeho okamžiky sečteny. A za čtvrté, Facebook přebírá tým zkušených vývojářů, od nichž si již dříve „vypůjčil“ pár zajímavých nápadů jako jsou funkce „Like this“ . Milion uživatelů měsíčně už je jen třešnička na dortu, o kterou Facebook vlastně nestál, ale proč ji odmítat.
Facebook se tím vydal jasnou cestou ke komerci a kdo přehlížel až doposud, že Facebook se snaží svou dvousetmilionovou komunitu prodat komukoliv, kdo bude ochoten vytáhnout konvertibilní měnu z prkenice, ten se v měsících příštích poučí. Protože veškeré nové vyhledávání dodané FriendFeedem je tu vlastně jen proto, aby si marketéři mohli zjistit, o čem, kudy a přes koho proudí konverzace a mohli dotyčné oslovit, směrovat je ke svému a za tuto výpomoc odsypat Facebooku penízky. Nebo, že by se očekávalo, že si budou normální lidé prohledávat statuty svých přátel za dva roky zpětně?
Buď, jak buď, pro všechny zúčastněné to vypadá na dobrý obchod. Investoři do FriendFeedu vložili 5 milionů dolarů, dostávají 15 milionů v hotovosti, zbytek do padesáti v akciích. Služba byla sice dobře vnímána odbornou veřejností, ale spíše jako hype, než jako něco praktického – nakonec se prodala díky své pravé podstatě, jako slušně odvedená a zpracovaná technologie, kterou někdo potřeboval. V daném případě Facebook, který s ní pořádně potrápí Google a Twitter.
Microsoft couvá z online reklamy
Zatímco výše uvedená plejáda portálů investuje do budoucnosti, máme tu i zástupy těch, kteří svou pozici z minulosti vyklízejí. V jejich čele překvapivě Microsoft. Jeho šéf Steve Balmer ještě před dvěma lety prohlašoval, že Microsoft bude mít čtvrtinu příjmů z reklamy už v průběhu několika málo let a že nikde není řečeno, že cena příštích Windows nebude založená na zobrazování reklamy.
Zatímco stále není jisté, jak moc veliká zájem bude mít trh o další Windows a zda bude mít vůbec cenu je na trh uvádět, už je zřejmé, že s online reklamou to jde u Microsoftu z kopečka. Dobře je to vidět na kvartálních příjmech microsoftí divize Online Services Business. Ta do konce červena vygenerovala tržby 731 milionů dolarů a o milion vyšší ztrátu, což znamená, že na jeden utržený dolar potřebovala dva dolary vynaložit. Velmi efektivní business. Mimochodem, vezmeme-li v potaz firemní tržby 13,1 miliard dolarů za tu dobu, snadno spočteme, že jde o zhruba pět procent firemních tržeb. Do čtvrtiny je ještě daleko.
A bude ještě dál, protože Microsoftu se nedařilo prolomit do Yahoo. Balmer sice chtěl firmu poprvé v historii dostat do ztráty jen proto, aby Yahoo pohltil, to se mu ale nakonec podařilo. Sice nakonec utrhl sousto tím, že firmě dodá vyhledávací technologii Bing, ovšem bez reklamy – tu si dodá Yahoo samo. Srpnovou novinkou je pak prodej projektu Razorfish, který Microsoft koupil v roce 2007 za nesmyslných 6 miliard dolarů v rámci aQuantive. Tehdy si tímto dealem Balmer přikládal ledový obklad poté, co se Google podařilo výhodněji odkoupit významnějšího reklamního hráče DoubleClick. Dnes mu obklad budou muset přikládat účetní z oddělení odpisů, protože společnost pojmenovanou jako Razorfish, to nejcennější z někdejšího aQuantive dealu, prodal Microsoft za 530 milionů dolarů. Zbyla mu technologická platforma a skupina vývojářů.
Výsledek? Microsoft podle všeho vycouval z online reklamy poté, co draze ověřil, že s ní není schopen účinně vytvářet profit. Vrátí se ke svému core-businessu, tedy software? Nebo co je příští velká věc pro Microsoft? Odchod do memoárů pamětníků?
Apple se rozchází s Googlem
Kruh by se neuzavřel, kdyby někde nebylo cítit nakousnuté jablko se svým charismatickým, leč mírně diktátorským (slovo mírně si škrtněte, dávám ho ze slušnosti) šéfem Stevem Jobsem. Někdejší dobré vztahy s Google jsou pryč, Eric Schmidt sám rezignuje na členství v dozorčí radě Apple, nakonec ale vítězí rozum a firmy si odsouhlasí to, že si nebudou přetahovat zaměstnance a lézt si do know-how (Google vs Apple: spojenectví přerušeno, tasí se kolty, Výkonný ředitel Googlu rezignoval na svou funkci v dozorčí radě společnosti Apple). Co se předvídalo, se splnilo: zájmy obou společností se natolik kříží, že je společný nepřítel Microsoft nemohl udržet pospolu dlouho. I díky tomu, že Microsoftu se tolik nedaří. Rozčarování z vyhození aplikace Google Voice, pro Google poměrně klíčové součásti průlomu do amerického VoIP trhu, bylo jen záminkou, nikoliv příčinou (Vyřazení Google Voice z Apple App store prošetří FCC).
Apple ovšem nespí. Se svými iPhone je úspěšnější než kdykoliv před tím. A nově chce prý přijít s hlubší integrací svého iTunes do sociálních sítí. Jak to bude vypadat, se neví, ale šeptanda slibuje veliké věci. Zatím se ukazuje, že spíše než o vpád Applu do sociálních sítí půjde o integraci s Facebookem, Last.fm a Twitterem: bohužel, realita bývá u Apple šeptandy většinou méně atraktivní.
Společnosti do další desetiletky zbrojí, každý podle toho, kam očekává, že půjde hlavní proud uživatelů. Zatím lze poměrně s jistotou vsázet na média a nejrůznější variace sociálních sítí. Což je bohužel pro těžké finanční dělostřelectvo už poměrně velký rozptyl v náměru. Takže, mnoho štěstí všem.
ČLÁNKY DO MAILU