Hlavní navigace

Přemysl Sezemský (Ministerstvo spravedlnosti ČR): eSpis naprosto změní soudní řízení, pilot bude už příští rok

16. 9. 2022
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Kolik lidí pracuje na digitalizaci justice? Jaké překážky překonávají? A jak se jim daří nabírat IT experty? Uvnitř: ROZHOVOR a PODCAST.

Elektronický soudní spis, který od základu změní fungování soudních řízení, automatické přepisy soudních protokolů do textu nebo třeba modernizace obchodního rejstříku. To jsou projekty, na kterých momentálně pracuje Ministerstvo spravedlnosti. 

Na zadáních zásadních projektů digitalizace justice na Ministerstvu spravedlnosti pracuje primárně tým deseti lidí, kteří vytvářejí zadání a byznys analýzu funkcí, které mají státní systémy umět. V současné době se soustředí na asi třicítku projektů – ať už jde o úplně nové systémy, nebo rozvoj těch stávajících.

Jaké překážky jim nejvíc komplikují práci? Proč se výběrové řízení na státní zakázku v podstatě nedá vypsat podle jejich představ? A jak snadné je na úřad sehnat IT odborníky?

Na to a další otázky se ředitele odboru elektronizace justice na Ministerstvu spravedlnosti ČR Přemysla Sezemského ptal ředitel služby Hlídač státu a vládní poradce pro digitalizaci Michal Bláha, který má s e-governmentem dlouholeté zkušenosti. Část rozhovoru jsme přepsali do textové podoby, celý si jej můžete poslechnout ve formě podcastu na službách Spotify, Google Podcasts, Apple Podcast, nebo přímo zde:

Sedíme na půdě Ministerstva spravedlnosti a měli bychom si povídat o tom, co ministerstvo dělá z hlediska vnitřní transformace a digitalizace. Můžeš se na začátek představit?

Pět let působím na Ministerstvu spravedlnosti na různých pozicích, poslední dva roky jsem ředitelem odboru elektronizace justice. Náš útvar je zodpovědný za tzv. byznys analýzu, takže se podílíme na digitalizovaných projektech tím, že analyzujeme primárně funkční požadavky na systémy a tvoříme byznysovou architekturu toho, jak by ty systémy měly fungovat. Nejsme tedy jediní, kdo se na projektech podílí, spolupracujeme samozřejmě přímo s ajťáky – s odborem informatiky, kteří jsou zodpovědní za IT architekturu, a dohromady ještě s projektovými manažery a dalšími členy týmu.

Jak velký tvůj tým je?

V současnosti má včetně mě deset lidí.

A co ten odbor IT? Jak máte rozdělené pravomoci? Oni se starají o provozní věci? Nebo vypisují veřejné zakázky? Nebo jak to je?

Přesně tak. Odbor informatiky má primárně na starosti infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, financování, má svůj rozpočet na digitalizaci. A je zodpovědný za provoz těch systémů z dlouhodobého hlediska. Náš odbor se primárně podílí na nových požadavcích jak na stávající, tak ale i na nové systémy. Ale už nemáme zodpovědnost za finance. A za kybernetickou bezpečnost odpovídáme jenom z malé části.

To znamená, že když se třeba vypisuje na některý z projektů veřejná zakázka, tak jste součástí týmu, který připravuje zadání?

Ano, my připravujeme zadání. Říkáme tomu věcné byznysové zadání, takže říkáme, že třeba aplikace má mít tyto funkce a má fungovat podle tohoto zákona. V zákoně jsou například napsány nějaké požadavky, my je ještě více zanalyzujeme, řekneme, že tenhle požadavek znamená, že systém má umožňovat tyto různé funkcionality, musí do něj přistupovat tito různí uživatelé. Případně můžeme přispět i nějakými dalšími požadavky, že tam má být nějaká odezva, že je nějaká funkcionalita prioritní a musí být rychlá, přístupná z různých míst. To je naše primární práce.

Na kolika projektech aktuálně děláte a jaké projekty to jsou? 

V portfoliu momentálně máme přibližně třicet projektů, které bychom měli dělat. Ve většině případů to jsou projekty, které jsou „must have“, prostě je musíme do nějaké chvíle udělat. Mají ale různé priority: něco není úplně podpořeno legislativními předpisy, ale musíme to udělat třeba proto, že starší systém už dosluhuje a nemá smysl ho dál koncepčně rozvíjet. V zásobníku tedy máme zhruba 30 projektů a těch prioritních je, řekněme, do desítky.

Michal Bláha (Hlídač státu): Digitální transformace státu vlastně není o IT. A inovace se nedají dělat bez chyb Přečtěte si také:

Michal Bláha (Hlídač státu): Digitální transformace státu vlastně není o IT. A inovace se nedají dělat bez chyb

Na čem konkrétně děláte?

Teď je pro nás naprosto prioritní projekt eSpisu, elektronického soudního spisu. Po letech se nám podařilo spustit veřejnou zakázku, respektive už máme dodavatele a začínáme s ním pracovat v nějakých prvotních fázích. Jsme z toho nadšení, konečně na této věci, která je pro justici do budoucna klíčová, pracujeme. Startujeme tím novou éru informačních systémů. Elektronický nám chybí a volá po něm i odborná veřejnost.

K dalším prioritním projektům patří například databáze soudních rozhodnutí, která už je myslím přes rok spuštěná v pilotním režimu. Obsahuje už téměř 200 tisíc rozhodnutí a veřejnost si v ní může přečíst anonymizované rozsudky nebo obecně rozhodnutí soudů v celkem hezky anonymizované podobě, kdy je zachována srozumitelnost rozhodnutí a odůvodnění. Dosáhli jsme toho vytvořením anonymizačního nástroje, který používají na soudech. Tenhle projekt ale dál běží, protože bychom byli rádi, aby byl celý proces zveřejňování rozhodnutí udržitelnější.

Hodně jsme se tímto projektem poučili. Veřejnost se může ptát, proč v této databázi nejsou všechna rozhodnutí. Ale není to úplně jednoduché. Musíme myslet na to, aby uživatelé na soudech, kteří ta rozhodnutí zveřejňují, měli nějaký komfort a aby je to nepřiměřeně nezatěžovalo. Všechny kroky, které teď děláme, vedou k tomu, aby anonymizační aplikace byla uživatelsky přívětivější a automatizovanější.

Až budete mít hotový elektronický soudní spis, pomůže to i zveřejňování soudních rozhodnutí?

Určitě, myslíme na to, aby rozhodnutí, která se budou tvořit v elektronickém spisu, byla ve formátu a struktuře, s kterou anonymizér bude moci jednodušeji pracovat.

Tohle jsou relativně nové projekty. Vy asi to máte nějak namíchané a kromě novinek děláte i na rozvoji stávajících, je to tak? 

Přesně tak. V nedávné době prošel rozvojem nebo propojením Evidence skutečných majitelů, to si možná pamatuješ. Byla sloučena s veřejnými rejstříky: s obchodním rejstříkem a dalšími registry osob. To byla v systémech poměrně velká změna.

Navenek to ale není moc vidět.

Může se to zdát jako triviální, ale šlo o spolupráci dvou dodavatelů. Jeden měl původní systém a nový dodavatel měl ten systém spojit, „zmergovat“ ho do systému ISVR. A když se dva dodavatelé spolu musí dohodnout, může to být taky problém. Taky na to bylo méně času, než by bylo potřeba. Ale hodnotím to nakonec vlastně velmi kladně. Kromě toho prvního dne vlastně všechno začalo fungovat celkem slušně a nemáme s tím nějaké velké problémy.

Jestli si dobře pamatuju, tak od chvíle, kdy to bylo uzákoněno, až do spuštění uběhly tři nebo čtyři měsíce.

Nevybavuju si to úplně přesně, ale myslím, že to říkáš správně. Bylo to dost málo času na koordinaci takového velkého projektu. Z toho důvodu to hodnotím jako úspěch i přes to, že tam drobné problémy byly.

My lidé, kteří pracujeme s opendaty – ať už my v Hlídači státu, nebo novináři, jsme po tomhle datovém zdroji skočili. Hodně nás ale překvapilo, že opendata, která u evidence skutečných majitelů byla publikována prvních 14 dní, se potom změnila a nebyla tak bohatá. Spousta informací zmizela.

Nemám úplně přesnou informaci o tom, jak ta datová sada vypadala, ale asi došlo k nějaké automatizaci publikace a pak se to změnilo podle požadavků, které třeba byly standardem v jiných datových sadách. Myslím, že je u evidence plánovaný další rozvoj, tak doufám, že bude ke spokojenosti veřejných datových analytiků.

Novinky v datových schránkách: 10 dnů se může protáhnout, nové možnosti vystoupení z anonymity a nová úvodní stránka Přečtěte si také:

Novinky v datových schránkách: 10 dnů se může protáhnout, nové možnosti vystoupení z anonymity a nová úvodní stránka

Řekněme si na rovinu, že teď není dobrá. Data jsou vyplivnuta z databáze bez většího ladu a skladu a nejsou zdokumentovaná, takže spousta informací je velmi složitě zpracovatelná. Ale to je skoro běžný problém, zejména složitějších dat, která publikuje stát. Každopádně: tohle spadá pod obchodní rejstřík. Je rejstřík jedním z projektů, který patří do té skupiny třiceti? A je u něj naplánovaný nějaký rozvoj?

Ano, je u něj plánovaný rozvoj. V současné chvíli řešíme, jakým směrem by se měl ubírat. Vzhledem k počtu podání, množství informací, které se v rejstříku publikují i v souvislosti s mnoha legislativní požadavky, které přichází třeba i z Evropské unie, bude muset dojít k rapidnímu rozvoji systému a přebudování některých částí. Povede to moderním směrem: vytvoří se úplná elektronická podání, automatizované zařazování do spisů.

To je hodně záležitost backofficu, taková neviditelná věc.

Je to neviditelná věc, ale na frontendu by to snad mělo začínat tím úplným elektronickým podáním. Doufám, že se to povede.

V Národním plánu obnovy máte pět projektů a jeden z nich je pojmenovaný Portál justice. Souvisí to spolu, nebo ne? 

Částečně to spolu souvisí. Justiční portál by měl dostat novou podobu a měl by být připraven na moderní generaci systémů a například na propojení s moduly, které budou umožňovat právě úplné elektronické podání.

Na seznamu vidím ještě jednu věc, a to jsou audiozáznamy ze soudních síní a přepis na text. Měl jsem dojem, že tenhle projekt už běží velmi dlouho, ba dokonce že už snad je hotový. To je nějaké pokračování?

Ano, jsou to různé subprojekty, které jsou postupně vyspělejší a vyspělejší. Projekt, který ty asi máš na mysli, už v minulosti existoval, protože soudy měly nástroj, díky kterému mohly rozhodnutí diktovat do přístroje nebo do počítače nebo do nějakého diktafonu a on jim dokázal přepsat zvuk na text. Ale teď se snažíme o to, aby byly automaticky protokolovány do textu i nahrávky ze soudních síní.

Takže třeba i výslech svědků a další věci, které se dějí v soudní síni?

Zjednodušeně ano. Dnes se protokoly musí psát ručně, teď se snažíme o to, aby byl ten přepis automatizovaný. Věříme, že to může ušetřit spoustu práce.

To je skvělé. A budou ty audiozáznamy uchovávány? 

To právě není tak jednoduché, teď řešíme, kde budou uchovávány nebo jak dlouho. Nahrávky z mnohahodinových jednání samozřejmě budou obrovské, to nebudou malé objemy dat. Věříme, že text může být využitelnější.

Jak funguje ověřování identifikačních údajů podle Zákona o právu na digitální služby Přečtěte si také:

Jak funguje ověřování identifikačních údajů podle Zákona o právu na digitální služby

Na který z projektů, které máte v zásobníku, se osobně nejvíc těšíš?

Na elektronický spis. V tomto ohledu máme obrovské manko, ale zase na druhou stranu to není v Evropě běžné, nebo jsem to aspoň nezaznamenal. Umožní to, že se k elektronickému obsahu soudního spisu budeme moci přihlašovat z domova. To naprosto změní fungování justice, protože třeba pražský advokát nebude muset kvůli půlhodinovému nahlížení do spisu jezdit do Ostravy. Tím se zcela změní ekonomická stránka soudních řízení a ušetří se neskutečné množství času.

Možná to i soudní řízení zrychlí. Pokud si dobře pamatuju, často se stává, že si jeden soud spis vyžádá, a tím pádem se řízení musí přerušit, protože ten spis fyzicky není na soudu, kde má být.

Přesně tak. Tohle nebude řešeno přes funkcionalitu nahlížení, ale snažíme se o to, aby elektronický spis byl pro účely interních organizací soudů zpřístupňován v agendovém systému. Takže dva soudy budou moci vidět obsah elektronického spisu jako interní uživatelé a nebudou se o něj muset tahat.

Kdy to má být hotové?

KL22 hlasovani

Věříme, že v roce 2023 by mohl začít fungovat pilot a mohli bychom mít funkční prototypy aplikací, které budou z nějakých procent už spustitelné a budeme na nich moct testovat reálné případy a využitelnost všech funkcí v praxi.

Jak těžké je na státní úřad přilákat kvalitní IT experty? A co digitalizační projekty nejvíce protahuje? Celý rozhovor si můžete poslechnout ve formě podcastu:

Autor článku

Někdejší spolumajitel portálu Atlas.cz, dnes zakladatel a ředitel serveru Hlídač státu a poradce místopředsedy vlády pro digitalizaci.