Lhostejno zda jako výtvor nadšeného patriota, či produkt pragmaticky řízeného komerčního subjektu, na českém Internetu lze nalézt web většiny tuzemských obcí. Nemálo uživatelů z vlastní zkušenosti potvrdí, že zdaleka ne všechny pokusy přinášet spoluobčanům pravidelné zprávy o dění v daném místě končí úspěchem.
Na druhou stranu existují regionální servery, které se jejich tvůrcům daří držet při pestrém životě, byť často za cenu jejich dotování z jiných podnikatelských aktivit. Že by provozování internetových stránek zaměřených na konkrétní kraj či obec bylo zlatým dolem, to se tvrdit nedá. Přesto může být taková činnost netradiční a v důsledku přínosnou formou propagace provozovatele či jiných jeho služeb.
Regionální diferenciace ve věku globalizace
Internet coby prostředí šíření informací je chápán ponejvíce jako nástroj sjednocující a vzdálenosti překonávající. I povrchní znalec celosvětové sítě, jsa dotázán na její přednosti, bez zaváhání poukáže na relativně bezproblémovou dostupnost nejrůznějších druhů dat z kteréhokoli konce světa, v jakémkoli jazyce.
Internet je však vhodným prostředím i pro předávání informací zcela opačného charakteru – informací v rodném jazyce, informací lehce dostupných obyvateli té které obce či kraje běžně jinou formou než elektronickou.
Právě možnost seznámit se s rozhodnutími lokálního zastupitelstva či programem místního kina z pohodlí domova, spolu s vysokou mírou znalosti prostředí a vztahů, o nichž se v takových zprávách referuje, jsou hlavními příčinami obliby serverů s regionální tématikou.
Je logické, že pro konzumenta internetového obsahu jsou atraktivnější a bližší zprávy týkající se okolí, v němž žije a pracuje, než nabídka „celostátně“ zaměřených zpravodajských a informačních serverů. Tyto však bývají vzhledem ke svému geografickému (ne)vymezení lákavějším místem pro umístění inzerce.
I když lze na podporu lokálních serverů argumentovat zacílením propagace produktů na obyvatele regionu, takové vymezení cílové skupiny není dostatečné a vedle skutečnosti, že mnohdy chybí jakýkoli další zpřesňující rozbor publika, je tento fakt důsledkem toho, že online reklama není jediným ani hlavním zdrojem financování regionálních webů.
Financování z jiných aktivit
Nepříznivou situaci potvrzují i zkušenosti oslovených provozovatelů tří tuzemských lokálních serverů. „Rozjezd projektu byl financován z jiných podnikatelských aktivit provozovatele, dnes je financování podporováno i prodejem reklamního prostoru na serveru,“ lakonicky odpovídá za RegionPlzeň.cz Michal Zátko.
„Vydávání je financováno z reklamy a zveřejňování komerčních tiskových zpráv a spolufinancováno z vydávání papírového periodika pro městský obvod Ostrava-Jih, kde se v rámci serveru v jedné z rubrik publikují články z tohoto radničního zpravodaje,“ říká editor Ostravských novin Michal Kubíček.
Finanční spolupráce s radnicí bývá efektivním zdrojem prostředků, přesto nemusí být za všech situací výhodná. „Provoz novin financujeme z menší části reklamou, z větší části je dotován ze soukromých zdrojů. Radnice žádné finanční prostředky neposkytuje, ani o ně popravdě moc nestojíme, zejména proto, že si chceme zachovat nezávislost,“ popisuje chod českolipského periodika i-noviny.cz jeho chlapec pro všechno Petr Sršeň.
Financování z jiných podnikatelských aktivit provozovatele je zřejmě nejrozšířenější formou ekonomického fungování serverů s lokální tématikou. Tvůrci obsahu regionálních webů se z větší či menší části podílejí na jiných pracovních úkonech. Od toho se odvíjí i struktura realizačních týmů – redaktoři a programátoři bývají najímáni externě, na pozicích zaměstnanců lze nalézt – pokud vůbec někoho – nejčastěji obchodníky.
Na obsahu stránek RegionPlzeň.cz pracuje na hlavní pracovní poměr kromě vedoucího projektu i trojice obchodníků, externě pak šéfredaktor zpravodajství a čtyři redaktoři, technický chod zajišťují dva externí informatici.
Ostravské noviny zaměstnávají na stálý pracovní poměr jednoho editora a „jeden a půl obchodníka“. Občanské sdružení i-noviny.cz vydávající stejnojmenný elektronický titul nemá zaměstnance, pouze externí spolupracovníky; provoz serveru vyžaduje v součtu asi 1,5 pracovního úvazku, a jak doslova poukazuje jednatel sdružení, „server spoluvytváří aktivně pět lidí a jeden programátor“.
Více zdrojů obsahu
Byť zaměřené na nevelkou část republiky, nezajišťují oslovené redakce obsah svých periodik výhradně samy – ve všech se kromě původních zpráv setkáme s materiály zpravodajských servisů agentur či jiných médií.
Kromě zpravodajství sesterské regionální televize TV ZAK staví RegionPlzeň.cz na aktualitách z Plzeňského kraje přebíraných od iDnes. Denní emailový servis ČTK pro Liberecký kraj, zasedání zastupitelstva, tiskové informace městského i krajského úřadu, regionálních PR agentur a nevládních organizací – to jsou informační zdroje i-novin z České Lípy.
Ostravské noviny mimo vlastního autorského zpravodajství využívají placený informační servis České informační agentury (v rozsahu cca 30 zpráv měsíčně).
„Spolupracujeme s redaktory ostravského studia Českého rozhlasu a dáváme prostor začínajícícím autorům, zejména vysokoškolským studentům českého jazyka a žurnalistiky – v obou případech je spolupráce většinou nehonorovaná. Honoráře pro stálé spolupracující autory se pohybují kolem 50 korun za článek,“ přibližuje Michal Kubíček.
Nikoli zpoplatnění obsahu, nýbrž offline aktivity
Rozdělení tvůrčích sil mezi více projektů je pro provozovatele optimálním řešením, uvažovat o zpoplatnění obsahu se všichni oslovení brání.
„Stále se zvyšující návštěvnost našich serverů zvyšuje i atraktivitu pro inzerenty. Obáváme se, že při zavedení plateb za informace by z důvodu přílišné složitosti úhrad mikroplateb byla řada uživatelů odrazena, což by vedlo ke snížení příjmů z reklamy,“ vysvětluje editor Ostravských novin.
Ani provozovatelé českolipských i-novin nevidí ke zpoplatnění obsahu žádný důvod a stejně smýšlejí i Plzeňští: „Pro placený přístup do některých částí serveru (západo)český uživatel internetových portálů zatím nedospěl,“ poznamenává se znalostí věci Michal Zátko.
Nové zdroje finančních prostředků se tak provozovatelé regionálních serverů rozhodli získávat především internetovou nabídkou offline služeb. „Na webu nejnověji nabízíme online rezervaci ubytování v ostravských hotelech. Hotely pak platí z každé uskutečněné objednávky provizi,“ uvádí Michal Kubíček.
„Během krátké doby spustíme dvě komerční služby s regionálním zaměřením, které provozují v celorepublikovém měřítku například české portály. Podle předběžných dohod s lokálními firmami to vypadá, že by tyto služby mohly plně pokrýt náklady na provoz serveru,“ doufá Severočech Petr Sršeň.
Michal Zátko ze serveru RegionPlzeň.cz hledí do budoucnosti s optimismem: „Nedůvěra vůči ‚mladému‘ médiu se snižuje s růstem internetové gramotnosti v populaci. Časem bude regionální server při prodeji reklamního prostoru na obdobné startovací čáře jako regionální rádio, týdeník či televize.“
Oslovené servery
i-noviny.cz (Česká Lípa)
nabízené služby: zpravodajství, katalog WWW odkazů, programy akcí, diskusní fóra
návštěvnost (údaje z ledna 2004): 3600 UIP, 77.802 zobrazených stran (zdroj: interní statistiky – Webalizer)
REGIONPLZEŇ.cz
nabízené služby: zpravodajství, katalog WWW, katalog firem (více než 27.000 kontaktů), reality, autobazar, nabídka zaměstnání, seznamka, diskusní fóra
návštěvnost (údaje z roku 2003): průměrně za měsíc cca 6500 UIP, cca 100.000 zobrazených stran (zdroj: iAudit)
Ostravské noviny
nabízené služby: zpravodajství, programy akcí, informace pro turisty a návštěvníky Ostravy a regionu, online rezervace ubytování, informace o dopravě a MHD, katalog firem (více než 1500 záznamů), spolupráce s realitním serverem v regionu
návštěvnost (údaje z ledna 2004, včetně ostrava.cz a ostravskestranky.cz): 15.250 UIP, 93.275 zobrazených stran (zdroj: Navrcholu.cz)
Jaké jsou vaše zkušenosti s provozem regionálních serverů? Vyjádřete se v anketě či v diskusním fóru.
