Rádiové vlny v moři jedniček a nul

U internetových rádií lze obecně hovořit o třech základních přístupech: První je obvyklý příjem vysílání – v daném čase dostáváte daný program, nemusíte přemýšlet nad tím, co chcete poslouchat. Rádio samo vám stejně jako v klasickém vysílání naservíruje to, co je právě na programu. Touto kategorií se bude zabývat následující článek. Druhou variantou jsou zvukové archivy – zde si můžete zvolit libovolný nabízený pořad a poslechnout si ho. Známý je např. archiv stanic Českého rozhlasu.

Třetí možnost ukazuje fenomén Last.fm. Tedy záležitost související s rozmachem sociálních sítí. Máte možnost nejen si vytvořit vlastní seznam písní a pořadů, které chcete poslouchat, ale také se sbližovat s lidmi, kteří poslouchají podobné věci jako vy. Jedná se přinejmenším o velice zajímavou cestu. Last.fm ale není osamocený, v poslední době zažívá vzestup například i jeho konkurent MyStrands.

Obě dvě první varianty mají svá pro i proti a společně se dokáží výborně doplňovat. Na poli e-rádií to však stále není úplná samozřejmost. Třetí skupina je vhodná především pro vyznávače social utility nebo pro lidi s poměrně vyhraněným hudebním vkusem. Přesto lze očekávat, že i ona klasická rádia postupně přistoupí na určitou formu činnosti, kterou zastupuje Last.fm (mohla by to být například možnost poslouchat mezi mluveným slovem písně dle vlastního vkusu a výběru či „kompilace“ více dílů nějakého seriálu apod.).

Rozhlasové portály

Pokud hledáte místo, kde budete moci najít co největší množství informací o rádiích na Internetu (obzvláště českém), pak zřejmě využijete služeb některého z takzvaných rozhlasových portálů. Ty nabízejí kromě odkazů na home page stanic také možnost jejich poslechu, zajímavé články, rozhovory a někdy i něco navíc. Následující přehled zřejmě nebude úplný, ale pro základní orientaci snad bude dostatečný.

Play.cz je zajímavý portál umožňující vyhledávání stanice podle názvu, žánru a datového toku. K dispozici jsou nejen rádia česká, ale i zahraniční. Server provozuje společnost Live.cz a.s., která se specializuje na streamingové služby pro rádia. Zajišťuje technické řešení internetového vysílání více než 70 FM rádií a internetových rádií. K dispozici máte také nabídku 11 online televizních kanálů (například TV Noe, Óčko atd.). K dispozici jsou také statistiky poslechovosti jednotlivých stanic. Za dílčí nedostatek považuji všudypřítomnou reklamu (kombinace bannerů a Google Adsense, naštěstí reklama nijak nezasahuje do samotného poslechu rádia), která mírně ztěžuje orientaci na celém webu (na druhou stranu umožňuje bezplatné využívání všech služeb). Jako poznámku pod čarou připojuji dva statistické údaje – denní návštěvnost serveru je přes 41.500 návštěvníků a v okamžiku pasní článku (čtvrtek pravé poledne, prázdniny) 21.344 lidí poslouchá prostřednictvím tohoto serveru rádio.

Poslech rádia přes Internet zjevně není zanedbatelnou uživatelskou aktivitou.

Tento server je významný tím, že umožňuje streamingové vysílání celé řady stanic (například rádia Proglas a mnohých dalších).

Podobným projektem je AB rádio. Provozovatelem je stejnojmenná akciová společnost. Naleznete zde 140 rádiových stanic, které můžete procházet podle žánru či názvu (opět se jedná o službu zajišťující streaming velkého množství kanálů). Ve stejný čas jako u výše jmenovaného projektu Play.cz je zajímavý počet návštěvníků (více než 169.000 za minulý den) i posluchačů (14.441). To znamená, že jen prostřednictvím těchto dvou služeb poslouchá online rádio více než 35.000 posluchačů v době rozhlasové, i když prázdninové, pracovní špičky.

Web nabízí také možnost zřízení vlastního rádia (již od 990 korun), podrobné statistiky jednotlivých rádií nebo možnost volby jazyka (česky, polsky, slovensky a anglicky). Stejně jako u předchozího portálu je i zde nejviditelnějším zdrojem příjmů všudypřítomná reklama od Google v kombinaci s bannery.

Na jinou strategii vsadil projekt RadioTV. Ten sice nenabízí vlastní streaming, ale specializuje se na rozsáhlé zpravodajství. Kromě podrobných statistik nabízí velice užitečné informace o jednotlivých stanicích (vlastník licence, odkaz na živé vysílání, články o rádiu, RDS kanál, mapku pokrytí, odkaz na home page stanice, vedení rádia, odhady poslechovosti či informace o vysílačích). Tento server je ideálním zdrojem komplexních informací o jednotlivých stanicích i o českém rádiu obecně. Server RadioTV provozuje společnost Limemedia, a.s.

Poslouchej.net je portál o rádiích na Internetu pro širokou veřejnost. Naleznete zde odkazy na vysílání 160 českých stanic, celkem je jich k dispozici jen těžko uvěřitelných 758. Naleznete zde kromě odkazů na streaming ve všech dostupných kvalitách i formátech (využívá cizích služeb) také rozhovory, seznam párty, download alb v mp3 (těch která jsou k dispozici zdarma, to jest několik stovek interpretů, počet alb pak půjde do tisíců) či soutěže. Celý server má blízko k hudbě a muzice a je určen především pro mladší posluchače (i podle designu). Doplňme ještě informaci o šéfredaktorovi, kterým je Jan Osoba.

Nabídka těchto portálů je poměrně komplexní a nabízí širokou možnost výběru rádia podle všemožných kritérií. Zajímavé je, že „klasická“ rádia nemají přesný přehled o tom, kolik je prostřednictvím Internetu poslouchá lidí nebo které služby jejich vysílání nabízejí (vyplývá to z rozhovoru s Martinem Holíkem z rádia Proglas). Pro zjištění počtu posluchačů tak používají buď zvláštní audity (ty jsou ale poměrně dost nákladné) nebo se orientačně zaměří na jednu službu a je pro ně směrodatný nárůst či pokles posluchačů (v případě Proglasu je to služba Play.cz).

Technické parametry

Pokud jde o množství možných současných posluchačů, tak například Play.cz hovoří o desetitisících. Podle informací zástupců portálu využívá Play.cz servery s připojením 2× 100 Mbit a 2× 1 Gbit. Na otázku, jak technicky funguje vysílání, dostanete následující odpověď:

Některá rádia jsou přijímána digitálním tunerem či digitálním satelitním přijímačem, některá jsou přijímána přímo ve studiu rádia. Ze zdroje zvuku jde zvuk do encoderu, kde se upravuje, digitalizujete, komprimuje a odchází do serveru. Ze serveru pak odchází jednotlivé proudy přímo k uživatelům. (zdroj: Play.cz)

Pokud jde o softwarové vybavení počítače, na kterém chceme rádio poslouchat, obecně se doporučuje Windows Media Player 9 (10) a vyšší. Lze ale zřejmě použít i jiné přehrávače, ale ty nejsou zpravidla oficiálně podporovány. Některé kanály vysílají v mp3, ale většina je v wma (v zahraničí často používají i formáty pro Real Player).

Kvalita je dána možnostmi vašeho připojení. Začíná již od 16 kbit/s (vhodné pro mobilní telefony) a běžně končí až u 128 kbit/s (pro rychlejší připojení, jako je například xDSL či WiFi).

Statistiky

Základním zdrojem informací jsou statistiky streamingových služeb. U Play.cz je najdete v sekci statistiky rádií, kde můžete vidět aktuální počet posluchačů (obecně) v průběhu dne, počet posluchačů zvoleného rádia (aktuální číslo, průběh počtu během 24 hodin, podíl na celkovém koláči v procentech). O něco méně informací pak nabízí abradio.cz – počet posluchačů dnes a včera a aktuální počet posluchačů. Bez zajímavosti jistě nebude ani statistika radioTV s informacemi o poslechovosti po půl roce. Některá internetová rádia kromě toho využívají monitorovací službu NetMonitor – například Rádio Vysočina, rodina kolem Hitrádia či OK rádio a další. Dalšími zákazníky jsou i rádiové portály (ABrádio, RadioTV či Poslouchej.net). Vybrané statistické údaje z online výstupu NetMonitoru můžete vidět v následující tabulce:

Vlastní rádio?

Pokud zvažujete založení vlastního rádia, jistě uvítáte existenci programů umožňující streaming. Jedním z nich je JetAudio (recenzi a návod k použití najdete v magazínu emag) nebo o něco sofistikovanější (ale placený) Audio Broadcast Server 1.0 (ten naleznete například na Slunečnici). Užít lze i jiné nástroje, například i WinAmp. Pokud nemáte opravdu vysokorychlostní připojení, doporučuji tyto služby zkombinovat s nabídkou od AB radia. Ceny za jednu stanici se pohybují od 990 do 13.000 korun (v ceně jsou již i poplatky za autorská práva). Pokud byste chtěli provozovat internetové rádio takříkajíc na vlastní pěst, je nutné k základním výdajům připočíst další náklady na poplatky pro OSA a Intergram (o této složce poplatků podrobněji v článku Rudolfa Musila ), což výrazně zvyšuje finanční náročnost celého možného projektu.

Vlastní rádio může být zajímavou alternativou ke klasickým webovým stránkám či třeba zajímavým doplňkem pro větší vydavatelství, které se snaží oslovit klienty i netradičními cestami. Současně je však třeba zvážit návratnost vložené investice (časové i finanční), stejně jako to, zda by pro stejný účel nepostačoval „obyčejný“ podcast.

Nová tvář rozhlasu

Jak je vidět z počtu posluchačů, rádio není fenoménem, kterému by odzvonilo na přelomu tisíciletí (nebo ještě dříve?). Naopak se dokázalo adaptovat na „nové“ prostředí Internetu a využít všech svých výhod oproti televizi či psanému textu (nemusíte ho stále sledovat, můžete u něj pracovat, psát apod. a současně neztrácíte pomyslnou nit).

Celková nabídka je široká a kvalita služeb dostačující. Většinou. Pokud však jediný přenos z fotbalového utkání Slavia vs. Žilina vysílá Radiožurnál (a nikoli televize), ani vysoké technické možnosti nestačí a zvuk se začne trhat, popřípadě spadne úplně, což se vám v běžném přijímači asi nestane. To je ovšem jen výjimečná situace.

Poznámka pod čarou na závěr. K dispozici je samozřejmě velké množství programů, které vám nabídnou široký seznam e-rádií. Tento software vám však nenabídne onu krásnou rozhlasovou atmosféru, která na vás dýchne z portálů a navíc pro občasný poslech jsou, dle mého soudu, zbytečné. Další nevýhodou je nekompletnost stanic. Vše má samozřejmě své klady a zápory a je na vás, jak se k nové tváři rádia postavíte sami.

Posloucháte internetová rádia? Pokud ano, můžete se podělit o své zkušenosti s ostatními čtenáři v diskuzi.