V řadě 6000 má TP Vision poněkud chaos. Jednou je tu třeba chytrý televizor, po druhé puristický, jednou je tu Full HD a po druhé Ultra HD. Modely označené jako 6500 jsou pouze s Full HD obrazovkami, televizory 6400 (jeden jsme už testovali – viz odkaz níže) je zase Ultra HD. A to ještě nemluvím například o tom, že ne vždy je tu operační systém Android TV. Mimochodem, podle posledních zpráv to vypadá tak, že v něm vůbec není podporován klasický kurzor myši, a to ani ve webovém prohlížeči. Hry se ovšem dají řídit přes kompatibilní herní ovladač – viz foto dále v článku.
S jistou opatrností se už také dá prohlásit, že nové aktualizace zatím nedotažený Android TV opravdu vylepšují a je tak docela dobře možné, že se k některým z už recenzovaných televizorů ještě časem vrátíme.
Zapůjčený televizor 40PFH6510 přijde na 20 990 Kč, má úhlopříčku 102 cm a aktivní 3D s podporou herního režimu dvou hráčů. Pokud byste chtěli něco jiného, vybrat si ještě můžete z úhlopříček 81 cm (32" – 6500), 127 cm (50"– 6510 a 6550) anebo 140 cm (55" – 6510 a 6550).
ČTĚTE TAKÉ:
Philips – jak vypadá nový Android TV (5.1)
Philips 55PFS8209 (Android 4.2)
Philips 55PUS9109 (Android 4.2)
Philips 65PUS9809 (Android 4.2)
Philips 40PFH6510 (Android TV).
Philips 55PUH6400 (Android TV)
Zapůjčená novinka má rovněž osvětlení pozadí Ambilight na dvou stranách (vlevo a vpravo), parádní kovovou nohu a zcela plochý podstavec. Vše je kvalitně zpracováno a celek působí dosti elegantně. Proč není Ambilight v celé řadě 6000, můžeme jen spekulovat.
TP Vision také oznámilo, že všechny letos uvedené televizory s Android TV mají zabudované certifikované Bluetooth 4.0 s podporou kodeku aptX Low Latency, což je unikátní a platí to i o dříve testovaném 55PUH6400. Tím by měla být zajištěna zvuková synchronizace s obrazem, což je u externího reproduktoru napojeného na televizor přes Bluetooth často problém.
Základem televizoru je procesor s dvojím jádrem, tuner DVB-T/C (T2 tu není, i když se občas někde udává, že je), certifikované dualbandové Wi-Fi s dvojí anténou (!) a taktéž certifikované Wi-Fi Miracast pro napojení mobilu či tabletu. Vše doplňuje přepracovaný oboustranný ovladač: z jedné strany klasika a z druhé klávesnice QWERTY.
Ovladač není polohovací a nemá takto ovladatelný kurzor, u Android TV by mu to bylo zjevně k ničemu, ale nabízí kurzorový kříž na obou stranách. Situaci bohužel potvrzuje i zkouška nejnovější klávesnice Logitech K400 Plus, u níž fungovala pouze část klávesnicová, a nikoli dotyková destička, a špičkové myši Logitech MX Master, která se napojila, ale kurzor nikde. Nepříjemné rovněž je, že chybí možnost vyvolat naposledy otevřené aplikace jako na mobilu a chytré ovládání chytrého televizoru s Android TV se tu tak nekoná.
Oba problémy jdou pochopitelně na vrub Googlu, který to i tady vysloveně zazdil.
Instalace i s průvodcem pro nastavení obrazu a zvuku
Podstavec je navržen o poznání lépe než u modelu Philips 55PUH6400.
Je to znát nejen v lepších šroubech (mají sice stejný průměr, ale v jednom případě jsou jen tři, takže není problém rozlišit, který kam přijde), ale především ve výrazně lepších gumách na spodní části podstavce. Tady poškození nábytku nehrozí…
Instalace televizoru probíhá stejně, jako u zmiňovaného modelu, kde byla i podrobně popsána. Tady jsem si tentokráte vyzkoušel registraci televizoru na Google Play prostřednictvím mobilního telefonu, nikoli tedy jako obvykle přes televizor, a tím pádem i obousměrnou komunikaci jak z mobilu, tak z televizoru.
Tohle je hodně šikovné, protože i na mobilu (udělat to ale můžete klidně i přes počítač) se heslo a jméno přece jen zadává příjemněji.
Na závěr instalace se stejně jako u 55PUH6400 nabídlo rychlé nastavení obrazu a zvuku, které jsem po zkušenostech raději ignoroval. Není totiž udělané tak příjemně, jako u modelů před dvěma, třemi lety, a na výše uvedeném televizoru mě i zlobilo.
Wi-Fi se instaluje jako jedna síť a chová se tudíž jako dual band, takže si nejen podle potřeby přepíná mezi 2,4 a 5 GHz, ale měla by být schopna přenosové rychlosti i spojit. S routerem Netgear R7000 spolupracovala bezproblémově.
Fyzické setřídění kanálů jsem nikde nenašel a v menu nejsou ani Oblíbené položky. Na ty narazíte až v okamžiku, kdy zmáčknete tlačítko OK, přes které se vyvolává seznam naladěných stanic.
Vybraný kanál mezi Oblíbené položky zařadíte prostým zatržením a hned poté se objeví v seznamu. Ten můžete po zmáčknutí tlačítka Možnosti dále upravovat, přejmenovat atd. a také můžete kanály vybrat hromadně v určitém rozsahu.
Výborná „dálka“
Je trochu svá a EPG je odhozeno stranou, stejně jako Exit sdružené s tlačítkem TV. Rozložení je rozhodně solidní, vše je přehledné a dobře čitelné zvláště v tomto bílém provedení. Bílá je i napájecí šňůra a bílá v kombinaci se stříbrnou (rámeček je plastový, podstavec kovový) je zjevně dobrá.
Chytré funkce vyvoláte tlačítkem domečku (Home – Domov) a na dálkovém ovladači je i regulace osvícení pozadí Ambilight a mj. také tlačítko označené jako Multiview. To však zde nepracuje, protože jsme u jednotunerového stroje. Bohužel ani jeho delší podržení nevyvolá – jako u modelů Philips s Android 4.2 – náhled na naposledy spuštěné aplikace. Na tuhle funkci zjevně můžeme u Android TV zapomenout.
Zajímalo by mě, zda to funguje u Sony, které jako druhá značka tento operační systém používá (chystá se i Sharp).
Multimédia mají tlačítka v horní části, ta pro přeskok o skladbu/kapitolu chybí a nahrazují je tlačítka na obrazovce, mezi nimiž se posouváte kurzorovými šipkami.
Menu nastavení naleznete buď na tlačítku Domov, nebo na tlačítku s ikonou ozubeného kolečka, ale bohužel v žádné nabídce se nedá kolovat, což platí vlastně všude, takže si některé funkce musíte poctivě odcvakat.
Pokud jde o OK, to v tuneru vyvolá seznam naladěných kanálů, resp. oblíbené kanály, ale někdy jsem ho musel mačkat opakovaně, jindy mi nějakou chvíli nepracovalo vůbec.
EPG je bez obrazu a zvuku (nebo se zvukem, pokud zdroj dat pochází z internetu, a nikoli z TV vysílače) a po najetí na pořad se zobrazí část podrobnějšího popisku. Celý vyvoláte tlačítkem „i“.
Sedmidenní EPG bez obrazu
Má dva možné zdroje signálu – internet a DVB-T vysílač. V prvním případě je se zvukem, v druhém bez něj a v tomhle má TP Vision (Philips) dlouhodobě deficit. Teď ho možná má i Google, i když je otázkou, jak se tato část dotýká OS Android TV. Nicméně je tu opět možnost ovlivnit na pozadí stahovaná data, což funguje i při vypnutí televizoru dálkovým ovladačem. Výsledkem tak byla neustále aktualizovaná programová nabídka. Tedy „prakticky neustále“, protože se mi dvakrát stalo, že ani přes nastavení dat EPG na internet nebyla dostupná, a to ani po delší době čekání (minuty). Data se zkrátka ne a ne stáhnout a k dispozici byla až poté, co jsem na daný multiplex skutečně vstoupil.
Po přepnutí na data z vysílače zmizel zvuk a data se stahovala klasicky, tj. po vstupu na daný kanál, resp. multiplex. Tady se už žádné překvapení nekonalo. A abych nezapomněl: v případě dat z internetu je možné, že program pro vámi požadovanou stanici vůbec neuvidíte. Záleží na společnosti Gracenote poskytující data, resp. na její dohodě s majitelem konkrétního televizního kanálu.
Chytré funkce opět dvojí
Philips zjevně tušil o potížích s Android 5, resp. Android TV dopředu, takže u svých televizorů nabízí aplikace dvojího druhu: jednak ty z předchozí platformy Net TV (ty najdete na tlačítku Domov v části „Kolekce aplikací Philips“), které – co jsem zkoušel – pracovaly spolehlivě, a jednak aplikace přímo určené pro Android TV v části nazvané prostě „Aplikace“.
Poté, co do chytré části vstoupíte, vygeneruje se nejprve úvodní doporučení (zejména videa z YouTube) pocházející od výrobce, protože TV si na vás teprve zvyká. V nabídce chytrých funkcí se ale stále můžete pohybovat, a tak zjistíte, že část „Kolekce aplikací Philips“ je až na App Galery od TP Vision prázdná.
U Philips 55PUH6400 mi widgety pro předchozí platformu Net TV naběhly hned po vstupu do chytré části, tady až poté, co jsem vstoupil do App Galery a opět se z ní vrátil zpět. Pak teprve začaly postupně nabíhat, a to včetně videotéky Voyo. Ta mě překvapila tím, že při zadání hesla a přihlašovacího jména šlo použít i klávesnici na zadní straně dálkového ovladače.
Voyo v této části opět jelo bez problémů (je zde jedinou lokální aplikací), v části Android TV pak opět s občasnými problémy (náhlé ukončení či neschopnost zapamatovat si při přehrávání pozici).
Jak bylo řečeno, aplikace pracující přímo pod Android TV najdete v části „Aplikace“ a tady je už lokálního obsahu vícero. Vidíte tak například Copak.cz, Filmbox Live či Banaxi. Ze zahraničních serverů tu pak mj. bylo v pohodě fungující YouTube a také Meteonews s českými místy. Je tu rovněž přístup do EPG televizoru a na multimédia. Naopak zcela chybí funkce pro sdílení obsahu směrem k mobilu či tabletu.
Více je popsáno v článku o operačním systému Android TV.
Jak už jsem se zmiňoval v aktualizaci recenze televizoru Philips 55PUH6400, pro hry je i s touto TV vyzkoušen ovladač Mad Catz C.T.R.L.R Mobile Gamepad (1500 Kč) s oddělitelnou horní částí. Na oficiálních stránkách výrobce existuje i pěkně dlouhý seznam kompatibilního softwaru.
Sdílení obrazovky z mobilu (zrcadlení) najdete v menu nastavení televizoru a dříve zkoušený Philips 55PUH6400 s ním měl potíže. Tady jsem narazil na něco podobného, i když trochu jinak. Většinou jsem úspěch měl (Filmbox Live, ČT 24, iVysílání či například televize Joj), ale někdy (Voyo) se přenesl pouze zvuk. Největší potíž ale spočívala v obrazové kvalitě, která – eufemisticky řečeno – nebyla optimální. Volba „Digital Media Render – DMR“, která to má na starosti, přitom zapnuta byla, navíc LG Flex 2 má stejné rozlišení jako televizor, tedy Full HD, a problém rozhodně nebyl ani v lince (5 GHz) či ve špičkovém routeru Netgear R7000 pracujícím taktéž s možnost spojit Wi-Fi frekvence (dual band).
Vyzkoušel jsem i HbbTV České televize, které jelo bez připomínek, a to včetně části „Test AV formátů“, kde televizor zvládl vše, co bylo ve Full HD. Mimochodem, všimli jste si, že tady České televizi zcela chybí jedna zásadní věc? Není tu totiž kombinace rozlišení Full HD a kodeku H.265/HEVC, ve kterém se snad v budoucnu bude u nás vysílat…
S tímto televizorem jsem vyzkoušel i aplikaci Philips TV Remote pro Android dovolující mj. převzít vysílání z televizního tuneru. Stačí jen v části „Bezdrátové a kabelové sítě“ zapnout volbu „Wi-Fi Smart Screen“ a v aplikaci odmáčknout „Now on TV“. Fungovalo to výborně, jen se mi nepodařilo přesvědčit aplikaci, aby mi vysílání natočila na šířku mobilu Acer Jade Z, který jsme měl v té době na vyzkoušení. A nejinak to dopadlo s LG Flex 2.
Philips TV Remote je slušná aplikace, ale má jednu zásadní vadu – nelze ji použít jako dálkový ovladač, protože nabízí jen naprosté minimum tlačítek. Jinak zajímavou možností je u ní spouštění aplikací v televizoru a jejich ovládání z mobilu. Vyzkoušel jsem to s Voyo a šlo to parádně. Je tu i volba pro ovládání žárovek Philips hue (někdy je to zábava – doporučuji) či práce s EPG. V tomto případě ale musíte mít přepnut příjem dat na internet.
Bohatá nastavení, včetně kalibrace ISF
Přednastavených obrazových režimů je šest plus dva kalibrované (ISF – den, ISF – noc). Manuálně upravíte barvu, kontrast, ostrost a dále pak nastavení pro hraní her, práci s teplotou barev, gama korekce a jsou tu i volby pro vylepšení pohybové ostrosti. Jak vidíte, s výjimkou práce s jednotlivým barvami, kterou ale značka snad nikdy neměla, je tu skoro vše.
Zvukových režimů je šest a upravit se dají basy i výšky, ovlivnit hlasitost jdoucí do sluchátek a v této části menu nastavení můžete připojit i externí reproduktor. Já bez problémů napojil vynikající Bluetooth stereo reproduktorek Chronos Miniboom NFC.
Zvukových voleb je nezvykle mnoho, ale v tomto ohledu značka vždy excelovala. Pokud televizor napojujete na A/V zesilovač, můžete využít i vyrovnání zvukového výstupu nebo jeho synchronizaci.
Oboje se může hodit.
V nastavení bezdrátové sítě upravíte a připojíte Bluetooth zařízení a je tu i řada voleb pro Wi-Fi, včetně Wi-Fi Miracast, a dokonce také možnost vzbuzení televizoru přes Wi-Fi.
Tlačítko úplného vypnutí tu není, na zadní straně vpravo je pouze multifunkční tlačítko zajišťující mj. přepnutí vstupu, spuštění v televizoru instalovaných ukázek a také jeho vypnutí. Je sice elektronické, ale zjevně toho odpojí hodně, včetně infračidla, takže ho poté dálkovým ovladačem nezapnete.
Spotřeba v tomto režimu je podle výrobce < 0,3 W. To vypadá podstatně rozumněji než 0,5 W. Jen se musíte poté smířit s tím, že televizor bude relativně dlouho nabíhat a hned tak nedovolí vypnout zvuk či přepnout kanál.
Pro nahrávání je zapotřebí USB médium o minimální kapacitě 250 GB, pro instalaci aplikací postačí 32 GB a pro pozastavení živého televizního vysílání 4 GB. To jsou parametry, které udává výrobce.
Souborový manager je přehledný a dobře ovladatelný, ale nedá se v něm kolovat. Vedle zobrazení adresářové struktury z USB média umí ukázat i síťová připojení a např. i naposledy zobrazené soubory.
Pohodová multimédia s přehráním všeho
Philips (TP Vision) jako jediný z velkých výrobců drží možnost nechat si přehrát všechna multimédia najednou, a ne jen postupně po částech (foto, video, hudba). To je samozřejmě řádově pohodlnější. Bohužel u velkokapacitních médií si na vybranou nahrávku někde u konce musíte poctivě dojet, protože kolování se nevede ani zde. Jinak je ale souborový manager výborně ovladatelný a je škoda, že tento poslední krok výrobce ještě neučinil.
TP Vision také stále pracuje pouze s některými formáty a ignoruje např. BMP a hlavně PNG, i když oficiálně tvrdí, že je podporuje, přehrány nebyly ani v tomto případě. Nicméně fotografie jsou podporovány i ve 3D (MPO) a muzika je na tom o dost lépe. Vedle obvyklého MP3 mi pracovalo WMA, WAV a FLAC, formát DTS se bohužel nepřehrál.
HD nahrávky z kamer a fotoaparátů pracovaly s koncovkami MTS i M2TS, WMV, MOV a MP4, televizoru nevadilo ani AVCHD 1080i, BDAV nebo čistá MPEG-4, resp. x264. K mému překvapení se přehrálo i Full HD video kódované H.265/HEVC, rozlišení Ultra HD bohužel nikoli, a tak mě napadá, že nevím o televizoru, který by si dokázal nahrávku resamplovat směrem dolů, na Full HD.
Jak vidíte, kompatibilita je na úrovni, nahrávky jsou kvalitně podány a škoda jen absence kolování v souborovém manageru, protože by se vše na terabajtovém disku Freecom Sq nalézalo podstatně snadněji.
Pokud vám nestačí výše uvedené, můžete si nainstalovat například výborný MX Player. Pod Android TV má sice nějaké mouchy, ale zvládne i něco navíc. Jen se musíte poprat s jeho nalezením na Google Store (Google zase přejmenoval tržiště aplikace). Vyhledávání totiž hodně zlobilo.
Hezký detail nohy, kovového podstavce a části s logem Philips, které se po zapnutí rozsvítí. Světlo se ale dá utlumit či zcela vypnout.
Až na sdílení obrazovky z mobilu a tedy chyby Googlu…
Elegantní design, výborný zvuk a také velice dobrý obraz, který ovšem vzhledem k ceně asi nepřekvapí. V každém případě jde o Full HD televizor vysokých kvalit, jehož potíže a nedodělky se z největší části dají přičíst na vrub Googlu a jeho operačního systému Android TV (5.1), který zjevně není ve stavu, ve kterém by měl být. A to pochopitelně televizor ovlivňuje. Naštěstí v tomto případě to tolik znát nebylo, a tak svítá naděje, že se vše vylepší a postupně dotáhne.
V každém případě je Philips 40PFH6510 výborný a dobře ukazující televizor, pokud po něm nechcete přehrávání formou sdílení obrazovky z mobilu. Tady je nízká kvalita hodně vidět a odpovědná volba v menu jakoby vůbec nepracovala.
Televizor má výborně fungující widgety z původní platformy NetRange, které sem TP Vision chytře zařadil, aplikace pod Android TV (Voyo a některé další) ale tak spolehlivě nepracovaly. Otázkou samozřejmě je, zda za to mohou aplikace, nebo operační systém. Vzhledem k tomu, že se to týkalo všech, které jsem zkoušel, je to myslím zřejmé. I tohle se ale – doufejme – dotáhne, stejně jako rychlost náběhu funkcí po zapnutí dálkovým ovladačem (např. zvuk nešel vypnout pět, šest sekund), kvalita běhu aplikací a také chování operačního systému, který by měl fungovat tak, jak je většina z nás zvyklá. Tenhle televizor by si to totiž opravdu zasluhoval.
Hodnocení
pro: obraz minimálně odpovídající ceně, elegantní vizáž, kvalitní zpracování, excelentní výbava včetně Ambilight, Wi-Fi dual band, Bluetooth (aptX Low Latency) či třeba USB 3.0, podpora kodeku H.265/HEVC, pro někoho třeba také přehrávání MPO (3D fotografie) a 3D režim pro dva hráče
proti: v ceně nejsou 3D brýle, nepracující funkce převzorkování obrazu při sdílení obrazovky z mobilu, nedotažený OS Android TV, což jde na vrub Googlu stejně, jako např. neschopnost vyvolat seznam naposledy spuštěných aplikací
Balení obsahuje
- dálkový ovladač (klasika kombinovaná s QWERTY klávesnici)
- 2× mikrotužkové baterie (AAA)
- natáčitelný podstavec
- napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
- uživatelská příručka je přímo v televizoru
- záruka: 24 měsíců
