Hlavní navigace

Předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák: Už se nás ptali na třetí digitální dividendu, ale ta není na pořadu dne

Jan Potůček

„Novou verzi Strategie správy spektra zveřejníme do poloviny května,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz šéf telekomunikačního úřadu

Doba čtení: 17 minut

Už jste se vypořádali s vlnou odporu televizních vysílatelů k vaší Strategii správy spektra? Označují ji za řízenou likvidaci zemského digitálního televizního vysílání.

Jsem rád, že mám možnost představit, co mělo být cílem konceptu Strategie správy spektra. Když jsem ještě pracoval na ministerstvu průmyslu a obchodu, chyběla mi nějaká vize státu, jak by měly být využívány kmitočty. Některá rozhodnutí regulátora byla v minulosti napadána, že jsou buď v opozici k tomu, co tvrdil před rokem, nebo že nejsou dostatečně transparentní a diskutovaná. Takže jsem si říkal, že po vzoru jiných států by bylo vhodné, aby i Česká republika dala na stůl dokument, jakou má představu využívání spektra, jaké je jeho současné využití, jaké by mělo být za pět let, jaké z toho vyplývají benefity pro stát, apod. A že by regulátor měl připravit a přijmout tento materiál, a protože se využívání spektra netýká jenom telekomunikací, ale i oblasti audiovize, armády, bezpečnostních složek, měla by být s tímto materiálem seznámena i vláda. Tuto základní představu jsme vtělili do dokumentu Digitální Česko 2.0, který dal za úkol ČTÚ vytvořit Strategii správy spektra. V době psaní Digitálního Česka jsem ještě netušil, že se stanu radním a posléze předsedou Rady ČTÚ a budu tento materiál naplňovat.

Jak se to daří?

Jedním z našich cílů je pokusit se dát karty na stůl, aby bylo jasné, jak by měly být využívány kmitočty. V minulosti se úřad snažil připravit jakousi strategii jenom k určitým částem spektra, k hlavním zájmovým oblastem. „Nevýhodou“ tohoto transparentního přístupu je, že pokud všechno půjde dobře, budeme mít na papíře určitý závazek, kterého se pak budeme muset jako regulátor držet. Co se týká samotného materiálu, zpracovali jsme verzi, která je hodně edukativní, vysvětluje, jakým způsobem se spektrum licencuje, jak dělí jednotlivá pásma, je tam i hodně mezinárodní přesah. To je podle mě plus tohoto dokumentu, takže i širší veřejnost má možnost seznámit se s tím, jak se například v rámci mezinárodních organizací koordinují kmitočty.

Strategii správy spektra jste loni v prosinci poskytli k veřejnému připomínkovému řízení. Jaký je jeho výsledek?

Jedním z výsledků byl samozřejmě zájmový rozpor mezi mobilními operátory a televizemi v otázce dalšího využívání části spektra v pásmu 700 MHz. Snažili jsme se tyto připomínky zapracovat tak, aby některé pasáže zbytečně nevzbuzovaly paniku a aby text byl více srozumitelný, aby i ve smyslu závazků, které máme z Digitálního Česka 2.0, bylo jasné, že terestrická televizní platforma je pro Českou republiku důležitá. Další kroky, které povedou k rozhodování o využití pásma 700 MHz, musí vzít v potaz jeho současné využití a fakt, že i Digitální Česko 2.0 říká, že rozsah televizního vysílání by měl zůstat zachován v současném objemu i po dalších krocích, které nás budou čekat. Teď jsme ve fázi, kdy Rada ČTÚ dostala návrh vypořádání připomínek, respektive nový text Strategie správy spektra. Jednotliví členové Rady mohli do minulého pátku zasílat svoje připomínky a návrhy úprav. Ty by měly být následně zapracovány, materiál by měl znovu projít Radou ČTÚ a potom bude zveřejněno vypořádání připomínek z veřejné konzultace a nový návrh Strategie správy spektra půjde do meziresortního řízení.

Kdy by k tomu mělo dojít? Máte nějaký termín?

Za dva týdny by se toto téma mělo opět objevit na Radě ČTÚ, a pokud Radou projde, myslím si, že do dalšího týdne by měl být návrh rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. Takže nad rámec vlastní veřejné konzultace jsme celý proces zopakovali, protože si myslíme, že to je opravdu důležité téma a materiál, až půjde na vládu, by v sobě měl opravdu nést všechna stanoviska – nejenom od ČTÚ a státní správy.

A nový návrh Strategie správy spektra zveřejníte kdy? Jak to tak počítám, vycházelo by to asi na červen?

Na předložení do vlády máme termín do konce června. Předpokládám, že dílčí zveřejnění, respektive rozeslání návrhu do meziresortního připomínkového řízení, proběhne kolem poloviny května, abychom stihli finální termín pro vládu.

V původní verzi dokumentu jste přeci jenom trochu vzbudili paniku tím, že předjímáte odejmutí pásma 700 MHz televiznímu vysílání v rámci tzv. druhé digitální dividendy. O tom má ale rozhodnout až radiokomunikační konference WRC 2015 v příštím roce, a zatím není jisté, zda se tak skutečně stane. Jak to definujete v nové verzi dokumentu?

Musíme ty procesy rozdělit na mezinárodní a národní úroveň. Od roku 2012 tady probíhají kroky k tomu, aby pásmo 700 MHz bylo prvním celosvětově harmonizovaným pásmem pro využití elektronických komunikací. V materiálu, který byl schválen v roce 2012, se mluví o koprimárním využití pásma 700 MHz, tedy jak pro televize, tak pro elektronické komunikace. Směřuje to ale spíše k využití pro elektronické komunikace. Finální technické parametry tohoto využití by měly být schváleny na WRC 2015 a následně, pokud zůstaneme u mezinárodní scény, existuje politika rádiového spektra, kterou přijal Evropský parlament a členské státy EU, kde je závazek vyčlenit určitý objem spektra – tuším, že 1 250 MHz – do roku 2020 pro sítě elektronických komunikací, tedy broadband. Tento závazek v sobě potenciálně zahrnuje i druhou digitální dividendu. Takže lze očekávat, že v momentě, kdy dojde k celosvětové harmonizaci v rámci ITU, může Evropská komise předložit návrh – obdobně jako tomu bylo s využitím pásma 800 MHz – na technické využití a termín přidělení pásma 700 MHz.

To je ten mezinárodní proces. A pro ten by Česká republika měla mít formulovánu svoji národní pozici, a tato národní pozice by byla i pozicí pro WRC 2015. V současné době existuje úzus, že výsledky světových radiokomunikačních konferencí i základní dokumenty ITU jsou prezidentskou smlouvou. Jak vlastní přípravný proces, tedy schválení delegace, která pojede na WRC 2015, tak i mandát, s kterým tam pojede, prochází vládou. A stejně tak finálně i výsledky toho jednání, například Ženeva 2006 byla dokonce prohlášena tak trochu paradoxně ministerstvem zahraničních věcí za prezidentskou smlouvu, takže šla do parlamentu a byla tam ratifikována. Tím chci říct, že ČTÚ pro mezinárodní vyjednávání připraví nějaké technické pozice, které by pak měly být vstupem pro širší diskusi v rámci vlády.

A co ta národní úroveň?

K ní se právě dostávám. V rámci celého toho přípravného procesu nám tady tak trochu chybí odpovědi na otázky, které se týkají jednak případné migrace pásma 700 MHz, a také přechodu na DVB-T2. Třeba definice média veřejné služby: jakou roli bude mít v rámci tohoto procesu Česká televize se svým veřejnoprávním multiplexem? Nabízí se otázka dopadu na koncového uživatele a dostupnosti koncových zařízení, která umožní příjem DVB-T2. Otázka pro provozovatele sítí, na jakém kompresním standardu se dohodnou. Bude to H.264 nebo H.265? Je to něco, co by měl říci stát ze své regulační funkce, anebo by tomu měla předcházet dohoda všech subjektů?

Loni na podzim ČTÚ inicioval vznik pracovní skupiny pro zavádění DVB-T2. Už reálně existuje?

Skupina vznikla. Iniciace proběhla v listopadu a s určitým zpožděním, daným i vývojem v EU, protože komisařka pro telekomunikace si vytvořila svoji vlastní skupinu pro vytvoření Zprávy dopadů využívání pásma UHF, jejíž výsledky budou k dispozici v červnu. Skupina se poprvé sešla toto pondělí. Chtěli jsme tímto setkáním zahájit diskusi, a protože jsou v této skupiny zastoupeny i ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo kultury, očekáváme, že se na ní budou řešit i otázky, které přesahují kompetence ČTÚ. Jedna věc je technické využívání spektra a druhá jakási strategie digitalizace média veřejné služby, právě s ohledem na přesahy, které tam jsou.

DVB-T2 v současné době testují České Radiokomunikace v Praze. Kdy by podle vás mohlo přijít nějaké stálejší pilotní vysílání v tomto standardu, volně dostupné divákům?

Otázka je, co definujete pilotním vysíláním. Náš zákon tento institut nezná, podle něj lze řádně využívat kmitočty na základě individuálního oprávnění, anebo je tu možnost experimentálního vysílání. V tomto režimu jedou právě České Radiokomunikace. Tato věc je trochu vázána na otázku souběhu vysílání DVB-T a DVB-T2. Operátoři současných celoplošných sítí mají technologicky neutrální příděly, takže pokud by chtěli přejít na DVB-T2, nic jim v tom nebrání.

Ale byla by to z jejich strany sebevražda, protože diváci nemají přijímače s tunery DVB-T2.

Ano, z různých důvodů to není tak úplně reálné. Proto na základě názorů, které uslyšíme od jednotlivých hráčů, připravíme scénáře možných souběhů vysílání v obou standardech a s těmito scénáři potom seznámíme vládu v rámci širší diskuse o celém procesu.

Zásadní otázka ale zní, kdo to souběžné vysílání bude platit, protože televizím se do toho chtít nebude. Platily už souběh analogového a digitálního vysílání v době, kdy přišla ekonomická krize. Dnešní situace na trhu s televizní reklamou jim to neumožňuje.

To je právě prostor pro určitou dohodu. Jestliže v roce 2014 zahajujeme debatu o dalším vývoji, je zde dostatečný prostor pro dohodu všech komerčních subjektů na tom, jak definovat souběh vysílání, jak by mohl být dlouhý, jaké jsou plusy a mínusy pro koncového spotřebitele, kdo bude plnit roli edukátora koncového spotřebitele, že přechod na DVB-T2 technologii pro něj znamená plus a že při nejbližší koupi nového televizoru by měl zvážit jeho technické parametry. Má to být stát, který prošel přechodem z analogového na digitální vysílání a má to být direktivní scénář a la Technický plán přechodu, nebo zde má být nějaký prostor pro samoregulaci se specifickým postavením média veřejné služby? To je to, co bychom si měli říct: zda to má být stát, kdo to vezme do ruky a řekne termíny, nebo se všichni hráči dohodnou na společném postupu a budou mít ten proces více pod kontrolou.

Je reálná i možnost, že by souběžné vysílání DVB-T a DVB-T2 financoval stát?

To se ptáte na špatném úřadě.

Zajímá mě váš osobní názor.

Neumím představit, z jakého titulu by stát měl tento souběh financovat. Tímto způsobem by pak mohly vzniknout nároky od jiných platforem. Například proč, když se stát finančně angažuje v terestrice, nepodporuje satelitní přijímače pro sociálně slabší rodiny?

To jsme zažili už v rámci TPP a informační kampaně k digitalizaci, kdy si podporu v této kampani vybojovali satelitní operátoři.

Neumím si opravdu představit ten titul, z jakého důvodu by stát pomáhal komerčním subjektům plnit jejich byznysplán.

Máte představu o tom, jak by po přechodu na DVB-T2 mělo pokračovat regionální televizní vysílání? Zda to tedy vůbec bude technicky možné? ČTÚ přidělil po dokončení televizní digitalizace kmitočty několika regionálním sítím DVB-T, oprávnění jsou ale platná jen do roku 2017. Týká se to ale i multiplexů, které jsou diváky hojně využívány, jako je Regionální síť 7 s novými programy České televize a HD verzemi jejích kanálů. Ve chvíli, kdy by operátor musel tuto síť vypnout, vznikne tu tlak veřejnosti na to, aby o tyto programy nepřišla.

Jedna věc je technikálie, kdy současní držitelé individuálních oprávnění ví koncové datum, druhá věc určitá definice zájmu státu na regionálním vysílání a na jeho budoucnosti. To podle mě přesahuje možnosti ČTÚ. Umím si představit, že v rámci přechodu na DVB-T2 vznikne dostatečný prostor ve čtyřech celoplošných multiplexech pro regionalizaci vysílání.

Ale problém je v tom, že u DVB-T2 se celoplošné sítě složí ze dvou nebo tří vysílacích kanálů, což fakticky znemožní regionalizaci celoplošných sítí…

Na tuto diskusi je ještě čas. Je otázka, zda to řešení, kdy jedna regionální síť DVB-T je v podstatě celoplošná a umožňuje ČT rozšiřovat její programovou nabídku, je správné. Zda to je z definice správný způsob a zda by se pro regionalizaci vysílání a pro plnění úkolů a cílů ČT neměl hledat nějaký jiný prostor.

Druhá digitální dividenda je zatím hudbou budoucnosti, první už proběhla a na vydražených kmitočtech v pásmu 800 MHz se už spouští služba LTE. U té byly velké obavy kvůli vzájemnému rušení s DVB-T. První základové stanice LTE byly spuštěny před měsícem v Praze a na Plzeňsku. Došlo k nějakému rušení?

Pod vlivem těchto obav, které se objevily i v rámci veřejné konzultace k podmínkám aukce, jsme v podmínkách pro dražitele kmitočtů upravili určitý mechanismus experimentálního vysílání, odladění provozu základových stanic (BTS) pro případ, že by tam vznikl nějaký problém. Tento systém jsme potom ještě dále rozpracovali, takže na našich webových stránkách může jednotlivý uživatel v momentě, kdy mu vypadne televizní signál, zjistit, zda byla v dané oblasti spuštěna BTS, zjistí tam kontakty na naše pracovníky a na proškolené anténářské firmy, které by mu měly pomoci. Snažili jsme se tedy vytvořit „systém včasné reakce“. Od nájezdu prvních BTS, tedy měsíc dozadu, jsme zaznamenali pouze jeden případ rušení, který byl odstraněn mobilním operátorem, protože vznikl v okruhu jeho BTS. Bylo to poměrně rychlé. Postupně se spouští další základové stanice. Protože je to hodně vázané na hustotu sídel, stav společných televizních antén (STA), je těžké říct, a porovnat se zahraničními státy, kolika lidí se to může dotknout a jak. Myslím si ale, že systém reakce a rychlého řešení problému máme poměrně propracovaný. I operátoři jsou aktivní, jsou připraveni nést náklady tohoto procesu.

Ve chvíli, kdy takové rušení nastane, má přednost televizní vysílání před LTE, nebo naopak?

To se takhle říct nedá, jsou dva možné případy rušení. Jeden případ je přebuzení BTS, což se může stát kterémukoli operátorovi, a pak je případ operátora, který je nejblíž televiznímu pásmu, kdy za ním jde opět povinnost upravit antény, zainvestovat do filtrů… Můžou nastat dva typy rušení: magnetickým polem, kdy máte BTS na domě, a jejím provozem můžete zarušit některé byty, které přijímají televizní vysílání na blízké frekvenci. Dochází k tomu za určitých podmínek, které jsou přesně definované. Při takové situaci mohou být zarušeny kanály 59 a 60, které přiléhají k pásmu 800 MHz. Zatím máme hlášen jeden takový případ.

Počítá se v případě takových rušení i s výměnami vysílacích kanálů některých televizních sítí? Nebo se vždycky bude muset přizpůsobit mobilní operátor se svojí BTS?

Spíš to zatíží mobilního operátora. Pravděpodobnosti rušení můžou být v případě pokojových antén, nebo různých náhražkových antén, nebo v případě, že televizní signál je slabší než výkon BTS. A také při příjmu televizního signálu přes nevhodně zapojené STA. Právě kvůli tomu jsme provedli školení anténářských firem, aby v případě, že takový problém bude trvat, došlo k úpravě anténních systémů. Není tedy třeba hledat nové vysílací kanály pro DVB-T, stačí uvést STA do souladu s tím, jak mají vypadat, a televize vám půjde v pořádku.

Náklady na odstranění problému s rušením signálu DVB-T jdou vždycky za mobilním operátorem, který v daném místě zprovoznil BTS?

Takhle generálně se to říci nedá. Tam, kde je příjmová televizní anténa v takovém stavu, že v daném pásmu zesílí úplně všechno, protože používá třeba ještě starší typy zesilovačů z dob analogového vysílání, je třeba vyměnit kompomenty této antény, aby splňovala nároky na příjem zemského digitálního televizního signálu. V případě, že je příčinou rušení přebuzená BTS, náklady jdou samozřejmě za mobilním operátorem.

Na internetu jsem zaregistroval i první zmínky o možné třetí digitální dividendě v pásmu 600 MHz. O tom se skutečně někde diskutuje, nebo to je jenom spekulace?

V rámci jednání s GSM asociací, kde jsme se bavili o výsledcích aukce v České republice, mě jejich expert na spektrum překvapil otázkou, jak to u nás vidíme s digitální dividendou 3. Upozornil jsem ho, že u nás je 61 procent domácností závislých na terestrickém příjmu televize, že to je důležitá platforma pro Českou republiku a pokud se bavíme o digitální dividendě 2, názory na ni se různí, stojí proti sobě dvě strany a naším cílem je najít nějaký kompromis na základě současného modu vivendi. Načež otevřeli pusu oni a veškeré debaty o digitální dividendě 3 tím skončily. Myslím si, že to není otázka, která by byla na pořadu dne.

Pojďme ještě k digitálnímu rozhlasu. ČTÚ už delší dobu slibuje vypsat aukce na celoplošné sítě v III. pásmu, ale dosud se tak nestalo. Kdy se tak stane?

ČTÚ nejenom slibuje vypsání, ale je v podstatě připraven vypsat samotný tendr na kmitočty v III. pásmu pro digitální rozhlas. Nic tomu nebrání, kromě jedné malé drobnosti: nepřipravenosti mediální legislativy na celý tento proces. V posledních měsících totiž byla zdůrazňována role Českého rozhlasu jako lídra digitalizace, obdobně jako tomu bylo s ČT u televizní digitalizace. Rozhlas by měl mít stejně jako ČT svůj vlastní multiplex pro svoji programovou nabídku. Bohužel, když se podíváte do zákona o Českém rozhlase, tak tam takováto ustanovení nenajdete. A když se podíváte do audiovizuálního zákona, jsou tam stále některá omezení pro liberalizaci rozhlasového vysílání v České republice. Platí tedy, že na rozhlasovou digitalizaci jsme po technické stránce připraveni, ale bohužel nám trošku pokulhává legislativní stránka věci. Otázka je, zda by ČTÚ za současné situace měl vypsat tendr s nejasnou rolí Českého rozhlasu v celém procesu, nebo spojit podmínky přídělů s tím, že část musí být vyhrazena Českému rozhlasu, takže část kapacity některé sítě by patřila veřejnoprávnímu rozhlasu. Obávám se, že to je spíš otázka na ministerstvo kultury, jak bude definovat roli Českého rozhlasu v procesu digitalizace.

Je alespoň představa, kolik těch sítí by se mělo ve III. pásmu dražit?

V souladu s aktuální podobou přílohy Plánu využití rádiového spektra č. PV-P/21/09.2008–09, zamýšlí ČTÚ udělit celkem osm přídělů – vždy pro jednotlivá nebo sloučená skupinová přidělení (jeden příděl pro zajištění celoplošné sítě udělený na základě sloučení skupinových přidělení umožňující nezávislé regionální vysílání a sedm přídělů pro zajištění regionální sítě udělených na základě jednotlivých nebo sloučených krajských skupinových přidělení).

Kvůli zdržování rozhlasové digitalizace se objevují spekulace, zda vůbec bude mít smysl zavádět DAB, když rádia budou moci vysílat přes internet, tedy mobilní broadband, který čeká mohutný rozvoj.

Internetová platforma už v současné době konkuruje analogovému příjmu rozhlasu, takže si nemyslím, že půlroční zpoždění či nevypsání tendru nějak změní situaci. Je otázka, zda v momentě, kdy bychom nyní vypsali tendr a za rok by podnikatel zjistil, že na tom nemá byznys case, takže nebude plnit naše rozvojová kritéria, která spojíme s vydaným kmitočtovým přídělem, zda by to pro něj nebyly utopené náklady. Velký potenciál vidím v M2M komunikaci, například spojení operátora a výrobce automobilů, kdy vám automobil bude „fungovat“ na SIM kartu, jako inteligentní automobil, a nebude vás informovat jenom o stavu oleje a benzínu, ale budete moci uzavřít dohodu s dodavatelem obsahu, že na zadní sedadlo půjde video s filmy pro děti, videohry a dopředu rozhlas. Americký trh ukazuje, že v tom je obrovský potenciál. I tady ta platforma váže na vybavenost koncových uživatelů speciálními přístroji. Je otázka, zda stahování rádia ze smartphonu je dostatečně komfortní pro všechny uživatele. Opět to bude narážet na pomalou generační obměnu.

Tak ony už existují hybridní rozhlasové přijímače, které umí přijímat analogový i digitální signál, ale i WiFi a tedy internetová rádia. Sám takto v Pardubicích poslouchám na klasickém rádiu pražské Radio 1.

Jsem na tom podobně.

Ještě k tendrům na sítě ve III. Pásmu: České Radiokomunikace si už dříve stěžovaly, že vedle aukce kmitočtů ČTÚ rozdává formou individuálních oprávnění kmitočty ve III. pásmu zadarmo, tedy jen za poplatky spojené s využíváním těchto kmitočtů. Takže než dojde k aukci a prodeji sítí ve III. pásmu, éter bude už v tomto pásmu obsazen.

Je otázka, zda vám využití kmitočtů na individuální oprávnění umožní obsadit trh stejně, jako když jste držitel přídělu. Ať se to týká té samotné kmitočtové koordinace, nebo stavění sítě, tak i výkonově, protože individuální oprávnění, která jsou rozdána, jsou výkonově asi trošku někde jinde, než pak bude vlastní vysílání. Je potřeba říct, že v rámci zákona o elektronických komunikacích jsou vyjmenovány důvody, kdy můžete nebo naopak nemůžete vydat individuální oprávnění, pokud si o ně někdo požádá. Situace neumožňovala ČTÚ říci, že kmitočty na individuální oprávnění nevydá. Teď byly kmitočty v rámci úpravy legislativy zmraženy a čekáme na definici role Českého rozhlasu v rozhlasové digitalizaci.

Bude ČTÚ iniciovat změnu zákona tak, aby mohl zveřejňovat držitele individuálních oprávnění pro kmitočty? Před časem jste nám s odkazem na zákon odmítli sdělit provozovatele regionálních sítí DVB-T.

Obecně se snažíme jít cestou větší otevřenosti Úřadu. Přihlásili jsme se k iniciativě Open Data, v rámci první deseti datových sad jsme zveřejnili první údaje a mojí ambicí je jít dál i co se týče využívání spektra. Tak, aby pokud neexistují nějaké bezpečnostní důvody, bylo i například z pohledu obchodování se spektrem možné říci, že tady někdo využívá daný kmitočet v rámci dané služby a vy si ho od něj budete moci pronajmout nebo koupit, aniž byste musel předtím jít na ČTÚ. To je stav, ke kterému bychom se chtěli posunout, ať změnou legislativy, nebo i nastavením našeho webu, našich IT systémů. Osobně bych chtěl, aby se Úřad choval více proklientsky, třeba zájemcům o kmitočty bych chtěl na portálu ČTÚ nabídnout cosi jako eshop, kde by si nadefinovali technické parametry, systém by je provedl celým procesem a na konci by člověk vyndal kreditku a zaplatil. Domů by mu pak přišel papír s razítkem, nebo by se to řešilo prostřednictvím datových schránek.

Tak to asi neradi uslyší lidé, kteří mají díky svému dřívějšímu působení v regulačních orgánech výhodu, že se k těmto informacím dokáží dostat už teď.

Interka19

Slyšel jsem o těchto lidech a nepřijde mi to úplně fér, pokud někdo disponuje díky své historii nebo kamarádům informacemi a dokáže si vyzobat ty kmitočty na úkor jiných zájemců. Myslím si, že má cenu jít tímto směrem, který jsem vám naznačil.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Našli jste v článku chybu?