Hlavní navigace

Radim Pařízek: Pokud má být zachována rovnováha, chceme v DVB-T2 dva multiplexy

Jan Potůček

Provozovatel televizního multiplexu 4 a Regionální sítě 7 komentuje v rozhovoru pro DigiZone.cz plány s přechodem na DVB-T2 i rozhlasové digitální vysílání.

Doba čtení: 23 minut

Dvě nové celoplošné televize vstupují v prosinci do multiplexu 4, čímž bude jeho datový tok – alespoň co se týká celostátních programových pozic – zcela zaplněn. Zbývá už jen obsadit několik volných regionů a oba multiplexy Radima Pařízka, vedle „čtyřky“ také Regionální síť 7, budou naprosto plné. Jak se jejich provozovatel chystá na novou vlnu digitalizace a přechod na modernější vysílací standard DVB-T2? Zeptali jsme se Radima Pařízka a při té příležitosti zabrousili i k tématu rozhlasové digitalizace.

Do multiplexu 4 během prosince vstupují dvě nové celoplošné televize – Mňau TV a Prima Comedy Central. Tím bude jeho kapacita, alespoň co se týče pozic pro celostátní programy, naplněna. Čekal jste, že do tří let od převzetí této sítě budete mít takřka veškerou kapacitu vyprodanou?

Ve skrytu duše ano, ale reálně se ta situace postupně proměňovala a vyvíjela, takže chvíli to vypadalo nadějně, potom zase méně. Některé televize k nám vstoupily, aby si to vyzkoušely, ale potom zase odešly. Ne proto, že bychom poskytovali špatnou službu, ale jejich byznys plán prostě neunesl náklady spojené s terestrickým vysíláním. Dnes to už vypadá, že na trh vstupují silnější subjekty. Například Viacom, který stojí za Primou Comedy Central. Z toho máme velkou radost, vždyť vyjma několika pozic v regionálních vrstvách obou našich multiplexů máme plno. Když si vezmete, že jsme první naši síť začali stavět v roce 2012 v podstatě na zelené louce, tedy kromě několika zprovozněných lokalit od Telefóniky, a měli jsme zadání, že multiplex musíme vystavět rychle, ekonomizovat ho a být alternativní sítí, která bude konkurenční vůči velkým a silným Českým Radiokomunikacím, tak ten záměr by se bez velkého entuziasmu, velkých peněz, velkého napřažení lidí a dobrého kolektivu, dobrých souher určitých pozitivních náhod a trochy štěstí nedal realizovat. Když to tak zpětně hodnotím sám za sebe – a to nechci vychvalovat naše lidi ani sebe – odvedli jsme podle mě hodně dobrou práci, která nese ovoce. Jsme z toho velmi spokojeni.

Kvůli novým programům musela z multiplexu 4 po dvou letech odejít Nova Cinema, která v DVB-T vysílala dvojmo – kromě multiplexu 4 i v multiplexu 2. Jaký smysl mělo tohle dublování?

Nova Cinema měla jít původně k nám. Ona byla tou čtvrtou televizí, která po vypršení smlouvy s Českými Radiokomunikacemi měla přejít k nám. Nicméně když jsme začali stavět a rozšiřovat multiplex 4, trochu jsme pozapomněli vyhodnocovat dopad jeho penetrace, tedy proladěnosti v domácnostech, což je důležitý faktor. Jedna věc je pokrytí a druhá věc reálná penetrace. V době, kdy k nám měla přecházet Nova Cinema, ještě penetrace multiplexu 4 v domácnostech neodpovídala představám Novy. Když jsme se se zástupci Novy asi za tři čtvrtě roku potkali znovu, říkali nám, vidíte, kdybyste měli takovéto výsledky před tři čtvrtě rokem, neváhali bychom, protože proladěnost multiplexu 4 v domácnostech výrazně stoupla. Zvolili jsme totiž proaktivní přístup k různým skupinám diváků, nejen k samotným domácnostem, ale i správcům společných televizních antén (STA) a jednotlivým servisním organizacím. Potom začala penetrace velmi rychle stoupat, ale chyběl nám tam ten třičtvrtěrok. Proladěnost bychom nepodcenili, ale v danou chvíli jsme ji nepovažovali za tak důležitou. Měli jsme se jí věnovat už na počátku mnohem víc.

Nova Cinema zůstala v multiplexu 4 i poté, co prodloužila smlouvu s Českými Radiokomunikacemi na vysílání v multiplexu 2. V podstatě další rok. Proč?

Jsme rádi, že jsme ji mohli dočasně dál šířit a Nově za to děkujeme. Bylo to možné i proto, že jsme měli v multiplexu 4 volné místo a část diváků tento program ladila přes naši síť 4. Také jsem si nebyl jistý, nakolik je smlouva s Českými Radiokomunikacemi vypověditelná a za jakých podmínek. Dodnes to netuším, ale soudě z reakce obou stran tam možná byla chvilku ve hře určitá možnost překlopit později Novu Cinemu jen do multiplexu 4. Ale to je můj názor, který nemám ničím podložený.

Nova za šíření Novy Cinema v multiplexu 4 platila?

Obsah smlouvy je standardně neveřejný, takže nemohu sdělovat některá smluvní ujednání, to se týká samozřejmě i ceny.

Šlo ale o jakýsi bonus za to, že Nova v multiplexu 4 šíří tři další programy – Fandu, Smíchov a Telku?

Snažíme se jednat se zákazníky ve stylu „win-win“. To, že jsme mohli šířit Novu Cinemu, myslím prospělo oběma stranám. Cenové podmínky ale opravdu sdělit nemohu.

Daří se vám obsazovat i regionální pozice v multiplexu 4. V podstatě vám pomohly České Radiokomunikace, které kvůli zařazení Primy Max do multiplexu 3 musely dát výpověď několika regionálním televizím. Ne všechny ale přešly do multiplexu 4. Východočeská televize V1 se rozhodla pro Regionální síť 8 Českých Radiokomunikací. Mrzí vás to?

Mrzí, nemrzí, regionální televize jsou složitý systém. Znám to z rádií. Dohoda mezi třemi soukromými rádii je těžká, mezi deseti je už nemožná. Regionální televize se velmi snaží, myslím si, že to dělají dobře. Dokonce i když si vezmete jejich sledovanost v regionech, vůbec není špatná. Regionální televize zpočátku říkaly, že odchod z multiplexu 3 je jejich rozhodnutí, že ony jsou těmi hybateli, kteří chtějí přejít k nám. Ve skutečnosti tím hybatelem byly České Radiokomunikace, které si potřebovaly vyřešit svoji situaci v multiplexu 3, která jim nevyhovovala. Asi nebylo správné, že část regionálních televizí vysílalo u nich a část u nás, a existovaly tak dvě regionální vrstvy, což bylo vlastně plýtvání datovým tokem, který stojí peníze. České Radiokomunikace tedy logicky ve chvíli, kdy našly nového klienta pro celoplošné vysílání v multiplexu 3, daly regionálním televizím možnost jít k nám, odstoupit od smluv na vysílání v multiplexu 3. I Východočeská televize s námi vyjednávala, byla nachystaná smlouva, dokonce si už objednali a byla zprovozněna trasa.

I na Facebook dávala V1 informaci, že přechází k vám, a najednou se rozhodla pro Regionální síť 8.

Ano, a přitom byla vystavěna trasa pro multiplex 4, kterou teď musí platit, protože O2 ji zbudovala ve velice krátkém čase až na královéhradecké letiště, odkud V1 vysílá. A to se musí nějak zaplatit. Osobně si myslím, že to rozhodnutí nejít k nám, ale do Regionální sítě 8, souvisí s chystanou změnou majitele V1, protože současní majitelé mluví o nějakém kupci a podle mě si vyhodnotili, že s nižší cenou za distribuci signálu přemluví zájemce spíš než s tou vyšší. Ale to je můj odhad, možná to může být jinak. Faktem je, že když jsme porovnávali ceny za šíření signálu ve východních Čechách, musela by být cena v Regionální síti 8 minimálně osminová oproti nám, aby platili stejné peníze na jednoho pokrytého obyvatele, ještě navíc proladěného. Nemyslím si, že by v reálu byla opravdu na osmině našich cen, vztaženo k pokrytí. Abychom vůbec vyšli, musíme dávat všem stejné ceny za datový tok a pokryté území. To je jediná šance, jak to spočítat. Opravdu opět nemohu sdělovat detailní podmínky jednání s našimi zákazníky. Spíš bych sázel na tu logiku ohledně prodeje V1 a rychlého snižování provozních nákladů, aby kupec neváhal.

Takže jednání s V1 už neprobíhá? Po jejich podpisu smlouvy s Českými Radiokomunikacemi už o ně neusilujete?

Objevuje se tam ještě někdo další, kdo by se eventuálně ujal V1, a není přímo z Hradce Králové ani z Pardubic. Uvidíme, jednáme se všemi potenciálními zákazníky. Jednali jsme také s asociací regionálních televizí, že kdyby se podařilo z regionálních televizí vytvořit celoplošnou síť, která bude propojena regionálním selfem, měla by společnou image, daly by se z toho sesbírat peníze třeba z národní reklamy.

To by chtěla udělat agentura Czech Regio TV, která zastupuje část těchto televizí při prodeji reklamy.

Ona je to strašně stará myšlenka. Svého času se o to pokoušel Jaroslav Korytář (provozovatel ostravské TV Polar, pozn. red.), potom my s Vladimírem Železným… Nejde tedy o nic nového. Ale pokud se to někomu podaří – nebude to ale nic jednoduchého – najednou by tam těch peněz z reklamy mohlo být teoreticky více. V takovém případě říkáme, že když zůstane v multiplexu 4 nějaký region neobsazený, doplníme ho na vlastní náklady, protože to pro nás při našem rozptylu a počtu lidí není problém.

A to se vám vyplatí? Asi ano, když díky tomu dosáhnete na národní reklamu.

Ano, prostě najdeme nějaké redaktory, kameramany, sestavíme štáb, který bude denně točit zpravodajství. A vyplatí se to, když už to bude celorepubliková síť.

Které regiony teď nemají v multiplexu 4 vlastní regionální televizi? Tedy kromě zmíněných východních Čech.

Vysočina. Jinak všude jsme anebo vedeme velmi vážné diskuse s budoucímu klienty.

Co jsem slyšel, měla by u vás vysílat nová televize RTM+ z Liberce.

Ano, a vyjednáváme i o Ústí nad Labem. Takže si myslím, že zbydou už jen východní Čechy a Vysočina.

Regionální síť 8 Českých Radiokomunikací původně neměla sloužit k odpojovanému regionálnímu vysílání, nakonec vám ale začala konkurovat a zatím získala zmiňovanou televizi V1. Projevil se tento konkurenční boj i v cenách za šíření signálu?

Ne. My si ceny držíme, už jsme se „zabydleli“, jsme celkem rovnoprávný subjekt. Jedeme už na kvalitním zařízení, ještě vyměňujeme některé komponenty, které jsme na začátku nenakoupili úplně šťastně, ale teď je postupně měníme za ty nejkvalitnější. Jsme v dobré ekonomické kondici. Pro mě je to obdivuhodné, že jsme se za tak krátkou dobu stali zavedenou společností, kterou ostatní lidi z oboru berou jako důležitého hráče. Že jsme vedle Českých Radiokomunikací druhým všeobecně uznávaným providerem DVB-T. Proto už nemáme důvod podbízet se s cenou, navíc naše ceny chceme držet vůči všem, protože jinak by si to lidé mezi sebou řekli a vznikly by z toho problémy. Toho se chceme vyvarovat. Proto se držíme přepočtu podle datového toku a počtu pokrytých obyvatel a všichni to zatím respektují. V1 je výjimkou, ale u ní jde možná o něco jiného, specifickou situaci, která se může změnit.

Jak jste na tom vlastně s volnou kapacitou v multiplexu 4 a Regionální síti 7? Vešly by se do nich ještě nějaké služby? Celoplošné televize asi ne, ale co regionální stanice, rádia a doplňkové služby?

Něco málo ano, přídavné služby asi ano. Chystáme teď jednu novinku. Tím, že jsme se už trošku zrovnoprávnili s Českými Radiokomunikacemi, musíme jít stále dál a zkoumat, analyzovat a vymýšlet další nové technologie, už s předstihem. Chystáme tedy určitou novinku, která by se do multiplexu 4 ještě vešla. Nechtěl bych ale předbíhat a říkat, o co půjde. Pochopitelně se musíme snažit už teď testovat DVB-T2 přijímače. Sice se říká, že na českém trhu už jsou televizory DVB-T2 Ready, ale to je jenom iluze. Zdaleka nejsme připraveni přejít na DVB-T2. Musíme také otestovat službu s omezeným přístupem, hledáme nějaké platformy, snažíme se to komunikovat i s konkurencí – s Českými Radiokomunikacemi – aby se eventuálně našel podobný princip. Ale moc se nám do služeb podmíněného přístupu nechce, nicméně musíme být připraveni na všechno, přestože ve chvíli, kdy by se začalo za terestrickou službu platit, znamenalo by to její degradaci. A já si nejsem jist, zda nějaký politik nebo vládnoucí politická strana by zpoplatnění terestrické televize povolili, protože pro Čechy je volně přístupná televize na anténu výdobytek, který máme mnoho desítek let.

Ona je otázka, zda v DVB-T2 nebude část programů přístupná volně a zdarma a část zakódovaná a zpoplatněná.

Je možné, že to nějak takto dopadne.

Záleží na komerčních televizích, zda pro ně bude výhodnější vysílat volně a těžit z prodeje reklamních časů, nebo zakódují signál a budou spoléhat na poplatky od diváků. A do jaké míry, kolik kanálů by nechaly volně a kolik by jich zpoplatnily.

Myšlenky a snahy různých subjektů jsou různé, to víte. Já si myslím, že se to tady ještě bude muset „utřepat“, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se naleznou cestičky, kudy a jakým způsobem se zavede DVB-T2, kdy se tak stane, zda bude souběh s DVB-T, jak by měl vypadat, jak to celé vyřešit, včetně placené a neplacené televize. Spousta těchto věcí se teprve naznačuje, ale ta syntéza začne probíhat až postupně.

Ona je otázka, zda na to bude čas, protože minulý měsíc proběhla Světová radiokomunikační konference WRC-15, která potvrdila odejmutí pásma 700 MHz televiznímu vysílání a přidělení mobilním operátorům. Co tomu říkáte?

Bylo to na spadnutí, nedalo se proti tomu asi nic dělat. Jsem ale zastáncem toho, že se nejprve musí udělat televizní přechod z DVB-T na DVB-T2, a pak je možné pásmo 700 MHz opustit. Bez něho to nepůjde. Anebo to půjde bez něj, ale bude to náročnější a dražší a tudíž to někdo bude muset zaplatit. Nejefektivnější je teď spustit vysílání DVB-T2, i s pomocí pásma 700 MHz, a pak, až se to provede, uvolnit pásmo 700 MHz pro mobilní operátory.

Ministerstvo průmyslu a obchodu by chtělo zahájit proces přechodu na DVB-T2 už v příštím roce, kdy mají začít vysílat dvě přechodné sítě, a dokončit ho v roce 2021 vypnutím stávajících multiplexů DVB-T. Zhruba v té době má dojít k onomu uvolnění pásma 700 MHz. To by ale znamenalo velice rychle přejít na DVB-T2 a zkrátit platnost kmitočtových přídělů pro nynější celoplošné multiplexy DVB-T.

Věřím tomu, že první přechodový – ono se jim teď začíná říkat spíš souběžný – multiplex DVB-T2 získá Česká televize. Nicméně k tomu, aby byla zprovozněna i ta druhá přechodová síť a možná i třetí, bude třeba vyřešit otázku financování jejich provozu. My se tohoto přechodu chceme účastnit, včetně souběžného vysílání, protože jinak nám hrozí, že se dostaneme do nevýhodného postavení. V DVB-T se nám podařilo vytvořit konkurenční prostředí, a pokud bychom se nemohli podílet na souběhu a přechodu na DVB-T2, dostali bychom se svým způsobem do vakua a to rozhodně nechceme dopustit.

Jinak by vás vlastně čekal přechod na DVB-T2 „střihem“.

Přesně tak, a to nechceme dopustit, takže hledáme nějaké cesty, jak dosáhnout naší účasti.

Jde tedy o tu třetí přechodnou nebo souběžnou síť DVB-T2?

Ano, intenzivně na ní pracujeme. Ale nejsem si jistý, zda se podaří spustit druhou přechodovou síť. V tuto chvíli to není jisté. Ale ono se to vyvíjí, za měsíc to může být třeba jinak. Aby se mohla spustit druhá síť, musí ji někdo zaplatit. Nezaplatí ji ani České Radiokomunikace, ani my, kdybychom ji dělali, nezaplatí ji ani provozovatelé televizního vysílání.

Ministerský návrh strategie přechodu na DVB-T2 tvrdí, že by ji měl zaplatit stát, protože on chce, aby se předčasně vypínaly sítě DVB-T a přecházelo se na DVB-T2.

Ano. Když se najdou peníze, věřím, že přechod na DVB-T2 proběhne. I v té druhé síti, anebo možná i ve třetí. Jestliže však ty peníze nebudou, je otázka, kde je vzít. Existují různá mínění, že těch peněz je dost, ale ono jich podle mě dost nikde není. Nejsem si tím jist. Radiokomunikační účet Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) je vázaný na konkrétní věci. Není možné z něj čerpat jen tak.

Ano, musel by se změnit zákon.

A řekněte mi, kdo ho bude chtít měnit. Ono to není tak jednoduché. Ale faktem je, že to, zda se spustí druhá síť DVB-T2, záleží na penězích. Když se ji podaří spustit, mělo by to pak začít běžet co nejrychleji, ale pak bychom chtěli i my nějaký souběh, abychom mohli uspokojit naše klienty.

Souběh DVB-T a DVB-T2 se u vás bude týkat multiplexu 4, protože Regionální síti 7 končí individuální oprávnění ke kmitočtům v roce 2017. Nicméně je reálná možnost, že tato individuální oprávnění bude možné dočasně prodloužit. Budete se o to pokoušet?

Určitě bychom rádi, protože Česká televize je spokojená s možností nabízet své HD kanály přes terestrickou síť. Dokonce si tento svůj rozšířený datový tok pojmenovala jako experimentální, takže v něm může zkoušet různé novinky, jako je Ultra HD. Jestliže ČT byla lídrem té předchozí digitalizace, chce být stále na špici vývojového řetězce. Budeme se tedy s ní pokoušet udržet spolupráci. Navíc teď, když nám roste penetrace… Oba naše multiplexy zaznamenaly v polovině letošního roku rekordní nárůsty, u multiplexu 4 šlo o 3,3 procenta a u Regionální sítě 7 ještě víc – dokonce 8,8 procenta. Ve třetím čtvrtletí letošního roku penetrace multiplexu 4 stoupla o dalších 2,6 procenta a Regionální síť 7 bezmála o další procento, a to nemáme konec roku. To vše ale svědčí o tom, že lidé začínají sledovat i alternativní sítě a více preferovat HD kanály.

Nehrozí, že když bude mít ČT svoji vlastní přechodovou síť DVB-T2, že se tam vejdou všechny její programy v HD kvalitě a vlastně vás pro jejich šíření už nebude potřebovat? Navíc by mohla HD využít jako motivaci pro diváky, aby přecházeli k DVB-T2…

To je samozřejmě na ČT, která logicky uvažuje o dalších, pokročilejších technologiích. Třeba Ultra HD. Podle mě máme stále ČT co nabídnout a budeme se o to pochopitelně snažit. Další věc jsou regiony…

Na to jsem se chtěl zeptat, protože ČT chce v DVB-T2 rozšířit počet odpojovaných regionů…

ČT potřebuje regiony a my jsme schopni jejich požadavek s našimi vysílači naplnit. S velkými vysílači od Českých Radiokomunikací, které pokryjí třetinu republiky, to uděláte velmi omezeně. ČT nehovoří o třinácti regionech, ale o čtyřech nebo pěti. Ale přesto by to mohl být pro Radiokomunikace problém.

Pro DVB-T2 se uvažuje o dvou regionalizovatelných sítích, takže jednu byste chtěli vy? Znamenalo by to, že by ČT měla jeden celoplošný neregionalizovatelný multiplex a pak by si pronajímala kapacitu ve vašem regionalizovatelném multiplexu?

Ano. Asi je každému jasné, že když s ČT spolupracujeme nyní, i když ne v regionální podobě, že bychom v tom chtěli pokračovat. Ale záleží to na ČT. Byli bychom rádi.

Pokud opravdu dojde k předčasnému vypínání sítí DVB-T, vznikne jejich operátorům nárok na kompenzaci. Jak byste si ji představovali?

Tato informace je poměrně nová, předminulý čtvrtek k tomu byl seminář v Poslanecké sněmovně. My jsme členy pracovní skupiny zřízené při ministerstvu průmyslu a obchodu, ale zatím nejsme součástí expertní skupiny. Na jednání pracovní skupiny na nejvyšší úrovni jsme byli přizváni loni a v nejbližší době máme být přizváni znovu. Je to tedy otázka, kterou asi nejsem ve stavu nyní zodpovědět. Záleží, co se po nás vlastně bude chtít. Zda půjde o vypnutí DVB-T v jinou dobu, než na jakou máme licenci, a my jen přehodíme síť do DVB-T2, určitě bychom za to měli dostat nějakou kompenzaci. Pokud bychom se měli účastnit nějakého souběhu vysílání v obou standardech, zase by to mělo mít nějakou kompenzaci, ale jako snad nejjednodušší bych viděl možnost, když teď vzniknou dva – předpokládáme, že i ten třetí – souběžné multiplexy, z nichž ten pro ČT zůstane nezměněn (síť označovaná jako 21) a druhý přechodový multiplex se po nějaké době rozštěpí na sítě označované 22 a 23. To znamená, že Českým Radiokomunikacím zůstanou zcela jasně tři celoplošné sítě s minimální snahou z jejich strany, a ještě s nějakým zajištěním pravděpodobných peněz od státu.

Jestliže tedy České Radiokomunikace budou mít tři multiplexy DVB-T2, pak bych očekával, má-li se v tomto státu dít nějaká spravedlnost a pokud si všichni ti lidé od odborníků po politiky skutečně váží konkurenčního prostředí mezi operátory terestrických televizních sítí, bylo by asi nejlépe, kdyby jeden z těch dvou dalších multiplexů připadl nám. Půjde o nové sítě označované jako 25 a 26, a jednu z nich bychom chtěli my. Jednu logicky získají České Radiokomunikace. To je naše představa, kterou se pokusíme vykomunikovat, protože pak bychom mohli ČT vyčlenit datový tok, jako to děláme nyní u Regionální sítě 7. Její pokrytí je už skvělé a to, že je o něco nižší než u veřejnoprávního multiplexu 1, je dáno jen tím, že nejsou dostavěny všechny vysílače. Máme pro ni k dispozici ale všechny vysílače jako u multiplexu 4 a jak je vidět, když je pokrytí hodně přes 90 procent a blíží se multiplexu 3, lidi si ji najdou. Viděl bych to tedy jako rozumné řešení přechodu na DVB-T2. Zachovalo by se konkurenční prostředí, neznevýhodnilo by to ani jednu ze stran. Politicky je to podle mě únosné, finančně také.

Takže pro České Radiokomunikace by měly být tři sítě DVB-T2 a pro vás dvě?

Ne, pro České Radiokomunikace čtyři. Pokud tedy mezi ně počítáme i veřejnoprávní multiplex České televize. To znamená, že by měli tři plus jednu síť. U nás počítáme, že by nám zůstal přetransformovaný multiplex 4, a chtěli bychom ještě jednu síť. To se mi zdá takové vyvážené, máme-li plnit stále tu úlohu, kterou jsme na sebe sami vzali. Ona vznikla vlastně přirozenou cestou, když Telefónica musela něco udělat s multiplexem 4, jinak by mu propadly kmitočty.

Nehrozí, že do DVB-T2 vstoupí nějaký nový hráč, třetí operátor? Nemáte také avízo?

Nevím. My ale máme určitý základ, na kterém můžeme stavět, a to je do jisté míry velká výhoda.

Asi by nebylo jednoduché vstupovat na trh jako nováček.

Nebylo, ale nikdy neříkej nikdy.

Když se ještě vrátím ke kompenzacím za předčasné vypínání sítí DVB-T, bývalý předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák, který nyní vede expertní skupinu ministerstva průmyslu a obchodu k zavádění DVB-T2, mluví o možnosti překlopit stávající celoplošné multiplexy do DVB-T2 a prodloužení platnosti kmitočtových přídělů do roku 2030 nebo 2035. Což je docela slušná nabídka.

To je podle mě dobrá nabídka.

Pak je ale otázka, zda byste o ten váš vysněný druhý multiplex nemuseli soutěžit, protože byste na něj neměli nárok. Regionální síti 7 končí platnost individuálních oprávnění pro vysílání na konci roku 2017 a nepočítá se tedy s jejím překlápěním do DVB-T2.

Ale to je pak stejné pro Radiokomunikace a jejich Regionální síť 8. Bavíme se o těch dvou dalších multiplexech DVB-T2, které se budou stavět. U těch nových sítí DVB-T2 se počítá se sítěmi označovanými jako 21, 22, 23, 24. A pak budou ještě dvě takzvané kompenzační sítě, označované 25 a 26. Ty nemůžeme vztahovat k současným sítím DVB-T, ale ono je to asi jedno. Podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu se jedná o sítě kompenzační.

Nevzniká tam prostě právní nárok na to, abyste jednu z nich získali.

Ano. Scénářů je možných více. Třeba jenom v těch kompenzacích, to není vůbec jednoduchá otázka. Záleží na tom, jak se to vyvine. Nikdo nevíme, jak to vlastně dopadne. Zda kompenzace budou finanční, nikoli formou přidělení těch dvou sítí, zda to bude rovnoměrné tak, aby každý ze současných operátorů dostal rovný díl. Nevíme ani, zda se náhodou kmitočty pro sítě DVB-T2 nebudou dražit. Nevíme, jak dlouhé bude prodloužení licencí k celoplošným multiplexům, pokud by se musely sítě v DVB-T vypínat dříve.

Ale de facto by na tom operátoři mohli vydělat, protože DVB-T2 skýtá větší kapacitu, navíc pokud by získali prodloužení kmitočtových přídělů do roku 2030 nebo 2035, by to pro ně znamenalo spíše výhodu.

Ano, za předpokladu, že už od začátku budou oba provideři bráni jako rovnoprávní. Že se neupřednostní ani jeden z nich, byť by to byl kterýkoli. Ten by totiž nasbíral daleko více lidí, kapacita by u něj byla větší, byť se předpokládá, že hodně televizí půjde z SD do HD, aby opět zabraly prostor, jako tomu bylo u přechodu z analogového na digitální vysílání. Ale stejně tam zůstane místo navíc, a když by všichni z nějakého důvodu vstoupili do sítí jednoho providera, ten druhý by mohl živořit. Proto říkám, že pokud Česko má zájem, odborná veřejnost a v konečném důsledku diváci, aby to bylo vyrovnané, a zůstaly i ceny, jaké jsou dnes – vždyť si vezměte, že díky dnešním cenovým politikám v Česku vysílá přes DVB-T už přes 30 televizních programů… To nikdo nečekal. Nebyl jste to vy, kdo se 11. listopadu 2011, když byl přechod na digitální vysílání, na jedné akci zvedl a zeptal se pana Hanuše, čeho jsme dosáhli, že za analogu jsme měli čtyři programy a po digitalizaci je jich šest? Dnes jich je už 30, a je to i díky cenové politice a konkurenci. Byla by škoda o to přijít, protože v konečném důsledku na tom vydělají diváci.

Vedle televizní digitalizace se stále častěji mluví i o té rozhlasové, ve které je aktivní především Český rozhlas. Jak se k této věci stavíte jako provozovatel silného komerčního Rádia Čas a dalších stanic?

Všichni tvrdí, že chtějí digitalizovat, ale…

Michel Fleischmann neříká, že chce digitalizovat.

Už říká, že nechce?

Pořád říká, že nechce digitalizovat.

Jednu dobu říkal, že chce, ale že jde o to, kdo to zaplatí. Nikdo rozhlasovou digitalizaci nechce, protože rozhlasový trh je jiný a na daleko menší finanční úrovni než ten televizní. Co znám broadcastery, včetně celoplošných rádií, nikdo nebude chtít investovat peníze do souběhu analogového a digitálního vysílání, který bude muset být dlouhý. Musely by se nainvestovat peníze do vybavení aut DAB autorádii. Je to ještě složitější než u televizí. Je to i méně propagované, takže lidé o digitálním rozhlasovém vysílání moc neví. Také se ještě může změnit vysílací platforma, i když se zdá, že se už ustálí u DAB+. Myslím si, že do konce roku 2025, do kdy platí transformační licence současných komerčních rádií, se toho moc nestane. Český rozhlas snad zkusí rozjet digitální vysílání. Uvidíme, co to udělá. Je to podle mě tak trochu věštění z křišťálové koule. Stejně to nakonec určí trh, nejde to nadirigovat.

Těmi transformačními licencemi to ale trošku je nadirigované, protože těmi jste se zavázali v roce 2025 přejít na digitální vysílání.

No dobře, ale k čemu bude takovému regionálnímu rádiu, že najednou bude vysílat v celém Česku? Stejně neposbírá reklamu, nebude tam mít dosah, nebude tam mít poslechovost, bude to plýtvání energií. Tato rádia si vybudovala pozice ve svých regionech. K čemu jim to tedy bude? Neprodají to, obchodně to nezúročí. Tomu docela rozumím. Pomůžou si imagově? Minimálně. Ono to není úplně šťastné. Chtělo to spíš vytvořit – ale zase k tomu není ten DAB určený – regionální sítě, ale nevím…

Ale zase je otázka, kolik regionálních rádií by v jednotlivých regionech vzniklo, aby zaplnily regionální multiplexy.

Vzniknou nová rádia, ta to budou mít velmi těžké, protože bohužel známost značky je velmi silná záležitost. Brand se těžko nahrazuje.

Takže spíš vzniknou klony stávajících velkých celoplošných stanic.

Vzniknou možná klony velkých stanic, to je jasné…

Ty jsou už teď na internetu.

Ano. Ale ono to musí přijít. Není to o tom, že by se to dalo zabrzdit.

U rádií se hodně mluví o tom, zda vůbec digitalizovat, když vlastně je možné vysílat přes internet. Audio není tak náročné na datový tok jako video.

Je možné, že v tom sehraje roli LTE a mobilní broadband.

Jenže tam je problém, že koncový zákazník platí za přenesená data, což u DAB neplatí.

To je jasné. Také je otázka, zda televize budou do budoucna vysílat s LTE, nebo ne, nebo převládne terestrika. Podle mě by bylo strašně neekonomické stavět síť televizních vysílačů na LTE. A to už říká více lidí. Je to tak ekonomicky náročné, že se to v konečném důsledku nemůže vyplatit. Možná budou vznikat nějaké směsné vysílače… Ale vývoj nezastavíme. I rádia se nějak přesunou. V takovém případě bychom rádi s mými rádiovými souputníky, jako je Venca Ježek, Ladislav Faktor, Tomáš Řapek a další, vytvořili každý na svém území jeden dva tři vysílače a zkusili je spojit dohromady, sestavili z nich kvaziceloplošné sítě. A pak si tam dali svá rádia a vzájemně si je vysharovali.

Takže i společnost Digital Broadcasting by provozovala nějaké své digitální rozhlasové vysílače? Teď máte několik FM vysílačů pro analog.

Máme 50 vysílačů pro Rádio Čas, nějaké pro Rádio Dálnice, takže s tím máme zkušenosti. Vlastně jsme začínali s rozhlasovými vysílači. Ale nechceme určitě na všech provozovat i digitální vysílání, ale jako velice gramotná a rozumná se mi zdá být cesta dát se dohromady a myslím si, že bychom byli ve stavu se spolu domluvit.

Takže byste třeba pronajali společnosti Teleko vaše vysílače na Moravě a ono by si tam nemuselo stavět svoje?

TVCON18 Tip Frost

Přesně tak. Viděl bych to dost reálně, těžko by se tomu čelilo zvenčí, protože by šlo o přirozené partnerství a nestálo by to ani tolik peněz. Rádia si to nasharují, takže si tam pak mohou vzájemně vysílat programy. Někteří z těchto partnerů sice už nejsou broadcasteři, ale jsou stále částečně navázáni na MMS. Zdálo by se mi to asi jako nejpragmatičtější řešení, ale uvidíme, jak to dopadne. Přemýšleli jsme o takovém spojení, když byl vyhlášen tendr na komplexní zajištění analogového vysílání, a chtěli jsme nabídnout naše ucelené služby Českému rozhlasu. Ale museli bychom si od Českých Radiokomunikací pronajmout některé velké vysílače. Měli jsme to už připravené a hodinu před uzávěrkou přihlášek do tendru jsme stáli před vchodem do Českého rozhlasu, že si podáme přihlášku, ale pak jsme to znovu promysleli a nakonec ji nepodali. Nechtěli jsme příliš čeřit vodu s Českými Radiokomunikacemi. Potom jsem volal i jejich generálnímu řediteli Martinu Gebauerovi, že nechceme kazit naše vzájemné vztahy. Nakonec, Radiokomunikace by nám pak mohly nasadit na těch pár velkých vysílačů velké ceny a značně by tím tu službu prodražily. Vypjatých vztahů mezi námi bylo už dost, tak jsme raději zvolnili.

Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Našli jste v článku chybu?