Hlavní navigace

Přes personální změny míří národní fond pro startupy k podpisu klíčové smlouvy

Autor: Jan Beránek
Jan Beránek

Nový šéf a projekt v běhu. Přípravy Národního inovačního fondu jedou i přes personální změny víceméně podle plánu.

Výběrové řízení na pozici uvolněnou Petrem Očkem trvalo tři měsíce. Nakonec ho obsadil Očkův tehdejší zástupce Jan Dejl. Teď ale po necelém půl roce odchází. „Čtrnáctého listopadu Jan Dejl rezignoval na svou funkci. Rozhodl se sám,“ tvrdí jeho prozatímní nástupce Jaromír Konderla. Ten ale zároveň s tím řídí svůj Odbor bankovních nástrojů. 

Samotný Dejl je zatím tajemný a o svém budoucím působišti mlčí, ale spekuluje se o tom, že zůstane v rámci státní správy.


„Zkušenosti ze zahraničí, ať už ze západních zemí, Izraele nebo z Pobaltí, hovoří jasně – státní podpora může problémy pomoci vyřešit,“ argumentoval na obranu NIF bývalý šéf Odboru podpory finančních nástrojů na ministerstvu průmyslu a obchodu Jan Dejl

Konderla má celý Odbor podpory finančních nástrojů na ministerstvu, pod který připravovaný Národní inovační fond spadá, řídit až do té doby, než z výběrového řízení vzejde nový šéf. Sám ale potvrdil, že se do tendru přihlásil. Koneckonců, byl u příprav prvního seedfondu, takže přípravy NIFu minimálně zpovzdálí sledoval.

Pro samotnou přípravu fondu podle Konderly i Pavla Laubeho, který je v čele pětičlenné skupiny, jež na ministerstvu průmyslu fond připravuje, změna v čele nic moc neznamená. A zatím se jede podle schváleného plánu.

Příští týden se rozhodne

Aby se NIF mohl rozjet, musí napřed vzniknout takzvaný fond fondů. Ten svěřilo ministerstvo průmyslu do rukou evropských institucí. Podobně, jako třeba Slováci. Jan Dejl v září doufal, že se smlouva stihne podepsat do konce roku. A vypadá to, že naděje stále je.

„Smlouva s Evropským investičním fondem je na 99 procent dojednaná a příští týden by měli přijet zástupci fondu do Prahy a rádi bychom dohodu dokončili,“ tvrdí Konderla. 

Pokud to klapne, mohla by se během prvních měsíců příštího roku objevit první výzva pro fondy, které by se chtěly do NIF zapojit. „Počítáme, že by EIF mohl vybrat jeden až tři fondy. Rádi bychom, aby tam byli zastoupeni jak soukromí investoři, tak i třeba akcelerátory,“ dodává Laube s tím, že zájem už projevil především brněnský JIC. 

Dejlova optimistická vize, že už příští rok na podzim se začnou investovat první inovativní firmy, ale zřejmě nevyjde. „Tak teoreticky to možné stále je. Bude záležet, jak rychle si EIF vybere. Na Slovensku to třeba trvalo docela dlouho,“ vysvětluje možné zpoždění Laube. 

„Druhou nohu“ čeká schvalovačka u ČNB

Kromě fondu fondů, který bude mít k dispozici čtyřicet milionů eur plus peníze Evropského investičního fondu, stojí NIF ještě na druhé noze – tedy fondu pro prototypy a přenos výsledků univerzitního výzkumu do byznysu. 

Ten by měl operovat přibližně s jedenácti miliony eur, ale jeho vznik musí ještě schválit ČNB. „Na to se budeme soustředit, až budeme mít za sebou dohodu s EIF. Kromě rozjezdu fondu nás čeká prodírání se džunglí předpisů pro výzkumné organizace, abychom pomohli univerzitám i jinak než jen penězi,“ vysvětluje Laube. 

V rámci příprav „druhé nohy“ teď vrcholí výběr manažerů. „Příští týden bychom měli uzavřít druhé kolo, kam postoupili lidé se zkušenostmi z byznysu z investiční oblasti,“ dodává Konderla s tím, že pak už se bude čekat jen na potvrzení centrální banky.  

Investoři si drží odstup

Národní inovační fond chce mířit na tu nejranější fázi startupů. Na tu, kterou tuzemští investoři často opomíjejí, protože je až moc riziková. Koinvestice se státem už by ale podle Laubeho mohla být zajímavá a navíc se nebojí toho, co prorokují některé fondy – a to, že stát evropskými penězi jen deformuje trh. 

„Množství peněz je nastaveno tak, že určitě nezaplavíme trh. Ale naopak, pokud se to povede, tak i takhle malá částka, na naše poměry, může mít rozsáhlý efekt,“ věří Laube. 

Klasičtí investoři přesto tvrdí, že tu problém s financováním seedu není a že je tu spíš nedostatek kvalitních projektů. Ministerstvo svůj názor zase opírá o stanoviska investorských asociací. Vychází přitom z dat Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) a European Venture Capital and Private Equity Association (EVCA). Ta ale nejsou zcela přesná – nezahrnují například investice firem, které nejsou členy asociací, a nejsou zde ani čísla všech andělských investorů. Přesto se ale shodují v tom, že prostor pro aktivitu státu tu je. 

Historie fondu je plná zádrhelů

Národní inovační fond je už druhým pokusem ministerstva průmyslu o rozjezd podobného projektu. Ten původní skončil kvůli průtahům s výběrem správce fondu a po vyřešení připomínek antimonopolního úřadu už by Česko nestihlo získat peníze z předchozího operačního programu. „Bohužel délka správního řízení ÚOHS předčila všechna naše očekávání,“ komentoval před dvěma lety průběh schvalování Tomáš Loskot z tiskového oddělení ministerstva průmyslu.

V prvním případě šlo ale víceméně jen o státní seed fond, NIF je proto připravován jako komplexnější řešení, které kromě podpory inovativních firem chce dostat soukromé investorské peníze i do univerzitního výzkumu. 

EBF17

Podporu rizikového kapitálu do startupů na ministerstvu průmyslu dlouhodobě prosazoval Petr Očko, který už ale od letošního léta slouží jako ředitel Technologické agentury ČR. 

I v nové funkci chce ale s NIFem spolupracovat. „Cílem je ale zrychlit proces komercializace výsledků vědy a výzkumu tak, aby se co nejdříve ověřilo jejich tržní využití a dostaly se na trh ve formě spin-offu nebo prodeje licence. Taky se tím usnadní spolupráce se soukromými investory a napomůže to jejich většímu zapojení do financování komercializace VaV, což je právě jedna ze slabin českého inovačního prostředí. V tom všem předpokládám úzkou spolupráci mezi NIF a TAČR,“ tvrdil Očko po svém nástupu do funkce. 

Našli jste v článku chybu?