Nejen na to během čerstvě proběhlého webináře Chainalysis odpovídal Michael Sonnenshein, ředitel nejstaršího a zároveň stále největšího investičního fondu, který umožnil expozici kryptoaktivům formou regulovaných tradičních finančních nástrojů. Řeč je o Grayscale Investments. Historie Grayscale sahá až do roku 2013, kdy byl ještě Bitcoin ve finančních kruzích pouze terčem posměchu, ostatně není to zase až tak dávno, kdy se situace začala měnit. Jak tedy dnes institucionální investoři kryptoaktiva skutečně vnímají?
Sonnenshein tento feedback, za který by hlavně v letech 2017–2018 velká část kryptoměnových spekulantů byla ochotná zaprodat vlastní duši (další prudký nárůst dolarové hodnoty bitcoinu a dalších kryptoměn měl mít podle oblíbené teorie právě masivní vstup institucionálních hráčů), dostává z privátních rodinných investičních kanceláří, hedgeových fondů a dalších institucí dennodenně. Jak tedy Bitcoin a další prověřené kryptoměny vnímají investoři kryptoměnového fondu, který pod sebou dnes spravuje kapitál za 2,4 miliardy dolarů (600 milionů do firmy přiteklo jen za loňský rok)?
Někdejší postoj většiny institucionálních investorů ke kryptoměnám v roce 2018 poměrně přesně vystihl výrok Steva Eismana (jedné z hlavních hvězd velkého shortu hypoteční krize v roce 2008), který v květnu 2018 pro CNBC prohlásil, že nemá ponětí, jak určit skutečnou hodnotu Bitcoinu a dalších kryptoměn, a že debata, jestli nyní shortovat Bitcoin, je podobná debatě o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly.
Jenže od té doby se změnilo mnohé. Kryptoměny jsou dnes poměrně frekventovanou součástí investičních portfolií, byť stále s nálepkou vysoce rizikového aktiva. Za poslední roky vznikly desítky, respektive možná spíše již stovky, privátních investičních i hedgových kryptofondů různé velikosti a zaměření, nechybí regulované futures trhy, ETF a investují do nich velcí VC investoři (například Andressen & Horowitz nebo Peter Thiel). Teď již ale předejme raději slovo Sonnensheinovi.
K čemu kromě rozmnožení kapitálu tyhle věci vlastně slouží…
První věc, která zaujme, je, že podle Sonnensheina jeho klienti a potenciální klienti mají největší problém s tím určit, jaké skutečné problémy vlastně kryptoměny řeší. Pohled je přitom hodně tunelově zaměřený. Poslední tři roky se tak stále dokola diskutují notoricky známá témata jako levné remittance platby, absence prostředníka a časová a finanční úspora v rámci platebních/clearing služeb. Sonnenshein dodává, že zde zároveň vládne obrovská netrpělivost, ať již jde o dodání finálního řešení (Je to vůbec možné?), nějaké killer aplikace, nebo mainstreamovou adopci. (To je trochu úsměvné zejména při srovnání s tím, jak stejní investoři přistupují k „notorickým startupům“, co totiž v jejich případě trvá roky, očekávají investoři u kryptoaktiv spíše v řádu měsíců.)
Sonnenshein tvrdí, že on a jím řízený fond se dívá na ekosystém raději v delším horizontu 10–12 let a zároveň uvádí oblíbené příklady užití, kde kryptoměny, tedy fakticky především Bitcoin, skutečně dlouhodobě přinášejí nějaké výsledky: finanční inkluze, hedge proti hyperinflaci, větší kontrola nad vlastním kapitálem. Sám nicméně dodává, že to nemusí být hlavní use case pro budoucnost a že je stále příliš brzy v tomto směru vynášet nějaké soudy.
Hlavní důvod, proč většina investorů přes Grayscale sází na budoucnost kryptoaktiv miliony dolarů, je ale zpravidla mnohem prostší a platí de facto jen pro Bitcoin – jeho uměle vytvořená a do extrému dovedená vzácnost. Sonnenshein nicméně na rozdíl od „Bitcoin maximalistů“ nevěří, že se v případě kryptoaktiv jedná o model vítěz bere vše (byť ve svých příkladech v průběhu celého rozhovoru zmiňuje vždy pouze Bitcoin a Ethereum), srovnává přitom situaci k současnému trhu s vzácnými kovy, kdy si různé materiály našly různé způsoby využití a zhodnocení.
Trochu ironické je v tomto ohledu, jak přísný je jím řízený fond v přidávání produktů založených na alternativních kryptoaktivech (pracuje momentálně s 9, pro srovnání jen na Coinmarketcap je dnes zalistováno 5,5 tisíce kryptoměn a digitálních tokenů).
Jak se měnil pohled velkých investorů v čase
Když v roce 2013 Sonnenshein ve firmě začínal, investovalo s fondem pár odvážných VC investorů, většina lidí disponující potřebným kapitálem (minimum 50 000 USD vstupního kapitálu nebylo pro každého) spíše bez varování pokládala telefony. To se začalo měnit mezi lety 2015–2016, kdy fond registruje prudký nárůst zájmu, který ale ještě úplně nekoresponduje se skutečnou ochotou investovat.
Investory odrazuje především mediální narativ, který spojuje kryptoaktiva s kriminální sférou. Většinou jim také chybí elementární znalosti povahy aktiva, do kterého chtějí investovat, a vládne strach z toho, že jde o dočasnou módu, která zase rychle odumře a oni ztratí 100 % investice. Dalším zajímavým aspektem, který odrazoval velké investory, byl nedostatek prověřených hedgeovacích nástrojů (například regulovaných futures), které tvořily významnou efektivní překážku pro otevírání velkých long pozic.
To se podle Sonnensheina začíná lámat uprostřed divokého bearmarketu (v polovině roku 2018), kdy podobné konverzace zcela mizí a spolu s nárůstem přicházejícího kapitálu se otázky po bezpečnosti, legalitě a možnostech hedgeování mění na: „Jak krypto zapadá do mého investičního portfolia a jaký je investiční časový horizont“. Drasticky se také změnila informovanost investorů, kteří nyní přicházejí s detailní (často i velmi dobrou technickou) znalostí aktiva. „Individuální školení o základní povaze aktiva prakticky vymizela,“ dodává.
Dalším vzrůstajícím trendem u investorů má být diverzifikace. Zatímco dlouho platilo, že většina peněz se nalila do Grayscale Bitcoin Trust (GBTC), což je finanční derivát kopírující vývoj ceny BTC, ale obchodovaný na americké burze NASDAQ, dnes má 40 % investorů Grayscale své portfolio rozprostřeno i mezi zbývající kryptoměny, na kterých fond staví své další produkty (Bitcoin Cash, Ethereum, Ethereum Classic, Horizen, Litecoin, Stellar, Zcash a XRP).
Významné momenty kryptosvěta z trochu neobvyklého pohledu
A jaké byly za posledních 7 let z pohledu institucionálních investorů nejvýznamnější momenty v „krypto světě“? Překvapivě to nebyly ani první dva bitcoinové halvingy a následný prudký nárůst ceny vůči světové rezervní měně, ani vznik Etherea nebo spekulativní krypto horečka roku 2017, ale něco mnohem prozaičtějšího.
Na prvním místě stojí proslov Williama Hinmana, šéfa divize Corporation Finance u amerického regulátora SEC, který v roce 2018 prohlásil, že bitcoin a ether nejsou z pohledu regulátora cenné papíry. Druhým bylo spuštění prvních regulovaných Bitcoin futures od ECM Group v prosinci 2017 a na třetím místě se pak paradoxně umístilo oznámení se skutečnými kryptoaktivy jen velmi volně souvisejícího projektu Facebook Libra.
První z nich přinesl významný pozitivní regulatorní signál a odstranil bariéru pro regulacemi svázané subjekty, druhý byl první vlaštovkou, jak bezpečnou regulovanou formou hedgeovat velkou investici, a poslední jednoduše podchytil pozornost i těch institucí tradičního finančního světa, které dosud nerozhodně přešlapovali po stranách.
Vnímání kryptoaktiv ze strany institucionálních investorů prošlo za poslední čtyři roky obratem o 90, a možná dokonce o 180°. Prakticky nikdo již nezpochybňuje, že jde o fenomén, který jen tak nezmizí, a zmizel strach jej mít nějakým způsobem zastoupený v portfoliu. Na druhé straně by ale bylo naivní se domnívat, že instituce poženou kupředu budoucí spekulativní horečku. To celkem ze dvou důvodů, jednak v prostoru již dávno přítomné jsou, za druhé díky návykům přispívají spíše ke snižování volatility (hedgeování pozic, arbitráže) a za třetí, což v textu explicitně nezaznívá, ale lze to vyčíst mezi řádky, dávají jednoznačně přednost regulovaným derivátům před spotovým trhem.
