Když jsem Radka Novotného na konci března potkal na jedné z pražských zahrádek, zrovna se přestěhoval do nového bytu. „Tak jsem podepsal smlouvu a chvíli potom přišel e-mail s tím, že nás berou do amsterdamského akcelerátoru Startup Bootcamp,“ popisoval tehdy svůj životní zvrat podnikatel, který na úspěch startupu MyStay vsadil doslova všechno. Odložil dokonce i svatbu.
„Dostali jsme se i do akceleračního programu ve Stuttgartu, ale tam už podobný projekt měli a zároveň to byl akcelerátor zaměřený hodně produktově. My jsme se cítili produktově silní, ale naráželi jsme spíš v marketingu a obchodu. Amsterdam nám proto přišel lepší. Nizozemci jsou prostě obchodníci a vždycky byli. Startup Boot Camp má i solidní čísla a drtivá většina projektů získá investici. A zároveň jsme měli šanci mluvit s lidmi z vedení Booking.com,“ vysvětluje Novotný.
Ten se ve světě podnikání protloukal se svou předchozí firmou Mediawork, která se zaměřovala na práci se streamovaným videem a na vývoj aplikací pro chytré telefony nebo aplikace. „V Mediaworku jsme měli MyStay jen jako vedlejší projekt, když jsme získali první platící klienty, zbláznili jsme se a přesunuli veškeré síly tímto směrem a dost jsme se zadlužili. Dnes je Mediawork vlastně investor MyStay. Vrazil jsem do toho úplně všechno, co jsem měl i co jsem si napůjčoval, kde to šlo,“ tvrdí Novotný v rozhovoru pro Lupa.cz s tím, že dnes drží jeho původní společnost v nové firmě pětiprocentní podíl.
Myšlenka MyStay vznikla při Novotného cestách po Asii. Zaujal tím aktuální provozní ředitelku projektu Pavlínu Zychovou tak, že novou aplikaci vyrazila testovat na hotelích v jihovýchodní Asii.
MyStay funguje na principu pomocníka pro hotelové hosty a zároveň dalšího prodejního kanálu pro hotely. „Na internetu ty informace sice jsou, ale málokdo má čas to všechno hledat. V hotelu se na dobrou hospodu v okolí hosté ptají na recepcích. Teď už třeba nemusí. Stejně tak si třeba mohou zarezervovat saunu. A možností přibývá,“ říká Novotný, který ale po tříměsíčním pobytu v nizozemském akcelerátoru musí trochu proměnit fungování své služby.
V čem bude spočívat ta hlavní změna?
Rozhodli jsme se, že už nebudeme dělat hotelům aplikace na míru, ale proměníme se na platformu. Spočetli jsme to na přibližně půl milionu eur. Mentoři nám říkali, že to by pro začátek stačilo s tím, že kdybychom potřebovali víc, tak to prý seženeme také. Ale asi si to spíš necháme na nějaké další případné kolo. Teď už máme domluveno 400 tisíc a vypadá to, podle zájmu investorů, že tu pětistovku bychom měli mít uzavřenou velmi brzo.
Co je to typově za investory?
Máme strategické investory. Hotelový řetězec Van Der Valk je jednička na holandském trhu a jejich investice a zároveň partnerství je strašně důležité.
Kdo jsou pro vás strategičtí partneři? Hotely?
Nejen, ale je pravda, že jako první přišel hotel. Nizozemský řetězec Van der Valk je stará rodinná firma, která funguje už víc než sto let, má sedmdesát hotelů a koupili si od nás celé řešení asi za padesát tisíc eur. To nás trochu dostalo zpátky do finanční kondice. Zároveň do nás zainvestovali a řekli nám rovnou, že chtějí být naším dalším akcelerátorem. Měli totiž špatnou zkušenost z minulosti – když jim číšník nabízel svůj hotelový software k investici, tak mu nic nedali a teď je to jeden z nejrozšířenějších systémů v oboru. A Van der Valkové z toho neměli nic. Když nás viděli, tak si nás rovnou zaháčkovali.
K tomu ale spolupracujeme i s výrobcem elektronických zámků. V hotelu pak bude možné přeskočit check-in a odemknout si jednoduše mobilem. Ale to je budoucnost.
K čemu investiční peníze využijete?
Dvě třetiny peněz půjdou určitě na vývoj. Pokud chceme jet globálně, tak potřebujeme cloudy na Amazonu, zabezpečení, audity na bezpečnost dat uživatelů. A samozřejmě vývojáře. Budeme potřebovat i nového technického ředitele. Firma bude rozkročená mezi Amsterdamem a Prahou. V Česku bude vývoj a podpora. Čeští vývojáři jsou vyhlášení. Ostatně to byla jedna z prvních investorských otázek, kolik máme doma vývojářů. Teď je nás osm a počítám, že bychom to měli být schopni ukočírovat v deseti lidech.
Kde máte především klienty?
Máme v Česku necelou dvacítku hotelů a jeden hotel v Jakartě, který si nás našel víceméně sám přes internet. Jsou to ale platící a věrní klienti. Jsou ale ještě ve starém modelu, kdy jsme jim dělali aplikaci v podstatě na míru. K tomu máme ještě nově 35 hotelů řetězce Van der Valk v Nizozemsku.
Je nějaký rozdíl mezi klienty u nás a v Amsterdamu?
Holanďani jsou víc zaměřeni na byznys a také mohou často víc rozhodovat. V Česku jsou často hotely v rámci řetězců odkázány spíš na rozhodnutí na centrálách. Každopádně teď chceme udělat aplikaci hotelům po celém světě za takovou cenu, kterou si snadno rozhodnou i manažeři v Česku.
A to jako jak?
Mělo by to fungovat především marketingově. Chceme využít systém Bookingu, abychom dali naší základní aplikaci všem hotelům zadarmo. A nejen Bookingu. Třeba i Expedie, prostě služeb, které toho ví o hotelích hodně a mají otevřená API. Z nich si můžeme natahat plno informací. Každý hotel pak bude mít v našem systému základní aplikaci a bude si ji moci vyzkoušet zadarmo.
Budete využívat data i třetích stran? Jako třeba služeb typu Zomato a tak?
Data třetích stran jsou teď pro nás velké téma. Každopádně si troufám říci, že víme lépe než hotely, jaké jejich klienti potřebují informace. Nestačí jen nakopírovat do aplikace data z webu. Snažíme se hotely tlačit do formy i obsahu tak, jak si myslíme, že to funguje. Pro nás jsou důležitá data o okolí hotelu. Bankomaty, obchody a podobně. Zomato je pro nás zajímavé z globálního pohledu a jednáme s nimi o napojení.
Původní aplikace bude off-line, ale když se cestovatel dostane k internetu, tak se automaticky aktualizuje. Nemůže se mu pak stát, že nebude mít čísla na prověřené taxikáře nebo nebude moci zobrazit mapu, jak se dostat zpátky do hotelu.
Vyrazili jste mimo český startupový ekosystém a nakonec se do finální desítky Startup Bootcampu dostaly hned dvě české firmy. Jak probíhal výběr?
Ze čtyř set startupů si vytipovali čtyřicet, pak jsme dělali testy, a to jak osobnostní, tak rozvojové a týmové. Občas nám poslali v pátek večer zadání s tím, že to chtějí mít do rána hotové. Bylo to zajímavé. Primárně zkoušeli ten tým, jestli to vydrží.
Ze čtyřicítky byla rázem polovina. Pozvali si nás do Amsterdamu, kde proběhl finální výběr. Třídenní kolečko, kdy jsme se museli prosadit u stovky mentorů z celého světa. Nakonec zbyla desítka a v ní z Česka my a Virgla. A už tohle byla pro nás zajímavá zkušenost. Takovou zpětnou vazbu jsme tady zatím nikdy nedostali, protože ti lidé měli neuvěřitelné zkušenosti z globálního byznysu.
Program se pravděpodobně nelišil od tuzemských akcelerátorů…
Byla to střední a vysoká škola, jak dělat startup, jak otestovat trh co nejlevněji, jak vytvořit produkt nebo jak mluvit s platícími klienty. Celé to rozebrali do detailů a připadal jsem si jak ve škole. Měli jsme připravený kalendář, kdy a jak co bude. Jaká školení a jaký workshop s domácími úkoly. Bylo to hodně intenzivní. Bylo zajímavé střetávat se s dalšími projekty, které měly nápady teprve na papíře. Takže jim šlo plno věcí rychle, zatímco my jsme se museli zároveň starat o stávající klienty.
Jak to je v Amsterdamu s životními náklady?
Startupy dostávají ve Startup Bootcampu patnáct tisíc euro, to ale nestačí skoro ani na ubytování. Akcelerátor si za své služby bere osmiprocentní podíl. Veškerá administrace je ale připravená. Nepamatuju si smlouvu, kterou bychom ještě podepisovali ručně, všechno jede elektronicky přes DocuSign a podobně.
Nedostatek peněz byl kritický. Je nás osm a to nebylo levné. Prostě jsme všechno vsadili na Amsterdam. Napůjčovali jsme si od známých hodně peněz a akcelerátor nám poskytl konvertibilní půjčku. Byli jsme živí doslova na bramborách a spali jsme na matracích. Takový návrat do studentských let.
V čem se liší Nizozemsko a Česko v přístupu k technologiím a byznysu?
Holanďani jsou otevření a inovativní. Zároveň jsou upřímní, což sice občas zabolí, ale strašně to urychlí komunikaci. Je třeba si na to zvyknout, ale funguje to. Zároveň hodně šlapou do inovací. Teď připravují autobusy z letiště do města, a bez řidičů. Stát dává investiční půjčky na projekty. Příklad je třeba u elektrických aut. Všude tam jezdí tesly. Zvedli totiž daň na klasická auta a majitelé těch elektrických neplatí daň, mají parkování zadarmo. Taxikáři tak logicky mění vozový park. Je vidět, že mají peníze a umí s nimi zacházet.
Ve městech řeší problémy pomocí startupů. Vypíší problémové body, založí se startupy, investoři a město je zainvestují a problém se vyřeší. Podobné problémy pak řeší i v jiných městech a tak jsou rázem noví zákazníci. Prostě brutální kapitalismus.
Jaká témata řeší tamní startupy?
Hodně se řeší fintech. Brzy se otevřou API všech bank a na to se tam startupová scéna těší. Každopádně oni už berou startup jako běžnou věc. Spíš se tam rozmáhají takzvané grow-upy, bych řekl. V akcelerátorech se rozmáhají takzvaní growth hackeři – specialisté na rychlý růst firmy. Na základě zkušeností se stovkami firem, které prošly jejich rukama, mohou nastavit firmu na rychlý růst a odstranit předem možné komplikace. Vlastně ani nevím, jestli se mi to líbí, nebo ne.
