Rozhlas má menší podíl na trhu než ČT
Peter Duhan se ještě před zveřejněním výsledků poslechovosti za druhé klouzavé pololetí letošního roku pustil do vlastních řad a v novinovém rozhovoru si postěžoval, že zatímco před několika lety dosahoval podíl všech stanic Českého rozhlasu na rozhlasovém trhu hodnoty 30 procent, nyní to je o 10 procent méně. A to má rozhlas celkem 21 stanic. Duhan proto naznačil, že si rozhlas napříště nebude moci dovolit provozovat tolik samostatných programů, zachované stanice musí lépe vyprofilovat a snažit se oslovit nové či staronové posluchače.
Aktuální čísla Radio Projektu dávají Duhanovi za pravdu. Čtyři celoplošné programy Českého rozhlasu si sice u posluchačů vedou v podstatě stejně jako za první letošní pololetí, ale celkový podíl všech stanic ČRo na trhu klesl dokonce až na 19 procent (pro porovnání: samotné Rádio Impuls má podíl 13 procent, a to jde o jediné rádio, nikoli 21 stanic). Výraznou pozitivní změnu zaznamenal veřejnoprávní rozhlas pouze u Radiožurnálu, který si polepšil o 34 tisíc posluchačů denně, od dubna do konce září jej denně poslouchalo v průměru 685 tisíc lidí.
Meziroční pokles u všech celoplošných okruhů
Jenže ještě před rokem, kdy Český rozhlas vedl Václav Kasík, měl Radiožurnál o 109 tisíc posluchačů denně více. Stanici Praha podle posledních výsledků Radio Projektu poslouchalo 327 tisíc lidí denně, což je o dva tisíce méně než v prvním letošním pololetí a o 15 tisíc méně než za stejné období před rokem. Stanice Vltava si oproti prvnímu pololetí polepšila o jeden tisíc posluchačů na 53 tisíc lidí denně, ale meziročně klesla o 21 tisíc posluchačů. Český rozhlas 6 si pohoršil oproti prvnímu pololetí o tři tisíce posluchačů, denně jej poslouchalo 23 tisíc lidí. Před rokem to bylo 35 tisíc.
Citelný propad nastal také u speciálních stanic ČRo, tedy digitálních programů. Překvapivě nejhůře je na tom zpravodajské Rádio Česko, které si podle posledních výsledků denně ladí jen dva tisíce lidí. V prvním pololetí to bylo pět tisíc, na přelomu loňského a letošního roku dokonce devět tisíc. Zájem klesá také o Radio Wave pro mladé, které momentálně denně poslouchají tři tisíce lidí, v prvním pololetí to ale bylo pět tisíc. Nárůst naopak vykazuje stanice D-dur zaměřená na vážnou hudbu a především stanice Leonardo (meziročně ze čtyř na šest tisíc posluchačů denně), kterou chce Peter Duhan jako samostatný program zrušit.
Regionům se daří, ale pokulhává marketing
Českému rozhlasu se evidentně nejlépe daří v regionech, kde se drží buď na stejných číslech, nebo si mírně polepšil. Krajská studia ale rozhodně často nedosahují potenciálu, jaký mají. Stačí porovnat poslechovost brněnského ČRo s některými mladšími krajskými studii. Jde o rozdíl v celém řádu. Je vidět, že posluchači si v některých krajích stále ještě nezvykli na to, že pro ně veřejnoprávní rozhlas provozuje jejich vlastní regionální studio, nebo ladí krajské vysílání ze sousedních regionů, aniž by se jich informace v tomto vysílání přímo dotýkaly. Raději ale dají přednost tradičnímu regionálnímu studiu s vypilovaným programem.
Prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)
Velkým problémem Českého rozhlasu je minimální, nebo vůbec žádný marketing. Radiožurnál spustil první velkou propagační kampaň po více než roce letos na podzim a zaměřil se výhradně na řidiče. Jiné programy není vidět vůbec. Rozhlas musí šetřit, ale pokud není vidět, může se sebelépe snažit měnit svůj program, ale noví posluchači ho neobjeví. A třeba ani nezjistí, že Radiožurnál postupně mění hudební dramaturgii, takže třeba Abbu nebo Mekyho Žbirku uslyší maximálně jednou za pět hodin.
Ovlivní data poslechovosti volbu ředitele?
Poslanecká sněmovna má ještě tento měsíc doplnit Radu Českého rozhlasu o čtyři nové členy, kteří by měli přispět k volbě řádného generálního ředitele ČRo. Dosavadní Rada zatím neměla možnost posuzovat nynějšího prozatímního ředitele podle nějakých měřitelných výsledků (snad s výjimkou toho, že provedl nějaké personální změny a dokázal se dohodnout se stavebními firmami na dokončení rekonstrukce historické budovy rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze). Data z Radio Projektu jí tuto možnost dávají.