Hlavní navigace

Profily sítí WiFi hotspotů: Internet za babku

28. 12. 2004
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Pátým dílem pokračujeme v seriálu o sítích WiFi hotspotů v České republice. Celkem popisujeme šest největších poskytovatelů veřejného WiFi připojení z hlediska pokrytí, ceny, rozvoje sítě a podobně. V posledním díle pak srovnáme parametry všech popisovaných subjektů. Dnes se podíváme na WiFi síť společnosti Knet Int. pod názvem Internet za babku.

Čtyři díly seriálu o WiFi hotspotech máme za sebou, což znamená, že dnes představíme poslední komerční síť, která se s počtem svých přístupových bodů v naší databázi probojovala mezi pět největších poskytovatelů veřejného WiFi připojení. Příště se již podíváme na známou CZFree.net, která sice z dosavadní linie poskytovatelů poněkud vybočuje, avšak vzhledem k její velikosti a otevřenosti by nebylo úplně fér ji vynechat. Úplně nakonec si pak popsané sítě srovnáme podle nejdůležitějších kritérií a seriál uzavřeme.

Jestliže však mluvíme o uzavírání, rozhodně tím nemyslíme pomyslný závod o nejvyšší počty hotspotů ve WiFi databázi na Lupě. Od začátku seriálu doznala špice tohoto žebříčku znatelných změn, a tak zatímco ještě před čtvrtrokem jej spolehlivě ovládali největší mobilní a telekomunikační operátoři, nyní jejich řady protrhlo hned několik „domácích“ a dynamických malých firem, zaměřujících se kromě mobilních i na rezidenční zákazníky. Byla by proto škoda nevěnovat tomuto trendu pozornost, takže pro jistotu nevylučuji, že se k těm nejzajímavějším z nich znovu nevrátíme v nějaké podobě „přídavného“ dílu seriálu článků.

Typickým představitelem těchto rychle rostoucích společností je i dnes popisovaná Knet Int., s. r. o. Její WiFi síť pod značkou Internet za babku byla v počátcích naší WiFi databáze jen jednou z mnoha, avšak nyní se dotáhla dokonce na druhé místo, když s počtem 83 hotspotů předstihla minule popisovanou 802.cz (ta má aktuálně zaregistrovaných 72 přístupových bodů). Síť Ipex, která v původních plánech o seriálu zastávala pozici čtvrtého, se tak na řadu nedostala vůbec.

Internet za babku (IZB) je však rovněž příkladem sítě, která se nezaměřuje primárně na mobilní uživatele, ale spíše na ty „pevné“. Svoji nabídku dělí na domácnosti, firmy a obce, přičemž pro každého z těchto zákazníků nabízí specifickou podobu parametrů služeb a cen. My se z důvodu původně zvolené orientace seriálu budeme držet pohledu koncového, jednotlivého uživatele, a ceny pro firmy a obce ponecháme stranou (zájemci si je mohou dohledat na stránkách sítě IZB.)

Kdepak ty hotspoty jsou

Zaměření na „pravidelné“ zákazníky je u WiFi sítí jistě výhodou pro uživatele chtivé levného a rychlého domácího připojení, na druhou stranu však zůstávají opomíjeni mobilní uživatelé, a to hlavně z důvodu nedostatku pružných platebních i přihlašovacích metod. Pokud však už rezidentní sítě podporují ad-hoc přihlašování a provoz i pro nepravidelné uživatele, získávají nad tradičně „mobilními“ sítěmi výhodu ve zpravidla větším dosahu svých hotspotů. To je dáno jak jejich výkonem, tak způsobem umístění. Zatímco například Eurotel či T-Mobile instalují své přístupové body pro WiFi primárně do vnitřních prostor a omezují jejich výkon na obvodové zdi budov, sítě jako 802.cz či IZB dávají přednost venkovním hotspotům s co největším dosahem.

Síť IZB byla spuštěna 1. září 2003, takže první zákazníci využívají jejích služeb něco málo přes rok. 83 přístupových bodů je rozmístěno ve čtyřiceti lokalitách, tzn. na některých z nich je směrových hotspotů více pro pokrytí širšího okolí. Prakticky všechny jsou dle Eduarda Pitky, obchodního ředitele firmy Knet Int., určeny pro vnější pokrytí a disponují dosahem až tři kilometry, ovšem snahou společnosti je připojovat uživatele do nejvýše jednoho a půl kilometru od hotspotu. Stejně jako u sítě 802.cz jsou přístupové body rozmístěny kromě velkých měst i v menších obcích, což je zpráva příznivá zejména pro ty, kdo mají k ostatním formám připojení stejně daleko jako do nejbližšího města. V letošním roce navíc Knet Int. podle Eduarda Pitky zprovoznil tři tak zvané mikro-regionální projekty, což znamená připojení asi 15 obcí v mikroregionech Černilovsko u Hradce Králové, Dolní Kounice a okolí a Slavkov u Brna a okolí.

Provoz

Pro připojení do sítě IZB si vystačíte s obvyklým arzenálem zařízení, běžných pro takové účely. Domácímu zájemci o připojení firma instaluje koncové zařízení s možností stálého dohledu, anténu i vše ostatní, což podle Eduarda Pitky nezabere typicky více než dvě hodiny. Majitelé vlastního WiFi vybavení pak mohou ušetřit peníze i čas. Stejně jako mobilní uživatelé si ověří, že se nacházejí v dosahu některého z hotspotů IZB, a požádají o registraci do sítě.

Knet Int. garantuje dle Eduarda Pitky zákazníkům jak dostupnost, tak minimální přenosovou kapacitu (pětina deklarované). Maximální rychlost však závisí na úrovni rušení, přičemž v praxi jsou v síti IZB spoje do 500 kbit/s. Možné jsou však i rychlosti až do 1000 kbit/s, ovšem s použitím jiné technologie; větší přenosové rychlosti jsou podle Eduarda Pitky na WiFi nereálné. Většina přístupových bodů IZB je nicméně připojena prostřednictvím digitální technologie (FWA 26GHz, 28GHz pozemní digitální okruhy), popřípadě pomocí jiných bezdrátových technologií (10,5 GHz). Pásmo 2,4 GHz je na páteřní propojení použito jen výjimečně. Tyto zmíněné „digitální cesty“ jsou podle Eduarda Pitky velmi nákladné, ale Knet Int. podle všeho spoléhá na budoucí návratnost investic v podobě rezerv pro další rozvoj sítě (voice over IP (VoIP) a další).

Co se týče technologie pro přenos hlasu, byla ostatně v síti IZB VoIP testována již v létě roku 2004. Test podle Eduarda Pitky potvrdil, že síť je pro tyto druhy služeb dostatečně kvalitní, a jejich zákazníci již bez potíží tento způsob telefonování využívají. Síť je zároveň připravena pro jednoduchý upgrade či souběžný provoz WiFi v pásmu 5,8 GHz, čemuž brání zatím jen očekávané schválení Českým telekomunikačním úřadem.

V síti není uplatňována žádná forma restrikce (FUP). Připojení tedy není limitováno časem ani objemem přenesených dat a provoz není také nijak protokolárně omezen.

Kolik za to a jak na to

Vzhledem k již uvedené orientaci IZB na rezidentní zákazníky to budou mít majitelé mobilních přístrojů těžké i s placením. Připojení je možné až po aktivaci prostřednictvím elektronické objednávky, následně je nutné uhradit i aktivační poplatek. Ten je při standardním postupu s instalací u zákazníka 4159 korun, u uživatelů s vlastním vybavením pak 1184 korun. Třetí možností je snížit si aktivační poplatek při hromadné instalaci u více zájemců v jednom domě, kdy aktivace vyjde na 2374 korun na jednotlivce.

Dále je třeba samozřejmě platit pravidelné zálohové měsíční platby o velikosti, která závisí na zvoleném tarifu. Pro domácnosti jsou tři, pro firmy o něco více (ovšem ty zmiňovat nebudeme), žádná forma předplacení však v nabídce Knet Int. není. To však rezidentním zákazníkům zcela jistě chybět nebude.

BRAND24

Tarif Home 150 Home 300 Home 500
Měsíční paušál (vč. DPH) 470 korun 886,50 korun 1243,50 korun
Poskytovaná rychlost 150 / 150 kbit/s 300 / 300 kbit/s 500 / 500 kbit/s

Pokud tedy odhlédneme od minimální podpory mobilního užívání sítě, zůstává Internet za babku zajímavou alternativou mezi možnostmi připojení k Internetu. Samozřejmě jen pokud jste v dosahu jejich signálu – ovšem těžit z výhod existence podobných sítí můžete i tak, aniž si to uvědomujete. Příklad úspěšného fungování levného připojení může inspirovat další a jednou se podobná služba může objevit i ve vaší blízkosti. Podle Eduarda Pitky navíc hodlá firma v roce 2005 pokračovat v budování přístupových bodů, mimo regionální projekty se bude jednat o pokrytí v Praze (zejména v městské části 5 a 6), Brně a Liberci.

IZB je mezi regionálními projekty jistě nepřehlédnutelný, ač je dobré konstatovat, že existují i levnější místní poskytovatelé. Ve srovnání s tradičními operátory a formami připojení se však jednoznačně jedná o příklad příjemného řešení pro domácí potřeby a jednotlivce. Tomu by mohlo nasvědčovat i to, že za rok provozu podle Eduarda Pitky rozvázali z důvodu nespokojenosti smlouvu jen tři zákazníci. Jejich vyjádření se nám však získat nepodařilo :)

Používáte WiFi síť Internet za babku?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je ředitelem médií vydavatelství Internet Info. V letech 2005 – 2008 působil jako šéfredaktor serveru Lupa.cz. Vystudoval Fakultu informatiky MU a Fakultu sociálních věd UK. Online komunikaci se věnuje i na svém blogu www.alesmiklik.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).