Proč noviny nerozumí webu: multimediální potenciál webu

12. 7. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Vizionáři předpovídali zpravodajství na webu interaktivitu a simultánní působení videa, zvuku, statického obrazu a textu. Ekonomické ohledy však zpravodajskou realitu dotlačily ke strohým textovým zprávám tu a tam doplněným o náladovou ilustrační fotografii. Zpravodajství na webu chybí informační grafika a od klasického zpravodajství se tak skoro neliší.

Titulek není úplně přesný – pod multimédii si na webu představíte prostředí, které na vás mluví, hraje, promítá vám obrázky, zobrazuje text… Někdy může jít o doplnění interaktivity, jako jsou flashové hry s tématy aktuálních událostí, které před dvěma měsíci zmiňoval Mirek Zeman v glose Budoucnost zpráv. Tak daleko bych opravdu nešel. Zpravodajství má v první řadě být stručné, rychlé a úplné.

Serepetičky typu flashových her asi těžko například vysvětlí podstatu problému předávání vlády civilní správě v Iráku a nepřiblíží průběh soudu se Slobodanem Miloševičem a hra typu hokejového manažeru hráčů extraligy přemalovaná na obsazování postů ve vládě by asi byla zajímavá, zábavná a navštěvovaná, ale se zpravodajstvím tohle už nemá nic společného.

Nechme stranou již v minulých článcích zmiňovaný fakt, že redakce online zpravodajství jsou zakotvené v prostředí novin a nemohou tedy v multimédiích nasadit třeba zvukové zpravodajství či videostreaming. Když hovořím o multimédiích v online zpravodajství, mám na mysli především doplnění textu o vizuální sdělení ve formě obvyklé na webu. Jinými slovy: zajímá mě infografika a především animovaná a interaktivní infografika. To je přece výrazový prostředek pro moderní noviny typický.

Podívejte se, jak vypadá online zpravodajství. Webové zpravodajství spoléhá na text. Veškerou grafikou jsou potom ilustrační fotografie, které působí spíše emotivně než zpravodajsky – totéž by nejspíš potkalo i video na webu. Na Lupě považujeme za vrchol infografiky plánek brněnského Výstaviště ve speciálním vydání k příležitosti Invexu. V jiných odborných online denících představuje tento vrchol graf z kancelářského programu.

A teď srovnejte infografiku z webu s tím, co nabízejí tištěné noviny: diagramy (majetkové provázání firem), infomapy (kudy jel řidič ministra Grosse), nákresy (jak došlo k dopravní nehodě) a podobně. Web je ale stále považován za nízkorozpočtovou záležitost, která se dělá vlastně jen bokem. V téměř žádné online redakci nenajdete grafika, který by aktuální zpravodajství dokresloval diagramy. Lehké náznaky infografiky najdete jen v předpovědi počasí. Světlou výjimkou jsou animace gólů z Euro 2004 ve Sportu. Dosud asi nejzajímavější infografikou byl průběh zatápění pražského metra při povodních, ale tahle animace pohříchu nebyla ani čtenářům zpravodajství určena a nepocházela z médií.

Pro sdělení některých informací je grafika efektivnější než text. V mnoha případech (dopravní situace, počasí, sport, časové osy událostí, mapy) se dají vizuální simulace vytvořit jako opakovaně použitelné aplikace, do kterých se aktuální data importují bez nutnosti zásahu výtvarníka, flashera nebo programátora. V některých případech by bylo možné tvorbu dat pro podobné aplikace automatizovat, jako tomu je například u vývoje měnových kurzů.

MM 25 baliček

Čtenáři na webu nečtou, skenují, těkají očima po stránkách – to je zaklínací formule, která často zaznívá na konferencích věnovaných online žurnalistice. Obvykle vyústí v doporučení stručnosti, doplňování odkazů, vyznačování v textu a pyramidové kompozice. Vizuální zprostředkování informací, „powerpointizace“ zpravodajství, tedy zpracování události formou schematické animace nebo jednoduchých po sobě jdoucích obrazů je určitě nákladnější než přepsání textu, ale jedná se o usnadnění čtení zpráv a přidanou hodnotu, kterou čtenář rozpozná. V případě doplňkových animací (jako jsou například fotbalové góly) zůstávají čtenáři na serveru delší čas a případně se i vracejí, což je pro vydavatele výhodné při prodeji reklamy. Statická informační grafika ilustrující zprávy (diagramy, mapy) sice čtenáři čas šetří, ale udržuje na stránce o několik vteřin déle i ty čtenáře, kteří by ji jinak opustili po přečtení úvodního odstavce.

Důvod, proč se v českém online zpravodajství objevuje minimum informační grafiky, jsem už vlastně uvedl: nejsou peníze. Po současných webeditorech už se takhle chce, aby byli velmi mnohostranní. Šéfredaktor iHNedu Mirko Raduševič často o online-žurnalistech hovoří jako o multimediálních žurnalistech, kteří v jedné osobě musejí zvládnout fotografovat, pořizovat nahrávky, psát zprávy a upravovat fotografie i texty pro web. Chtít po nich ještě něco navíc by bylo troufalé. Daleko spíše by se měl v redakci objevit grafik, jehož úkolem bude zprávy ilustrovat.

Chybí vám multimédia v online zpravodajství?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).