Na Android TV se vedle Philipsu (sedm řad, z toho dvě Full HD) a Sony (deset řad, z toho tři Full HD) chystá podle oficiálního webu Googlu i Sharp a oznámení na stránce říká „už brzy“. U Sharpu jsem v tomto ohledu ale zatím na nic nenarazil.
Tento článek vznikl na základě testů tří televizorů značky Philips vybavených operačním systémem Android TV (Android 5.1): 40PFH6510, 48PFH5500 a 55PUH6400. A také na základě testů předchozích televizorů s Android 4.2. Bohužel v případě poslední verze Androidu nemám srovnání s žádným dalším výrobcem, protože Sony u nás televizory už nezapůjčuje. Je ale myslím jednoznačné, že pár věcí jde na vrub výrobci OS, tedy Googlu, i když nechci – a ani nemohu – rozebírat, co je věcí jeho a co je věcí TP Vision (Philips).
Článek tudíž berte jako první přiblížení toho, jak mi za současného stavu věcí Android TV připadá, i když aktualizace – pevně doufám – věci změní k lepšímu. A je jich dost.
V případě značky Philips mají všechny televizory s Android TV mj. zabudováno certifikované Bluetooth 4.0 s podporou kodeku aptX (Low Latency) a pochopitelně nechybí ani podpora Google Cast, což ale budou mít všechny značky podobné, stejně jako například hlasové vyhledávání. To je standardní součástí operačního systému Android TV a narazil jsem na něj i u televizorů bez mikrofonu. Občas poněkud obtěžuje, ale naštěstí se hluboko v systému dá i vypnout.
Testy televizorů s operačními systémy Android 4.2 a Android TV (5.1)
Philips 55PFS8209 (Android 4.2)
Philips 55PUS9109 (Android 4.2)
Philips 65PUS9809 (Android 4.2)
Philips 40PFH6510 (Android TV).
Philips 48PFH5500 (Android TV). Článek v přípravě.
Philips 55PUH6400 (Android TV)
Doufám také, že se Google umoudří a do Androidu TV zavede běžné, léty prověřené přístupy z verzí použitých u mobilů a tabletů, protože si skutečně nedovedu představit, k čemu je dobré nyní vymýšlet „novinky“, které místo toho, aby všechny světy s Androidem sbližovaly, což by podle mého měl být hlavní cíl, je naopak rozděluje a uživatelům život znepříjemňuje. Mimochodem, hodně mi vadila i neschopnost jednu aplikaci instalovat a další vybírat, což mi přijde naprosto absurdní, a také nemožnost vyvolat seznam naposledy spuštěných aplikací a svižně tak přepínat mezi například promítáním filmů a nějakou tou hrou či brouzdáním na webu.
O tom, že by jednou z aplikací – tedy jedním zobrazitelným procesem, mezi kterým byste se mohli přepínat – měl být i TV tuner jako takový, snad hovořit nemusím.
Naopak mohu snad říci (zpráva na poslední chvíli), že mám neoficiálně potvrzeno, že tlačítko seznamu spuštěných aplikací Google nedal k dispozici, stejně jako kurzorovou šipku, a nejen v tomhle jsou Firefox OS, Tizen a Web OS podstatně dál a jsou i příjemnější na práci.
Tohle Google skutečně nezvládl a bohužel to bylo vidět na všech třech přístrojích s Android TV, které se mi v průběhu srpna dostaly do rukou.
Je mi jasné, jak moc se to líbí TP Vision a podle některých z vás jsou problémy i u Sony, kde to prý vypadá podobně. Sony se prý jen ještě snaží vytvořit nějaký vlastní „myšový kurzor“, což je v podstatě neméně absurdní.
Google to výrobcům televizorů, kteří na něj spoléhali, zjevně pěkně zavařil.
Začínáme…
Především jsem měl problém najít ikonu tržiště aplikací Google Play. Google ji totiž zase změnil, a to nejen ikonu, ale i název, takže teď se ukazuje jako Google Store a malinkaté Google Play je pod ní.
Ani přihlašování do účtu neprobíhalo právě dobře. Jakmile jsem se totiž spletl v přihlašovacím jméně a skočil na položku hesla, už jsem se zpět nedostal. Na klávesnici Android TV se navíc nedá kolovat, takže ze začátku se musíte trochu obrnit.
Potíže bohužel pokračovaly i po přihlášení k účtu a snaze nainstalovat nějaký program. V tomto okamžiku se patří říci „zapomeňte na pohodu z mobilu či tabletu“a pro ty znalejší z vás, či šťastné majitele, „zapomeňte na pohodu z TV Philips s Androidem 4.2“.
Tady se mi nejprve nabídlo nefunkční hlasové vyhledávání, a jakmile jsem skočil do políčka pro zadávání znaků, byl jsem šokován ještě více. Chtěl jsem totiž nainstalovat MX Player, takže jsem zadal „mx“ a nic. Zdálo se mi ale, že jsem ho předtím viděl, takže jsem „x“ vymazal a ejhle. Byl tam. Vyzkoušel jsem tedy ještě postupně varianty části či celého jména, ovšem s týmž „úspěchem“. MX Player se objevil jen při zadání „m“.
V průběhu instalace videopřehrávače nešlo vyhledávat žádnou další aplikací (!), což je u mobilu běžné, a po spuštění mi MX Player suše zobrazil i obsah koše na disku a přechodných souborů označených dolarem. Tohle se mi nikdy u tohoto softwaru nestalo, a to jsem ho instaloval na desítkách a desítkách nejrůznějších zařízení.
À propos, hlasové vyhledávání. To Google u Android TV nabízí standardně a na tomto místě stačí jen říci „bohužel“…
Ptát se můžeme, proč je i na televizoru, který nemá žádný mikrofon (všechny tři, tj. Philips 40PFH6510, 48PFH5500 a 55PUH6400), takže doporučuji tuto funkci v nastavení systému Android TV zakázat, protože jinak různě otravuje a zlobí.
Tohle ale už nejspíše mohlo vyřešit TP Vision. Dálkový ovladač s mikrofonem totiž dostanete u značky Philips až od řady 7600…
Jak vypadá Google Android TV na televizorech Philips
Základní obrazovka se vyvolá tlačítkem Home (Domov – ikona s domečkem) a skládá se z pěti horizontálně členěných částí, mezi kterými přejíždíte kurzorem (šipkovými tlačítky) nahoru a dolů, případně i do stran, čímž se dostáváte na další ikony aplikací. Ta, kterou použijete naposledy, se automaticky zařadí na začátek, takže se někdy dosti nahledáte. Možnost připnout ji na stále stejné místo bohužel chybí, a to má Android TV společné s Windows 8.1, kde se mi také moje pečlivě upravená nabídka rozhodí hned po připojení k monitoru, takže hledám a hledám.
U Android TV nejenže aplikace nejde umístit na stejné místo, ale v nabídkách na tlačítku Domov nejde ani horizontálně ani vertikálně kolovat. Čím více aplikací tu na šířku je, tím náročnější je v seznamu majícím dvě řady nějakou najít. Možná někdy přijde i třetí, ale u mě nepřišla. Ostatně tak mě napadá, u mobilu či tabletu máte, resp. můžete mít, aplikaci na ploše stále stejném místě, tak proč se vymýšlí neustále něco nového?
Domovská nabídka naběhne klidně i přes televizní vysílání nebo nějakou otevřenou aplikaci, a pokud jsem se z ní chtěl dostat, povedlo se mi to pouze přes tlačítko TV/Exit, což je poněkud nekonzistentní, protože jinde funguje i prostřednictvím Zpět (Back).
Nabídka na tlačítku Domov (Home) je následující (bráno odshora):
- Doporučený obsah, který se připravuje vždy nově při vstupu do této části (alespoň to tak působí).
- Kolekce aplikací Philips, např. Voyo, Afterglow, iConcerts či Berlínská filharmonie. Tady jsou umístěny ty z předchozí platformy Net TV a co jsem stačil vypozorovat, začíná se vždy vstupem do tzv. App Galery, kde máte řadu dalších aplikací rozdělených do několika kategorií. Mj. tu najdete i TV program Tiviko.
- Aplikace, např. Google Store (bývalé Google Play, tedy tržiště aplikací), dále Filmbox Live, YouTube, Netflix, Meteonews, otevřený webový prohlížeč, Nahrávky, Média (multimédia), TV Průvodce, tedy EPG, či Zdroje, tj. vstupy a výstupy. Sem se také instalují aplikace z Google Store.
- Hry, z nich tu bylo pouze Gametree TV, což je soubor deskových i nedeskových her, jako například šipky či Space Moodies (obludky v kosmu). Sem by se měly instalovat i další vaše hry z Google Store. Co jsem zkoušel, také se instalovaly.
- Nastavení, nebo-li menu nastavení, s položkami Obraz, Zvuk, Obecné nastavení, Region a jazyk, Univerzální přístup, Bezdrátové a kabelové sítě, Kanály, Aktualizace softwaru, Nápověda. Pokud jste ale do nastavení televizoru vstoupili z jiné části, objevily se ještě další položky, a to např. Nastavení Eco a Nastavení systému Android.
Sony bohužel na svých stránkách neposkytuje o Android TV žádné jiné než marketingové informace. Alespoň jsem tam nenašel nic užitečného, ani snímek domovské obrazovky či snímek obyčejného dálkového ovladače…
Na dálkovém ovladači si můžete vyžádat i tzv. Top Picks, což je přeloženo jako „Nyní v televizi“. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se přes zdánlivě jedinou volbu, která se mi na obrazovce objevila („Více“), dostal do EPG. Teprve potom jsem přišel na to, že na prakticky prázdné obrazovce s jedinou výše uvedenou volbou je třeba zmáčknout šipku vpravo a objeví se nabídka dalších věcí z TV vysílání a internetu. Na ovládání této části (ale nejen jí) je třeba přijít. Nakonec jsem vyzkoušel i volby v levé horní části obrazovky, přes něž se dostanete buď do:
- menu na tlačítku Domov, nebo
- části „Nyní v televizi“ (zde bylo pouze ono zmiňované „Více“), nebo
- části „TV na vyžádání“, což byly informace ze třech vysílačů stahované přes internet: CineTrailer, Euronews a WSJ. V nápovědě jsem zjistil, že jde o tzv. Catch up TV a týká se některých už dříve vysílaných pořadů, které lze sledovat zdarma.
Když vše shrnu, připadá mi nabídka poněkud roztříštěná, což mi na rozdíl od toho, že se menu navzájem poněkud překrývají, trochu vadí. Faktem ale je, že cest k cíli je tady více, takže si asi nakonec každý najde tu svou. Přiznám se ale, že část Top Picks v kombinaci s „Doporučeným obsahem“ v nabídce na tlačítku Home (Domov) jsem nějak nepochopil. Pravdou ale je, že každá nyní dělá trochu něco jiného.
Co se ale omluvit nedá, je menu nastavení, které při přístupu z různých směrů nabízí trochu jiné volby. Tohle je opravdu zvláštní.
Aplikace: Android 4.2 versus Android TV
Zatímco u verze 4.2 se aplikace zobrazovaly tak, jak jsme zvyklí z mobilu či tabletu, tedy přehledně a jasně za sebou a pod sebou (viz foto v galerii) podle úhlopříčky obrazovky, u Android TV tu máme další nepovedenou inovaci. Výsledky hledání se mi bez ohledu na velikost obrazovky (102 nebo 140 cm) zobrazovaly v jednom nepřehledném řádku dlouhém podle potřeby, který se mi nikdy „nezalomil“.
Vedle problémů s vyhledáváním po prostém zadání znaků, o nichž jsem se už zmiňoval (podívejte se do galerie výše, co se vypsalo po zadání „MX“ (MX Player) nebo „iprima“), mě zaujalo i to, že jsem nemohl přijít ani na systém, podle kterého jsou „vyhledané“ aplikace řazeny.
Tohle doufejme urychleně napraví nějaká aktualizace, protože takto tristní hledání v tržišti aplikací je opravdu problém.
U Androidu 4.2 jsem s úspěchem vyzkoušel mj. Air Attack HD (střílečka), ČT 24 (živé vysílání a zpravodajství), ČT Sport (živé vysílání, záznamy a zpravodajství) a také MX Player (videopřehrávač).
Prakticky jediný výrobce televizorů s Android 4 (objevil se ještě mj. Sencor), tedy TP Vision, v tiskové zprávě k verzi 4.2 zdůrazňoval následující aplikace: Air Attack HD, Badland, Google Play Music a Google Play Movies & TV. Poslední dvě aplikace jsou u Android TV předinstalovány, stejně jako například YouTube, Netflix, Vimeo či třeba Deezer.
U Android TV jsem z u nás používaných a zejména domácích aplikací po dlouhém hledání a zkoušení našel pouze zmiňovaný MX Player. Od ČT, ČRo (iRadio) a Prima FTV tu nebylo nic a nebylo tu ani Voyo, ani Filmbox Live. Ty jsou ovšem předinstalovány, ale přece jen jsem si chtěl ověřit, zda se vyhledají jako u mobilu, či nikoli. Nenašly se.
Chyběl i Air Attack HD Lite, který jsem u televizoru Philips 55PFS8209 s Android 4.2 vesele používal, včetně herního ovladače Logitech, a k mému překvapení chyběly i jakékoli Angry Birds, které mi dříve jely také.
Ze slovenských aplikací jsem hledal jen televize Joj a Markíza, ale opět bez úspěchu.
Jinak jsem ještě – čistě náhodně – narazil na VLC for Android, který se mi z neznámých důvodů nabídl po zadání řetězce „ang“. Naopak jsem nenarazil na YouTube, ale ten taktéž naleznete mezi zavedenými aplikacemi na tlačítku Domov a i to mi potvrdilo, že jednou v televizoru nainstalované aplikace se už na Google Store (Play) neukazují, což je oproti mobilu další nepříjemná změna.
Ve všech třech zkoušených televizorech s Android TV byly mj. zabudovány – vedle Voyo a Filmbox Live – i Banaxi a Copak.cz, které taktéž ve výpisu z Google Play chyběly.
Pokud mohu porovnávat momentální zkušenosti z testu tuším tří televizorů s Android 4.2 a tří s Android TV, starší aplikace pod platformou Net TV (pracující v nějakém virtuálním režimu po Android TV) fungují spolehlivěji než aplikace přímo určené pro Android TV. A spolehlivěji v tomto ohledu pracovaly i aplikace pod Android 4.2.
Doufejme, že i tohle se urychleně změní, protože prostě nevěřím tomu, že je to nesladěním hardwaru se softwarem, resp. s operačním systémem.
Zařízení společnosti Logitech povětšinou s televizory dřívějších platforem pracovala (toto je nejnovější K400 Plus). S novými linuxovými systémy mají problém, ale většinou chodí alespoň něco a snad vždy mi také pracovala dotyková destička. U Android TV se mi ale kurzor rozpohybovat nepodařilo, ať jsem dělal co jsem dělal. A to včetně připojení prastaré drátové myši Logitech, která mi pracovala se všemi ostatními linuxovými systémy. Tady ani ťuk. Google zjevně kurzor zakázal, protože nějaký chytrák přišel s tím, že je u TV k ničemu.
Jak rozpohybovat kurzor? Někde tam bude, ale…
Vedle staré klasické drátové myši Logitech, jejíž název si už nepamatuji (z myši je už setřen) a která mi funguje snad se vším, jsem vyzkoušel i klávesnici s dotykovou destičkou Logitech K400 Plus.
Pod Android TV ovšem s proměnlivými výsledky a celkově to bylo hodně slabé.
Tlačítka hlasitosti fungovala, ale šlo ji pouze zvýšit, snížení také fungovalo, ale kupodivu jen přes tlačítko Mute, tedy utlumení zvuku.
Zpět (F1) fungovalo a skákalo např. mezi TV kanály, Home (F2) vyvolávalo chytré funkce na TV tlačítku Domov a F3, které má přes klávesnici vyvolat naposledy spuštěné aplikace, mělo zjevnou snahu, ale nic. Tuto funkcí prý Android TV vůbec uživatelsky nepodporuje, čemuž by odpovídal fakt, že u tlačítka probleskla zpráva o zobrazení naposledy použitých aplikací, ale nakonec se vždy ukázala nabídka na tlačítko Domov (Home). Mimochodem, i když například vyhledávání (F5) fungovalo a F8 vyvolávalo Google Play – muziku, dotyková destička přes všechnu snahu nepracovala, což je v rámci nových unixových operačních systémů u televizorů unikátní. Jediné, co ještě fungovalo, byla klasická tlačítka klávesnice.
Bez úspěchu jsem vyzkoušel i osvědčenou klávesnici K400, což je předchozí verze opět s dotykovou destičkou, a také špičkovou myš Logitech MX Master.
Tu jsem zkoušel přes Bluetooth a s televizorem Philips 55PUH6400 pracovala, resp. se ohlásila a byla napojena. Překvapilo mě ale, že nejenže kurzor nebyl vidět v TV tuneru, ale nebyl nikdy vidět ani v domovské nabídce a například ani v aplikaci YouTube či v otevřeném webovém prohlížeči. A přitom myš zjevně připojena byla. Ve světle nových okolností je zřejmé, proč tomu tak bylo.
Kurzor nepracoval ani při propojení téže myši s firemním systém Logitech Unifying fungujícím v pásmu 2,4 GHz a jak jsem říkal, neobjevil se ani po připojení tradiční drátové myši, a to ani v otevřeném webovém prohlížeči.
Na oficiálním webu jsem se o podpoře či nepodpoře tradičního kurzoru myši nedozvěděl nic, ale všechno nasvědčuje tomu, že zcela chybí, což je pochopitelně katastrofa.
Zatímco u Android 4.2 podpora kurzoru fungovala bez problémů (vyzkoušel jsem mj. klávesnici s dotykovou destičkou Logitech K400), u Android TV se nejspíše nějaký ňouma od Googlu velice hluboce zamyslel a řekl si, že tohle přece nikdo nepotřebuje…
Zvláštní chování aplikací
Jak vidíte, Google toho změnil dost a něco je hodně zásadní. Na rozdíl od mobilu nebo tabletu aplikaci, kterou máte nainstalovánu u Android TV, už na tržišti aplikací nevidíte. Alespoň mě se to nikdy na výše zmiňovaných třech testovaných televizorech nestalo.
Narazil jsem ještě na jednu věc. Aplikace, které máte nainstalovány v televizoru s Android TV, se v rámci vašeho účtu, přes který jste připojeni, chovají někdy trochu zvláštně. Z dobrého pramene jsem se dozvěděl, že u zakoupených aplikací vidíte v Google Store (Play) ikonku zakoupeno. I při povolené synchronizaci se ale na zařízení pod daným účtem automaticky neobjeví a vy je musíte opět manuálně nainstalovat.
Já jsem v rámci svého, podotýkám zcela nově založeného účtu, narazil i na to, že se mi u jedné aplikace (MX Player) náhle objevila zmiňovaná ikona „zakoupeno“. Pochopitelně jsem neplatil nic a v případě MX Playeru dokonce nikdy. Těsně před koncem testu jsem se jal ještě – pod novým firmwarem televizoru Philips 48PFH5500 – instalovat Asphalt 8: Airborne a ejhle, opět se mi objevilo, že jsem hru zakoupil. Ani tady jsem to neudělal, a to nikdy na žádném z mých účtů. Hra se nakonec nainstalovala a také fungovala.
Jak jsem se dozvěděl ze spolehlivého zdroje, občas se u Android TV objevují aplikace, typicky hry, včetně např. Asphaltu, které se nainstalují a běžně je můžete přehrát. Jakmile se ale dostanete na určitou úroveň, může se objevit místo, kde hra prostě nejde ovládat, a to ani v okamžiku, kdy máte připojen herní ovladač.
Asphalt 8: Airborne je přitom na Google Store zařazen mezi hry, u nichž si vystačíte s dálkovým ovladačem televizoru, a Google navíc říká, že aplikace je určena přímo pro Android TV.
Na závěr jsem krátce vyzkoušel i výše zmiňovanou synchronizaci, ale s obdobnými výsledky, resp. problémy.
Po plné aktualizaci před koncem testování Philips 48PFH5500 najednou přestala být k dispozici doporučení na tlačítku Home (Domov).
„Jednotaskový“ operační systém?
Android TV se chová zvláštně a v řadě případů narazíte na to, že vám nedává možnost, jak rozeběhnout druhý proces. Typicky to bylo to vidět v instalaci aplikací přes Google Play, pardon, Google Store, a bylo to vidět i při spouštění aplikací jako Voyo, iConcerts apod.
Můžete sice spustit přes jednu aplikaci na tlačítku Home, aplikaci druhou a pokusit se přepínat mezi nimi tímto způsobem, ale i když to občas zafunguje například u MX Playeru, většinou to nepracuje a typicky jde o aplikace typu VOD, jako jsou Filmbox Live či Voyo. Jakmile jsem totiž do nich opět vstoupil, nastartovaly se od začátku bez ohledu na rozeběhnutý film a nabídly úvodní menu…
Zkusil jsem při instalaci TuneIn vyskočit tlačítkem Home a sledoval jsem, zda se mi aplikace nainstaluje. Nainstalovala, ale jinou jsem mezitím v Google Store vyhledávat nemohl, nebo jsem alespoň nepřišel na to, jak to udělat.
Android TV nepochybně není „jednotaskový“ operační systém, tedy systém zvládající jeden uživatelsky přístupný proces typu MS-DOS, ale Google se musel hodně snažit, aby nám práci, na jakou jsme zvyklí z počítače, potažmo mobilu či tabletu, ztížil až k nepoužitelnosti.
Škoda, přeškoda…
Jaký je Android TV, resp. Android 5.0 v TV?
Zejména zcela jiný než verze čtyři a teď nemluvím „o vnitřnostech“ či způsobu programování softwaru, tedy jak se dnes populárně říká aplikací. Původně měla pětka zajistit jednodušší programování a usnadnit přenos aplikací mezi platformami. To možná funguje, nevím. Z čistě uživatelského hlediska ale Android TV představuje zklamání, což ovšem není to nejhorší. Nejhorší je přístup Googlu, který změnil některé klíčové věci natolik nezodpovědně, že se buď nedají používat vůbec (synchronizace, kurzorová šipka…), nebo jen se značnými obtížemi (vyhledávání na Google Store).
Změnil i některé prvky ovládání a způsob chování aplikací v rámci uživatelského prostředí, a to opět velice nešťastně. Nenajít po zadání dvou počátečních slov aplikaci, i když v systému zjevně je, a zobrazit ji pouze při zadání prvního znaku, jako se mi to stalo nejen u MX Playeru, je opravdu na pováženou. A platí to i o zlikvidované podpoře „myšového“ kurzoru, časté rezignaci na multitaskové chování operačního systému či o možnosti operativně přepínat mezi aplikacemi tak, jako to šlo u verze 4.2 a jako to ostatně jde prakticky od samého začátku i u Androidu v mobilu a tabletu.
Co se ještě výrobce navyváděl dalšího, se můžeme jen domnívat, ale tohle mu zákazníky rozhodně nenakloní a nepřivede. Zvláště, když se ostatní operační systémy chytrých TV chovají podstatně lépe a v současnosti se neliší ani aplikačně. Jsem navíc přesvědčen, že Samsung nezůstane u Androidu věčně ani u mobilů a tabletů a možná je i tohle důvodem, proč taktéž linuxový Tizen u svých televizorů vůbec nepropaguje. A i když se start prvního mobilu s tímto OS vlastně vůbec nepovedl, určitě se z toho poučil. A až vyřeší potíže s tržištěm aplikací, což je nejspíše jediný problém, který mu ještě zbývá, rozbalí to naplno.
I ve světle uvedených potíží systému Android TV, potažmo 5, je otázkou, zda to výrobci jako LG, Panasonic a Samsung předvídali, a i proto si vytvořili systémy vlastní nebo jednoduše sáhli po něčem jiném, přítulnějším, a i když nechci přímo říci, že vyzrálejším, rozhodně dotaženějším.
Google se bude muset hodně snažit, aby si napravil pošramocenou pověst, a měl by se stydět, že dlouho očekávaný systém dovedl takto daleko. Ovládací základ je dobrý – horizontálně uspořádaná pole, která jsou přehledná a jasně definovaná. Chce to jen poněkud přimastit a být důsledný.
Začal bych kolováním v nabídkách a možností ovlivnit uspořádání ikon (zavést jejich pevné pozice) a pokračoval bych třeba definicí vybavení televizorů (má mikrofon, nebo nemá, atd.). Vše bych zakončil EPG s obrazem i zvukem bez ohledu na cokoli, resp. bez ohledu na zdroj dat.
A samozřejmě, abych nezapomněl, opět bych zavedl klasický šipkový kurzor, tlačítko pro vyvolání naposledy spuštěných aplikací a plnou podporu „multitaskové“ práce. Navíc si myslím, že by standardní výbavou každého televizoru s Android TV měla být například i možnost jet ve dvou částech obrazovky něco jiného. Jak ale říkám, Google systémově neuvažuje. Google je prostě už jen další velká firma, která je více než co jiného zahleděná do svých vlastních problémů a nějak jí uniká to nejpodstatnější, totiž kdo jsme, kam jdeme a odkud přicházíme.
Android TV sice má nakročeno, jen jsme myslím všichni čekali, že když přichází na trh poslední, bude dotaženější, bude mít jasné a sofistikované ovládání a spolehlivě se chovající aplikace. A nebude mít zásadní chyby, včetně onoho nešťastného (dalšího) přejmenování tržiště Google Play.
Kdyby šlo o LG, Loewe, Panasonic či Samsung, řeknu „základ je dobrý, a i když jsou v tom nyní zmatky, nebojte se, výrobce to určitě dotáhne“. Bohužel s Googlem mám poslední roky jen samé špatné zkušenosti, takže si to opravdu prohlásit netroufnu. Jen je mi líto Sony a Philipsu, kteří se s tím vším musejí nějak vypořádat, protože v konečném důsledku jde jen a pouze o jejich výrobky.
