Přístupnost webů státní správy: test třetí a poslední

15. 12. 2003
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

V pátém dílu našeho seriálu, kterým test přístupnosti webů státní správy a samosprávy završíme, se zaměříme na weby tří měst. Zároveň celý seriál zhodnotíme a pokusíme se vyvodit nějaké závěry. V pomyslném žebříčku "stát -> občan" sestupujeme opět o stupínek blíže k občanovi. Podíváme se dnes na titulní stránky Kroměříže, Kladna a Rumburku.

Najít skutečně oficiální městské servery nebylo zas tak jednoduché. Až na některé výjimky jsou totiž na intutivních doménách nejrůznější víceméně informační servery. Spíše však „méně“ informační a „více“ komerční.

Kroměříž

(http://www.mesto-kromeriz.cz)

Webové stránky Kroměříže vypadají velmi amatérsky a nelze si nevšimnout, že v různých prohlížečích vypadají opravdu odlišně. Jsou středně velké (66 kB) a dominuje jim trojsloupcový layout s grafickou hlavičkou (bez uvedeného atributu alt!). Zdrojový kód s tolika chybami jsem neviděl opravdu už hodně dlouho.

Test přístupnosti podle zvolených kritérií pak dopadl následovně:

Pro každý netextový prvek poskytněte textovou alternativu
Ne Na stránce se vyskytuje poměrně dost obrázku. Ani jeden (!) však nemá atribut alt, a to ani tak důležitý obrázek jako obrázek nadpisu „Město Kroměříž“.
Zajistěte, aby všechny informace nesené barvou byly dostupné i bez barevného rozlišení
Ne Některé barvy jsou špatně nadefinované, takže např. v Mozille nefiguruje v hlavičce a v pozadí některých nadpisů bleděmodrá, ale tmavě zelená. Černé písmo pak není na takovém pozadí vidět.
Zajistěte, aby byl dokument čitelný i bez stylových předpisů (style sheets)
Ne S vypnutými kaskádovými styly dojde k znepřístupnění horizontálního menu, kde se v takovém případě vyskytuje modré písmo na tmavě zeléném pozadí.
Zabraňte tomu, aby obrazovka kmitala
Ano Na obrazovce nic nekmitá.
Ujistěte se, že jsou stránky použitelné bez funkčního skriptování či appletů, a pokud to není možné, zajistěte adekvátní alternativní informace na přístupné stránce
Ano I s vypnutým JavaScriptem je stránka normálně použitelná.
Zajistěte, aby barevné kombinace popředí a pozadí byly dostatečně kontrastní i pro osoby s vadami zraku
Ne Nevhodná definice barev pozadí u podnadpisů (např. „Výstava“) způsobuje v Mozille naprosté znepřístupnění tex­tu.
Existuje-li adekvátní značkovací jazyk, použijte k předání informace značkování místo obrázků
Ano Pro sdělení významového obsahu je použit správný značkovací jazyk.
Vytvářejte dokumenty splňující zveřejněnou formální gramatiku
Ne Vzhledem k tomu, že stránka nemá uveden DOCTYPE, nelze provést automatickou validaci. Ale i kdyby byl DOCTYPE uveden, stránka by byla nevalidní, protože si nelze nevšimnout, že kodér soustavně vynechával uvozovky u obsahů atributů HTML značek nebo zásadně neukončoval některé značky.
Pro řízení layoutu a zobrazení použijte stylové předpisy (style sheets)
Ne Kaskádové styly jsou pro řízení layoutu využity jen naprosto minimálně.
Nepoužívejte tabulky pro layout, nedávají-li smysl i linearizované
Ano Tabulka použitá pro layout dává smysl i linearizovaná.
Pro hodnoty atributů značkovacího jazyka a vlastností stylových předpisů používejte relativní jednotky místo absolutních
Ne Velikost písma má nevhodnou definici, takže např. v MSIE nelze obsah zvětšovat.
Ke strukturování dokumentů používejte prvky nadpisů, a to v souladu se specifikací
Ne Významové nadpisy jsou sice správně označeny jako nadpisy v kódu. Bohužel díky neukončování párového tagu je takové označení zcela neúčelné.
Jasně identifikujte cíl každého odkazu
Ano Všechny odkazy na stránce správně označují svůj cíl.
Prostřednictvím metadat doplňte ke stránkám sémantické informace
Ne Chybí DOCTYPE, meta-značka pro content-languagedescription.

Titulní stránka webové prezentace Kroměříže tak ze čtrnácti kritérií uspěla v pěti.

Kladno

(http://www.mes­tokladno.cz)

Titulní stránka webové prezentace Kladna vypadá velmi moderně a přitom přehledně. Zaujal mě navigační čtvercový prvek ve středním sloupci. Zdrojovému kódu naprosto nepochopitelně chybí uvedený DOCTYPE. Velikost stránky je tak na hranici (94 kB).

Test přístupnosti podle zvolených kritérií pak dopadl následovně:

Pro každý netextový prvek poskytněte textovou alternativu
Ne Na stránce je poměrně dost významových obrázků bez atributu alt. Dokonce i dvěma obrázkovým nadpisům alt  chybí.
Zajistěte, aby všechny informace nesené barvou byly dostupné i bez barevného rozlišení
Ano Při vypnutých barvách i alternativním barevném schématu Windows je stránka dobře použitelná.
Zajistěte, aby byl dokument čitelný i bez stylových předpisů (style sheets)
Ano Stránka je dobře použitelná i bez podpory kaskádových stylů.
Zabraňte tomu, aby obrazovka kmitala
Ano Na stránce nic nekmitá.
Ujistěte se, že jsou stránky použitelné bez funkčního skriptování či appletů, a pokud to není možné, zajistěte adekvátní alternativní informace na přístupné stránce
Ano Stránka je použitelná i bez funkčního JavaScriptu. Na podstránkách, kde je horizontální JS roll-out menu, je v případě vypnutého JavaScriptu k dispozici alternativní menu.
Zajistěte, aby barevné kombinace popředí a pozadí byly dostatečně kontrastní i pro osoby s vadami zraku
Ano Kontrast barev pozadí a popředí je dostatečný. Mírnou připomínku bych měl k barvě odkazů, u nichž je kontrast na samé hranici.
Existuje-li adekvátní značkovací jazyk, použijte k předání informace značkování místo obrázků
Ano Významové informace jsou prezentovány správně.
Vytvářejte dokumenty splňující zveřejněnou formální gramatiku
Ne Chybí DOCTYPE, takže nelze automaticky zkontrolovat validitu kódu. Ale absenci DOCTYPE už považuji za chybu kódu.
Pro řízení layoutu a zobrazení použijte stylové předpisy (style sheets)
Ne Kaskádové styly jsou pro řízení layoutu stránky využity jen minimálně.
Nepoužívejte tabulky pro layout, nedávají-li smysl i linearizované
Ano Tabulka použitá pro layout dává smysl i linearizovaná.
Pro hodnoty atributů značkovacího jazyka a vlastností stylových předpisů používejte relativní jednotky místo absolutních
Ano Definice jednotek velikosti písma je relativní, a text tak lze zvětšovat.
Ke strukturování dokumentů používejte prvky nadpisů, a to v souladu se specifikací
Ano Významové nadpisy jsou v kódu adekvátně označeny správnou značkou.
Jasně identifikujte cíl každého odkazu
Ano Texty odkazů jsou uvedeny správně. Bohužel jsou opět téměř všechny otevírány do nového okna, což rovněž odporuje zásadám přístupného webu.
Prostřednictvím metadat doplňte ke stránkám sémantické informace
Ne Chybí DOCTYPE, meta-značka pro content-language, keywordsdescription.

Titulní stránka webové prezentace Kladna tak uspěla ze čtrnácti kritérií v devíti.

Rumburk

(http://www.rum­burk.cz)

Webové stránky města Rumburk dlí na velmi intuitivní doméně. Působí jednoduchým, přehledným, ale přitom příjemným dojmem. Stránka je poměrně malá (31 kB), a natahuje se tak velmi rychle. Příjemně překvapí validita kódu.

Test přístupnosti podle zvolených kritérií pak dopadl následovně:

Pro každý netextový prvek poskytněte textovou alternativu
Ano Na stránce je mininum obrázků a všechny mají správně uvedený atribut  alt.
Zajistěte, aby všechny informace nesené barvou byly dostupné i bez barevného rozlišení
Ano Stránka je dobře použitelná i při vypnutých barvách či alternativním barevném schématu Windows.
Zajistěte, aby byl dokument čitelný i bez stylových předpisů (style sheets)
Ano Stránka je čitelná i s vypnutou podporou kaskádových stylů.
Zabraňte tomu, aby obrazovka kmitala
Ano Na stránce nic nekmitá.
Ujistěte se, že jsou stránky použitelné bez funkčního skriptování či appletů, a pokud to není možné, zajistěte adekvátní alternativní informace na přístupné stránce
Ano Stránka je použitelná i bez podpory JavaScriptu.
Zajistěte, aby barevné kombinace popředí a pozadí byly dostatečně kontrastní i pro osoby s vadami zraku
Ano Všechny barevné kombinace popředí a pozadí mají dostatečný kontrast.
Existuje-li adekvátní značkovací jazyk, použijte k předání informace značkování místo obrázků
Ano Významové informace jsou vždy správně prezentovány jako text.
Vytvářejte dokumenty splňující zveřejněnou formální gramatiku
Ano Stránka je validní podle specifikace HTML 4.01 Transitional.
Pro řízení layoutu a zobrazení použijte stylové předpisy (style sheets)
Ne Ačkoliv jsou kaskádové styly na stránce používány, přesto je layout některých prvků definován přímo v HTML kódu.
Nepoužívejte tabulky pro layout, nedávají-li smysl i linearizované
Ano Tabulka použitá pro layout stránky je přístupná i linearizovaná.
Pro hodnoty atributů značkovacího jazyka a vlastností stylových předpisů používejte relativní jednotky místo absolutních
Ne Relativní definici velikosti písma má jen obsah středního sloupce. Levý a pravý sloupec má velikost písma nevhodně nadefinovanou.
Ke strukturování dokumentů používejte prvky nadpisů, a to v souladu se specifikací
Ne Významové nadpisy nejsou ve zdrojovém kódu adekvátně označeny.
Jasně identifikujte cíl každého odkazu
Ano Texty odkazů jsou dostatečně specifické.
Prostřednictvím metadat doplňte ke stránkám sémantické informace
Ne Chybí meta-značky pro content-language, keywordsdescription.

Titulní stránka webové prezentace Rumburka tak ze čtrnácti kritérií uspěla v desíti.

Závěr

Ačkoliv to nebylo mým záměrem, opět jsem ve svém testu natrefil na instituci, která na přístupnost zcela kašle, i na takovou, která se alespoň trochu snaží některé zásady dodržovat. Naprosté selhání vidím u webových stránek Kroměříže, kde jsou porušeny snad úplně všechny důležité zásady přístupnosti. Příjemně mě překvapila validita kódu u webu Rumburka nebo relativní jednotky velikosti písma na webu Kladna.

Co mě ale na dnešním testu překvapilo nejvíc, je absence atributu alt u obrázkových nadpisů (Kladno i Kroměříž), což považuji za naprosto zásadní porušení jakýchkoliv pravidel publikování na webu. Další nemilé překvapení mi připravila Kroměříž svým „unikátním“ zdrojovým kódem. Tak příšerný kód jsem již dlouho neviděl.

Několik slov závěrem seriálu

Test webových stránek institucí státní správy a samosprávy dopadl přesně podle mého očekávání. Předpokládal jsem, že všechna kritéria nesplní nikdo. Čekal jsem rovněž, že budou horší i lepší výsledky. V každém testu mi instituce připravily několik milých i nemilých překvapení.

Nevěřím navíc tomu, že kdybychom se podobným způsobem podívali na weby velkých firem či například portálů, že by test dopadl radikálně jinak. Spíše mě mrzí, že jsou v rámci státní správy a samosprávy chyby tak časté, protože v oblasti „bezbariérovosti“ by měly právě tyto instituce jít příkladem nám ostatním.

Co mě na tomto seriálu potěšilo nejvíce, bylo několik ohlasů přímo z testovaných institucí. Vesměs vždy jim současný stav také vadil a přislíbily brzkou nápravu. V případě webu Libereckého kraje nás o změnách informoval přímo webmaster v diskuzi pod samotným článkem. Velkých změn by také měl doznat web Ministerstva informatiky.

Uvidíme, co s přístupností webů státní správy a samosprávy udělá připravovaná právní norma Ministerstva informatiky nebo vstup naší republiky do Evropské unie. Věřím, že za pár let už bude nepřístupný web stejně „politicky nekorektní“ jako diskriminace menšin v běžném životě.

Autor článku

David se tvorbě webových stránek se zvláštním zřetelem na přístupnost se věnuje na svém weblogu Přístupnost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).