Přijdou digitální televize znovu o licence?

Jak to všechno začalo

Dřív, než RRTV minulý týden udělila televizi Barrandov kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání, odhlasovala si, že zastavuje licenční řízení, ve kterém TV Barrandov už jednu licenci získala. Šlo o tendr, který rada vypsala v listopadu 2004 a završila v dubnu 2006 výběrem prvních šesti digitálních stanic, tehdy ještě pro programové pozice v přechodných multiplexech B a C. Proti výsledku řízení se ale ozvali neúspěšní zájemci včetně televizí Nova, Prima či Galaxie sport. Nelíbilo se jim, jak rada písemně odůvodnila, v čem byly jejich projekty horší než ty, které v soutěži uspěly. Jediným opravným prostředkem byla žaloba k Městskému soudu v Praze.

Žalobu podalo hned pět společností a všechny postupně uspěly. Soud tak de facto zrušil výsledek licenčního řízení, i když jenom řekl, že písemné sdělení rady pěti neúspěšným žadatelům nebylo úplné a že je ho třeba napsat znovu a lépe. Rada se rozhodla, že jakmile bude znát okruh všech úspěšných žalujících, zopakuje svůj výběr vítězných projektů, přičemž vybírat bude z šestice původních vítězů a z těch společností, které sice nevyhrály, ale soud uznal jejich žalobu proti způsobu, jakým rada formulovala důvod jejich neúspěchu. K opakovanému výběru ale nikdy nedošlo, protože proti rozsudkům Městského soudu se postupně odvolalo všech šest nových digitálních televizí a také sama RRTV.

Zdroj: Cs.wikipedia.org

Soudní martýrium rozetnuli politici

Situace se natolik zkomplikovala, že nebylo vůbec jasné, zda bude rada schopna někdy licenční řízení dokončit. Do toho začali majitelé původně udělených digitálních licencí vyhrožovat mezinárodními arbitrážemi s Českou republikou. Zablokovanou situaci se rozhodlo řešit ministerstvo vnitra, na které přešly pravomoci ze zrušeného ministerstva informatiky a také hlavní tíže přípravy „digitální novely“ vysílacího zákona. Politici nakonec vymysleli způsob, jakým digitální televize odškodnit, a zároveň se zbavit nekonečných soudních pří o původní licenční řízení. Novela umožňuje RRTV zastavit žalobami napadené licenční řízení a zároveň dává všem šesti původním vítězům šanci požádat o vydání tzv. kompenzační licence.

Novela tedy zastavuje soudní pře o výsledek licenčního řízení a nedává neúspěšným žadatelům vůbec žádnou šanci, jak zvrátit původní rozhodnutí radních, že první licence pro celoplošné zemské digitální vysílání získají projekty televizí Barrandov, Febio, Óčko, RTA, TV Pohoda a Z 1. Jinými slovy, zasahuje do nezávislého rozhodování soudů, a zároveň také do svobodného jednání samotné rady, když jí přímo nařizuje, aby zastavila žalobami napadené licenční řízení na nové digitální programy. Legislativa vstupuje do exekutivních rozhodnutí, a to je naprosto nepředstavitelné, říká místopředseda RRTV Petr Pospíchal. Je to stejné, jako kdyby vám někdo zákonem nakazoval, že musíte v létě nosit kulicha.

Pospíchalovo varování

Právě Pospíchal minulý týden odmítnul hlasovat proti zastavení licenčního řízení na programové pozice v přechodných digitálních sítích B a C. Ve stanovisku, které zveřejnil prostřednictvím dodatku k tiskové zprávě RRTV, dokonce varuje před dalšími neúměrnými průtahy s licencemi pro nové digitální televize. Zastavením licenčního řízení se podle Pospíchala rada vydává všanc možné ústavní stížnosti na diginovelu vysílacího zákona, která diskriminuje neúspěšné žadatele o digitální licence a nadále počítá s tím, že vysílat bude jen šestice původních vítězů tendru.

Právě uvedené zastavení obou licenčních řízení (na obsazení multiplexu B a multiplexu C, pozn. red.) může být vzápětí – ač také být nemusí – provázeno rozhodováním Ústavního soudu o platnosti těch ustanovení příslušné novely zákona 231/2001, která se dotýkají předmětných pravomocně nedokončených řízení a rovněž udělení kompenzačních licencí k vysílání v systému DVB-T, upozorňuje Pospíchal. Kdyby došlo ke zrušení ustanovení této novely vztahujících se ke jmenované problematice, mohlo by to znamenat – v situaci, kdy Rada unáhleně obě licenční řízení zastavila – znicotnění celého dosavadního průběhu výběru nových provozovatelů vysílání pro zemské digitální vysílání, který probíhal od listopadu roku 2004, dodává.

Ústavní stížnost je pravděpodobná

Že by skutečně mohlo dojít na ústavní stížnost proti některým částem diginovely, připouští i předseda RRTV Václav Žák. Podle jeho slov by takovou stížnost mohl podat sám Městský soud v Praze, kterému novela v podstatě zastavila kauzu nedostatečně odůvodněných rozhodnutí o neudělení digitálních licencí televizi Nova, Prima a dalším třem zájemcům, a nebo by tak učinili sami neúspěšní žadatelé. Pak se nabízí možnost, že by se tito žadatelé obrátili na normální soud, a ten by se v některé z instancí sám obrátil na Ústavní soud, anebo by tito žadatelé neuspěli ani po několikerém odvolání a pak by podali stížnost k Ústavnímu soudu sami, vypočítává Žák.

Sečteno a podtrženo, diginovela tak v podstatě nic neodblokuje, i když kompenzační licence vydané podle tohoto zákona by dle Žáka měly platit. Jenže zřejmě jen do té doby, než by o jejich právoplatnosti rozhodl soud – stejně jako na začátku celé soudní tahanice o digitální licence. Pokud Nova bude chtít pozdržet nástup digitální konkurence, žalobou proti diskriminační novele, která jí odpírá právo na spravedlivý soud, by toho s největší pravděpodobností dosáhla. Zda se k tomu Nova nebo některý z pěti žalujících zájemců o digitální licence skutečně chystá, zástupci RRTV nevědí. Podle Pospíchala by ale bylo logické, kdyby se na Ústavní soud obrátil Městský soud v Praze.

DOKUMENT: Protest Petra Pospíchala proti zastavení licenčního řízení

Zastavení licenčních řízení pravomocně nedokončených ke dni účinnosti novely zákona 231/2001 je zákonným příkazem k hlasování a současně zásahem do konkrétních správních řízení vedených před orgánem, jehož příslušnost v této věci nemůže být zpochybněna, který stojí zřejmě na samé hranici přípustnosti legislativního zásahu do výkonu státní moci, píše místopředseda RRTV Petr Pospíchal ve svém stanovisku [DOC, 41 kB] k zastavenému tendru na licence pro první digitální televize.

Vypne soud TV Barrandov?

Co by se v takovém případě stalo v digitální televizí Barrandov, které od minulého týdne běží tři sta šedesátidenní lhůta pro zahájení vysílání, je nasnadě. TV Barrandov chce začít vysílat letos v létě, soudy by do té doby zřejmě o ničem nerozhodly. Barrandov by skutečně začal vysílat, načež by Ústavní soud zpochybnil části diginovely o zastavení licenčního řízení a kompenzačních licencích. Toho by mohli využít žalující včetně Novy a podali by další žalobu k Městskému soudu proti udělení kompenzační licence televizi Barrandov (v té době by se zřejmě ohrazovali i proti licencím dalších digitálních stanic) – pokud by argumentovali rozhodnutím Ústavního soudu, s největší pravděpodobností by uspěli.

TV Barrandov by tak přišla o licenci a musela by vypnout vysílání. Načež by pro změnu její majitel zažaloval český stát kvůli nedostatečně ochráněné investici, a proti rozhodnutí Městského soudu v Praze by podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Situace by se vrátila do doby před přijetím diginovely a pokračoval by takřka totožný spor jako v letech 2006 až 2007. S nejasným výsledkem a jedinou jistotou: že operátoři multiplexů, kteří přistoupí na Technický plán přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání (TPP), nebudou moci dodržet termíny v tabulkách TPP, protože multiplexy nebude čím zaplnit. Zákon sice dává šanci šířit dočasně v pozemních sítích převzaté programy, ale ty s operátory nepodepíší dlouholeté smlouvy, tedy garance pro budování opravdu celoplošných sítí.

Mohla rada počkat?

Petr Pospíchal se domnívá, že rada měla se zastavením licenčního řízení počkat a klidně mezitím udělovat kompenzační licence. Jenže nemohlo by se potom stát, že by třeba TV Barrandov získala kompenzační licenci a potom ještě řádnou licenci v licenčním řízení, pokud by se ho podařilo dotáhnout do zdárného konce? To si rozhodně nemyslím. Pokud by Barrandov dostal kompenzační licenci, žádnou další by už automaticky získat nemohl, domnívá se Pospíchal. Nezastavené licenční řízení by podle něj bylo pojistkou proti případnému rozhodnutí Ústavního soudu o neplatnosti části diginovely, která se týká udělování kompenzačních licencí.

Jiná část novely ale přímo vyzývá k zastavení licenčního řízení a vysílací zákon od letošního roku navíc už s žádnými dalšími licenčními řízeními na televizní programy nepočítá. Licenci pro televizní vysílání má od RRTV dostat každý zájemce, jehož žádost splňuje všechny zákonné požadavky. O tom, zda se skutečně dostane do éteru a k divákům, rozhodne operátor příslušné digitální sítě, s nímž bude provozovatel jednat o uzavření smlouvy na šíření signálu.