Před vypnutím analogu na Plzeňsku digihlídky do každé obce?

Praha byla úspěšná, Plzeňsko bude komplikované

O úspěšném vypnutí analogového vysílání z pražského městského vysílače Žižkov, ke kterému došlo koncem dubna, se už řeklo mnoho. Hladký průběh přechodu na digitál překvapil nejen skeptické zástupce komerčních televizí, ale i samotné představitele Národní koordinační skupiny. Podle průzkumů se výraznější problémy sice neočekávaly, ale skutečný výsledek byl do poslední chvíle poměrně nepředvídatelný. Tento výsledek nás příjemně překvapil. Televizní příjem v Praze je bez problémů, jenže uvědomujeme si, že Praha byla ve specificky odlišné situaci. Digitální vysílání zde probíhalo od roku 2000, je tam jiná skladba struktury obyvatelstva, jiná struktura příjmu a je tam i vyšší podíl satelitního a kabelového příjmu. V územní oblasti Plzeň je tento stav srovnatelný možná jen s Plzní nebo Karlovými Vary. Jenže v celé oblasti je mnoho jiných míst, která jsou závislá primárně na terestrickém vysílání, a proto bude přechod mnohem komplikovanější, uvedl národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva.

Kampaň bude velmi podobná jako v Praze, mnoho prvků zůstane – tedy letákové a propagační akce, jezdící digihlídky, semináře pro veřejnost i pro starosty dotčených obcí. Bude pokračovat i systém technické asistence specifickým skupinám osob a institucí, což se projevilo i v Praze, kde docházelo k seminářům pro různé skupiny obyvatelstva včetně například tělesně handicapovaných, neslyšících nebo slabozrakých občanů.

Digihlídky na zavolání do každé obce

Novinkou plzeňské kampaně však budou mobilní digitální hlídky pro jednotlivé obce. Každý starosta bude mít možnost uspořádat ve své obci něco jako „den digitalizace“, kdy do obce přijede vyškolený tým, který místním objasní možnosti digitálního příjmu a ve vhodných případech prakticky předvede příjem digitálního vysílání. Tato nejosobnější forma kampaně se v Praze dosud nerealizovala, s výjimkou veřejných seminářů, o které ale Pražané nejevili dostatečný zájem. Na Plzeňsku a Karlovarsku tedy budou mít osobní prezentace premiéru, a starostové menších obcí tak budou moci využít přítomnosti vyškolených hlídek v obcích a přímo informovat své občany.

Pochopitelně nechceme jezdit do obcí, když tam právě lidé nebudou a proto bude nutné, aby starostové nahlásili konkrétní dny, kdy se může realizovat výjezd pro místní obyvatele, uvedl tiskový mluvčí projektu digitalizace Rostislav Starý. Tím by se měla zaručit i dostatečná účast na podobných seminářích. Semináře pro veřejnost v Praze se totiž potýkaly s nízkým zájmem lidí, a proto chce kampaň tomuto problému předejít.

Subvence pro přeladění analogových dokrývačů zatím nebudou

Podobně jako v Praze, i v územní oblasti Plzeň je mnoho analogových dokrývačů, které by měly zůstat v provozu i po vypnutí analogových vysílačů středního a velkého výkonu. Česká televize potvrdila, že prozatím zachová provoz všech svých analogových dokrývačů, u komerčních televizí je to ale otázka, protože přeladění každého dokrývače na náhradní zdroj signálu stojí několik desítek tisíc korun. Generální ředitel TV Nova Petr Dvořák proto na jedné z konferencí nastínil otázku, zda by mohl stát dotovat vícenáklady televizí v souvislosti se zachováním vysílačů menšího výkonu, které by podle Technického plánu přechodu měly zůstat v provozu až do roku 2011.

Předseda Národní koordinační skupiny Zdeněk Duspiva nám ale řekl, že dotování nákladů z prostředků kampaně zatím legislativa neumožňuje. NKS je ale podobné diskuzi otevřená. Původně jsme tento problém chtěli řešit v rámci novely Zákona o elektronických komunikacích. případně přes zákon o audiovizi. Ani jedna z těchto norem zatím neprošla. Nechceme jít cestou „přílepků“ k jiným nesouvisejícím zákonům, které se projednávají, takže zatím nemůžeme poskytnout garanci uhrazení vícenákladů na přenastavení analogových dokrývačů. Nicméně daly by se najít zdroje, které lze na to využít, ale zatím to není právně možné, uvedl Duspiva.

ČT má dohodnuty první digitální opakovače

Hodně diskutovaným problémem je i dokrývání signálu v digitálním vysílání prostřednictvím digitálních opakovačů, tzv. gapfillerů. Jak uvedl Jiří Vykydal, manažer útvaru rozvoje Českých Radiokomunikací, které zajišťují provoz veřejnoprávního multiplexu, operátor se už s Českou televizí dohodl na zprovoznění prvních digitálních gapfillerů v Územní oblasti Plzeň. Konkrétně jde o lokality Aš, Kraslice, Mariánské Lázně a Rotava. Tyto lokality vyplývají z našich měření, které jsme v oblasti provedli. Pokud najdeme i další oblasti s nedostatečným digitálním signálem, bude možné zvážit výstavbu dalších opakovačů. Závisí to na požadavcích našich partnerů a klientů, uvedl Vykydal.

Zástupce České televize Karel Moulík ale upozornil, že při výstavbě opakovačů je nutná určitá koordinace i se soukromými televizemi. Pokud by totiž ČT v některých oblastech vysílala terestricky jako jediná byť se čtyřmi programy, mohlo by dojít k tomu, že lidé by kvůli komerčním televizím přecházeli na jiné platformy. Pokud budou v některých problémových oblastech vysílat jen programy ČT a lidé nenaladí signál jiných multiplexů, tak si pak stejně pořídí satelit a nebudou tedy potřebovat terestrický signál. Proto je otázka jak správně vynaložit investice do gapfillerů, připomněl Moulík a dodal: Když se budovala dokrývací síť pro analogové vysílání, byla tak hustá kvůli tomu, že terestrický příjem byl tehdy prakticky jediným zdrojem signálu. Dnes už je to jinak, máme víc možností – satelit, kabelovou televizi, IPTV a je třeba i tyto možnosti využít, dodal.

Vypnutí analogu se kvůli volbám posouvat nebude

V souvislosti s vypnutím analogového vysílání na Plzeňsku se objevila i otázka možného posunu termínu kvůli říjnovým předčasným volbám do Poslanecké sněmovny. Zástupci některých kandidujících politických stran se totiž obávají, že po vypnutí analogu nebudou mít obyvatelé Plzeňska a Karlovarska dostatečný přísun informací kvůli možným problémům s příjmem digitálního vysílání. Předseda NKS Duspiva ale posun vypnutí analogu v Územní oblasti Plzeň nevidí reálně. Jsou to mimořádné volby v mimořádném termínu, proto s tím Technický plán přechodu nepočítal, a myslím si, že by nebylo vhodné ho jen kvůli tomu upravovat.

Ani samotné televize nejsou podle něj myšlence nakloněny. Pro vysílatele by to znamenalo další vícenáklady na souběžné vysílání analogu a digitálu. A mohl by nastat i právní spor protože televize vyslovily souhlas s TPP v jisté podobě, a pokud by se změnil, mohlo by to znamenat problémy, dodal předseda Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání.