Recenze: IP box Voyo Player z klasického televizoru ten chytrý neudělá

2. 10. 2013
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

Skupina Nova začala prodávat IP box Voyo Player, který vedle přístupu k video-on-demand službě Voyo za necelých 1500 Kč slibuje i funkce multimediálního centra. Co vše v praxi (ne)umí?

Video-on-demand služba Voyo, jejíž českou verzi provozuje televizní skupina Nova (respektive společnost CET21), je dostupná na velké televizní obrazovce také díky novému zařízení Voyo Player. Tento IP box zároveň funguje jako jednoduché multimediální centrum schopné přehrávat video a audio nebo prohlížet fotky z připojených paměťových médií nebo díky technologii DLNA ze zařízení v lokální síti.  

Voyo Player, který lze v e-shopu Novy zakoupit za 1 399 Kč (+ poštovné), rozšiřuje dostupnost služby pro televizní obrazovku. Jeho majitelé nemusí televizor krkolomně propojovat s počítačem nebo vlastnit některý z podporovaných chytrých televizorů značek Panasonic, Samsung či LG. Postačí libovolný televizor s volným HDMI vstupem.

Balení obsahuje vedle samotného zařízení také dálkové ovládání (vč. AAA baterií), propojovací HDMI kabel o délce 90 centimetrů, napájecí adaptér do elektrické sítě s kabelem též o délce 90 centimetrů, stručný český tištěný návod ke zprovoznění zařízení a DVD s podrobnějším českým manuálem v PDF souboru.


Autor: Nova (CET21)

Voyo Player

Voyo Player váží pouhých 258 gramů. Jeho udávané rozměry činí 193×180×35 milimetrů, ale zařízení má netradiční trojúhelníkový půdorys, což v praxi znamená, že jakékoliv připojené kabely trčí z boku zařízení, protože zařízení v trojúhelníkovém designu dle loga služby nemá zadní stranu. Zapojit je třeba přinejmenším HDMI kabel pro propojení s televizorem.

Co televizory bez (volného) HDMI vstupu? To je dobrá otázka. Zařízení má zdířku označenou jako A/V. Podle popisku v e-shopu jde pouze o analogový výstup zvuku pro CINCH, ale pak označení zdířky (Audio / Video) nedává smysl. Žádný odpovídající kabel pro využití zdířky není součástí balení, takže kompatibilitu s televizory bez HDMI rozhraní nemohu potvrdit.


Autor: Nova (CET21)

Jedna z bočních stran zařízení s HDMI výstupem, analogovým A/V výstupem a optickým digitálním S/PDIF výstupem.

Vyzkoušel jsem kabel od starší digitální kamery, která ještě nepodporovala HDMI rozhraní, ale v závislosti na míře zastrčení jacku do zdířky se mi povedlo zprovoznit buď zvuk, nebo obraz. Nikoliv obojí najednou. Manuál se bohužel (nejen) k účelu této zdířky vyjadřuje nejednoznačně. Explicitně neuvádí, jestli jde nebo nejde o alternativu k HDMI rozhraní.

Podpora FullHD a prostorového zvuku

Zařízení využívá HDMI ve verzi 1.4 (mělo by tak být připraveno pro 3D obsah), přičemž podporuje až plné vysoké rozlišení (FullHD / 1080p). Voyo Player je možné volitelně propojit s domácím kinem nebo reproduktorovou soustavou prostřednictvím digitálního optického S/PDIF výstupu (propojovací kabel není součástí balení), ovšem samotná služba Voyo zatím nenabízí tituly s prostorovým zvukem.

Pod kapotou se skrývá blíže nespecifikovaný procesor s taktovací frekvencí 600 MHz a 512 MB RAM. Firmware má linuxový základ, což zřejmě nikoho nepřekvapí. Pro připojení k místní síti lze využít ethernetový adaptér s klasickým portem pro síťový kabel s koncovkou RJ-45 nebo bezdrátový adaptér pro WiFi (b/g/n) s integrovanou anténou (bez možnosti připojit externí).

Prvotní konfigurace v šesti krocích

Po zapojení je nutné projít šesti kroky úvodní konfigurace. Tu sice podrobně popisuje přiložený tištění návod, ale přesto se v úvodní konfiguraci vyskytuje několik větších či menších zádrhelů, které jí ubírají na uživatelské přívětivosti. Například hned v prvním kroku se při výběru země, ve které se bude Voyo Player používat, rovnou nepřepne na relevantní jazykové předvolby.


Autor: Jiří Macich ml.

První krok úvodní konfigurace s jazykovými předvolbami.

Při výběru České republiky tedy nadále zůstává uživatelské rozhraní v angličtině. Jeho jazyk je třeba nastavit zvlášť. Ve druhém kroku si lze zvolit čtyřmístný číselný zámek (PIN), který jsem během testování zařízení potřeboval pouze při resetu do továrního nastavení. Třetí krok obnáší manuální nastavení parametrů obrazu dle typu připojeného televizoru.


Autor: Jiří Macich ml.

Třetí krok úvodní konfigurace s manuálním nastavením obrazu dle možností připojeného televizoru.

Tedy konkrétně rozlišení, poměr stran a způsob úpravy obrazu v jiném poměru (např. roztažení obrazu 4:3 na obrazovce 16:9 nebo zobrazení obrazu 4:3 s původním poměrem stran a pruhy po stranách). Ve čtvrtém kroku je třeba nakonfigurovat připojení k síti. Zadání přihlašovacích údajů k uživatelskému účtu pro službu Voyo přichází na řadu v pátém kroku.

V posledním šestém kroku zařízení zkontroluje, jestli v něm je nainstalovaný nejnovější firmware. Pokud ne, automaticky stáhne z Internetu aktualizaci a provede instalaci. Tím je Voyo Player připraven. I pro laika je s tištěným manuálem v ruce prvotní konfigurace otázkou maximálně několika minut, ale mohla by být i jednodušší. Rezervy se najdou třeba v konfiguraci sítě.

Připojení přes WiFi raději ne

Ještě se vraťme se ke čtvrtému kroku, kde se nastavuje připojení k síti. V manuálu je doporučeno připojení kabelem, což obecně platí pro jakékoliv stacionární zařízení. Nicméně síťový kabel jsem v balení nenašel. Popisek v e-shopu jej jako součást příslušenství uvádí.  V manuálu na jednom místě je uveden jako součást balení, na dalším již nikoliv.


Autor: Jiří Macich ml.

Nastavení připojení k lokální síti a potažmo k Internetu.

Je přinejmenším zvláštní, že pro doporučovaný způsob připojení chybí v balení potřebný kabel. Připojení přes WiFi je doporučeno maximálně do vzdálenosti šesti metrů od přístupového bodu. A pravděpodobně ještě v téže místnosti, protože bezdrátové připojení k routeru D-Link DIR-857 na vzdálenost cca čtyř metrů se sádrokartonovou příčkou v cestě bylo prakticky nepoužitelné.


Autor: Jiří Macich ml.

Manuální zadávání hesla (klíče) pro přístup k WiFi.

Při konfiguraci připojení k bezdrátové síti překvapivě chybí podpora WPS (Wi-Fi Protected Setup), takže je nutné zadat klíč na softwarové klávesnici pomocí tlačítek na dálkovém ovladači. Zadané znaky jsou maskovány, což při používání silného klíče uživatelské přívětivosti nepřidává. Naopak připojení k síti pomocí kabelu je snadné, protože ve výchozím nastavení probíhá zcela automaticky.

Svižnější Voyo než na Smart TV

Z hlavního menu zařízení lze rovnou vstoupit do videotéky, která se jen v detailech liší od aplikace Voyo pro chytré televizory. Voyo Player je však podstatně rychlejší než aplikace Voyo v chytrém televizoru značky Panasonic z produktové řady 2012 nebo chytrém domácím kinu značky Samsung rovněž z produktové řady pro rok 2012.


Autor: Jiří Macich ml.

Hlavní menu zařízení

Zklamáním je, že ani značkový přehrávač služby Voyo neumožňuje přístup k tzv. extra titulům, tedy k filmovým novinkám áčkové produkce krátkodobě zpřístupněným po jednorázově platbě. Ty jsou tak nadále dostupné jen pro PC podporující technologii Silverlight. Voyo Player stejně jako aplikace Voyo pro různá zařízení umožňuje přístup jen k archivu, který je dostupný za předplatné.

Není to tak dlouho, co Nova zavedla vedle měsíčního předplatného ve výši 189 Kč také výhodnější dlouhodobá předplatná. Konkrétně na tři měsíce za 499 Kč (úspora 68 Kč), na půl roku za 949 Kč (úspora 185 Kč) nebo na rok za 1849 Kč (úspora 371 Kč). Předplatné zpřístupní vše, co Voyo Player umí zprostředkovat.


Autor: Jiří Macich ml.

Úvodní obrazovka služby Voyo.

Zejména jde o filmovou knihovnu (videotéku). Nova uvádí, že v ní je aktuálně již více než 1800 filmů, ale obecně jde spíše o starší tituly nebo béčkovou produkci. Je veřejným tajemstvím, že zpřístupňování filmových novinek za předplatné nejsou nakloněni distributoři. O to větší škoda je, že Voyo Player k těmto tzv. extra titulům nepodporuje přístup ani za jednorázový poplatek.

S předplatným naopak zařízení umožňuje přístup k původním seriálům z produkce televizní skupiny Nova a exkluzivním předpremiérám jejich epizod pro abonenty služby Voyo. V nabídce se nachází i atraktivní akviziční tituly. Například aktuálně jsou zpřístupňovány čerstvé necenzurované epizody seriálu Breaking Bad jen krátce po americké premiéře v původním znění s českými titulky.


Autor: Jiří Macich ml.

Přístup k seriálům z nabídky služby Voyo.

Jenže takových „laskominek“ Voyo za svou několikaletou historii nabídlo opravdu málo, a to počítám i epizody odvysílaných akvizičních seriálů nebo seriály, které sice ještě samotná Nova nevysílala, ale na konkurenčních kanálech se v češtině již objevily (aktuálně např. Spartacus). V seriálové sféře služba sází takřka výhradně na původní produkci.

Voyo Player shodně jako aplikace pro chytrou černou i mobilní elektroniku podporuje přístup do archivu původních pořadů z kanálů skupiny Nova a zpravodajským relacím. Zpravodajské relace se však v archivu objevují až s několikahodinovým prodlením oproti webu služby Voyo pro PC. To je známý problém i aplikací pro chytrá zařízení. Navíc chybí sportovní relace a předpověď počasí.


Autor: Jiří Macich ml.

Přístup do archivu zpravodajských relací televize Nova.

Voyo Player dále nabízí živé televizní vysílání, respektive internetové streamy televizních stanic skupiny Nova včetně těch pouze internetových, tedy zpravodajského kanálu Nova News a filmového kanálu Voyo Cinema. Streamováno je i vysílání kanálů zařazených do čtvrtého pozemního multiplexu, takže kdo ho stále nenaladí, může kanály Fanda, Smíchov a Telka sledovat přes Voyo Player.


Autor: Jiří Macich ml.

Nabídka streamů televizního vysílání kanálů skupiny Nova včetně placeného sportovního kanálu Nova Sport.

Ovšem při vysílání pořadů, ke kterým skupina Nova nemá internetová práva, se streamy přerušují, takže nejde o plnohodnotnou náhradu klasického příjmu televizního vysílání. Součástí předplatného je placený sportovní kanál Nova Sport, avšak v poslední době mu kromě absence nejprestižnějších fotbalových soutěží ubírá na atraktivitě fakt, že řadu přenosů zároveň nabízí i volně dostupný Fanda.

Základní multimediální centrum

Voyo Player nabízí také funkce multimediálního centra, ovšem v poněkud odlehčené verzi. Na boku zařízení je dvojice portů USB 2.0 pro připojení flash disku nebo externího pevného disku. Porty tak nejsou zrovna po ruce. Navíc jsou dost blízko u sebe, takže připojení dalšího zařízení vedle „baculatějšího“ flash disku bohužel nepřichází v úvahu.


Autor: Jiří Macich ml.

Nabídka přehrávání či prohlížení obsahu z flash disku.

Slot pro paměťové karty chybí. Na zařízení je štěrbina, která by podle manuálu měla v budoucnu sloužit pro dekódovací karty, ale při pohledu do štěrbiny se nezdá, že by za ní byla jakákoliv čtečka. Navíc není zřejmé, k čemu by Voyo Player potřeboval dekódovací kartu, když autentizaci pro přístup na Voyo zajišťuje uživatelské jméno a heslo. Televizním tunerem zařízení nedisponuje.

Kromě přehrávání obsahu z připojených paměťových médií je též možné přehrávat video a audio nebo prohlížet fotky díky technologii DLNA z kompatibilních zařízení v místní síti. Voyo Player ovšem nepodporuje přímý přístup do umístění v síti. Potřebuje DLNA server, takže při přehrávání videí ze sítě například nejsou podporovány externí titulky.


Autor: Jiří Macich ml.

Menu pro přehrávání obsahu z připojeného paměťového média či DLNA serveru v místní síti.

Titulky jsou podporovány jen při přehrávání videa z flash disku nebo externího pevného disku. Voyo Player akceptuje jen SRT nebo TXT titulky. Titulky SUB ignoruje. Podpora české diakritiky je bezproblémová, ale chybí možnost zvětšit font, změnit jeho barvu či korigovat nevyhovující časování titulků. To jsou přitom funkce obvyklé pro každé lepší multimediální centrum.

Podporovány jsou všechny běžné grafické formáty a formáty audia. Zamrzí snad jen absence podpory bezztrátového kodeku FLAC, se kterým skutečně vyspělá multimediální centra nemají problém. Co se videa týče, tak Voyo Player přehrál téměř vše, co jsem mu naservíroval, včetně DivX, MPEG-2, MPEG-4 / H.264 či WMV 9.

Chybí ale možnost úpravy zobrazení nezávisle na hlavním nastavení. Například oproti hlavnímu nastavení nelze jednorázově nastavit, že protentokrát se video s poměrem 4:3 nemá roztahat do poměru 16:9, ale má být ponecháno  v původním poměru stran s vykrývacími pruhy po stranách. Zde si lze vypomoci možnostmi televizoru, ale i ta nejlevnější multimediální centra obvykle nabízejí vlastní funkce pro korekci zobrazení. 


Autor: Jiří Macich ml.

Přehrávač videa se zobrazenou ovládací lištou.

Přepínání mezi více zvukovými stopami je možné, ale opět jen při přehrávání videa z flash disku nebo externího pevného disku. Při přehrávání videa prostřednictvím místní sítě to není možné ze stejného důvodu jako zobrazení titulků z externího souboru. K obojímu mimochodem v praxi slouží zcela jiná tlačítka na dálkovém ovladači, než popisuje manuál.


Autor: Nova (CET21)

Dálkový IR ovladač pro Voyo Player.

Voyo Player jako přehrávač videa ztrácí body také právě kvůli svému dálkovému ovladači. Na něm chybí tlačítka, jako jsou Play, Pause, Stop, Skip a podobná. Nahrazena jsou softwarově. Přitom i na jinak malém dálkovém ovladači zařízení je dost místa pro přítomnost těch elementárních tlačítek, která by se hodila i pro intuitivnější ovládání přehrávání obsahu, který nabízí Voyo. 

Aplikace? Bulvár nebo Facebook

Voyo Player podporuje také několik aplikací. Neumožňuje instalovat nové. Mezi těmi vestavěnými zásadně chybí klasický webový prohlížeč, který dnes nabízejí i ty televizory, které nespadají mezi tzv. chytré (protože nepodporují uživatelskou instalaci aplikací). K dispozici jsou aplikace Facebook, Picasa, Zpravodajství, Počasí a Hodiny, ale jejich reálný přínos je přinejmenším diskutabilní.

Aplikaci pro přístup na Facebook především limituje softwarová klávesnice. Nevyužívá QWERTY rozložení, ale abecední seskupení písmen. Voyo Player sice nabízí přepínání mezi různými klávesnicemi, ale v praxi jde o přepínání mezi různými sadami znaků. Například zavináč je až na třetí klávesnici a pomlčka až na čtvrté, což je třeba při zadávání přihlašovacích údajů nepohodlné.

Navíc nejsou konzistentně řešeny klávesy Shift, Space či Backspace. Zatímco Shift supluje žluté tlačítko na dálkovém ovladači (respektive funguje jako Caps Lock), tak Space a Backspace jsou k dispozici v čistě softwarové formě. Už jsem v podání spotřební elektroniky viděl mnohem povedenější softwarové klávesnice.

Právě kvůli nedostatkům klávesnice si lze Facebook tak maximálně pasivně prohlížet. Jiné sociální sítě podporovány nejsou. Rovněž chybí podpora pro YouTube. Lze si prohlížet sdílené fotky prostřednictvím služby Picasa, ale otázkou je, jakou to má budoucnost, když Google tuto svou starší službu pozvolna odstavuje ve prospěch sociální sítě Google Plus.


Autor: Jiří Macich ml.

Aplikace Zpravodajství přinášející obsah z TN.cz

Aplikace Zpravodajství poskytuje zprávy z převážně bulvárního serveru TN.cz spadajícího do stáje internetových projektů skupiny Nova. Žádné další zdroje nejsou podporovány, což je vcelku pochopitelné (proč by si Nova měla vpouštět na vlastní hardware konkurenci). Méně pochopitelné již ale je chybějící možnost zoomování, resp. jakéhokoliv nastavení zobrazení pro pohodlnější čtení.

Aplikace Počasí poskytuje informace aktuálním počasí, předpověď pro celý den a předpověď na druhý den. Chybí ovšem jakékoliv podrobnější informace, jako je třeba pocitová teplota, vlhkost vzduchu, rychlost větru či biozátěž. Navíc jsou k dispozici data jen pro cca dvě desítky největších českých měst. Informace o počasí tak nejsou k mání ani pro polovinu okresních měst, natož menší města.


Autor: Jiří Macich ml.

Velmi jednoduchá aplikace Počasí.

Aplikace Hodiny zobrazí na televizní obrazovce hodinový ciferník s přesným časem. Z hlediska spotřeby energie televizoru jsou to asi hodiny s nejnákladnějším provozem, jaké si lze do domácnosti běžně pořídit. Spíše bych uvítal různé relaxační aplikace simulující akvárium, hořící krb nebo pohled na tropickou pláž, když už výrobce chtěl nabídnout něco dekorativního.

Resumé: koho Voyo Player může oslovit?

Voyo Player lze pochválit za jednoduché ovládání, integrovanou českou nápovědu, stabilitu systému a svižnější přístup ke službě Voyo, než dle mých zkušeností nabízí chytrá černá elektronika. Nenáročným uživatelům Voyo Player poslouží i jako multimediální centrum. Pro některé uživatele může být jeho jednoduchost, která je dána absencí pokročilejších funkcí, spíše plusem.

Kdo ale chce kvalitní multimediální centrum, bude se muset porozhlédnout po (ještě) jiném zařízení, protože Voyo Player zvládá jen základy toho, co se dnes od multimediálního centra očekává. Nejen po softwarové stránce, ale i po té hardwarové. Připomeňme třeba chybějící slot pro paměťové karty. Alespoň ty formátu Secure Digital by zařízení mohlo podporovat. 


Autor: Jiří Macich ml.

Prohlížeč fotografií.

Z aplikací mám dojem, že jsou spíše do počtu, aby se prodloužil seznam funkcí zařízení. Voyo Player opravdu z běžného televizoru neudělá televizor chytrý. Nejenže nepodporuje instalaci dalších aplikací (což chytré televizory ano), ale kvalita a přínos integrovaných aplikací je opravdu minimální. Nejlépe si vede aplikace pro Facebook, ale naráží na problém se softwarovou klávesnicí. Navíc chybí webový prohlížeč.

Obecně je Voyo Player spíše zařízením pro současné abonenty služby Voyo, ale pochybuji, že jeho prostřednictvím získá Voyo abonenty nové. Zařízení lze doporučit zájemcům o Voyo, kteří v dohledné době nechtějí kupovat kompatibilní chytrý televizor či jiného zástupce chytré černé elektroniky značek Panasonic, Samsung nebo LG, které služba jako jediné podporuje.

WT100

Jelikož Voyo Player je spíše low-end mezi multimediálními centry, jeho atraktivita stojí a padá s atraktivitou nabídky služby Voyo. Kdo je spokojen s obsahem, které Voyo nabízí, tomu bude jistě Voyo Player dobře sloužit. Jen škoda, že elektronický manuál místy vypadá, že přísluší k nějakému jinému zařízení.

Myslíte si, že podobné IP boxy pro jednotlivé video-on-demand služby mají smysl?

Další recenzi na Voyo Player si můžete přečíst také na našem sesterském webu Digizone.cz.

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Se serverem Lupa.cz spolupracuje již řadu let jako externí redaktor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).