Jaké příběhy to budou? To se teprve postupně dovídáme. Víme ale, kdo je bude vyprávět.
Po představení první čtveřice pokračujeme dalšími jmény.
Martin Cígler: solidní IT továrník, fotograf, cestovatel
Martin Cígler
Martin je selfmademan, člověk, který vytvořil svůj byznys z ničeho, od nuly. Tak to chodívalo v Americe v devatenáctém století a – v některých případech – u nás na konci dvacátého. Svou firmu založil roku 1990, tedy jakmile to šlo. Pojmenoval ji – jak jinak? – Cígler Software. Dneska to je akciovka s obratem 160 milionů, Martin je předsedou představenstva. Jméno firmy vám možná nic neřekne, protože její hlavní značkou je jméno produktu: Money, široce používaný účetní a ekonomický systém pro menší společnosti. Dvaadvacet let dělají vlastně pořád totéž, ale pořád tak, aby to bylo přesně podle požadavků doby a zákazníků. Solidní řemeslo v době tlučhubů. Mimochodem, Martin nebude hovořit na BIF o svém byznysu, ale o svých zážitcích cestovatele a fotografa. Doufejme, že se z KLDR, kde právě teď je, vrátí v pořádku a včas.
Gabriel Eichler: chlapík, který postavil na nohy VSŽ a poslal AVG na burzu
Gabriel Eichler
Ten pán je legenda, co říct jiného? V osmašedesátém mu bylo osmnáct. Odešel z okupovaného Československa do USA, protloukal se, vystudoval, dosáhl významných pozic v managementu Bank of America, což si všechno můžete přečíst například v jeho profilu na Forbesu. Dneska stojí v čele vlastní investorské společnosti Benson Oak a pustil se do hi-tech. Investoval do brněnské firmy AVG Technologies (tehdy ještě Grisoft) a za osm let ji přivedl k IPO na NYSE jako první českou technologickou společnost. Mezitím měl hodně jiných zážitků, zejména tři roky v čele Východoslovenských železáren, kde sloužil jako generální ředitel a předseda představenstva. Mečiarova vláda tento největší slovenský průmyslový podnik poněkud vybydlela. Po jejím pádu Slovensko potřebovalo firmu dát do pořádku, zhodnotit a prodat zahraničnímu partnerovi, na což si premiér Dzurinda najal právě Gabriela Eichlera – a ten to během tří rušných let dokázal. Až o tom jednou napíše paměti, rád si je přečtu. Slyšel jsem tu a tam útržky a musela to být facha pro pořádného chlapa.
Pavel Kubů: mezi drogami, Intelem a strategií e-health
Pavel Kubů
Pavel Kubů je lékař. Pracuje ale ve společnosti Intel, kde má na starosti produkty a služby pro oblast Healthcare v regionu střední a východní Evropy. Prosazuje zavádění informačních technologií do nemocnic a ordinací. Další doktor, co zběhl od své profese, řeknete si. Jenže je to složitější. Pavel se snaží oba své profesní směry kombinovat. Nejen že se účastní práce na strategiích e-health v České republice, ale je také expertem na adiktologii. Stojí v čele občanského sdružení Drogmem a zasazuje se za legalizaci lékařského využití konopí. Jako aktivní fanda taneční scény a účastník festivalů nejednou poskytoval první pomoc lidem, kteří si zobli něčeho nedobrého… Prostě, rozhodně neodpovídá typické představě manažera velké americké firmy. Přitom jím je, a dělá to výborně! Na BIF bude hovořit o e-health a o Ignáci Semmelweisovi. Těšme se.
Ondřej Šteffl: hlasitý, velmi konstruktivní kritik českého školství
Ondřej Šteffl
Nejednou jsme se pohádali o maturitu z matematiky (o které si myslím, že nemá být povinná, on naopak) a o způsob výuky matematiky (o kterém si on myslí, že je jakžtakž v pořádku, já ne). Jinak si ale rozumíme dobře. Ondřej Šteffl je zakladatelem společnosti Scio, která je dnes největším českým provozovatelem testování žáků základních a středních škol. Dostal se k tomu tak, že už v roce 1990 založil první českou soukromou školu, známý PORG. Vystudoval matfyz, kromě toho má doktorát ze sociologie, vypadá jako horolezec, kterým příležitostně skutečně je; to, když se potřebuje dostat na začátek nějaké extrémního sjezdu pro freeride snowboarding. Píše, diskutuje, přednáší, provokuje. Věří na velké změny ve vzdělávání a je čím dál tím skeptičtější k roli a podobě tradiční školy. Vyvrtá vám díru do hlavy, když si nedáte pozor.
