Přelom v digitalizaci: Praha vypíná analog

V provozu už jen analogové dokrývače a Cukrák

Česká televize ponechá v Praze v provozu už jen analogové převaděče. I po dnešku tak budou v provozu analogové vysílače ČT 1 – Strahov (32. kanál), Krč (34. kanál), Vokovice (44. kanál), Žvahov (49. kanál), Zdice (32. kanál) a Loděnice (49. kanál). ČT 2 se bude dát přijímat analogově v lokalitách Vokovice (56. kanál), Krč (57. kanál) a Žvahov (60. kanál). Tyto vysílače s minimálními výkony by měly zůstat v provozu až do roku 2011. Signál ale pokrývá jen nedaleké okolí, proto na něj nelze spoléhat jako na plnohodnotnou náhradu za Žižkov.

Analogové vysílání bude možné i nadále přijímat z jiného pražského vysílače Cukrák, který je ale primárně určený pro střední Čechy a většina pražských společných antén na něj nemíří. V některých částech Prahy by však neměl být problém zachytit analogové vysílání i z Cukráku. Pokud chcete zkusit štěstí, můžete si po 30. dubnu naladit ČT 1 na 26. kanále, Novu na 1. kanále a Primu na 7. kanále. Přechodu na digitál se však později stejně nevyhnete, s vypnutím analogu z Cukráku se počítá nejpozději koncem října.

S Novou a Primou u dokrývačů radši nepočítejte

Pokud Nova s Primou dodrží svůj závazný souhlas s TPP a vypnou analog ze Žižkova, nemůžou diváci počítat ani s provozem většiny analogových vykrývačů. Podle našich informací jsou pražské vykrývače Novy stále nastavené na analogový signál ze Žižkova a nedošlo k jejich přeladění na jiný zdroj. Lze tedy předpokládat, že pokud Nova vypne žižkovský analog, zmizí s ním i všechny pražské dokrývače a diváci budou muset přejít výhradně na digitální signál.

Prima požádala o přeladění analogového vykrývače v Berouně a patrně ponechá v provozu i Krč a Břevnov, které nenabírají primárně signál ze Žižkova, a půlnoční vypnutí by se jich tedy nemělo dotknout.

Pražané nejsou závislí na terestrickém analogu

Ředitel projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš v diskuzi na tiskové konferenci týden před vypnutím analogu uvedl několik argumentů, proč by se s vypnutím Žižkova nemělo dále čekat. Podle něj je na terestrickém příjmu (analogovém nebo digitálním) závislá jen jedna třetina pražských domácností, z nichž většina už přijímá televizi digitálně. Zmínil i fakt, že ukončení analogového vysílání programu ČT 2 ze Žižkova a Cukráku, které nastalo už loni na podzim, se neprojevilo na sledovanosti Dvojky.

Podle Hanuše až 94 procent diváků má zabezpečený příjem ČT 2 v Praze a okolí. Digitální vysílání všech původních analogových programů je již v provozu jak ze Žižkova, tak z Cukráku, a proto není problém, aby na něj diváci přešli. Pokud se zbylých několik procent „analogových diváků“ bude chovat podobně jako v jiných regionech, tak jen 1–2 procenta mohou mít s přechodem nějaký problém. „Prosím, bavme se o reálných číslech a zasazujme je do reálného kontextu,“ vyzval šéf digitalizace ČT.

Seriál „Pražské vypínání“ poradí, jak na digitální příjem televize

Dnešnímu vypínání zemského analogového televizního vysílání z hlavního pražského vysílače na Žižkově věnoval server DigiZone.cz seriál článků, v nichž se můžete dozvědět, které vysílače na území metropole budou šířit analogový signál i po půlnoci na 1. května. Dozvíte se také, jaké úpravy antén jsou třeba pro digitální příjem televize a jak se bránit problému zvanému „pre-echo“, kdy vzdálenější vysílač se silnějším výkonem ruší signál bližšího, ale slabšího vysílače. To vše v seriálu Pražské vypínání.

Síť dokrývačů nebude tak hustá, některé domácnosti ztratí terestrický příjem

Pavel Hanuš se zároveň zmínil i o dokrývačích pro digitální vysílání. Ty jsou podle něj příliš drahé a nelze očekávat, že by Česká televize po vypnutí analogového vysílání zprovoznila tak hustou síť, jakou má u analogového vysílání. ČT zabezpečí pokrytí multiplexu 1 v rozsahu, jak to předepisuje zákon. Problém ale může nastat v některých lokalitách, kde budou mikrooblasti, ve kterých signál nebude dostatečný, uvedl. Týká se to především některých menších sídlišť nebo dokonce jen několika domů v určité zástavbě. Pro tyto účely jsou v analogu zprovozněny lokální vykrývače, které budou v případě ČT v provozu až do úplného vypnutí analogu. V digitálním vysílání ale televize počítá s tím, že diváci v problémových mikrooblastech přejdou na satelitní příjem.

Podle Hanuše se můžou průměrné měsíční náklady na vykrytí jedné domácnosti v takto postižené oblasti vyšplhat až na sumu, která dokonce převyšuje koncesionářský poplatek. V extrémním případě může být dokonce i násobkem měsíčního poplatku za televizi. To je hlavní důvod, proč se ČT nechce pouštět do budování husté sítě vykrývačů.

Praha měla původně vypnout analog jako poslední, změnu prosadily nové televize

Jízdní řád digitalizace ve svých předchozích verzích počítal s tím, že analogové vysílání v Praze se vypne jako úplně poslední v republice. Toto řešení prosazovaly hlavně Nova s Primou. U větších aglomerací bude více problémů s nastavením přijímacích antén, ale také společných televizních antén (STA) a konkrétně v Praze se počítá s tím, že se kmitočty pro digitální vysílání několikrát změní, zdůvodnil před dvěma léty technický ředitel TV Nova Ivo Ferkl. A dodal příklad Británie, která také nechala vypnutí analogového vysílání v Londýně až na úplný závěr procesu digitalizace.

Definitivní verze Technického plánu přechodu ale přehodila vypínání Prahy na úplný začátek celého procesu. Prosadily si to zejména nově vznikající televize sdružené v Asociaci digitálních televizí, pro které bylo rychlé vypnutí analogu v největší a ekonomicky nejatraktivnější lokalitě důležitým cílem. I když se jednalo o překvapivý zvrat, později ho podpořily i Nova s Primou tím, že dobrovolně vyslovily souhlas s TPP, čímž se zavázaly k postupnému vypnutí svých analogových kmitočtů a požádaly o přidělení kompenzačních licencí pro své další kanály. Dnes před půlnocí uvidíme, nakolik byl tento souhlas myšlen vážně.