Tyto možnosti má uživatel pouze při využití současných technologií přenosu dat. Na trh se totiž již dnes začínají „tlačit“ technologie, které využití datových přenosů přesouvají na zcela novou úroveň. Jedná se především o technologii GPRS (General Packet Radio Service), což je technologie založená na bázi protokolu IP, která umožňuje uživatelům on-line připojení k Internetu – kvůli jednotlivým požadavkům nemusí neustále navazovat spojení. Rozvoj této technologie podporuje zejména společnost Motorola a například firma RadioMobil již dnes oznámila, že podporu pro tuto technologii zprovozní do poloviny příštího roku (investice mají dosáhnout výše až 1 miliardy korun a přístupová rychlost k informačním službám má být údajně až 115 kb/s. Zařízení, která budou takovou technologii využívat, se na trhu objeví v příštím roce (Motorola má představit prototyp ještě do konce letošního roku) a představují především uživatelsky příjemné přístroje, které uživatele nijak nezatěžují nejrůznějšími konfiguracemi či operacemi. No a další roky pak budou již ve znamení sítí 3. generace, které jsou mj. již z velké míry postaveny právě na velmi rychlých datových přenosem (stovky kb/s).
Vraťme se však k reálným podmínkám, které jsou dnes na českém trhu a podívejme se, jaké možnosti uživatel má, pokud si chce svou datovou komunikaci přes síť GSM skutečně usnadnit.
Kombinovaná zařízení
Představitelem cesty, která předpokládá separátní prostředky pro zpracování dat pro komunikaci, jsou především kapesní počítače postavené na bázi operačního systému Windows CE či EPOC32. Těmito operačními systémy jsou dnes vybavena zařízení od téměř všech renomovaných výrobců, jako je Compaq, Hewlett-Packard, NEC či Psion. Výhodou je univerzálnost takových řešení – například jeden mobilní telefon lze využít i s jinými výpočetními zařízení nebo k jednomu výpočetnímu zařízení lze připojit několik typu mobilních telefonů.
V současné době lze výpočetní zařízení a mobilní telefony v podstatě libovolně kombinovat (výjimky jsou uvedeny níže). Stačí, když se propojí příslušné zařízení s mobilním telefonem prostřednictvím některého z datových rozhraní (sériové rozhraní, rozhraní PCMCIA, infračervené rozhraní apod.) a komunikace může zažít. Tedy spíše by mohla začít.
Díky nejrůznějším platformám a operačním systémům, ale i díky různě koncipovaným telefonům totiž není možné propojit úplně každé zařízení na zpracování dat s libovolným telefonem. Jak jsme se již v minulém pokračování zmínili, existují dva způsoby, jak do mobilního telefonu GSM implementovat podporu datových přenosů. Buď je možné zahrnout do telefonního přístroje tzv. hardwarový modem, tedy zařízení, které se stará o vlastní přenos dat prostřednictvím sítě GSM a výpočetní zařízení není tímto procesem nijak zatěžováno (to je příklad telefonů Sagem, telefonu Ericsson SH 888, Motorola V.3688 či Nokia 8810).
Jiné telefony však hardwarový modem nemají, a proto je jejich propojení s výpočetním zařízením poněkud složitější. Hardwarový modem je totiž emulován prostřednictvím tzv. softwarového modemu, což je v podstatě aplikace využívající procesor výpočetního zařízení a připracující data pro přenos přes síť GSM (resp. provádí i zpětný převod). Tyto aplikace musí být ušity na míru jednotlivým platformám a pro to je spíše výjimkou, pokud jeden výrobce podporuje všechny platformy. V současné době je k dispozici několik softwarových modemů určených pro různé platformy. Asi nejznámějším je Cellular Data Suite od firmy Nokia, který je však určen jen pro telefony této firmy a pouze pro platformu Windows. Dalším je pak SoftGSM, což je produkt určený pro platformu Windows a Windows CE. Dále je nabízen produkt od firmy Global Pulse, který je určen pro platformy Windows, Windows CE, intenzivně se údajně připracují verze pro platformy 3Com Palm a Psion. Existují i další verze, ale ty se u nás zatím vyskytují minimálně. Cena softwarových modemů se pohybuje obvykle okolo 5 – 6 tisíc korun (včetně kabelu propojující telefon a výpočetní zařízení).
Na trhu jsou v prodeji dokonce i balíky, které obsahují jak výpočetní zařízení, tak i telefon. Příkladem může být balík GSM Office s Psionem 5 a telefonem Sagem, Ericsson MC 16 s HP řady 300 a telefonem Ericsson či MC218, kde je minipočítač HP nahrazen Psionem řady 5.
Integrovaná zařízení
Hlavním představitelem integrovaného výpočetního zařízení a telefonu GSM, je společnost Nokia, a to se svým komunikátorem, nejnověji ve verzi 9110. Na paty ji však začínají šlapat i další producenti, jako je například Alcatel (se svým produktem One Touch Com), dále pak Ericsson (se svým ohlášeným produktem R390) nebo Motorola, která svůj minipočítač připojený k telefonu StarTAC představila zatím jen v USA.
Nespornou výhodou tohoto řešení je v podstatě bezproblémová datová komunikace, neboť vzájemnou spolupráci již odladil samotný výrobce. Uživatel se tak může soustředit pouze na svou práci, a nemusí se starat o žádné instalační nebo konfigurační parametry. Nevýhodou takových kombinovaných zařízení je v porovnání s klasickými telefony jejich poměrně velká velikost a hmotnost, daná tím, že v sobě zahrnují hned dva prvky. Problémem však bývá lokalizace, protože se nejedná o univerzální zařízení, a proto jsou náklady na lokalizaci výrazně vyšší (např. Nokia 9110 dodnes nepodporuje češtinu).
Shrnutí
Přenosná kancelář GSM, jak by se daly výše uvedené produkty souhrnně nazvat, se zpravidla vyznačuje velmi dobrou konektivitou s počítači PC (což je v podstatě nezbytné). Největší výhodou je možnost datové komunikace odkudkoliv na světě, kde je signál GSM, a oproti řešení s notebooky je i výrazně menší a lehčí. Co se týče konkrétního řešení, záleží spíše na požadavcích uživatele (např. oddělené nošení telefonu a minipočítače), protože pokud se jednou vzájemná spolupráce obou zařízení odladí, pak už uživatele nějakými problémy zpravidla nezatěžuje.
Příště se podíváme na možnosti, které se nám nabízejí při přístupu na Internet. Buď se lze připojit k firemní síti, nebo k síti poskytovatele a dokonce i samotní operátoři GSM nabízejí vlastní Internetovou bránu.
Starší, související články:
