Hlavní navigace

Radim Pařízek a Martin Roztočil: Rozvoj multiplexu 4 a Regionální sítě 7 nekončí, zapracujeme na penetraci

Jan Potůček

Přepis čtvrtečního setkání zástupců společností Digital Broadcasting a Progress Digital, operátorů multiplexu 4 a Regionální sítě 7, s novináři v Praze

Doba čtení: 53 minut

„Dostavnou“ celoplošného multiplexu 4 a Regionální sítě 7 oslavili minulý čtvrtek společnou snídaní s vybranými novináři v Praze majitel společností Digital Broadcasting a Progress Digital Radim Pařízek a ředitel vnějších vztahů těchto společností Martin Roztočil. Zároveň informovali o dalším rozvoji obou sítí a odpovídali na dotazy směřující k náplni obou multiplexů, přechodu na DVB-T2 a digitální dividendu 2. Vzhledem k zajímavosti a atraktivitě tématu vám nabízíme doslovný přepis celé tiskové konference. V rámci zachování autenticity jsme do textu nezasahovali, omluvte tedy jeho „kostrbatost“.

Radim Pařízek, majitel společností Digital Broadcasting a Progress Digital: Pro nás je velmi úspěšné a pozitivní, že se nám podařilo dokončit výstavbu multiplexu 4 na magických 95 procent obyvatel. Tím pádem se podařilo vytvořit jakousi druhou vrstvu vysílačů, která je regionalizovatelná, s čímž se počítalo už před lety při vymýšlení strategie digitalizace. Bylo to zahrnuto do celkového plánu a do toho, kudy se bude digitalizace ubírat. Takže jsme velice rádi, že se to podařilo. Tím jsme vlastně splnili náš slib z loňského roku, který jsme jsme dali všem zúčastněným subjektům i novinářům. Je to podle mě velmi dobrý krok k tomu, aby se tu i do budoucna mohlo udržet konkurenční prostředí. Považuji to za naprosto zásadní, protože já sám, když jsem se před lety zajímal o možnost šíření televize, vždycky jsem ekonomicky ztroskotal na tom, že když jsem připočetl částku za šíření terestrického digitálního signálu, jakýkoli ekonomický rozbor spadl pod stůl.

„Čekali jsme několik let. Sám jsem si už připadal neseriózně, ale nemohli jsme najít model, aby nám to ekonomicky vycházelo,“ říká o roky odkládaném startu televize Pohoda Radim Pařízek.
Foto pro DigiZone.cz: Ivana Dvorská

Radim Pařízek při loňském představování plánů rozvoje multiplexu 4

Myslím si, že nynější vývoj je pozitivní a věřím, že za pár měsíců bude automaticky bráno, že digitální terestrické vysílání v Česku zajišťují dvě vrstvy vysílačů a že diváci mají možnost si vyhledat na různých webových stránkách, než si za nějaké peníze pořídí UPC nebo satelit, že si to vezmou z terestriky a pak že si vyhledají anténu a její ideální postavení, aby měli k dispozici všechny programy. A to si myslím, že je základní strategie, s kterou do toho jdeme a chceme ji nějakým způsobem dále rozvíjet. Dá se zjistit z průzkumů, a asi je nezpochybnitelné, že podle kontinuálního výzkumu Mediaresearch za třetí kvartál 2013 je poměr diváků, kteří sledují programy z multiplexu 3 a těch, co je sledují v multiplexu 4, v úrovni tří čtvrtin. Tedy že tři čtvrtiny diváků, kteří naladí a sledují programy v multiplexu 3, je naladí a sledují i v multiplexu 4. Což pro nás je docela uspokojivý výsledek. Čísla jsou z konce září, tedy za třetí kvartál, od července do září.

Tím, že jsme vystavěli největší část nových vysílačů v průběhu října a reflektovali jsme i přání Novy, která pochopitelně za tu rozšířenou část platí také zvýšený peníz, jsme reflektovali i to, že většina těch vysílačů je podobným směrem, jako je mají České Radiokomunikace, abychom se vyvarovali těch situací, kde to bývalo třeba úplně opačným směrem, i když jen výjimečně. Takže už to jsou podobné směry, jaké mají vysílače Radiokomunikací. Dokonce jeden z těch 49 vysílačů, v Pardubicích – Slatiňanech, má nulové navýšení pokrytí obyvatel, ale má obrovský význam, protože lidé v Pardubicích, ale i v Hradci Králové, mají anténu namířenou na vysílač Krásné, a dají se těžko přesvědčit, že kdyby si ji otočili úplně opačně, mohli by chytat úplně všechny programy v celoplošných sítích. Takže z toho důvodu jsme přidali vysílač, který vysílá z opačného směru, protože penetrace našich sítí v domácnostech v Pardubicích se zvyšovala pomalu.

Takže věřím, že ty tři čtvrtiny se v tomto čtvrtém kvartálu v kontinuálním výzkumu dostanou výše a dokonce si troufám tvrdit, že poté, co se spustily nové vysílače a jejich směry jsou podobné jako směry vysílačů Českých Radiokomunikací, to navýšení bude razantnější, než to bylo dříve. Kolik to bude, uvidíme v lednu, asi to nejsme schopni odhadnout. Já počítám s tím, že by to mohlo být nějakých 85, třeba i 90 procent penetrace multiplexu 3.

Jan Potůček, DigiZone.cz: Úplné vyrovnání penetrace s multiplexem 3 někdy v budoucnu nepředpokládáte?

Radim Pařízek: Když se stavěly první tři multiplexy, trvalo to několik let, byla to postupná výstavba. To nedoženeme za krátkou dobu. Myslím, že to bude chvíli trvat. Nedokážu to odhadnout. Ale když to při přechodu na digitální vysílání trvalo čtyři roky, tak to ani my neuděláme ze dne na den. Myslím si ale, že v průběhu příštího roku by to mohlo být. Otázka je, jak dopadneme v další vlně kontinuálního výzkumu, který bude zveřejněn v lednu. A potom záleží, jaký bude zbytek a jakým způsobem se budeme snažit ho ještě zmenšit. Když jsme se o tom bavili, osobně si myslím, že by to mohlo z těch tří čtvrtin dostat na 85 až 90 procent, to by byl velký úspěch. Ale uvidíme v lednu. Teď to neodhadneme, nikdo z nás není věštec.

Pochopitelně se stavělo rychle, nás opětovně, stejně jako loni – a to se teď nechci omlouvat, je to realita – zdrželo vyřizování všech formalit k distribuci signálu, povolení na sity. To je taková velmi nejednoduchá věc. Takže my jsme tu hlavní výstavbu a spouštění vysílačů dělali až v druhé polovině září a v říjnu. Pochopitelně, objevovaly se v tisku informace a i nám spousta diváků volala kvůli problémům s nesladěnými SFN sítěmi. Ne že bychom je nesladili, ale to nové zařízení někde vypadlo, změnilo parametr nebo něco, stalo se nám i to, že nová věc najednou přestala fungovat. Takže pochopitelně tyto problémy přiznáváme, ale myslím, že když se zavádí jakákoli nová věc v tak velkém rozsahu, nutně to sebou nese tyto problémy. Věříme, že teď se to stabilizuje a dále se to bude ještě stabilizovat a dolaďovat tak, aby se to dostupností služby a spolehlivostí se dostalo na podobnou úroveň, jako jsou lidé v Česku zvyklí, a ostatně jak jsou zvyklé i televize.

Takže věřím, že i tyto počáteční dětské nemoci se dají dohromady. I my už dnes máme velký prostor, kde je spousta televizí, a různé televizory se chovají různě, stejně jako set-top-boxy. Pochopitelně, stejně jako – a nechci při této snídani jakýmkoli způsobem šít do Českých Radiokomunikací, ale tak jako nás pochopitelně nepustí na svoje stožáry; já jsem to zkoušel, ale nepustily nás tam – tak stejně tak nám neřeknou svoje obrovské výzkumy, které už za ty roky mají, o chování různých druhů set-top-boxů, takže my nemáme jinou možnost než znovu objevovat Ameriku, a nikdo nám to nemůže mít za zlé. Věřím, že ji objevujeme velmi rychle, nebo natolik rychle, aby se ta spolehlivost našich sítí dostala v krátké době do rozumné míry.

Jan Potůček: Když říkáte, že jste neúspěšně jednal s Českými Radiokomunikacemi o pronájmu stožárů, z jakého důvodu vás na ně nepustily?

Radim Pařízek: Zkoušel jsem to minulý rok, ještě za Kamila Levinského, a dostal jsem rezolutní odpověď, že ne. Navrhovali mi, že můžou multiplex 4 koupit tak, jak je, nebo ho celý umístit na jejich stožáry, ale pak z toho vypadla taková cena, že logicky…

Jan Potůček: Takže stejný model jako s CDG a multiplexem 3 předtím, než tuto firmu převzaly České Radiokomunikace?

Radim Pařízek: No, třeba něco takového. Kvůli té ceně by to nezpůsobilo tu konkurenci, museli bychom nasadit takové ceny, že by to tu zůstalo pořád stejné, a to jsme nechtěli, protože naším záměrem bylo udělat protipól, protiváhu, něco jiného. Já s tím jdu takhle životem, že se vždycky snažím dělat něco jiného než ostatní. Sice za to často dostanu přes pusu, ale na druhou stranu to občas vychází. Takže nám nezbylo nic jiného, než to vzít na hlavní vysílače od Telefóniky, ale všechny nejsou od ní, část je našich, prostě našli jsme jinou alternativu. Ostatně, kdybychom šli na stožáry Radiokomunikací, nesplnili bychom požadavek na to, že má vzniknout regionální vrstva, o které nyní debatuje Česká televize i další subjekty, takže to je jiný způsob, jiný přístup k tomu, jak poskytovat službu a produkty, které je možné lidem poskytnout.

A poslední věc: tím, že jsme dostavěli, nekončíme. V této chvíli teprve začínáme, na úplně jiném poli, a to je zvyšování penetrace a proladění televizorů, spolehlivost, aby tu za nějakou dobu a do budoucna bylo automaticky jasné, že tu jsou pro pozemní digitální vysílání dvě vrstvy, každá je jiná, má jinou architekturu, jiné rozpočty a jiný přístup ke klientům a divákům. Takže nás čeká přesvědčování diváků a provozovatelů společných antén, aby pro to něco udělali a začali chápat, že tady do budoucna budou dvě vrstvy vysílačů, které jsou občas různé. Udělali jsme si v září nějaký průzkum, s nímž budete obeznámeni a máme na to konkrétní řešení, jak dál postupovat, takže my teď vlastně nekončíme, ani si neoddechneme, ale jdeme do další fáze, která bude popsána za chvíli. To je asi za mě všechno.

Aleš Borovan, Borovan.cz: Dá se říci, kolik to budování vašich sítí spolklo peněz?

Radim Pařízek: Jedné, nebo obou?

Aleš Borovan: Multiplexu 4.

Radim Pařízek: Já už jsem to tady říkal, asi nechci uvádět náš byznys model, ale je to hodně přes 100 milionů.

Jan Potůček: A z jakých zdrojů jste to financoval?

Radim Pařízek: Použil jsem svoje prostředky, které jsem v minulosti získal z muziky, rádia, prostě jsem je vydělal, a zbytek je doúvěrován.

Dušan Kutner, E15: Do kdy máte spočítanou návratnost investic?

Radim Pařízek: Návratnost je pět let – tak, jak je dělaný úvěr.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Letos v létě Radim Pařízek představil vlastní televizní skupinu Pohoda, která zahrnuje kanály Relax, Rebel a Retro

Ondřej Aust, Médiář.cz: Zeptám se na spoluúčast Novy, je nějaká?

Radim Pařízek: Ne, ne. Zaregistroval jsem mnohokrát, že se psalo, že jeden náš multiplex vlastní Nova a druhý Česká televize. To je nesmysl. Logicky, jenom tím, že jsme se pak dostali k Regionální síti 7 a ukázalo se, že existuje nějaké řešení, a dá se říct, že jsme se k němu dostali skoro náhodou, což je asi to, co České Radiokomunikace štve, že na tu možnost nepřišly o trošku dříve než my. Ale to tak v životě bývá, že někdo dorazí na správné místo ve správný čas první a někdo druhý. Takže logicky třeba Nova by nechtěla být v jednom multiplexu s ČT, a ČT by zase nechtěla být s Novou. Takže vznik Regionální sítě 7 nám umožnil oslovit obě tyto televize. Jinými slovy, když se s každou takovouto společností sepisuje smlouva, chtějí tam mít takovou tu úplně normální – ale to je ve všech smlouvách, které máme – takovou tu change control klauzuli, že kdybychom to chtěli někomu prodat, měl by se k tomu hlavní klient vyjádřit, zda s tím souhlasí nebo ne. Protože každý má obavu z někoho, to není jenom o dvou největších hráčích – Nově a ČT – ale jedni nemají rádi toho, druzí zase jiného, nebo jsou v nějakém ne příliš přátelském nastavení, takže se toho bojí. Ale to není de facto o ničem jiném než o tomto. Nikdo z televizí nepřifinancovával budování našich sítí, je to naše investice. Ony v okamžiku, kdy u nás začaly vysílat, začaly platit.

Ondřej Aust: Jak moc vetující je ta část smlouvy, která jim umožňuje mluvit do případného prodeje vašich sítí? Jan Andruško kdysi říkal, že Nova má právo veta, že bez jejího souhlasu nesmí multiplex 4 změnit majitele.

Radim Pařízek: No v případě pro ně nepříznivého člověka ano, mají tuto možnost. Ale ta je ve více smlouvách, protože televizní hráči to tak prostě chtějí.

Ondřej Aust: Jakou pravomoc potom máte podle těch smluv vy a jakou oni?

Radim Pařízek: No kdybych si vybral Kellnera, jsem si jist, že by mi to ani jeden z těch subjektů nepovolil.

Aleš Borovan: To znamená, že by takový obchod neproběhl, kdyby si televize postavily hlavu?

Radim Pařízek: Ano.

Ondřej Aust: Televize tedy mají právo veta.

Radim Pařízek: Dá se to tak nazvat, ano. Ne na to, kdybychom se to rozhodli prodat, ale komu bychom to prodali.

Jan Potůček: Existují podobná veta i s ohledem na vstup dalších potenciálních klientů do vašich sítí, třeba že Nova může vetovat vysílání TV Barrandov pod vedením Vladimíra Železného v multiplexu 4?

Radim Pařízek: Ne, ne. Nic takového. Oni měli jediný strach, a tomu rozumím, že kdybych to chtěl prodat, a koupil by to Kellner, Nově by se to určitě nelíbilo, protože v době podpisu smlouvy na šíření programů Novy v multiplexu 4 mezi nimi nebyly nějaké přátelské vztahy. Já tomu moc nerozumím, ale nebyly. Když by to tedy koupila PPF, mohla by navýšit cenu za šíření signálu, nebo Nově nějakým způsobem sebrat možnost v té síti vysílat. A to se obávám, že každý subjekt, když už začne vysílat, má zájem vysílat v nějaké síti dlouhodobě. Nepřecházet z jednoho multiplexu do druhého, protože má za prvé nějaké byznys plány kvůli ceně, a za druhé je asi nezvyklé, kdyby někdo přešel z jednoho multiplexu do druhého, i když se tomu asi v budoucnu nevyhneme – zaplať pánbůh. Dříve to možné nebylo, dříve musely být všechny televize na jedněch vysílačích, dnes to možné je, tak věřím, že se to stane. Dokonce doufám, že brzy.

Ondřej Aust: A Petr Kellner za vámi byl?

Radim Pařízek: Ne, nikdo. Kromě Radiokomunikací kupodivu nikdo.

Aleš Borovan: Andrej Babiš?

Radim Pařízek: Ano, přiznávám, jednali jsme s Babišem, ještě s panem doktorem Železným, ale kvůli televizi. První otázka jeho finančního ředitele ale vždycky zněla, zda nechceme prodat multiplex 4. A vždycky od nás dostal stejnou odpověď.

Jan Potůček: Když jste zmínil Vladimíra Železného, ten se nějak finančně podílel na výstavbě multiplexu 4?

Radim Pařízek: Ne.

Jan Potůček: Vy teď máte nějaký spor ohledně jeho odchodu z Digital Broadcasting, ve které měl Vladimír Železný čtvrtinový podíl. Proč?

Radim Pařízek: To není spor, to je nějaké správní pochybení, které není zaviněno ani jím, ani námi, a díky tomu je část plateb nyní posunována, protože prostě nemohou proběhnout, protože se musí vyřešit ta správní věc, která není úplně v pořádku.

Jan Potůček: Tomu úplně nerozumím, mohl byste to nějak vysvětlit?

Radim Pařízek: Asi to nechci specifikovat, je to prostě nedodržení postupu podle správního řádu.

Aleš Borovan: Vladimír Železný to ale prezentoval jako soudní spor.

Radim Pařízek: Ono se to nedá jinak než soudně vyřešit. Někdo musí říct, jak se to má správně udělat tak, aby to bylo podle správního řádu správně.

Aleš Borovan: On vás tedy zažaloval?

Radim Pařízek: Ne, my jsme se dohodli, že to společně nějakým způsobem vyřešíme. Pochopitelně to podala jedna strana, ale to teď musí posoudit soud. Je to taková věc, na kterou tu zatím není žádný judikát.

Ondřej Aust: To se týká toho, jak máte ve smlouvě, že ho musíte postupně vyplatit?

Radim Pařízek: No týká, protože my v tuto chvíli nemáme… Část těch plateb neprobíhá, leží u nás, protože není možné na základě toho správního… to zaplatit. Není tam ten titul. Rozumíte, z právního hlediska to je neúčinné, nebo neplatné.

Ondřej Aust: Takže jde o tu smlouvu, jestli platí nebo neplatí?

Radim Pařízek: Ano, a to se teď musí nějak rozhodnout.

Ondřej Aust: A ten problém je v čem? Proč by neměla platit?

Radim Pařízek: Já bych to asi nechtěl rozvádět. Je to smlouva s panem doktorem Železným…

Ondřej Aust: Ještě nedávno mi říkal, že má nadále podíl v servisní firmě televize Pohoda a že kdyby se ho mohl za korunu zbavit, tak se ho zbaví. Tam je to jak? Proč ten podíl nejde prodat? Je tam ta samá blokace jako u multiplexu 4?

Radim Pařízek: Ne, to je něco úplně jiného. On je pořád spoluvlastníkem té servisní společnosti.

Ondřej Aust: Posledně se o tom ale vyjadřoval tak, že by se toho podílu nejradši zbavil.

Radim Pařízek: Pan doktor Železný vždycky… Ale já si ho vážím, pozor! Dodnes se spolu bavíme, není to tak, že bychom spolu byli na kordy. On po vzoru Novy chtěl vždycky dělat televizi za velké peníze. Miliarda je pro něj taková ta hranice, kdy už se s tím dá něco udělat. My jsme ty peníze zkoušeli získat na různých místech, abychom tu televizi rozjeli, a ono se to nepodařilo. Z toho důvodu se nechce podílet na něčem, co je nízkorozpočtovější, protože tam by pochopitelně jeho jméno utrpělo, nebo asi by potom měl pocit, že by na něj lidi sváděli, že udělal pořad, který není tak honosný, jak by si on sám představoval, protože na něj není tolik peněz. Takže to má čistě jenom tento aspekt.

Aleš Borovan: Takže chudák pan Soukup, v tomhle případě…

Radim Pařízek: No, jsem velmi zvědav, jak uspěje v TV Barrandov. Ale já mu to přeji. Myslím si, že je to nesmírně složité. Ale přeji mu to, aby mu to vyšlo.

Radim Pařízek a Vladimír Železný teď mají před sebou těžký úkol. Podaří se jim do multiplexu 4 získat dostatek zákazníků?
Foto pro DigiZone.cz Ivana Dvorská

Rozchod s Vladimírem Železným vysvětluje Radim Pařízek odlišným pohledem na finanční náročnost provozu televizní stanice. Železný se nechtěl podílet na televizi, která by neměla k dispozici alespoň jednu miliardu korun. Nyní se s Pařízkem soudí o vyplacení peněz za jeho někdejší podíl ve společnosti Digital Broadcasting, provozující multiplex 4.

Ondřej Aust: Vy jste loni při úvodní tiskovce ke změnám v multiplexu 4 měli takovou řeč, jak budete shánět regionální reklamu. Jak dlouho tento plán fungoval a jak dlouho jste se ho snažili uvést v život?

Radim Pařízek: Snažili jsme se rozjet projekt Regio, v němž by se všechny regionální televize daly dohromady, ale ten problém je zcela banální a zásadní. Znám tu situaci z rádií, že když by se regionální provozovatelé měli někde sejít a dohodnout se na jedné úplně banální věci, tak se nikdy nedohodnou. Já to nechápu, ale každý je takový samožer a egoista, že se prostě nedohodnou. A v těch televizích je to ještě pětkrát horší. Já jsem to dřív nevnímal, ale věřte mi, že to tak je. Takže to je hlavní a jediný důvod. My jsme tam nechtěli ani vládnout, ani to vlastnit, jenom jsme chtěli ty regionální televize dát dohromady do obchodní sítě a tím pádem i částečně do programové v tom duchu, že náš headend je regionalizovatelný na 13 krajů. Může být i na 14, ale rozdělovat Pardubický a Královéhradecký kraj na dva nám nepřijde rozumné, proto je jich 13.

Ondřej Aust: A ta regionalizace nějak pokračuje, máte ji stále ve svojí nabídce?

Radim Pařízek: Máme to v nabídce naší televize, kde děláme regionální zpravodajství.

Ondřej Aust: Myslel jsem, zda funguje prodej odpojované regionální reklamy.

Radim Pařízek: No, on může fungovat na nějakém kanále. A tím, že se ty regionální televize nedaly dohromady, tak my jediným způsobem, jak to využíváme, že v naší televizi Relax máme regionální zpravodajství a to nám tam dávají za určitý poplatek jednotlivé regionální televize a využívají vlastně jenom toho regionálního zpravodajství, které má vždycky v 18 hodin premiéru a pak čtyři reprízy. Ale je prostor pro to, aby se ta myšlenka oživila, takže když by se našlo nějaké uskupení, které by to pojalo, tak si myslím, že to je dobré, protože regionalizace reklam ve světě funguje. Myslím si, že i velké televize o tom začnou časem přemýšlet. Že se jim to vyplatí a získají víc peněz. Teď použiji slova pana doktora Železného: když Hyunday udělá nové auto, tak se vyplatí k celostátní reklamě přidat i regionální informaci, kdy stojí majitel obchodu na náměstí v Hradci Králové a říká, že ten model bude mít už 15. listopadu, takže si ho u něj mohou diváci koupit. To je asi nejvýstižnější popis.

Ondřej Aust: A poslední věc: jak tedy aktuálně řešíte odchod Vladimíra Železného z té servisní firmy vaší televize? Tam je to v jakém stádiu?

Radim Pařízek: Neřešíme to, protože on tam nic nedává. Já po něm nebudu nic chtít. My jsme to neřešili.

Ondřej Aust: Takže ten jeho podíl lze prodat? Neblokujete ho nějak?

Radim Pařízek: Ne, ne.

Ondřej Aust: Nikdo o nechce koupit?

Radim Pařízek: Já jsem někde zaslechl, že se to snad někde snažili nabízet k prodeji, ale nikdo to nevzal, takže…

Aleš Borovan: A vy nechcete mít stoprocentní kontrolu?

Radim Pařízek: Já jsem většinový vlastník, takže mi to stejně patří. Ono je to jedno.

Aleš Borovan: Ale aby se vám tam nedostal někdo, kdo by vám pak dělal nějakou neplechu.

Radim Pařízek: Doba, kdy se budou dělit zisky, je, myslím si, velmi vzdálená.

Aleš Borovan: Ale Ondřejovi Austovi to bylo nabídnuto za korunu, tak korunu asi někdo dá.

Ondřej Aust: A vám Vladimír Železný ten svůj podíl za korunu nenabízel?

Radim Pařízek: Ne, my jsme se o tom nebavili. Řešíme ten druhý problém s doplacením… Tento podíl považujeme oba za zcela banální problém.

Aleš Borovan: Vrátím se k vašemu oznámení, že už pokrýváte multiplexem 4 přes 95 procent obyvatel. Změní to nějakým způsobem nastavení kanálů České televize, ČT :DČT art? Chápal jsem to tak, že ČT dala převzaté vysílání těchto kanálů do multiplexu 3 kvůli nějakému stupni pokrytí, kterého multiplex 4 nedosahoval. Vrátí se to zpátky?

Radim Pařízek: Pozor, mluvíte o multiplexu 4. Regionální síť 7 má zatím pokrytí 82 procent obyvatel. Tam se ta dostavba nezastavila, po dohodě s ČT se to bude postupně dostavovat taky. Nevím kam, ale taky nad 90 procent. Ten záměr tam je oboustranně definován. Jen to teď tím, že ČT dala oba kanály jako převzaté vysílání do multiplexu 3, má nějaké volnější tempo. Nic víc tam v této chvíli není. Nám to vlastně tak trošku i vyhovovalo, protože jsme letos na jaře postavili celou Regionální síť 7 a zbytek multiplexu 4 na podzim, a nebýt těch kvalitních lidí okolo nás, tak by to rozhodně nebylo.

Aleš Borovan: A tam tedy je nějaká dohoda s ČT, že jakmile Regionální síť 7 dosáhne určitého procenta, tak ty dva nové programy zůstanou jen v ní?

Radim Pařízek: Nevím. To není naše věc, my to nemáme posuzovat.

Ondřej Aust: Nakolik ČT investuje do rozvoje Regionální sítě 7, a znamená to, že když se nyní výstavba sítě zpomalila, stalo se tak kvůli Déčku?

Radim Pařízek: Ne, teď se domlouváme, co se… Původně se mělo postavit pár vysílačů ještě letos, ale v této chvíli se bavíme o tom, co začneme příští rok dostavovat a jak.

Ondřej Aust: A to tedy znamená, že oni do toho momentálně přestali dávat peníze?

Radim Pařízek: Oni tu výstavbu neplatí, tu platíme my. Jenom když se navýší pokrytí, navýší se pochopitelně cena za šíření signálu. Zatím je to tak, že se v téhle chvíli domlouváme, jak to bude pokračovat a v jakém tempu a v jakých dalších krocích bude další dostavba.

Ondřej Aust: Z informací, které padly na Radě ČT, vyplynulo, že České Radiokomunikace šíří ČT :D/ČT art de facto zadarmo. Že to už levnější být nemohlo. Takže tam asi platí méně než u vás, ne?

Radim Pařízek: No, mezi námi, je to z hlediska právního velmi, velmi zajímavé, že dominantní operátor poskytne něco zadarmo. Já jsem přesvědčen, že to není zcela zákonné, ale pochopitelně to nebudeme řešit, i když nemyslím, že to je z pohledu práva košer. Ale to je můj osobní dojem, nejsem právník.

Ondřej Aust: Ve chvíli, kdy tam mají distribuci více méně zadarmo, už je nic nenutí investovat do rozšiřování pokrytí vaší sítě.

Martin Roztočil, ředitel vnějších vztahů Digital Broadcasting a Progress Digital: Multiplex 3 také nemá stoprocentní pokrytí, takže je tam celá řada oblastí, které nejsou pokryty. Existuje tam tedy pro ČT motivace dokrýt určitá místa.

Ondřej Aust: Máte nějakou představu, nakolik se tyto dva multiplexy nepřekrývají?

Radim Pařízek: O tom jsou detailní mapy. Chtěl jsem říci, že to pokrytí dosažené nejsou naše výpočty, to jsou informace ČTÚ.

Aleš Borovan: Ale generální ředitel Českých Radiokomunikací Michal Čupa je zpochybňuje, protože prý jde jen o nějakou pomocnou metodiku, nezávaznou.

Radim Pařízek: Co vím, tak ČTÚ chce ve velmi dohledné době přejít na to, aby místo metody 15–46 zvolila jako referenční tu druhou, protože ona více zohledňuje terén. Metoda 15–46 ho prakticky nezohledňuje. Jestli mohu ještě k Déčku, viděl jsem na DigiZone.cz grafy od Českých Radiokomunikací, a Regionální síť 7 na tom podle nich není tak špatně. Když si ten graf vyhodnotíte analyticky, tam je od 1. září stoupající křivka, přibližně pořád stejně, pak je tak předěl označený trojúhelníkem a od té chvíle to jde nahoru o něco strměji, a pak se křivka vrátí ke stejnému trendu jako předtím. A z 15 procent podílu na publiku od čtyř do 12 let, i když Pavel Hanuš nám včera na schůzce řekl, že to je 16 procent, že ten údaj 15 procent je nějaká chyba, to došlo na 20 procent.

Když si vezmete, že každá křivka, která má v čase nějakou vzestupnou tendenci, ona se nezastaví okamžikem toho trojúhelníčku, který značil přidání ČT :D/ČT art do multiplexu 3, ona by ještě nějakou dobu podobně pokračovala, pak by se to možná zákonitě smršťovalo. Takže ono by se to z těch 16 procent dostalo na nějakých 17 nebo 17,5 procenta. Podle mě určitě. Ale ten zbytek je úžasný. Protože ten ukazuje rozdíl 95-procentního pokrytí multiplexu 3 a 82-procentního pokrytí Regionální sítě 7. Těch dva a půl procentního bodu. Ale my se tady bavíme o penetraci, to je sledovanost, takže naopak co se týče té sledovanosti, si myslím, že to je velký úspěch, protože rozdíl je hlavně v místech, která nejsou pokryta Regionální sítí 7 a je tam dostupný multiplex 3.

Jan Potůček: Po přidání do multiplexu 3 si ČT :D/ČT art naladili lidé, kteří směřují antény na vysílače Českých Radiokomunikací.

Radim Pařízek: Část, ale ta větší strmost křivky podílu na trhu je podle mě daná hlavně tím, že ty programy naladili lidé, kteří žijí v lokalitách, kde Regionální síť 7 nevysílá. Pár lidí pochopitelně přeladilo set-top-boxy v místech, kde vysílají obě sítě. Ale tento graf je pro nás velmi slušným výsledkem a jsem velmi rád, že to je dokonce průzkum Českých Radiokomunikací, že jsme ho nemuseli dělat my.

Jan Potůček: Existují místa, kde nelze naladit ani multiplex 3, ani Regionální síť 7?

Martin Roztočil: Budeme o tom mít speciální debatu.

Radim Pařízek: Pokud nejsou další dotazy, přešel bych k tomu, co nás čeká nyní. Tedy za prvé, ten průzkum, který říká docela zajímavé věci, a za druhé potom to, co chystáme dál dělat proto, aby se multiplexy v nějaké dohledné době opravdu zcela zrovnoprávnily.

Martin Roztočil: Pokud tedy dovolíte, já bych v krátkosti prošel tu prezentaci, jen k vysvětlení několika těch stránek, co jsme tím měli na mysli. Čili teď budu mluvit o 2. vlně digitalizace, po této části Jakub Hynek doplní z hlediska naší strategie a výzkumu, pak se vrátím já a řeknu některé základní věci, které teď chceme dělat na základě optimalizace sítě. Jenom bych chtěl říct, co ten slide o 2. vlně digitalizace znamená a co jsme tím chtěli říct. V knize, kterou nedávno pokřtila ČT, je popsána první vlna digitalizace, přechod z analogu k digitálu. Představy, které jsme si slibovali od digitalizace, například pluralita trhu a především široká nabídka programů, se posunuly v čase. Ty se v podstatě realizovaly až tou 2. vlnou, o které je tady řeč. A aby se mohla realizovat pluralitní nabídka nových programů, jak už říkal Radim Pařízek, musely vzniknout nové platformy. Platformy, které jsou obchodně zajímavější a byly prostě schopny nabídnout takový produkt, že do těchto platforem byly schopny a ochotny jít nové televize.

Bývalý ředitel Úseku vysílacích služeb Českých Radiokomunikací Martin Roztočil působí nyní ve společnosti Digital Broadcasting jako šéf vnějších vztahů.
Foto pro DigiZone.cz: Ivana Dvorská

Bývalý ředitel Úseku vysílacích služeb Českých Radiokomunikací Martin Roztočil působí nyní ve společnosti Digital Broadcasting jako šéf vnějších vztahů

My tady mluvíme o našich dvou alternativních sítích, protože se považujeme za dvojku na trhu, ale vy všichni víte, že existuje celá řada alternativních operátorů menšího rozsahu, lokálního a regionálního. A těch regionálních sítí je celá řada. Takže ta 2. vlna je charakteristická tím, že vznikl trh. Že prostě na poli operátorů sítí vznikla nabídka celoplošných sítí, které obhospodařujeme my, ale i lokálních, respektive regionálních, které obhospodařují další. A dokonce i ty regionální sítě začínají zprovozňovat i samy České Radiokomunikace. Já bych jenom chtěl navázat na to, že regulátor nějakým způsobem vyhovuje všem podle podání žádostí a analýz těch možností a z čeho jsme vycházeli, protože na to byly vždycky dotazy. Musím komunikovat to, že jsme vycházeli z veřejného dokumentu PVRS, což je Plán využití rádiového spektra, ve kterém jsou na každé období termínované kmitočty, které by bylo možno použít. Takže to je k vzniku dvou alternativních sítí.

Multiplex 4 má teď vlastně dostavnou a slavíme ji tady s Radimem Pařízkem poprvé v této sestavě, protože dosud na to nebyl čas. Trošku jsme na to pyšní, protože multiplex 4 jsme začali stavět na jaře 2012 a teď jsme ho dostavěli v roce 2013 na těch 95 procent a Regionální síť 7 na 82 procent, přičemž tu jsme začali stavět letos na jaře. Takže vlastně to, co se dřív stavělo roky, stavíme měsíce a samozřejmě máme svým způsobem hendikep, že jsme si museli najít a pronajmout lokality, upravit, atd. Takže ten progress z hlediska výstavby tady musel být vynaložen. Multiplex 4 má 49 vysílačů, pokrytí 95 procent obyvatel podle metody ITU 1812–2. Nechci vás teď zatěžovat rozsáhlou komunikací nad těmi metodami… Tohle jsou naše výpočty, ČTÚ například uvádí u multiplexu 4 pokrytí 95 procent u metody 15–46. Tady to jenom rychle okomentuji tak, že metoda 15–46 byla první po světové radiokomunikační konferenci v roce 2006. Vznikla v návaznosti na Technický plán přechodu a v té doby žádná jiná tak sofistikovaná metoda nebyla, takže se dala do uzákoněné vyhlášky, a protože tato vyhláška je platná, tak ČTÚ bere tuto metodu jako součást této vyhlášky a podle toho musí být akceptována a používána. Používají ji všichni, co ji chtějí používat.

Na druhé straně ČTÚ říká, že všechna doporučení ITU a metody doporučené ITU jsou možné a operátoři je mohou používat. To znamená, že 1812–2, bylo i 1812–1 a další, co vznikly v návaznosti na ITU v roce 2006. Proto používáme tuto metodu. Jak už tady bylo řečeno, hlavní důvod je to, že metoda 15–46 je pouze statistická metoda, kdežto metoda 18–12–02 zohledňuje terén v blízkosti příjmu signálu. Takže to je na dokreslení.

Regionální síť 7 má v tuto chvíli celkem 18 vysílačů, multiplex 4 je dostavěn podle dohod s hlavním zákazníkem v tom základním bloku, to samé Regionální síť 7 jako součást rozšířeného veřejnoprávního multiplexu. Čili všechny vysílače, všechny lokality v obou těch sítích jsme zrealizovali k tomuto termínu, a samozřejmě se jedná o další rozvoj. U Regionální sítě 7 vydala ČT asi před měsícem nebo dvěma takové memorandum, kde má jednotlivé články, co se bude s touto sítí dít, a tam je napsáno, že do budoucna, myšleno od příštího roku a dále, ji chce dokrýt na 95 procent. Takový článek v tom memorandu je. A teď je samozřejmě otázka, v jakém tempu. Jednání o tom vedeme, připravujeme celou řadu návrhů. V tuto chvíli navrhujeme alternativy toho, což je logické, aby se zaplnily mezery, kde není multiplex 3, což je celá řada oblastí. Takové historicko-dramaticky významné a známé bylo Domažlicko, kde kdysi digitalizace začala a potom se to přesunulo dál a jako by se na ty Domažlice zapomnělo. My pro Domažlice máme řešení, a máme ho i pro další kraje. Samozřejmě záleží na ČT a jejím vyhodnocení a dalším postupu. Předpokládáme, že se ještě do Vánoc sejdeme a budeme se bavit o tom, jak postupovat dál.

Čím se lišíme od ostatních multiplexů? Možná že to zní nestoudně, ale při tom hodnocení to tak asi je, prostě je tady konkurence, jasnou jedničkou jsou České Radiokomunikace, my se cítíme být dvojkou. Zároveň jsem mluvil o té technické infrastruktuře: nemáme tak významnou a finančně náročnou infrastrukturu, ale to nám zase pomáhá dělat projekty, které umožňují postavit ty ceny, které měly za výsledek uzavření smluv s našimi klienty. Samozřejmě, že tak, jak říká Michal Čupa, že si váží konkurence, tak my si jí taky vážíme a máme se co učit a chceme se od Radiokomunikací učit – ty standardy, jak už tady řekl Radim, v té rychlosti, kterou jsme teď věnovali tomu, abychom to vystavěli, odstranit ty dětské nemoci a prostě přiblížit se těm standardům, které jsou obecné a přirozeně adekvátní těm nákladům a cenám. A hlavně jde o ty diváky, aby nepoznali nic zásadního a měli kvalitní příjem.

To, že je 30 televizních programů v DVB-T v oblasti Prahy a dále to roste, to si myslím, že je velice důležitá věc, která se slibovala v první vlně digitalizace, ale dostali jsme se k ní až v té druhé vlně. Ale hlavně je to o tom, že lidé, kteří – a o tom budou ty další pasáže, o čem chceme mluvit a je to i součástí té zprávy – že hodně lidí platí v současné době za televizi, i když Češi byli vždycky známí tím, že upřednostňovali terestriální příjem televize a nechtěli za televizi platit. Ale třeba je k tomu něco donutilo. Teď mají důvod, proč by se měli vrátit k tomu konzumu za minimální ceny a náklady, v podstatě jen za náklady úprav anténních systémů, které zase tak dramatické nejsou, tedy u individuálních domů. U větších objektů to může být nákladnější, ale většinou se tam jedná o celé repase celkových rozvodů, které souvisí i s přenosem jiných služeb. Programová nabídka je prostě nyní široká, lepší ceny za šíření signálu umožnily vznik nových televizí a programů, a myslím, že ještě přijdou další, takže ten kontent může být hodně zajímavý.

Krátce k regionálnímu členění sítí, o kterém jsme se tu už zmiňovali. Multiplex 4 je skutečně jediným, který umožňuje regionalizaci po krajích. Žádná síť, koncepčně, a to, co měl Radim na mysli – v tom TTP tak, jak byla strukturovaná ještě pod Telefónikou a strukturou jejích vysílačů, nebyla jakoby detailně regionalizovatelná.

Aleš Borovan: Promiňte, že vám do toho skáču, ale multiplex 3 není regionalizovatelný?

Martin Roztočil: Ne v takové míře, určitě ne na 13 okruhů. To znamená z hlediska plánování kmitočtů a SFN sítí, které je možné spojovat a rozpojovat, žádná z celoplošných sítí, ani multiplex 1, ani multiplex 2 a 3, není schopna podle mého názoru technicky vytvořit 13 regionálních okruhů.

Jiří Zázvorka, Týden.cz: Jak se díváte na DVB-T2, které prosazují České Radiokomunikace? Dobudujete svoje sítě a potom je překlopíte do DVB-T2?

Martin Roztočil: Já bych nejprve dokončil toto téma, k DVB-T2 se dostaneme. Čili potom ty hlavní výzvy byly v tom, že naše sítě mají jinou koncepci. Naše koncepce byla v podstatě podobná z hlediska počtu vysílačů jako záměr Telefóniky, ale my jsme zvolili jiné lokality, optimalizované z hlediska našich nákladů. Asi neřeknu nic netaktního nebo nesprávného a neseriózního v tom smyslu, že lokality Telefóniky pro nás nejsou úplně nejlevnější. To znamená, že jsme museli jít na jiné, využít od nich jen ty, ke kterým jsme neměli alternativu a ostatní hledat jinde, abychom se dostali do byznys plánu a do takových finančních poměrů, abychom ty ceny, které nabízíme, mohli realizovat. Ale výkony vysílačů jsou nižší, jsme blíž k lidem. Proto říkáme, že nesvítíme do polí, do lesů a luk, a proto to obrazně přirovnáváme k tomu, že nevysíláme pro veverky. Takže to zachováno bylo, a je to tedy i ta budoucnost. A tím pádem ale i ty výzvy jsou na straně toho příjmu, tzn. že ne vždycky je to v tom hlavním směru. Pravda je, že samozřejmě – taky o tom budeme potom mluvit z hlediska těch výzkumů, jaká je ochota těch lidí to měnit – tak samozřejmě není stoprocentní, ale je nějaká, není zanedbatelná, čili tam prostě ten zájem o ten kontent je, i o ty úpravy. A přirozeně u těch variant je nejjednodušší to přesměrování, případně přidání další antény. K tomu se ještě dostaneme.

Co bylo pro nás největší výzvou, to byla v podstatě koordinace: sladit v podstatě 50 sitů se všemi náležitostmi k tomu, abychom tam mohli vysílat, získat povolení, realizace, dodávky, všechny ty věci… Takže ten tým, který samozřejmě není dramaticky veliký, ze všech těchto zásadních důvodů na něj bylo kladeny opravdu velké nároky. No a o financování už jste se tady bavili. Čili já bych to takto uzavřel z hlediska – jenom krátce, abychom o tom moc nemluvili – prostě to jsou věci, které souvisí s tou podstatou. Ten závěr byl velmi hektický, to přiznáváme. Měli jsme tam termíny, do konce října jsme to museli postavit, takže se to zrealizovalo, připravovalo, a vlastně spustilo v tom říjnu, a vlastně teď nastává… A já se potom k tomu ještě vrátím, dvě věci: vyhodnocování penetrace, pokrytí, penetrace sledovanosti, optimalizace těch sítí, přirozeně – to jsou základní věci – a komunikace s těmi subjekty. Takže než se k tomu ještě dostanu, předávám slovo Jakubovi Hynkovi, který vám řekne něco k pasáži o výzkumech. A pokud se chcete ještě k této věci něco zeptat… DVB-T2 necháme na konec, to si myslím, že je samostatná věc, která vás asi bude zajímat.

Jakub Hynek, agentura Madison PA: Nechali jsme si zpracovat v průběhu září průzkum, který pro Digital Broadcasting udělala výzkumná agentura IBRS a proběhl po celé České republice na reprezentativním vzorku tisíc respondentů. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem diváci nahlížejí na problematiku DVB-T a co jsou třeba i ochotni udělat pro to, aby si mohli naladit nové stanice nebo nové vysílače. Plus nám z toho výzkumu vypadla řada dalších zajímavých informací, které jsme nějakým způsobem shrnuli do prezentace.

Když se na to podívám po řadě, tak to, co je poměrně důležité, je způsob, jak lidi přijímají DVB-T signál. Zda je to na individuální anténu, kterou mají úplně pod svojí kontrolou, a můžou si ji otočit, jak chtějí, přenastavit, atd., a nebo zda-li je to společná televizní anténa (STA). Z výzkumu vyšlo, že 45 procent lidí využívá právě tu STA, což je samozřejmě problém, protože oni si ji nemohou sami otočit, nemůžou sami nastavovat, nemůžou sami ovlivňovat to, ani jak ta anténa vypadá. K tomu bych dodal jenom poznámku na okraj, že vlastně majitelé domů mají podle zákona o elektronických komunikacích povinnost umožnit obyvatelům toho domu nebo nájemníkům příjem rozhlasového a televizního vysílání. A to v případě, pokud je v místě signál přiměřené kvality. Takže tato povinnost se samozřejmě vztahuje i na ty nově vybudované sítě, multiplex 4 a Regionální síť 7.

Když se podíváme na jakousi jinou variantu příjmu televizního signálu, tak jsou to varianty placené, kde vlastně i za nějaký základní balíček programů, které jsou volně dostupné v DVB-T, lidé platí nějakou formu poplatku. Zjistili jsme z toho výzkumu, že tímto způsobem za příjem televizního signálu platí 41 procent respondentů, a tam bych zdůraznil, to je mimo rámec takových těch standardních koncesionářských poplatků. Čili my jsme se výslovně ptali na to, když si odmyslíte ty koncesionářské poplatky, kolik platíte za příjem televizního signálu. Je to 41 procent lidí a průměrná platba je 382 korun měsíčně. Tady na tom koláčovém grafu je to nějak rozvrstveno, kdo kolik platí. Zdůraznil bych tam tu kategorii lidí, kteří platí 0 až 200 korun měsíčně, protože to jsou vesměs takové ty základní balíčky, které právě obsahují ty programy, které jsou i v DVB-T běžně dostupné a myslím si, že i pro leckterou rodinu by v dnešní době mohlo i těch 200 korun být částka, kterou by mohli ušetřit tím, že využijí televizní anténu.

Dále jsme zjišťovali, co lidé vědí o způsobu, jak naladit nové televizní stanice. Zjistili jsme, že 52 procent lidí říká, že ví, že má tu informaci, že má tu schopnost samo bez cizí pomoci naladit nové televizní stanice, což je, řekl bych, rozumný výsledek. Potom zbytek lidí, u toho jsme zjišťovali, koho by si vzali na pomoc, nebo u koho by nejdříve hledali pomoc, když nebudou vědět, jak ty nové programy naladit, a 33 procent lidí říká, že by jim radila rodina, známí nebo sousedi, 33 procent by se spolehlo na servisního technika. Už z těchto odpovědí je vidět, že právě ty servisní firmy, které se zabývají instalací a nastavením antén, mají poměrně velkou důvěryhodnost a je to prostě to místo, kam je člověk zvyklý se obrátit, když si neví rady s příjmem televizního signálu. Dál v té další otázce jsme se ptali na to, co by ten člověk byl ochoten udělat pro to, aby měl přístup k novým televizním stanicím. 55 procent řeklo, že by si nějakým způsobem pohrálo s nastavením v tom televizoru jako takovém, 43 procent by zavolalo odborný servis, aby to kompletně vyřešil za ně, 30 procent je ochotno otočit anténou, aby získali lepší signál. Řekl bych, že i těch 30 procent je dobré, uspokojivé číslo, protože to znamená, že lidé jsou skutečně ochotni, když nemají hned primárně kvalitní signál, s anténou točit a minimálně si otestovat, zda by ten signál mohli mít lepší. 11 procent uvedlo, že by byli ochotni si dokoupit další televizní anténu.

A nakonec jsme se tam zaměřili na oblast vysílání v HD rozlišení, protože ho vidíme jako docela důležitý trend v oblasti DVB-T a řekněme takovou trošku hnací sílu nebo další tahák pro DVB-T, protože v něm jsou HD stanice zdarma bez měsíční platby. 47 procent lidí uvedlo, že vlastní televizi s vysokým rozlišením a když se podíváme podrobněji na tu strukturu – to nebudu nějak detailně komentovat – ale jsou to vesměs spíše lidi mladší, jsou to spíše muži do 49 let a lidi spíše s vyšším příjmem. V grafech je to potom podrobněji strukturováno. Celkem 71 procent lidí má tu znalost, že existují televizní kanály ve vysokém rozlišení, čili to je něco, co už tady je velice dobře zabydleno, lidé o tom vědí, znají to. 41 procent lidí HD kanály skutečně sleduje, takže tam je pořád ještě nějaký potenciál dalšího růstu. A jak jsem říkal, smyslem toho výzkumu bylo zjistit, jak ty lidi oslovit, jakým způsobem se jim přiblížit v tom, abychom získali větší penetraci, aby ti lidé byli ochotni si naladit multiplex 4 a Regionální síť 7, a tady bych už předal slovo Martinovi Roztočilovi, aby řekl, co z těchto zjištění toho průzkumu vyplývá.

Martin Roztočil: My jsme samozřejmě v té fázi, jak jsme říkali, že optimalizujeme síť technicky a dolaďujeme z hlediska všech parametrů a záležitostí SFN, atd., ale především se zaměřujeme na tyto výzkumy, tyto analýzy, které dále budeme dělat s ještě větším detailem a zaměřením na to, abychom získali informace o tom, co můžeme pro to nejvíc udělat, aby diváci ladili a aby ty programy měli. V tuto chvíli jsou to tři základní směry. Přirozeně začnu tím posledně uvedeným, ale tím nejprioritnějším: máme webové stránky, máme tam postup, jak nás lze naladit, komunikujeme z hlediska našeho zákaznického centra s diváky, kteří volají a nějakým způsobem se dotazují na to, jak naladit a jak postupovat, aby získali možnost sledovat multiplex 4 nebo Regionální síť 7. To funguje více méně ve spojitosti i v tom, co jsme začali dělat v poslední době, že u těch posledních vysílačů, u těch posledních 20 nebo 30 lokalit, masivně tiskovými zprávami, které v některých případech vypadaly i jako spamy, nebo tak byly označeny, lidem v regionech doplňujeme konkrétní informace, jak v tom daném místě doladit anténu, případně přidat a nebo nasměrovat, kam nebo jakým směrem.

Takže to je jedna z nejdůležitějších věcí: komunikace s těmi lidmi. Samozřejmě, že probíhá v tom rozsahu, který je, samozřejmě ne všichni jsou úplně spokojeni, ale většina ano, a ti nespokojení se potom obracejí na média a my se tím potom zabýváme. Jednáme se starosty obcí a je tam celá řada řešení, která se snažíme nabízet. Co je ale nejpodstatnější, že jsme pochopili, že musíme vést – a vedeme ji dlouhodobě, ale o to intenzivněji – komunikaci s dvěma základními subjekty: a to jsou servisní organizace, my jsme tady využili se svolením DigiZone.cz kontakty na servisní firmy a prolinkovali jsme naše weby. Na druhou stranu se ukázalo, že ne všechny servisní firmy opravdu žijí a jsou schopny a ochotny uvádět změny, kterými procházejí. Takže jsme oslovili 400 servisních firem, které jsme si vytipovali ve dvou kolech, máme jejich reakce, a nabídli jsme jim spolupráci. Ta spočívá v tom, že je budeme uvádět v tom regionu jako partnerské firmy a budeme na ně odkazovat diváky, kteří nám zavolají do našeho zákaznického centra.

Tyto firmy nám dávají nejlepší feedback ze dvou věcí: za prvé znají ten region, znají lokality, znají ty místní podmínky, dokonce nejlíp ze všech, takže ony okamžitě reagují na potřeby těch diváků a dávají nám zpětnou vazbu z hlediska našich vlastních vysílacích podmínek. To znamená, že s nimi spolupracujeme i v tom případě, že se jim nezdají nějaké parametry a ladíme a dolaďujeme ty naše sítě i s jejich pomocí. Takže to jsou servisní organizace, a druhými subjekty jsou vlastníci domů. Tam se zaměřujeme na asociace, bytová družstva a v tuto chvíli máme v první databázi tisíc adres, které oslovujeme. Vlastně jde o to, co už říkal Jakub Hynek, ale neděláme to v takové agresivní podobě. Chceme těmto vlastníkům budov připomenout ustanovení, že mají umožnit příjem televizního signálu, protože hodně lidí z bytových domů nám říká, že by nás rádo sledovalo, ale mají bytové družstvo, a to rozhoduje o tom, zda se to tam dá, a je tam třeba i UPC, satelit, jiný rozvod, a že se jim to tam nedaří prosadit.

Takže tyto věci jsou vlastně pro nás teď rozhodující. Servisní organizace, to běží, funguje, vyhodnocujeme spolupráce, odkazuje na ně zákaznické centrum a zaměřujeme se na ty domy, kde majitele oslovujeme dopisy a jednáme s nimi tak, abychom získali i tento kontakt a vlastně těm subjektům v těch domech, a nemusí to být jenom obytné domy, mohou to být i hotely a nebo jiné objekty, tak abychom našli řeč k tomu, aby ten signál do těch příslušných objektů, obývacích pokojů, kanceláří nebo hotelových pokojů dorazil. Takže to jsou nejzákladnější věci na nejbližší období. Neuzavíráme se dalším krokům, ale v tuto chvíli po optimalizaci sítí máme tento záměr zaměřit se na tu příjmovou část a s podporou výzkumů, o kterých se zmiňoval Jakub Hynek.

Radim Pařízek: Pochopitelně podnikatelsky chceme zrovnoprávnit tu další vrstvu nebo strukturu vysílačů tak, aby byla do budoucna zcela rovnoprávnou, a to je jasný podnikatelský záměr, který – jak vidíte – nyní řešíme dalšími fázemi. Pochopitelně máme úmysl dostavět s ČT, nebo s vizionářským pohledem ČT, Regionální síť 7 tak, aby také byla úplná. Už tady padlo, že chceme pracovat na tom zrovnoprávnění tak, aby se penetrace přiblížila 100 procentům. Nevím, zda to někdy vyjde, zda to je fyzikálně a matematicky možné, aby se to naprosto střetlo, ale aspoň aby se to těm 100 procentům přiblížilo – vzhledem k té poměřitelné síti, kterou je multiplex 3.

Aleš Borovan: Můžu se zeptat na případný vstup druhého programu TV Barrandov do vašich sítí? Vladimír Železný v rozhovoru pro Médiář řekl, že zvažují vznik druhého kanálu. Jednali o tom s vámi?

Radim Pařízek: Zatím ne. Ale otevřeně čekáme, budou-li chtít, budeme rádi.

Aleš Borovan: Také jste říkal, že jednáte s nějakými dalšími novými hráči. Dá se identifikovat, kolik jich je?

Radim Pařízek: Jednáme s dalšími, ale v této chvíli to fakt není možné říct. Není to jeden subjekt.

Aleš Borovan: Jsou to stávající skupiny, nebo je tam i někdo nový?

Radim Pařízek: Jsou tam stávající a je tam i někdo nový.

Aleš Borovan: Úplně na zelené louce?

Radim Pařízek: Ne na zelené louce, ale jsou tam i takoví, kteří nejsou přímo domestikovaní v České republice. Chtějí vstoupit na český trh.

Aleš Borovan: A to chtějí celoplošnou stanici, ne regionální stanici?

Radim Pařízek: Ano.

Ondřej Aust: Jak to vypadá s Novou Cinema, tam už to je dohodnuté, že k určitému datu skončí v multiplexu 2 a půjde k vám do multiplexu 4?

Radim Pařízek: To je v řešení.

Ondřej Aust: A nevíte, jak dlouho tedy bude pokračovat vysílání Novy Cinema v multiplexu 2?

Aleš Borovan: Tam to končí.

Radim Pařízek: To se musíte zeptat nového vedení Novy. Měl jsem o tom větší přehled, když tam bylo ještě původní vedení, teď mám o něco menší přehled, ale řeší se to.

Jan Potůček: To znamená, že se stále ještě ohledně nové smlouvy na šíření Novy Cinema v DVB-T vyjednává a ještě není nic podepsaného?

Radim Pařízek: Vyjednává se.

Jan Potůček: A kdyby Nova Cinema nepodepsala smlouvu na vysílání v multiplexu 4, kdy by skončilo její testovací vysílání v této síti? Ke konci roku?

Radim Pařízek: Máme zatím informaci, že to je to tak správně, jak to je teď.

Jan Potůček: Ty stávající tematické kanály Novy, které vysílají v multiplexu 4, mají smlouvu do kdy? Myslím Fandu, SmíchovTelka.

Radim Pařízek: To je podepsané na pět, šest let.

Ondřej Aust: Ten test Novy Cinemy je koncipován jak? Nova za něj nic neplatí?

Radim Pařízek: My jsme dostali takový pokyn, tak jsme to tak udělali.

Ondřej Aust: Od Novy?

Radim Pařízek: Ano.

Ondřej Aust: Takže oni za to neplatí?

Radim Pařízek: Je to v rámci nějaké větší dohody. Odpovím podobně jako Česká televize.

Jan Potůček: Děláte si nějaký průzkum, kolik lidí sleduje Novu Cinemu v multiplexu 4?

Radim Pařízek: Oni mají kontinuálnější průzkum, který já znám, ale nemohu ho prezentovat. To by museli oni. Mají ho za kratší časové období. Já jsem jenom osobně naznačil, že si myslím, že to někam dojde, tak je to přibližně v těch intencích.

Jan Potůček: Takže si dělají porovnání pokrytí multiplexu 4 a reálné penetrace Novy Cinema z této sítě v českých domácnostech?

PR Summit tip Šilerová

Radim Pařízek: Oni si pochopitelně porovnávají Fandu k ostatním, i když Smíchov teď už velmi konkuruje Fandovi.

Ondřej Aust: Když se bavíte s vedením Novy, řešíte i možnost, že by k vám přesunuli i svůj hlavní kanál?

Našli jste v článku chybu?