Hlavní navigace

Předseda Pirátů Ivan Bartoš: Ředitel ČT na naši výzvu zatím nereagoval. Asi až to odvysílá ARD…

Jan Potůček

Na zpracování oficiální stížnosti k Radě ČT si dáváme čas. Chceme, aby byla kvalitní, říká šéf Pirátské strany, která v předčasných volbách získala přes 2,5% hlasů.

Doba čtení: 19 minut

Krátce po volbách jste zveřejnili otevřený dopis generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi, v němž dokládáte diskriminační přístup zpravodajství ČT k Pirátům. Už na něj Petr Dvořák nějak reagoval?

Nereagoval. Nešlo ale o oficiální stížnost, zkoušel jsem jít cestou otevřeného dopisu, protože v minulosti jsme několikrát, nejen kvůli Pirátům, podávali stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a její odpovědi byly většinou dost neuspokojivé. Přístup ČT k předvolebnímu vysílání vyprovokoval naše fanoušky, ale i příznivce jiných stran, které rovněž nedostaly adekvátní prostor, k psaní na stránky ČT na sociálních sítích a posílání e-mailů na Kavčí hory. Možná to byla taková lehká občanská neposlušnost, protože se ty dotazy opakovaly, ale ani tímto způsobem se jejich autoři nedočkali kloudných odpovědí. Některé příspěvky na Facebooku jim byly dokonce mazány. Proto jsem se rozhodl základní výtky sepsat a poslat je jako otevřený dopis Petru Dvořákovi. Odpověď žádnou nemám, dopis jsem ale předal i německým Pirátům, protože by s ČT mohlo hnout, kdyby o tomto případu začala informovat zahraniční média. V minulosti jsme si ověřili, že pokud se o něčem od nás mluví v ARD nebo ZDF, snaží se o tom ČT informovat také, aby byla méně škodná.

To se už někdy stalo?

Ano. Typickým příkladem byla Pirate Party International v roce 2010, největší sraz pirátských stran organizovaný v Praze, kterého se zúčastnil zakladatel Pirátů, vystoupil na něm i světoznámý blogger Cory Doctorow, ale ČT k této akci zaujala pozici mrtvého brouka. V momentě, kdy jsme oznámili, že očekáváme příjezd štábu ZDF a dalších zahraničních televizí, hned druhý den ráno tam stál přenosový vůz ČT. A celý den tuto akci sledoval. Proto si myslím, že pokud se na ČT nevyvine tlak prostřednictvím dalších médií, těžko můžeme od pana Dvořáka čekat nějakou kloudnou odpověď.

Jak dlouho ten dopis Petr Dvořák vlastně má?

Posílal jsem ho minulou středu, takže asi týden.

Proč jste se obraceli na Petra Dvořáka a ne na Radu ČT, která je kontrolním orgánem veřejnoprávní televize a ředitel se jí zodpovídá?

Už v úvodu dopisu jsem napsal, že ho píšu jako občan a jako předseda Pirátské strany. Stížnost k Radě ČT musí být daleko sofistikovanější. V dopise řediteli jsem mohl použít grafiku, je určený spíše pro média, která by se měla zabývat otázkou, jak ČT funguje. U stížnosti pro Radu ČT budeme operovat s konkrétními vysílacími časy a dalšími údaji. Nevím, zda by se vůbec zabývali takovým až populárním shrnutím, které obsahuje dopis Petru Dvořákovi. Každý z těch bodů je ale dost zajímavý na to, aby se jím Rada ČT zabývala.

Takže počítáte s tím, že bude následovat i oficiální stížnost na zpravodajství ČT?

Ano, počítáme, ale z minulosti s tím nemáme dobré zkušenosti, protože například u senátních voleb, v nichž kandidoval Libor Michálek, a kdy ČT neustále používala neplatnou zkratku naší strany ČPS, se nám až po třech měsících podařilo televizi donutit k odpovědi, že si na to už dají pozor. A přesto se jim to dál stávalo. Teď se ve vysílání ČT zase objevovalo staré logo Pirátů, které už dávno nepoužíváme. Proto si myslím, že vymoci si něco u Rady ČT a následně i dohled na to, že se to už skutečně nebude dít, není dostačující. Spíš bych čekal, že se tím bude o to víc zabývat veřejnost a komerční média. Čekají nás volby do Evropského parlamentu, možná i další předčasné volby do Poslanecké sněmovny, a my bychom byli opravdu rádi, kdyby se tato situace neopakovala. ČT má už několik kanálů, které mohou nabízet zpravodajské prvky, takže i při počtu 23 kandidujících stran nevidím žádný důvod, proč přistupovat k nějaké preselekci pochybné agentury, o které se nic moc neví a neumí ani správně sečíst ve výsledném grafu procenta. A pomíjí některé výsledky, na jejichž úkor do průzkumu dostala Zemanovce.

Pojďme tedy zopakovat, co je v té vaší stížnosti adresované Petru Dvořákovi.

Rozdělil jsem ji do čtyř bodů, původně jich ale bylo mnohem víc. Vybral jsem takové nejkřiklavější případy. Vzhledem k tomu, že hodně pracujeme s informačními technologiemi, dopis je zaměřený především na vizuální stránku volebního zpravodajství. Ačkoli televize působí na naši mysl mluveným slovem, divák samozřejmě nejvíce vnímá grafická znázornění a vizuály. Tady, kdybychom pominuli výběr kandidátů do debat, což by bylo na dlouhou debatu a dalo by se to také napadnout, byla grafická znázornění ČT opakovaně – a je třeba zjistit, zda záměrně – zkreslena.

Jedním z prvních bodů stížnosti bylo informování o výsledcích čtvrté vlny předvolebního průzkumu preferencí, kde byl původní graf, který měl určitý počet sloupců, v předposledním byli Piráti a v posledním ostatní strany s celkovou preferencí osmi procent hlasů. V převzaté grafice ČT, která se následně objevila na obrazovce a bylo pod ní napsáno „volební model TNS Aisa“, takže odkazuje na původní data, už Pirátská strana nefiguruje a sloupeček „ostatní strany“ má stále uvedenu hodnotu osm procent, takže v součtu všech prezentovaných stran nevychází 100 procent, ale méně. Pokud šlo o účelovou manipulaci, měli fixlovat aspoň inteligentně.

Prezentaci dat od agentury TNS Aisa kritizujete i v dalších bodech stížnosti.

V dalším případě opět vycházíme z dat stejné agentury, jak se vyvíjí volební preference. Nějakým zázračným způsobem tam zůstala strana SPOZ s 2,5 procenty a obdobně velké strany, které byly součástí předchozí vlny průzkumy volebních preferencí, najednou zmizely, přičemž sloupec „ostatní strany“ narostl na 13 procent. Ptám se tedy, z jakých dat se vycházelo? Měly strany začleněné do sloupce „ostatní“ více nebo stejně procent jako SPOZ, která byla uvedena samostatně? A pokud ano, proč tedy byly zařazeny do společného a nicneříkajícího sloupce? Nejčastější odpověď na tento dotaz zní, že grafická šablona ČT 24 neumožňuje použít tak velký počet sloupců, ale z jiných příkladů vidět, že ten počet může být variabilní. Takže jde skutečně o lacinou odpověď, která k podstatě stížnosti nic neříká.

V dopise Petru Dvořákovi ale zmiňujete i porušení volebního moratoria. Oč šlo?

Jedna z výtek, která se podle mě dost závažná a kdyby se jí chopila nějaká iniciativa, dokonce by se to dalo označit i za narušování demokratického průběhu voleb, byla grafika použitá na informačním webu ČT v sobotu ráno, v druhý den voleb. Tato grafika informovala o připravovaném večerním duelu vítězů voleb, a i když se volební místnosti uzavíraly až za čtyři hodiny, její součástí byla loga KSČM, KDU-ČSL, ČSSD, ODS, TOP 09 a opět SPOZ. Z výtek, které obahuje můj dopis Petru Dvořákovi, tedy jde asi o největší problém. Takové chyby by se měly minimálně odhalovat a vyvozovat z nich odpovědnost, protože pokud se nemají znázorňovat několik dní před volbami v televizi předvolební průzkumy, tak i ilustrační grafika v den voleb může silně ovlivnit rozhodnutí voliče. Ostatně, proti této grafice by se mohl ozvat i pan Babiš a jeho hnutí ANO, které ve volbách skončilo druhé a v této grafice také nefigurovalo.

Opět zdůrazňuji, že vizuální prezentace má na člověka daleko silnější vliv než čísla, která vidí. Možná bych uvedl takový zajímavý případ, který s touto stížností úplně nesouvisí. Před měsícem byly zajímavé debaty o státním rozpočtu na příští rok a ČT k tomu udělala grafiku kulových grafů podle velikosti položek pro jednotlivé resorty. Velikost kruhu měla zobrazovat poodíl ve státním rozpočtu, proporčně to ale neodpovídalo skutečnosti. Třeba 350 milionů korun vydaných na sociální dávky vypadalo jako strašně velké číslo a přitom podobný výdaj v jiném resortu byl zobrazen mnohem menším kruhem. Pro člověka, který stačí pojmout jen nadpisy a grafiku, to je dost zavádějící, protože si v první chvíli neuvědomí souvislost čísel a grafů. Vzniká tím mylný dojem, že na sociální dávky se vydává přemrštěně množství peněz. Ale že resort, který neměl být tolik vidět, je zobrazen jinak, to se už divák nedozví. V dnešní době lidé nemají čas všechno podrobně analyzovat a takto se jimi dá lehce manipulovat.

Stěžujete si ale i na prezentaci volebních výsledků.

Ano, klyž se prezentovaly povolební výsledky, v jednom z grafů se objevil Úsvit, KDU-ČSL, Zelení a SPOZ. Zařazení Zemanovců nechápu, když získali asi polovinu hlasů oproti Pirátům. Možná by bylo zajímavé zveřejnit odpovědi správců stránek ČT na sociálních sítích, ale já je nepovažuji za relevantní. Nemám jim za zlé, že se v takovém návalu komentářů a reakcí snažili zeď čistit od potenciálně problematických příspěvků.

A co tedy odpovídali na námitky, že Zemanovci ve výsledných grafech byli a Piráti ne?

Že ČT vypíchla stranu Zemanovci, protože je zajímavá. To jsem se dočetl na sociální síti ČT. Prý to je proto, že SPOZ je prezidentská strana, přitom nám celou dobu před volbami bylo tvrzeno, že s prezidentem nemá nic společného. Pro diváky prý byla informace o výsledcích SPOZ zajímavá. Myslím si, že by veřejnoprávní televize měla občany informovat o tom, co se skutečně stalo a ne dedukovat, co by je asi tak mohlo zajímat. Fakt, že se Svobodní a Piráti v grafu nevyskytli, s atraktivitou této zprávy nijak nesouvisí.

Předposlední bod naší stížnosti se týká grafů, které se učí děti už na posledních stupních základní školy. ČT v nich znázornila, kolik si jednotlivé strany vydělaly na volbách. Pirátská strana získala státní příspěvek 13 milionů korun. Co je na tom zajímavé – opět to byly dva grafy, na prvním moderátorka ukazovala proporční rozdělení zisku vítězných stran se 102 miliony pro vítěznou ČSSD, 93 milionů pro ANO a podobně. Tento graf vypadal dobře, ale v jeho pokračování, kde se objevily menší strany s příjmy 34 milionů korun a méně, opět grafika neodpovídala číselné informaci.

Jako u těch kruhů se státním rozpočtem?

Ano, například stejná částka 34 milionů korun byla u různých stran zobrazována různými délkami sloupců. 16 milionů korun, což je zhruba polovina z oněch 34 milionů, byla na tomto grafu prezentována jako tři čtvrtě délky sloupce s 34 miliony, osm milionů pro Zemanovce a 12 milionů pro Svobodné bylo zobrazeno v podstatě stejnou délkou. Na internetu jsem narazil na příspěvek, kde si někdo dal tu práci a přepočítal ony peněžní zisky z počtu hlasů na pixely a ukázal, jak by ty sloupce měly vypadat správně. Takže jsem se opět pana ředitele Dvořáka zeptal, zda to bylo dané nedbalostí, záměrem, snahou o zlehčení, nebo to mělo ukázat, že Zemanovci byli ve volbách stejně silní jako Svobodní, protože jejich osm milionů je zobrazeno stejně jako 12 milionů u Svobodných.

Dopis jste zveřejnili na webu Pirátů a odkazy dali na sociální sítě. Jaké jste na něj měli reakce?

Často se objevoval názor, že Piráti zase pláčou a svádí svůj volební výsledek na ČT. V téhle souvislosti vůbec netvrdím, že by nás to přímo poškodilo, skutečně mě zajímá profesionalita a objektivita informování ČT. Nejde o žádné marginálie. Ostatně, v posledním bodu mé stížnosti se ptám, proč ČT tajila informaci o schůzce prezidenta s vybranými zástupci vedení ČT, když ji prokazatelně měla už v sobotu večer. Druhý den vysílala Otázky Václava Moravce s prezidentem Zemanem i místopředsedou ČSSD Haškem a moderátor mohl oběma položit otázku na tuto schůzku. Nevím, nakolik byl informován, že k takové schůzce došlo, ale když ČT měla tento materiál k dispozici, očekával bych, že se objeví už v sobotním večerním zpravodajství. Ale pokud televize hraje dva dny mrtvého brouka, přijde mi to divné. Není to žádné obvinění, pouze se ptám, z jakého důvodu, když ty materiály měli, je nezveřejnili hned.

Podle šéfredaktora zpravodajství Petra Mrzeny měli pouze náznak, kdo by mohl s prezidentem v Lánech jednat, ale samotné aktéry schůzky se jim nepodařilo natočit, proto informaci nepoužili.

ČT informuje a spekuluje o řadě jiných věcí, pracuje dost často s divnými informacemi, kolikrát se ukáže, že i s nepodloženými. Nemyslím si, že by zrovna v tomto případě museli dělat takovou výjimku jenom kvůli tomu, že nemají konkrétní záběry.

Už během předvolební kampaně jste na diskriminaci ze strany ČT upozorňovali happeningy, promítali jste třeba na budovu ČT vlastní vzkazy. Kdo přišel na tenhle nápad?

Takové různé hurá akce Piráti dělají pravidelně. Myslím si, že to politiku oživuje. Nápad vzešel z našeho volebního týmu a poukazoval na naši negativní zkušenost s ČT, kterou jsme opakovaně a marně žádali o poskytnutí informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Opakovaně nám ale nebývá vyhověno. Chtěli jsme na to upozornit právě tímto promítáním. Nikomu jsme tím neublížili, nikoho exterémně neotravovali. Přišlo tam zhruba 50 lidí, ven za námi vyšli i někteří redaktoři zpravodajství ČT. Legrační bylo, že tam zrovna probíhala nějaká další debata lídrů politických stran, takže se okolo mihnul i Tomio Okamura a Miroslav Kalousek, ale my jsme je nijak nekonfrontovali. Chtěli jsme pouze upozornit, že ČT nejen že neplní svoji informační službu ze zákona, ale navíc nám ani neposkytne informace, o které požádáme a na které máme ze zákona nárok.

A jak jste to promítání technicky provedli?

Přijeli jsme před televizi s normálním vysokofrekvenčním laserem, podporu nám dělal bývalý předseda a místopředseda Pirátské strany, který teď dělá informativní rádio Zlatka. Ten nám dělal ozvučení. Informaci o happeningu jsme zveřejnili jenom na Facebooku a vydali k tomu tiskovou zprávu s prohlášením. Nevím, zda to bylo kvůli předvolební kampani, ale celá akce proběhla bez zájmu médií. Napsaly o ní jen dva servery, ale jinak to byl hezký happening a zpříjemnění jinak dost náročné a někdy nudné předvolební kampaně.

Česká televize na vás neposlala ochranku?

Ne, žádný zákon jsme neporušili. Byla tam Policie ČR, ale ochranka žádným způsobem nezasahovala. To se stalo až na demonstraci před superdebatou lídrů, kterou ČT pořádala v Kongresovém centru a zástupce Pirátů do ní nepozvala. Tam fungovala ochranka Kongresového centra a myslím si, že to docela přepískla.

A Policii před budovu České televize poslala sama ČT?

Nevím. Nikdo se tam s námi o tom nebavil, nikdo se neptal, proč se tam ten happening koná. Policie tam byla, protože se tam sešel větší shluk lidí.

Monitorovala tedy situaci.

Ano. Mohutně monitorovala, bylo tam více antonů. Myslím si, že to souviselo i s tím, že v budově ČT probíhala debata lídrů stran a bylo potřeba je ochránit před případným útokem, protože nikdo netušil, proč se tam najednou sešlo 50 lidí.

U Kongresového centra vás bylo podstatně víc. Jak to tam probíhalo?

Svolali jsme tam demonstraci, jejímž prostřednictvím jsme se dožadovali informace, jakým způsobem byli vybráni kandidáti do poslední předvolební debaty a proč jich bylo zrovna devět. Myslím si, že tam dokonce došlo ke změně pravidel, i když to spekuluji. Původně měli být pozváni kandidáti, kteří se dostali do krajských debat, což by tedy znamenalo, že by v superdebatě měli být i Piráti. Možná také Svobodní. Později ale ČT pracovala s informací, že do superdebaty půjdou jen lídři stran, které se probojovaly do více krajských debat. Kritéria té volby se tedy měnila za běhu, a to nám nepřišlo spravedlivé. Proto jsem svolal spontánní mítink před budovu Kongresového centra. Připojili se k němu i Svobodní a paralelně s tím na jiném místě u Kongresového centra protestovala i Jana Bobošíková, která také nebyla do této debaty pozvána. Původně nám přišla nabídnout, abychom naše akce spojili, ale vzhledem k tomu, že týden předtím se nepochopitelně nominovala do velké debaty iDnes.cz, kam původně nebyla pozvaná a Piráti tam nesměli mít svého zástupce, odmítli jsme to. Opět nás tam podporovalo rádio Zlatka, měli jsme tam transparenty, byla to taková živější demonstrace. Já jsem tam hrál na akordeon…

A pak tam došlo k tomu zásahu ochranky.

Ano, podle mého to byl dost agresivní zásah. Následně se na serveru Novinky.cz objevila dezinformace, že tam došlo k nějakému zranění a jakémusi konfliktu s nožem. To byl naprostý nesmysl, na který jsem si potom stěžoval zástupci šéfredaktora deníku Právo, který Novinky provozuje, protože na jednom řádku zprávy bylo napsáno, že Policie na místě nemusela zasahovat a na dalším bylo vyjádření šéfa ochranky, která to vyloženě nezvládla, protože tam docházelo k napadání demonstrantů. Kdyby tam opravdu došlo ze strany demonstrantů k útoku nožem, policisté, co byli na místě, by určitě zasáhli.

Na fakt, že ve zpravodajství ČT před volbami nebylo všechno úplně v pořádku, upozornili minulý týden i samotní redaktoři ČT. Jak vnímáte současnou kauzu různých petic redaktorů, z níž vyplývá, že ČT jasně stranila Zemanovcům a spojencům Miloše Zemana v ČSSD?

Ona to nakonec byla taková dobrá koincidence, protože já jsem o téhle iniciativě redaktorů ČT nevěděl. Probíhala paralelně se vznikem naší výzvy řediteli ČT. Na facebookových stránkách Pirátské strany jsme tyto dvě události spojili. Když jsme informovali o našem dopise Petru Dvořákovi, doplnili jsme tam i zmínku o aktivitách reportérů. ČT je podle mě organismus, který žije sám o sobě, nemusí tam panovat nejlepší vztahy. S nespokojenými redaktory jsme nemluvili. Já proti redaktorům ČT nic nemám, ani proti těm, kteří o nás informovali tak, jak informovali. Chápu, že pokud tam dochází k nějakým manipulacím, přichází to shora a jednotliví reportéři to ani nemohou ovlivnit, protože třeba texty, které se čtou ze čtecího zařízení, vznikají někde úplně jinde a autor reportáže se na nich vůbec nepodílí. Situaci v ČT ale sleduji se zájmem. Dlouho se ví, že jisté informace mají v ČT větší důležitost a že si to televize určuje interně sama. Čas od času se proti tomu někdo ozve. Spíš mě zajímá, zda to takto bude fungovat i do budoucna a co udělat pro to, aby se to změnilo.

Nebylo by praktičtější spojit ten váš podnět se stížností redaktorů ČT, kterou se bude už tuto středu 6. listopadu zabývat Rada ČT?

Termín zasedání Rady ČT je šibeniční a vzhledem k tomu, že Piráti jsou stranou dobrovolníků, kteří za to neberou žádné peníze, připravit opravdu sofistikovanou stížnost trvá docela dlouho. Dopis, který jsme zaslali Petru Dvořákovi, se dá odbýt argumenty, že to bylo příliš narychlo, nebyli jsme na to připraveni, apod. Pokud by mělo jít o seriózní podání k Radě ČT, muselo by to být daleko seriózněji zpracované. Nepředpokládám, že bychom to do středy stihli. Na pirátském fóru ale probíhají různé iniciativy ke konkrétním bodům stížnosti. Vzniká tam galerie vizuálů ČT, kde se objevují ony chyby. Teď je ale příliš krátce po volbách a lidé jsou příliš vyčerpaní na to, aby hned dávali dohromady oficiální stížnost. Navíc když by to potom spustilo lavinu mediálního zájmu. Potřebujeme si připravit správnou argumentaci a jasná fakta, aby to bylo naprosto korektní.

Nesmí to být nic vágního, na co by nám Rada opět odpověděla, že „vámi uvedený pořad nebyl v tuto chvíli vysílán, protože…“ U mnoha médií – nejen ČT – jsme se také setkali s tím, že pokud je upozorníme na chybu, napraví ji, ale už o tom nedají veřejně vědět, takže mezi lidmi stejně koluje nesprávná interpretace. V článcích, které opraví, tedy chybí upozornění, že byl aktualizován nebo doplněn. I z toho důvodu chceme mít všechny pořady zdokumentované. Nechci být úplně paranoik, abych si myslel, že to televize bude měnit i v televizním archivu, ale vyměnit grafiku v rámci nějaké sekvence není zase tak složité. Nechci, abychom potom byli za hlupáky.

Kontaktovali jste se poté, co jste zjistili, že paralelně s vaší stížností vzniká i další přímo uvnitř ČT, s redaktory zpravodajství?

Já osobně jsem nebyl kontaktu s nikým z ČT. Pracoval jsem s informacemi z médií, ale domnívám se, že mediální interpretace toho, co se v ČT děje, je také zkreslená a nepřesná. Sám do vztahů uvnitř ČT nevidím, takže kdybych je měl komentovat, musel bych si nastudovat zaměstnaneckou strukturu, která by měla být také veřejně k dispozici, ne pouze obrázky, jak kdo co schvaluje, ale i matice, kdo je za co odpovědný, protože je lehké – a dělají to i někteří naši fanoušci – střílet do někoho, kdo třeba ani není iniciátorem a nemohl nijak ovlivnit průběh mediálního výstupu.

Piráti v předčasných volbách získali 2,5 procenta hlasů. Pokud byste překročili hranici tří procent, měli byste nárok na pravidelný státní příspěvek na činnost, takhle máte jen jednorázový příspěvek za počet hlasů. Myslíte si, že kdyby vás ČT ve svém zpravodajství neupozaďovala, těch tří procent byste dosáhli?

Kdyby ČT postupovala objektivně a plnila svoji veřejnoprávní roli, volební výsledek by vypadal úplně jinak, a to nezávisle na tom, jak by dopadli Piráti. Myslím si, že kdyby strany, které taky mají co říct, měly stejnou šanci jako ty, které byly ve vysílání upřednostňované, výsledek by byl jiný. Jenže pak narážíte na argumentaci, že vaši zástupci mohou vystoupit v pořadu Politické spektrum. To tuším pronesl i Václav Moravec v jedné z diskusí, a pan Hannig ze Strany zdravého rozumu ho okřiknul, že nemůže porovnávat velkou předvolební debatu v prime time s nějakým prostorem v podvečeru, jakým je třeba právě Politické spektrum, kterému my Piráti říkáme pořad pro ubulené strany. Výsledky by tedy určitě vypadaly jinak, ale vůbec bych je nechtěl vázat na peníze, které získáme za hlasy voličů. My jsme za ně rádi, nevrazíme je do další kampaně tak, jak to dělají jiné strany, které dostanou státní příspěvek, investují ho do další kampaně a tak to točí stále dokola.

Myslíte Janu Bobošíkovou?

Té se to teď nepovedlo, ale dělají to i velké strany. Pokud to není strana, pro kterou je i 100 milionů státního příspěvku směšných, jako je tomu u hnutí ANO Andreje Babiše, tak to dělají i tradiční partaje. Všechny si půjčují na kampaně. Byl bych rád za více procent pro Piráty, ale ne z toho důvodu, že by to pro nás znamenalo dalších šest milionů korun ročně ve státním příspěvku, protože si myslím, že se politika dá dělat s daleko nižšími rozpočty. Když porovnám náklady kampaní, nás vyšel jeden hlas v těchto volbách asi na tři až pět korun. Pokud bychom to hloupě přepočetli, a už se to někde objevilo, výnosnost z jednoho našeho hlasu byla přes 90 korun. Já si ale skutečně myslím, že na efektivní a slušnou kampaň strana nepotřebuje miliony. Ani na svoji činnost. Nechtěl bych to tedy formulovat tak, že kdyby nám ČT vyšla před volbami vstříc, měli bychom víc než tři procenta a tím pádem i víc peněz. To není ani východisko, ani důvod té mé stížnosti.

Bavíme se pořád o ČT, ale jak se k vám během předvolební kampaně choval Český rozhlas?

Český rozhlas byl daleko spravedlivější a co do obsazenosti pořadů plnil svoji veřejnoprávní roli daleko lépe. Bylo to vidět při jednotlivých krajských debatách, kam byli přizváni všichni lídři, kteří kandidovali a byli vylosováni a konfrontováni. Ale rozhlas je zase jiné médium, má jinou programovou skladbu, pracuje s mluveným slovem… Ale co do rovnosti šancí rozhlas fungoval daleko lépe.

A komerční média? Předpokládám, že na Novu nebo Primu jste se vůbec nedostali.

(smích) To není stopka, oni si prostě svoji programovou skladbu tvoří, jak chtějí. Je to i provázané na inzerenty, před volbami jsme viděli i politické reklamy, třeba na Vodňanské kuře… Ve světě komerčních médií fungují úplně jiná pravidla, a to jsou pravidla inzerentů, sponzorů stran, a rozkrývat je je velmi těžké. Třeba na první pohled vyloženě útočný článek, který se objevil v jednom časopisu a rozkrývá, jak pan Babiš platí 56 tisíc korun lídrům svých kandidátek a měl by vlastně pana Babiše poškozovat, vlastně předsedovi ANO určitým způsobem umožňuje legitimizovat přístup k těmto platbám. Co mě před volbami překvapilo, byl přístup bulvárních médií, která jindy dokáží z nicoty udělat velkou show. V předvolební době k nim ale nešlo prorazit ani s velmi vtipným happeningem, ani kdybyste se rozkrájel. To je skutečně kvůli tomu, že nejde jenom o politické strany, ale zasahují do toho inzerenti a úplně jiní lidé než politici.

Foto: Piráti.cz

Otevřený dopis Pirátů generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi by potucek793

Našli jste v článku chybu?