Nejdříve však trochu historie. Pokud nebereme v potaz pouhé textové reklamní odkazy typu „Navštivte stránky firmy X, její nabídka Y je opravdu vynikající,“ byly prvními bannery statické obrázky. Žádné akce, žádné animace, prostě obrázek. Tyto reklamní proužky měly snad jedinou výhodu: snadno se vytvářely a měly poměrně nízkou velikost (to ovšem nikoliv nutně). Tím však výčet jejich předností končí a zbývají pouze nevýhody: nízká atraktivita, omezená prostředí ke kreativitě.
Následující etapa byla ve znamení animace – obrázky se podařilo rozpohybovat, od jednodušších dvou až tří gifovek až po hotové seriály.. Fantazie zde rozhodně zapracovala na plné obrátky – někde pro dobro věci, jinde spíše naopak. Někteří tvůrci totiž tak trochu zapomněli na zlaté pravidlo, že méně někdy může znamenat více, což se projevilo hlavně delší dobou potřebnou pro načtení stránky. Většinou však animované bannery třeba i osvěžily mnohdy jinak statické stránky a vtipný nápad jim navíc mohl přinést docela slušný click-rate.
Čas však plynul dále a to i v českém Internetu. Do kurzu přicházejí tzv. HTML bannery – namísto jednoho obrázku se zobrazuje tabulka o standardních rozměrech banneru, v níž však může být třeba i funkční formulář a podobně. Do této kategorie ostatně patří i SuperBannery, které nabízí Mr.Lin(x) a o kterých jsme na Lupě nedávno psali. Problémem většího rozšiřování SuperBannerů jsou zejména náklady: správci Mr. Lin(x)e, však musí každý banner ručně kontrolovat, aby nedošlo k provádění skriptu, který by poškozoval kostru celé WWW stránky, ať už neúmyslně, či zcela záměrně. Ani kuře nehrabe zadarmo a proto i Mr.Lin(x) za zařazení SuperBanneru do systému požaduje 890 korun. Snad i proto jsem jich zatím mnoho neviděl.
Čas oponou trhnul a objevila se další novinka. Seznam oficiálně oznámil uvedení tzv. „rich media bannerů“, jejichž možnosti jdou daleko za hranice dnešních bannerů. Rich bannery jsou aktivní, nejenže mohou odkazovat na různé adresy podle toho, co si čtenář odklikne (pozor, neplést s „obrázky s klikou“, jak jim říká Pavel Satrapa) nebo dokonce obohatit vizuální dojem o vjem sluchový, což dává vzniknout tzv. zvukovému banneru, ale konzument reklamy si dokonce může ve vymezeném reklamním prostoru zahrát jednoduchou počítačovou hru.
Seznam oznámil uvedení této novinky jako první, hlavním inovátorem je však zřejmě agentura Internet Servis, která realizovala na několika serverech první kampaň s použitím rich media banneru pro EuroTel. Kromě ní nyní na Seznamu běží také upoutávková kampaň na nový hudební server iHudba. Dokonce i na Lupě už jsme měli kampaň s využitím těchto bannerů, kterou realizoval rovněž Internet Servis. V tomto případě se však ukázalo, že jde přeci jen o trochu nezralou technologii: všechno bylo v pořádku jen do chvíle, kdy se ukázalo, že tyto proužky boří v jedné verzi MSIE celou stránku. To ostatně odhaluje riziko všech bannerů, které jdou za hranici prostého obrázku: tvůrce nemá nikdy jistotu, jak se s bannerem jednotlivé prohlížeče vypořádají.
Proužková reklama v českém Internetu přináší tvůrcům obsahu drtivou většinu příjmů, v porovnání se světem snad až přehnaně moc. Je pravděpodobné, že různé formy sponzoringu se v budoucnu rozvinou i u nás, proužky však patrně ještě nějaký čas zůstanou tou nejdůležitější formou reklamy na Internetu. Pokud se však udrží současná rychlost vývoje, za pár let se možná změní k nepoznání a s původními obrázkovými bannery je bude spojovat jen název.