Názory k článku RejstrikFirem.cz - legitimní podnikání, nebo doupě vyděračů?

někdy nevím, jestli jsme národ udavačů nebo mravokárců.....

Upozorňuji, že důkazní břemeno nesete vy a to jak v rámci vašeho podezření v případě rejstříku firem, tak i v rámci projektu Nadačního fondu Karlín. Pokud se vám nepodaří doložit vaše podezření v případě podání TO, je potřeba počítat s tím, že akce vyvolává reakci.

PS: doporučuji nevytrhávat paragrafy z kontextu.......

Máte úplnou pravdu, to jsou přesně praktiky firem EUCO Data, Intercable Verlag a jim podobné. Některé z těchto firem již soudy potrestaly, na některé to ještě čeká.

Nejsem pravnik, ale jak pises - dostal jsi jen a pouze hromadu "slovnich" urazek. Teprve az dostanes PRIMO od soudu (!!!) platebni prikaz, tak potom MUSIS zaplatit a POTOM muzes toto rozhodnuti rozporovat (do te doby mas pouze sanci zazalovat to, ze po tobe chce penize za neobjednanou sluzbu - ale na to jak pises nemas cas a ani penize). Na jakekoliv slovni vyhruzky (at uz emailem nebo dopisem) nema cenu reagovat, jejich hodnota je mensi nez cena pouziteho papiru.

jo, ale nevyhoda soudniho prikazu je ze se k tomu pricitaji poplatky, teda nevim jejich vysi, kazdopadne se castka navysuje. Uz tak nejsem odvazanej platit neco co jsem nechtel, ale radeji min nez vic ...

v těchto dnech nám do firmy přišel ten samý e-mail, jak píše uživatel v diskuzi = "Předžalobní upomínka k uhrade proforma faktury" od rejstrikfirem.cz - nic jsme si neobjednali - poradí někdo prosím, jak postupovat a branit se temhle pijavicím, prosím?

ano, to je ono ... možná to z rejstrikfirem.cz chteji, že radši než lítat po soudech, sepisovat listiny, ptát se právníků, číst všechny možné zákony s tím související atd. - tak zadši zaplatíme 2tis. a budeme mít na rok pokoj - mě tohle už spíš připadá jako praktika typu "výpalné". Což mě utvrzuje v tom, ŽE NIKDY NEZAPLATÍM těch mizernej 2tis. jen proto, že mi někdo hrozí soudem za něco co jsem si NEOBJENDAL a ohání se tím, že někdo z naší firmy cosi potvrdil mailem. Za firmu jednají její jednatelé a smlouva bez toho, jak mají uvedeno v obchodním rejtříku, že jednají, je podle mne zcela neplatná. To by pak každý po mě mohl chtít miliardu jen proto,že někdo z naší firmu mu odpověděl na mail a objednal si tunu másla! Tohle jsou jen hrozby z rejstrikfirem.cz, ktere se snazi z lidi dostat prachy strachem. Jak říkám, NEZAPLATÍM jim, a ať nás zkusí hnát k soudu, vynaložím všechny prostředky co máme, aby spravedlivost vyhrála!

presne tak ... a co me dorazilo uplne, tak abysme predesli zbytecnemu vynalozeni casu a uz jsme uz byli ochotni zaplatit rok provozu co tam nase prezentace u nich visela (i kdyz objednani teto sluzby je vice nez diskutabilni) s tim ze dalsi provoz chcem okamzite prerusit a nechceme uz o nich vubec slyset, tak na nas vytahli storno poplatek ve vysi cca 600kc .. tak to ne chlapci ...

kdyz jsme uz u te pravniciny, jak nam muze nekdo dokazat, ze kdosi kdysi z naseho pocitace potvrdil co prislo na firemni mail? nejsme ze zakona povinni hlidat pristup k firemnimu mailu, tedy jak na muzou dokazat ze to bylo potvrzeno odpovednou osobou? podle me ma hodnotu akorat klasicky ci digitalni podpis odpovedne osoby ... co vlastne na lidi maji? kontaktni email, ip adresu pocitace, ze ktereho byla registrace potvrzena (zamerne rikam registrace a ne objednavka!) a souhlas s podminkama, ktere mohly byt kdykoli zmeneny, takze v dobe odsouhlaseni mohly byt uplne jine. podle me toto neni dukaz, ktery by mohl u soudu byt relevantni .. ale nejsem pravnik, prosim o vas nazor ...

kazdopadne diky za utvrzeni a podporu, taky nemame uz v umyslu zaplatit ... za takove chovani NE!

podali vubec na nekoho ten soudni platebni prikaz nebo zustalo jak si myslim jenom u vyhruzek po emailu?

:) tak to uz je moc ... se divim ze vas to bavi porad vyhrozovat ... timto tempem myslim ze jednou fakt seredne narazite na nekoho, kdo bude mit jeste horsi zaludek nez vy, nic pres zadny soudy resit nebude a rovnou na vas posle bandu "cernochu s letlampama" ... a pak mozna zacnete premyslet jestli vam to stalo za to ...

Pane Kopale, nějak jste to zkopal že? :-)

staci si pockat az p maly bude zalovat, jak bude sam prokazovat ze zalovany

- registroval
- vkládal údaje o své firmě vč. např. provozní doby, loga firmy atd
- autorizoval ze své emailové adresy

ps, pochybuji ze p maly podal nejake trestni oznameni v techto vecech, podle me jsou vse jen vyhruzky a plane sliby

Pane anonymní uživateli, překvapen budete vy. Opravdu se těším na to, až se proti platebnímu příkazu odvoláte. Jsem zvědav, jak budete například prokazovat, že se v určité a konkrétní hodiny někdo vloupak do vaší kanceláře či obývacího pokoje aby odpovídal na autorizační emaily z vaší autorizační emailové adresy a vašeho počítače. Je mi zcela lhostejno, že je zde deset neplatičů, kteří tady bubnují do útoku. Je to směšné ve srovnání s tisícovkami seriozních klientů, kteří mají objednány jak služby zdarma, tak služby hrazené. Váženy pane moralisto anonymní, díky podobným jako vy již odešlo několik stížností na ÚOOÚ, FÚ, ŽÚ a ČOI. Představte si že proběhly kontroly a představte si, že nic závadného neshledaly. Jsem velice zvědav na vaši "právní" argumentaci při odvolání. Víte, vím že je všude na světě, tedy i v Čechách určité (naštěstí malé) procento "podnikatelů", kteří nějraději vše zdarma. Já jim říkám podnikatelské socky, neboli zkráceně socky. Vy jste prostě poškozyný anonymní ubožáček, který není schopen se ani podepsat "ze strachu že by mu to ublížilo".
Až budete mít dost odvahy podepsat se skutečným jménem, možná vám uvěří nebo bude o věci přemýšlet víc lidí, než jen anonymní "socky".
Ve věci bylo podáno několik trestních oznámení a žalob z mé strany, počkejte si na výsledek a nehrajte si na věštěckou kouli. A obviňováním z podvodu bych být na vašem místě pane šetřil. Nikdy a nikde jsem se podvodu nedopustil, nikdy jsem za takovou činnost nebyl ani vyšetřován. Jeden podobný anonymní kryšpínek na mne podal trestní oznámení - vypadalo jako byste je psal vy :-). Víte jak to dopadlo pane anonymní čestný? :-)
Nebo chcete tvrdit ře jsem se k vám vloupal a z vašeho počítače vložil prezentaci, odsouhlasil smluvní podmínky a pak ji z vaší emailové adresy opakovaně potvrdil? :-) Prostě jsem vám z našeho serveru poslal pořadavek na autorizaci, pak rychle utíkal k vám domů a z vašeho PC ji potvrdil? :-) A to opakovaně? :-) Vymyslete si něco lepšího........

Nekorektní je objednávat, užívat a neplatit. Pokud byste si byl jist tím, že jste v právu, pak byste tu anonymně netlachal, ale podepsal se, anebo podal trestní oznámení. Takže neplácejte tady vážený pane nesmysly a bludy a to trestní oznámení PODEJTE!. Já trvám na tom, abyste na mne podal trestní oznámení a aby nezávislý a jediný k tomu oprávněný orgán, tedy Policie ČR rozhodl kdo má pravdu. Já se na vaše trestní oznámení těším - to pak bude fičák pane anonyme! Do doby než tak učiníte se můžete jít pane anonyme s těmi tlachy vycpat. Házet špínu, obviňovat a cokoli tvrdit jako anonym je ubohoučké a mohou tomu naletět zase jen ubožáci. Pokud někdo něco napíše, nebude vytrhovat věci ze souvislosti a podepíše se, pak prosím. Takhle je to plkání pane anonyme.
Ježe pro mne při vaší hlouposti s kopírováním VÝŇATKU z korespondence tak anonymní nejste - že pane Vladimíre Valouchu? Chcete abych sem zkopíroval celou vaši korespondenci? Chcete abych zde z vašeho emailu zkopíroval, jak v textu emailu přiznáváte že jste službu zaregistroval, ale tvrdíte, že šlo o službu bezplatnou?

TOTO NEPRAVDIVÉ TVRZENÍ JSTE MI NAPSAL:
V.V. napsal(a):
> Už jsem vám několikrát zděloval, že jsem se snažil do 7 dnů zkušební provoz vypovědět ale byli jste nedostupní. Toto mohu doložit archivem v mailu. Tím jste mi znemožnili výpověď v termínu, což je závada na vaší straně. V tomto případě odmítám fakturu zaplatit. Vašich služeb nevyužívám.

a já vám doložil, že nemáte pravdu, protože v den, kdy jste se pokoušel službu zrušit byla již delší dobu v běhu a reagoval jste až na UPOMÍNKU FAKTURY. Všude je běžné, že pokud rušíte službu, která již určité období běží, pak hradíte stornopolatek a proběhlé období. Takže pane Valouchu, pozor na slova, která zde jako anonym ventilujete !

Pokud nepodáte trestní oznámení vy na mne, pak máte pane Valouchu jedinou možnost - a sice abyste se mi tu veřejně omluvil, protože pokud tak bezodkladně neučiníte - podám trestní oznámení na vás.

Pane Vrbo,
pokud chcete někoho obviňovat ze sprosťáctví, pak si nejdříve oživte obsah vámi napsaných emailů a příspěvků. Smlouva pochybná není. Co pro změnu považuji za pochybné já je to, pokud někdo vloží své údaje, odsouhlasí smlouvu a vše opakovaně potvrdí z autorizační adresy (jak níže dokládám) a následně tvrdí že o ničem nevěděl. Svéprávný člověk si při jakékoli registraci níže uvedené skutečnosti uvědomuje a vnímá nač reaguje. Pokud tvrdí že nevnímá, mám pocit, že je nesvéprávný. Pak se ale ptám, jak může podnikat?

Vaše argumentace pane Vrbo mi připomíná argumentaci pana Paroubka, který jak doufám za týden zmizí z oběhu, ale jak vidno, v tomto národě přežívá. Každá společnost které klient neuhradí fakturu zašle upomínku, pak druhou a nakonec předžalobní. Je to běžné. Pokud vy upomínku, která je nadepsána „předžalobní“ a obsahuje upozornění, že v případě neuhrazení bude uplatněna právní cestou považujete za vydírání a vyhrožování dle platných právních předpisů, pak je to váš subjektivní dojem. Nicméně, pokud mne veřejně obviníte z vydírání, máte dokazovací povinnost a pokud nedoložíte, že jste byl vydírán, pak prostě budete čelit trestnímu oznámení. Buďte tak laskav a seznamte se s citací zákona, tedy paragrafů, které se věnují trestným činům vyhrožování a vydírání. Vy jste ve svém příspěvku uvedl plno nepravdivých sdělení a obvinil jste mne z vydírání

Vy jste pane Vrbo ve svém příspěvku uvedl:
TVRDÍTE:
Mám úplně stejné poznatky s touto firmou, po nabídce neplacené presentace jsem se zaregistroval a bez mého odsouhlasení se najednou tato presentace stala
placenou s tvrzením že prý jsem to někde v jejich podivné registraci, která je jak se zdá nezrušitelná potvrdil. Protože do uskutečněných registrací může vstoupit majitel firmy nebo vlastník stránek kde se registrace provádí, není pro něj žádný problém cokoliv doplnit jak se to podobným tak zvaným podnikatelům hodí.
REAGUJI:
není pravdou že se prezentace stala bez vašeho odsouhlasení placenou. Vy jste od prvopočátku objednal hrazenou prezentaci, v každém z 8 kroků registrace jste měl transparentně tučným, 15 mm vysokým písmem uvedenu objednávanou hrazenou službu. Odsouhlasil jste smlouvu, ve které byla opět tučným písmem písmem označena objednaná služba a její cena. Zdarma v tom smyslu, že dané období nebude fakturováno bylo pouze prvních 14 dní prezentace ode dne registrace a to jednak proto, aby ji klient mohl bezplatně zrušit a také proto, aby ji mohl upravovat, doplňovat a tím i případně měnit objednanou službu. Po odsouhlasení smlouvy jste obdržel tzv. Autorizační email na vámi uvedenou autorizační adresu s výzvou, abyste potvrdil skutečnost, že objednávka byla provedena vámi, což jste učinil. Následně jste 7 dní ode dne kdy jste se registroval obdržel upozornění, že za 7 dní končí zkušební provoz s konstatováním, že v těchto zbývajících dnech můžete prezentaci zrušit, pokud jste si objednávku rozmyslel a byl jste znovu upozorněn, že pokud tak neučiníte, bude vám osmý den vystavena faktura za vámi objednané služby. Na tento email jste nijak nereagoval, proto byla faktura v souladu se smlouvou vystavena a odeslána elektronickou poštou. Vaše tvrzení že do věci mohu zasahovat a jakkoli ji měnit je nepravdivé a to z následujících důvodů:
v den registrace je objednaná služba vyznačena ve smlouvě a toto vyznačení nejde nijak měnit
pokud dojde v prezentaci ke změně služby, je tato změna zanesena do smlouvy (opět nejde jakkoli měnit) a klient vždy obdrží na jím uvedenou autorizační adresu upozornění, že došlo ke změně služby. Jakékoli zásahy do prezentace klienta provádím pouze na jeho vyžádání, kdy musí přesně uvést jakou změnu si přeje a po provedení změny si vždy od klienta vyžádám její odsouhlasení, navíc opět obdrží automaticky ze serveru upozornění že došlo ke změně a tato změna je uložena.
veškeré přístupy na náš server jsou archivovány a shora uvedené skutečnosti není možné měnit, tedy je transparentně uloženo, zda změnu provedl klient nebo já. Tento fakt nelze nijak ovlivnit ve smyslu manipulace, celý systém registrace je odsouhlasen soudním znalcem – specialistou na IT.
celý systém hrazené registrace je postaven tak, aby nemohlo dojít k objednávce hrazených služeb omylem, tedy s domněním, že klient objednává bezplatnou prezentaci takto:
1) transparentně na titulní stránce je uvedeno v nápovědě, co je zdarma a co hrazeno
2) totéž je uvedeno v úvodu registrace, který nejde nijak přeskočit
3) v dalším kroku registrace je volba, zda si klient přeje hrazenou prezentaci v rejstříku firem, či bezplatnou prezentaci, tedy www odkaz
4) v každém z 8 kroků registrace je tučným písmem označena aktuálně objednávaná hrazená služba
5) ve smlouvě, kterou klient odsouhlasuje je tučným písmem uvedena hrazená služba a její cena
6) po odsouhlasení smlouvy obdrží klient sdělení o úspěšné registraci na jím uvedenou autorizační adresu
7) navíc 7 dní před ukončením zkušebního provozu klient obdrží upozornění na to, že má objednánu hrazenou prezentaci.
Pane Vrbo, shora uvedené kroky jste realizoval. Tvrzení, že jste přesto nevěděl, že objednáváte hrazenou prezentaci je směšné.
ZÁVĚR: křivě jste mne obvinil z podvodu, tedy zásahu do vaší prezentace bez vašeho souhlasu a vědomí.

TVRDÍTE:
Firmě jsem napsal minulý rok alespoň 10 mailů se sdělením že nesouhlasím s placenou presentací, nic platné. Postupně a po vydírání jsem přistoupil na variantu zaplacení tak zvaného zlevněného období jednoho roku (samozřejmě bez písemného potvrzení) se slibem že když nebudu reagovat na další internetovou fakturu bude moje presentace automaticky zrušena. Čemuž jsem v bláhové naději bohužel uvěřil.
REAGUJI:
Vaši registraci jste provedl 10.11.2004. Dne 8.12.2004 jste obdržel elektronickou poštou fakturu, na kterou jste 9.12.2006, tedy 14 dní po ukončení zkušebního období reagoval takto tím, že jste podal včas výpověď. Já jsem vám na to odpověděl, což jste následně uznal - tedy že jste vložil dvě prezentace a zrušil ale jen jednu. Nakonec jste až dne 16.5.2005 uhradil fakturu se splatností 18.12.2004 - se zpožděním 6 měsíců. Přestože jste dle smlouvy ztratil nárok na slevu 50% tím, že jste fakturu neuhradil v termínu splatnosti, vyšel jsem vám vstříc a slevu zachoval, vy mne dnes obviňujete z vydírání.
Není pravdou že jsem vám sliboval že když nebudete reagovat na fakturu že bude prezentace zrušena. Naopak, sdělil jsem vám, že můžete prezentaci zrušit dle výpovědních podmínek smlouvy hned, nebo ji zrušit bezplatně po roce, tedy v prosinci 2005. Toto zrušení jste neprovedl, přestože jste byl 14 dní před koncem běhu prvního roku prezentace upozorněn na skutečnost, že začne druhý rok prezentace.
ZÁVĚR: uvedl jste nepravdivé informace a obvinil mne z neoprávněně a nepodloženě vydírání a to přes to, že jsem vám prokazatelně vyšel vstříc.


TVRDÍTE:
Po skončení roční presentace jsem na jejich meily nereagoval jak bylo dohodnuto.
REAGUJI:
Vaše tvrzení je nepravdivé jak jsem uvedl výše. Naopak, byl jste upozorněn, že je třeba prezentaci ke konci fakturačního období zrušit. Navíc 14 dní před koncem tohoto období jste obdržel upozornění, na které jste nijak nereagoval.
ZÁVĚR: uvádíte zcela nepravdivé informace.


TVRDÍTE:
Nepomáhá žádná reklamace ani požadavky na zrušení nevyžádané presentace. Opět v novém období firmě oznamuji že uveřejňují mojí presentaci je bez mého souhlasu .
REAGUJI:
Prezentace byla z vaší strany prokazatelně vyžádaná, vložil jste dokonce dvě a jednu z nich jste zrušil. Druhá byla poskytována v souladu se smlouvou. Vaše tvrzení jsem vám písemně vyvrátil. Byla vám vystavena stornofaktura za proběhlý provoz ve druhém roce, tedy za každé započaté kalendářní čtvrtletí. Tato faktura byla vystavena o 412,50 Kč nižší, než měla či mohla být.
ZÁVĚR: opět uvádíte nepravdivé informace.
Tedy pane Vrbo, přestože jsem k vám přistupoval vstřícně a za první a druhý rok prezentace jsem vám ušetřil celkem 1.237,50, vy mne dnes obviňujete z vydírání navíc přes shora uvedené? To si pane Vrbo líbit nenechám.

P.S.: shora uvedené skutečnosti, zejména způsob registrace a vložení prezentace tímto zároveň doporučuji k přečtení zejména panu Dočekalovi, který mi je ani přes opakované žádosti neumožnil doložit. Dále je doporučuji k přečtení všem anonymům, kteří zde tvrdí že si nic neobjednali a dále ostatním anonymům, kteří jakkoli registrace v našem systému zpochybňují.
Tímto končím z mé strany diskusi, protože všichni anonymní pisatelé neustále tvrdí, že je kolo hranaté. Diskuse s takovými lidmi ztrácí smysl.
Diskuse na tomto serveru navíc jasně dokládá úroveň naší společnosti. Dokládá ubohost a bezohlednost lidí, kteří napadají a obviňují bez jakýchkoli důkazů, lidí kteří upomínku označují za vydírání, lidí, kteří si objednají a neplatí a pak zde anonymně tvrdí, že si nic neobjednali přes to, že je registrace doložitelná.
Úroveň a mentalitu naší společnosti předně projevil pan Dočekal napsáním svého článku už jen tím, že přestože vždy vystupoval jako mravokárce českého internetu, udělal něco, co slušný člověk a pisatel nikdy neudělá. Uvedl ve svém článku neověřené informace, nepodložená a nepravdivá tvrzení. Slušný člověk a novinář, který ovlivňuje veřejnost psaným projevem by v okamžiku, kdyby obdržel informace, o kterých pan Dočekal tvrdí že je má a to dokonce i magnetofonové záznamy (????) by kontaktoval druhou stranu – tedy mne, či firmu Aivision před tím, než by podobný článek zveřejnil proto, aby si jednak tvrzení jedné strany u druhé ověřil a aby této druhé straně dal prostor včas se vyjádřit. Toto pan Dočekal neudělal do dnešního dne. Proto, přestože jsem jeho názory v minulosti respektoval a většinově jsem mu dával za pravdu dnes věc řeším právní cestou a nadále ji nehodlám řešit zde.


Michal Malý

Vždyť si můžete přečíst co tomu, kdo se podepíše odpovídám, ale to by na vác bylo mnoho práce že? :-)

REAGUJI - reakce u bodů za pomlčkou:
1. že jste mne spamoval - byl jste osloven v souvislosti prezentace vaší společnosti vložené do našeho systému. Tuto prezentaci tam rozhodně nevložil nikdo z naší společnosti, nevidím důvod, proč by ji tam vkládal kdokoli jiný než vy, čímž netvrdím že jste to byl vy, protože vložení údajů nebylo dokončeno a nebylo tedy autorizováno z autorizační emailové adresy.
2. že jsem se ve vašem systému nikdy neregistroval - viz bod 1 - to nemohu doložit ani já ani vy.
3. že jste v návaznosti na stížnost na spam najednou začal tvrdit, že vám dlužím nějaké peníze - reagoval jsem na upomínky faktur, mezi nimi přišel váš email, domníval jsem se že reagujete na upomínku. Za chybu jsem se omluvil, nicméně nemůžete tvrdit, že jsem od vás požadoval jakoukoli konkrétní úhradu.
4. požádal jsem vás o doložení svých požadavků - voz výše.
5. nestalo se tak, uznal jste, že jste se spletl, že jste myslel, že se bavíme o rejstříku firem a ne o spamu - jistě, to souhlasí.
6. následně i po (5) jste mi několikrát vyhrožoval, když NĚCO (nikdy jste nespecifikoval co) nezaplatím, dáte mne k soudu - viz výše.
7. lhůty pro zaplacení ze 6 jste nejméně třikrát posunul, ale opět jste nikdy - NIKDY - nedoložil či neuvedl, za co peníze požadujete - viz výše.

Pane inženýre, pozor na paranoyu :-)

Vážený anonyme, fakturu dostal pouze ten kdo si objednal a jak probíhá registrace jistě sám velmi dobře víte, je zde popsána dosti podrobně. Jinak nejde o objednávku přes email.
Jinak doporučuji seznámit se s pravidly on-line objednávek. Například- již v okamžiku vyplňování registračního procesu musí být klientovi prokazatelně sděleno, že k uzavření kontraktu dojde elektronickou cestou.
Zde odkazuji zejména na publikované články právníka, který se na IT právo specializuje. Click-trough smlouvy jsou smlouvy, které jsou uzavřeny kliknutím, tedy stisknutím tlačítka v síti www, v cyber prostoru. Toto tlačítko musí být jasně označeno a rozlišeno - "co je souhlas a co nesouhlas" - v případě www.rejstrikfirem.cz jsou tlačítka "nesouhlasná" označena tak, aby byla ještě nápadnější než tlačítka "souhlasná", aby klient nemohl namítat, že tlačítko nabízející nesouhlas, bylo příliš nenápadné. Navíc v systému nejde o registraci pouhým kliknutím, ale klient musí vyplnit 8 stránek registračního formuláře, kdy je v každém kroku transparentně označena objednávaná služba, odsouhlasit smlouvu a následně vše autorizovat z emailové aztorizační adresy.
S ohledem na obecnou problematiku obchodního práva, je samozřejmostí, že i právní úkon uzavřený touto formou musí mít určité náležitosti - tedy musí směřovat k zániku, vzniku či změně práv a povinností a musí být patrno, že se jedná o uzavření smlouvy - v případě rejstrikfirem.cz je celá procedura z naší strany ještě pojištěna tím, že po klientovi požadujeme autorizaci z jeho emailové adresy.
Projev vůle musí být jasný a určitý. Domníváme se, že opakované stisknutí tlačítka "souhlasím", je dostatečně srozumitelným a jasným a určitým v tom smyslu,ž e klient skutečně souhlasí s registračním procesem, který provedl v 7mi uplynulých krocích. Pokud by klient v tomto okamžiku opakovaně nestiskl tlačítko "souhlasím", k dokončení procesu a tedy uzavření smlouvy, by logicky NEDOŠLO.
Analogicky s ohledem na § 35 obč. zákoníku lze dovodit, že právní úkon může být učiněn nejenom ústně či písemně, ale i konkludentně - tedy určitým ke vzniku právního úkonu směřujícím chováním. Zde doporučujeme komentář k občanskému zákoníku od pana profesora Švestky.

Vážený pane, pokud chcete něco žalovat, musíte vědět co chcete žalovat. Tady se ozvalo pár "podnikatelů", kteří tvrdí že dostali fakturu a přitom že nic neobjednali. Když jsem jim objednávku doložil, pak křičeli že to mělo být zdarma (přestože v každém kroku registrace byla uvedena hrazená služba, totéž ve smlouvě kterou odsouhklasili a totéž v emailu který obdrželi). Prostě se tu objevilo pár lidí, co jsou zvyklí neplatit a dneska anonymně křičí o podvodech. Nakonec se zjistí, že dokonce někteří podnikají bez oprávnění, dluží i jiným firmám, ale to je nornální.
V naší společnosti je doslova hobby to, že se vyjadřují lidé, kteří tomu nerozumí, o věci nic nevědí, reagují na nepodložená anonymní tvrzení. I vy píšete že tomu nerozumíte. Tak já se opakovaně ptám - pokud jsem se dopustil, jak zde mnozí anonymové tvrdí podvodu - PROČ DOSUD NIKDO NEPODAL TRESTNÍ OZNÁMENÍ? Nebude to náhodou tím, že dotyční pisálkové vědí velmi dobře že jsem v právu a bojí se postihu, kdybych v případě jejich trestního oznámení reagoval stejně?
Nějteří z dotyčných argumentovali že jim někdo "naboural počítač" a z něj vložil data, fotografie, z něj autorizoval......směšné....proč? Aby je poškodil o pár set korun? Jiní tvrdili, že jsem dala vložil já - což nejde - protože přístup klienta na server je uložen a komunikuje s naším systémem i ze své emailové adresy a opakovaně věc potvrzuje. Ale když tvrdí že jsem data vložil já abych je okradl (není to směšné?), proč tedy nepodali trestní oznámení na rozdíl ode mne?
Jiní zde tvrdí, že jiná než písemná smlouva či objednávka není platná. To také není pravda jak níže dokládám.
Co tedy pane anonymní Pospíšile chcete žalovat? Jen do toho, staňte se vůdcem :-). Možná že jste panem Pospíšilem, vlastnícím penzion v Mohelnici a tvrdícím, že si nic neobjednal...:-)

Ještě k elektronicky sjednaným smlouvám a objednávkám:
Pro některé právní úkony je vyžadována písemná forma. Tento článek se zamýšlí nad otázkou, zda je tento požadavek zachován v případě elektronické pošty.

Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí: *písemnosti* a *podpisu*. Písemnost spočívá v tom, že obsah právního úkonu je zachycen v textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán;[1] činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak.
Písemná forma je podle § 40 odst. 4 ObčZ zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

Podle citovaného ustanovení se tedy bude pohlížet jako na učiněné písemnou formou na úkony učiněné takovými elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Zde je nutné si v prvé řadě ujasnit, co je "elektronický prostředek". Podle mého názoru je možné sem zařadit telefax. Diskutabilní může být otázka, zda písemnou formu splňuje i e-mail. Podle mého názoru i e-mail splňuje požadavky občanského zákoníku na písemnou formu právního úkonu, a to i bez použití techniky zaručeného elektronického podpisu.

_*Písemnost e-mailu je splněna podle § 40 odst. 4 ObčZ, protože e-mail umožňuje jak zachycení obsahu právního úkonu tak i určení osoby, která právní úkon učinila. V této souvislosti v prvé řadě odkazuji na to, že citované ustanovení klade na elektronický prostředek požadavek možnosti, tedy nevyžaduje se taková míra jistoty o správnosti zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila, kterou by vyjadřovala případná dikce "zajišťuje", "zabezpečuje", "zaručuje" a podobně. Stačí pouhá možnost, není tedy nutné, aby zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která úkon učinila, bylo v každém jednotlivém případě nepochybné.*_

*Podpis* ve smyslu vlastnoručně napsaného jména podepisující osoby uvedeného pod textem pochopitelně e-mail obsahovat nemůže.[2] *_Nicméně podle § 40 odst. 3 ObčZ může být podpis nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. V případě e-mailu je podle mého názoru zřejmé, že uvedení označení osoby, která činí právní úkon obsažený v textu e-mailu, je zcela obvyklý postup. _*

Při *srovnání e-mailu s telegramem*, který požadavky písemné formy podle § 40 odst. 4 ObčZ nepochybně splňuje, je třeba upozornit na to, že z pohledu přenosu informace jako takového se jedná v podstatě o totéž. V obou případech obdrží adresát právního úkonu posloupnost znaků zakončenou zpravidla uvedením jména či jinou identifikací osoby označené za osobu, která právní úkon učinila.[3]
Při *srovnání e-mailu s faxem*, u kterého rovněž není jeho písemná forma zpochybňována, můžeme rovněž konstatovat více společných znaků než rozdílů. U telefaxu je ovšem možné argumentovat tím, že při zaslání listiny obsahující právní úkon telefaxem se vlastně jedná o vytvoření kopie originálu listiny, která zůstává u osoby, která právní úkon učinila, což ovšem není na újmu požadavku písemné formy, která však podmiňuje pouze platnost právního úkonu, nikoliv však jeho dokazatelnost.

Dojde-li proto ke ztrátě či zničení textu listiny, není vyloučeno domáhat se nicméně nároků z právního úkonu, lze-li ovšem tento právní úkon i splnění náležitosti formy dokázat jinak (např. svědky atd.). U listinných cenných papírů je ovšem z povahy věci situace jiná.[4]
Zde lze ovšem odkázat na shora uvedenou úvahu týkající se požadavku na míru jistoty o správnosti zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která ho učinila. To, že při současném stavu techniky jsou běžné faxové přístroje, při jejichž použití lze provádět přenos např. faksimile podpisu pod listinou s textem, aniž by kdy existovala originální listina obsahující text právního úkonu včetně podpisu,[5] neznamená, že se nejedná o elektronický prostředek umožňující splnit požadavky § 40 odst. 4 ObčZ, tedy zachytit obsah právního úkonu a určit osobu, která ho učinila. Zejména při využívání faxmodemů umožňujících odesílat i přijímat faxovou zprávu přímo pomocí počítače se rozdíl mezi telefaxem a e-mailem stírá a redukuje se prakticky pouze na to, jestli je příjemce odesílané zprávy označen telefonním číslem nebo e-mailovou adresou.[6]

Protiargumentem k tezi o zachování písemné formy v případě e-mailu by mohl být zdánlivý a v dnešní době ovšem už překonaný rozdíl spočívající v tom, že telegraf, dálnopis i telefax umožňují seznámit se s obsahem právního úkonu, který je v nich zachycen, bez pomocí dalších technických zařízení. V případě e-mailu to ovšem možné není a ke zjištění jeho obsahu je nutné použít technické zařízení, konkrétně počítač.[7] Zde je ovšem nutné upozornit na to, že tak jako telegraf, dálnopis a telefax je možné i obsah e-mailu vytisknout na papír. U počítačových výtisků se jedná o bezprostředně smysly vnímatelné, hmotné konkretizace (reprodukce) elektronicky uložených souborů,[8] čímž se rozdíl mezi uvedenými elektronickými prostředky stírá.

Podle mého názoru nic nebrání tomu, abychom na právní úkony učiněné prostřednictvím e-mailu pohlíželi jako na právní úkony učiněné písemnou formou.

Taková forma odpovídá novému druhu písemné formy, která se v současné době navrhuje v SRN, a to tzv. textové formě. Pro zachování textové formy by mělo stačit, pokud je projev vůle čitelný ve znacích, uvedena osoba, která činí prohlášení, a prohlášení je vhodným způsobem ukončené, například uvedením jména osoby, která činí prohlášení. Textová forma upouští od požadavku vlastního podpisu popř. elektronického podpisu, není však totožná s písemnou formou. Písemná forma vyžaduje v SRN tak jako dosud vlastnoruční podpis nebo alternativně elektronický podpis.[9]

*Poznámky:*

[1] Jehlička, O. - Švestka, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář, 4. vydání. Praha, C.H. Beck 1997, str. 136
[2] ani v případě, že by k datovému souboru byl připojený grafický soubor s naskenovaným podpisem jednající osoby. V této souvislosti je možné uvažovat i o možnosti, že není nutné, aby byl k textové zprávě připojován grafický soubor. Celá zpráva může být tvořena jedním nebo více grafickými soubory.
[3] k identifikaci a autentifikaci subjektu právního úkonu viz články o elektronickém podpisu
[4] Jehlička, O. - Švestka, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář, 4. vydání. Praha, C.H. Beck 1997, str. 137
[5] srv. OLG Düsseldorf, usnesení ze dne 7.3.1995, č.j. 3 Ws 106 a 107/95
[6] s ohledem na současné technické možnosti není možné využít jako odlišovací kritérium již ani to, zda přenos dat probíhá pouze prostřednictvím telefonních linek v reálné čase (klasický fax) nebo prostřednictvím jiných datových sítí, zejména internetu, a to z důvodu existence různých faxových serverů a faxových schránek
[7] úvahy o různých standardech hardware a software a případné technické inkompatibilitě by se týkaly spíše technické než právní otázky věci, v této souvislosti bych chtěl pouze uvést, že v oblasti internetu se používají technické specifikace, které formulují minimální technické standardy zajišťující možnost vzájemné komunikace
[8] Deutsch, T.: Die Beweiskraft elektronischer Dokumente, na internetu pod http://www.jurpc.de/aufsatz/20000188.htm [9] Redl, A.: Die digitale Signatur - Meilenstein für die Entwicklung des modernen Rechtsverkehrs?, Recht und Steuer aktuell III/00, Sonderthema "IT und IT-Recht", str. 9; dále např. Hoss, C.: E-Commerce-Richtlinie, str. 21, na internetu pod http://www.rwth-aachen.de/wi/lehre/lv/ss2001/SemRecht/v08_EC-Richtlinie_Hoss.pdf; obdobně v Rakousku Mottl, I.: Zur Praxis des Vertragsabschlusses im Internet, v Gruber, M. a kol.: Internet und e-commerce. Manz 2000, str. 19

*Další pokračování seriálu o elektronických smlouvách se podrobněji věnuje click-through smlouvám, které jsou typické pro uzavírání smluv na internetu. Všechny předpoklady pro platný právní úkon mohou být splněny i při použití služby WWW, takže click-through smlouvy jsou plně v souladu s právem a nic nebrání jejich používání.*_

Zatímco dosud jsme se zabývali převážně otázkami spojenými s obecnými právními problémy elektronických smluv, nyní přeneseme pozornost na způsob, jakým jsou v praxi takové smlouvy uzavírány. Typicky se jedná o tak zvané /click-through/ smlouvy.

*_Click-through se nazývají smlouvy, které byly uzavřeny kliknutím, to znamená "stisknutím" virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru -- podobně jako je soubor uložen po kliknutí na ikonu Save v nástrojové liště textového procesoru. Běžně se tak děje prostřednictvím internetové služby WWW._* Otázkou je, nakolik je takový netradiční způsob právního úkonu platný z hlediska práva.

V současné době jde o typický způsob uzavírání elektronických smluv. Vzhledem k povaze grafické interaktivní služby World Wide Web se jedná o vhodné a logické řešení, jak uzavírat smlouvy v elektronickém prostředí.

Zároveň se click-through smlouvy vyvinuly nezávisle jako reakce on-line distributorů softwaru na právní obtíže s tzv. shrink-wrap smlouvami. Po několika soudních sporech, v nichž americké soudy neuznaly vymahatelnost závazků ze shrink-wrap smluv, se začali on-line distributoři shareware softwaru více spoléhat na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko, které se spolu se smluvními podmínkami zobrazí před samotným stažením programu.

Aby uzavření smlouvy kliknutím na ikonu "SOUHLASÍM" mělo zamýšlené právní důsledky, musí samozřejmě splňovat obecné požadavky na právní úkon. To znamená: musí se jednat o projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovými projevy vůle spojují. Dále musí kliknutí splňovat podmínky, jež zákon klade na platné učinění návrhu na uzavření smlouvy (neboť jak bylo napsáno v předchozí části je vytavení formuláře na WWW stránce obecně chápáno pouze jako invitatio ad offerendum) nebo přímo na uzavření smlouvy (v některých spíše výjimečných příapdech, kdy bude na webové stránce učiněna individuálně určená nabídka nebo v někerých příapdech u on-line aukcí).

K náležitostem právních úkonů patří náležitosti projevu vůle a shoda mezi vůlí a jejím projevem. Projev vůle musí být určitý, srozumitelný a musí mít náležitou formu, pokud ji zákon vyžaduje.

*_Občanský zákoník jasně říká, že právní úkony mohou být učiněny jinak než slovy nebo různými způsoby: ústně, písemně či jinak. Ze znění paragrafu 35 se odvozuje možnost učinit právní úkon i konkludentně, určitým jednáním._* Komentář k občanského zákoníku od prof. Švestky [1] uvádí: "*_v určitých případech mohou subjekty k projevu své vůle použít různé počítače či technické, resp. mechanické přenosné prostředky, včetně různých druhů automatů". Kliknutí na ovládací prvek v okně prohlížeče je bezpochyby plně způsobilé k učinění právního_* *_úkonu, pokud budou ostatní náležitosti splněny._*

Je uzavírání elektronických smluv kliknutím dostatečně určité a srozumitelné? Zde lze těžko činit obecné soudy, protože bude záležet především na konkrétní situaci a přesném znění textu a uspořádání ovládacích prvků na webovské stránce, na níž je požadovaná akce vykonána. Jestliže však zákazník kupříkladu vybere v e-shopu zboží a vyplní formulář s údaji o adrese k doručení zboží a uvede číslo své kreditní karty, jedná se nikoli o okamžitý náhodný akt, nýbrž o delší vědomé jednání, které zjevně sleduje určitý a zjistitelný cíl.

Nebudeme-li uvažovat extrémní případy zejména způsobené nesrozumitelným a neurčitým zněním smlouvy, k níž zákazník kliknutím přistoupil, bude v naprosté většině případů takový právní úkon dostatečně určitý i srozumitelný. I v případě elektronického business-to-consumer obchodu, kdy je akcentovaná ochrana nakupujícího, dává použitá technika (vystavení standardní nabídky, v níž se pouze ve formuláři mění přesně definované údaje) při jen trochu zodpovědném přístupu provozovatele e-shopu k nesrozumitelnosti a neurčitosti malý prostor.

Principiálně se dá říci, že v případě click-through smluv nic nebrání splnění požadavku na srozumitelnost a určitost právního úkonu. V tomto ohledu tedy lze uzavírání smlouvy kliknutím doporučit jako možný způsob obchodování. Problematika formy právního úkony byla již hodněkrát diskutovaná, i na stránkách serveru ITpravo.cz, a ani z hlediska případného požadavku písemné formy nevyplývá pro click-through smlouvy nepřekonatelná bariéra.

V praxi mohou za určitých okolností vzniknout spory o to, zda bylo kliknutí projevem skutečné vůle. Představme si dvě malá tlačítka "SOUHLASÍM" -- "NESOUHLASÍM" umístěná těsně vedle sebe. Jedna strana kontraktu pak může namítat, že na tlačítko "SOUHLASÍM" klikla nedopatřením a projev vůle má vady, neboť nebyl ve shodě se skutečnou vůlí.

_*Ani tento možný problém však nepůsobí v každodenní realitě elektronického obchodu obtíže při uzavírání click-through smluv. Prakticky všechny elektronické obchody pracují s potvrzením souhlasu. Po kliknutí na příslušný ovládací prvek je uživatel dotázán, zda skutečně souhlasí. Až poté se odešle závazný požadavek na server obchodníka.*_

Tuto praxi reflektoval i původní návrh direktivy EU o určitých právních aspektech elektronického obchodu ve vnitřním trhu [2]. V původním znění článku 11 bylo vyžadováno v podstatě totéž, pouze s tím upřesněním, že žádost od potvrzení musí přijít od provozovatele služeb. Podle návrhu direktivy by tedy nebylo možné, aby potvrzovací okénko běželo na straně klienta v prostředí jeho WWW prohlížeče. Místo toho by muselo jít o skript na straně serveru [3].

Tím by se dosáhlo větší jistoty, neboť by bylo snadno prokazatelné, že skript na straně serveru proběhl. Klientské skripty jsou obecně méně spolehlivé díky různému prostředí a nastavení klienta, zároveň se údaje o nich neukládají do log souborů. Z hlediska obchodní praxe byl v této věci návrh direktivy opodstatněný a nijak nekolidoval se standardními obchodními zvyklostmi. Protože potvrzovací dotaz byl a je běžnou praxí, nebyla zcela odůvodněná kritika tohoto návrhu direktivy pro jeho údajnou přílišnou složitost. Protože se takové smlouvy uzavírají on-line, objednání i potvrzení se odehraje v podstatě naráz, za normálních okolností v rozmezí pár sekund.

Ukázali jsme si tedy, že i prosté kliknutí může poskytnout dostatečnou právní jistotu ohledně všech složek právního úkonu a lze je tedy použít k uzavření smlouvy. Zahraniční judikatura (převážně z USA) se s tímto názorem již ztotožnila. Jak bylo diskutováno výše, i z hlediska českého práva jsou splněny všechny zákonné požadavky a není odůvodněné očekávat v tom směru nějaké komplikace.

_*Pro vymáhání povinností spojených s click-through smlouvami může být problémem důkazní břemeno a potenciální obtíže spojené s průkazností digitálního záznamu. To je záležitost především technické ochrany a procesních pravidel. Samotný fakt, že smlouva byla uzavřena kliknutím namísto podpisem papírové smlouvy nebo jiným tradičním jednáním, však není kromě výjimečných případů nikterak na překážku platnosti takového závazku. Z výše popsaného rozboru vyplývá, že kromě formálněprávních požadavků nemají podobně click-through smlouvy ani praktické nedostatky, které by nějak bránily jejich širokému uplatnění.*_

Mám dojem, že diskuze zde chodí v bludném kruhu. Prečte si prosím starší příspěvky a dozvíte se nejen o této exekuci...

Člověče vy ale buď jste ing. Kocan, nebo ten největší matrixovej tupec nebo někdo, kdo si taky objednal a nezaplatil. Někdo vám napíše že jednáte jako Paroubek a vy mu napíšete to samý.
Jak tady sleduju diskusi - tak tady nikdo s výjimkou pana Malého nic nedoložil. Každý tady ječí o podvodech, ale žádná fakta. Takovou bandu imbecilů aby člověk pohledal. Nikoho se nezastávám, ale napsat že někdo podvádí a nedoložit to je kretenismus v tom leším a trestný čin v tom horším případě.

Jak jsem zaregistroval článek byl napsán na základě jednostranných tvrzení aniž by byla vyslechnuta před vytištěním článku strana druhá. To je věc zcela v rozporu s novinářským kodexem. Pokud byla napsáním článku způsobena škoda a jak začínám tušit tak byla - pak pokud autor článku a ostatní svá tvrzení nedoloží, pak jde o trestný čin.

Pan Malý napsal že podal trestní oznámení - rád si počkám na výsledek. Pak ale předpokládám, že trestní oznámení podala i druhá strana - tedy ta, kterou podle anonymních příspěvků pan Malý podvedl. Pakliže nikdo takové trestní oznámení nepodal, pak jsem nuden věřit spíše panu Malému. Počkám si tedy na výsledek.

Nemáte pravdu - ověřil jsem si na základě příspěvku pana Malého, že pan Kocan opravdu podniká bez živnostenského oprávnění, nebo v lepším případě nabízí služby, ke kterým nemá oprávnění. Což je pokus uvést druhého v omyl. Pokud je pan Kocan profesorem vysoké školy, pak je to velmi závažné a nejsem si jist, zda by profesorem zůstal, pokud by tuto skutečnost věděl děkaqn či rektor.

Dále jsem si dále všiml, dvě společnosti, které se zde podepsaly cosi tvrdily a bylo jim to panem Malým vyvráceno. Žádného jiného doložení jsem si nevšiml.
-------------------------------------------------------
opravdu i skladbou slov a argumenty to vypadá, že Timmy NOvak a další je pan Kocan............

Pane Malý, asi byste z peněz utržených při vašem "podnikání" měl část vynaložit na novou klávesnici. Pravděpodobně jste při psaní roztomilých emailů přetížil klávesu shift, která se nyní zadrhává:

> opravdu i skladbou slov a argumenty to vypadá, že
> Timmy NOvak a další je pan Kocan............

> Ne celý měsíc ale po měsíci pane KOcane (?) :-)
( http://www.lupa.cz/clanky/rejstrikfirem-cz-legitimni-podnikani-nebo-doupe-vyderacu/nazory/149917/ )

> byl zveřejněn bez vědomí pana KOcana a proti jeho vůli?
( http://www.lupa.cz/clanky/rejstrikfirem-cz-legitimni-podnikani-nebo-doupe-vyderacu/nazory/149918/ )

Pro některé právní úkony je vyžadována písemná forma. Tento článek se zamýšlí nad otázkou, zda je tento požadavek zachován v případě elektronické pošty. Z NÍŽE UVEDENÝCH PODKLADŮ JE ZŘEJMÉ, ŽE K UZAVŘENÍ OBJEDNÁVKY ČI SMLOUBY ON-LINE, TEFY ELEKTRONICKOU CESTOU NENÍ TŘEBA EL. PODPIS. (předpokládám, že zde opět nějaký anonym bude vtrdit, že níže uvedené právní veličiny nemají pravdu)

Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí: *písemnosti* a *podpisu*. Písemnost spočívá v tom, že obsah právního úkonu je zachycen v textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán;[1] činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak.
Písemná forma je podle § 40 odst. 4 ObčZ zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

Podle citovaného ustanovení se tedy bude pohlížet jako na učiněné písemnou formou na úkony učiněné takovými elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Zde je nutné si v prvé řadě ujasnit, co je "elektronický prostředek". Podle mého názoru je možné sem zařadit telefax. Diskutabilní může být otázka, zda písemnou formu splňuje i e-mail. Podle mého názoru i e-mail splňuje požadavky občanského zákoníku na písemnou formu právního úkonu, a to i bez použití techniky zaručeného elektronického podpisu.

_*Písemnost e-mailu je splněna podle § 40 odst. 4 ObčZ, protože e-mail umožňuje jak zachycení obsahu právního úkonu tak i určení osoby, která právní úkon učinila. V této souvislosti v prvé řadě odkazuji na to, že citované ustanovení klade na elektronický prostředek požadavek možnosti, tedy nevyžaduje se taková míra jistoty o správnosti zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila, kterou by vyjadřovala případná dikce "zajišťuje", "zabezpečuje", "zaručuje" a podobně. Stačí pouhá možnost, není tedy nutné, aby zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která úkon učinila, bylo v každém jednotlivém případě nepochybné.*_

*Podpis* ve smyslu vlastnoručně napsaného jména podepisující osoby uvedeného pod textem pochopitelně e-mail obsahovat nemůže.[2] *_Nicméně podle § 40 odst. 3 ObčZ může být podpis nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. V případě e-mailu je podle mého názoru zřejmé, že uvedení označení osoby, která činí právní úkon obsažený v textu e-mailu, je zcela obvyklý postup. _*

Při *srovnání e-mailu s telegramem*, který požadavky písemné formy podle § 40 odst. 4 ObčZ nepochybně splňuje, je třeba upozornit na to, že z pohledu přenosu informace jako takového se jedná v podstatě o totéž. V obou případech obdrží adresát právního úkonu posloupnost znaků zakončenou zpravidla uvedením jména či jinou identifikací osoby označené za osobu, která právní úkon učinila.[3]
Při *srovnání e-mailu s faxem*, u kterého rovněž není jeho písemná forma zpochybňována, můžeme rovněž konstatovat více společných znaků než rozdílů. U telefaxu je ovšem možné argumentovat tím, že při zaslání listiny obsahující právní úkon telefaxem se vlastně jedná o vytvoření kopie originálu listiny, která zůstává u osoby, která právní úkon učinila, což ovšem není na újmu požadavku písemné formy, která však podmiňuje pouze platnost právního úkonu, nikoliv však jeho dokazatelnost.

Dojde-li proto ke ztrátě či zničení textu listiny, není vyloučeno domáhat se nicméně nároků z právního úkonu, lze-li ovšem tento právní úkon i splnění náležitosti formy dokázat jinak (např. svědky atd.). U listinných cenných papírů je ovšem z povahy věci situace jiná.[4]
Zde lze ovšem odkázat na shora uvedenou úvahu týkající se požadavku na míru jistoty o správnosti zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která ho učinila. To, že při současném stavu techniky jsou běžné faxové přístroje, při jejichž použití lze provádět přenos např. faksimile podpisu pod listinou s textem, aniž by kdy existovala originální listina obsahující text právního úkonu včetně podpisu,[5] neznamená, že se nejedná o elektronický prostředek umožňující splnit požadavky § 40 odst. 4 ObčZ, tedy zachytit obsah právního úkonu a určit osobu, která ho učinila. Zejména při využívání faxmodemů umožňujících odesílat i přijímat faxovou zprávu přímo pomocí počítače se rozdíl mezi telefaxem a e-mailem stírá a redukuje se prakticky pouze na to, jestli je příjemce odesílané zprávy označen telefonním číslem nebo e-mailovou adresou.[6]

Protiargumentem k tezi o zachování písemné formy v případě e-mailu by mohl být zdánlivý a v dnešní době ovšem už překonaný rozdíl spočívající v tom, že telegraf, dálnopis i telefax umožňují seznámit se s obsahem právního úkonu, který je v nich zachycen, bez pomocí dalších technických zařízení. V případě e-mailu to ovšem možné není a ke zjištění jeho obsahu je nutné použít technické zařízení, konkrétně počítač.[7] Zde je ovšem nutné upozornit na to, že tak jako telegraf, dálnopis a telefax je možné i obsah e-mailu vytisknout na papír. U počítačových výtisků se jedná o bezprostředně smysly vnímatelné, hmotné konkretizace (reprodukce) elektronicky uložených souborů,[8] čímž se rozdíl mezi uvedenými elektronickými prostředky stírá.

Podle mého názoru nic nebrání tomu, abychom na právní úkony učiněné prostřednictvím e-mailu pohlíželi jako na právní úkony učiněné písemnou formou.

Taková forma odpovídá novému druhu písemné formy, která se v současné době navrhuje v SRN, a to tzv. textové formě. Pro zachování textové formy by mělo stačit, pokud je projev vůle čitelný ve znacích, uvedena osoba, která činí prohlášení, a prohlášení je vhodným způsobem ukončené, například uvedením jména osoby, která činí prohlášení. Textová forma upouští od požadavku vlastního podpisu popř. elektronického podpisu, není však totožná s písemnou formou. Písemná forma vyžaduje v SRN tak jako dosud vlastnoruční podpis nebo alternativně elektronický podpis.[9]

*Poznámky:*

[1] Jehlička, O. - Švestka, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář, 4. vydání. Praha, C.H. Beck 1997, str. 136
[2] ani v případě, že by k datovému souboru byl připojený grafický soubor s naskenovaným podpisem jednající osoby. V této souvislosti je možné uvažovat i o možnosti, že není nutné, aby byl k textové zprávě připojován grafický soubor. Celá zpráva může být tvořena jedním nebo více grafickými soubory.
[3] k identifikaci a autentifikaci subjektu právního úkonu viz články o elektronickém podpisu
[4] Jehlička, O. - Švestka, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář, 4. vydání. Praha, C.H. Beck 1997, str. 137
[5] srv. OLG Düsseldorf, usnesení ze dne 7.3.1995, č.j. 3 Ws 106 a 107/95
[6] s ohledem na současné technické možnosti není možné využít jako odlišovací kritérium již ani to, zda přenos dat probíhá pouze prostřednictvím telefonních linek v reálné čase (klasický fax) nebo prostřednictvím jiných datových sítí, zejména internetu, a to z důvodu existence různých faxových serverů a faxových schránek
[7] úvahy o různých standardech hardware a software a případné technické inkompatibilitě by se týkaly spíše technické než právní otázky věci, v této souvislosti bych chtěl pouze uvést, že v oblasti internetu se používají technické specifikace, které formulují minimální technické standardy zajišťující možnost vzájemné komunikace
[8] Deutsch, T.: Die Beweiskraft elektronischer Dokumente, na internetu pod http://www.jurpc.de/aufsatz/20000188.htm [9] Redl, A.: Die digitale Signatur - Meilenstein für die Entwicklung des modernen Rechtsverkehrs?, Recht und Steuer aktuell III/00, Sonderthema "IT und IT-Recht", str. 9; dále např. Hoss, C.: E-Commerce-Richtlinie, str. 21, na internetu pod http://www.rwth-aachen.de/wi/lehre/lv/ss2001/SemRecht/v08_EC-Richtlinie_Hoss.pdf; obdobně v Rakousku Mottl, I.: Zur Praxis des Vertragsabschlusses im Internet, v Gruber, M. a kol.: Internet und e-commerce. Manz 2000, str. 19

*Další pokračování seriálu o elektronických smlouvách se podrobněji věnuje click-through smlouvám, které jsou typické pro uzavírání smluv na internetu. Všechny předpoklady pro platný právní úkon mohou být splněny i při použití služby WWW, takže click-through smlouvy jsou plně v souladu s právem a nic nebrání jejich používání.*_

Zatímco dosud jsme se zabývali převážně otázkami spojenými s obecnými právními problémy elektronických smluv, nyní přeneseme pozornost na způsob, jakým jsou v praxi takové smlouvy uzavírány. Typicky se jedná o tak zvané /click-through/ smlouvy.

*_Click-through se nazývají smlouvy, které byly uzavřeny kliknutím, to znamená "stisknutím" virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru -- podobně jako je soubor uložen po kliknutí na ikonu Save v nástrojové liště textového procesoru. Běžně se tak děje prostřednictvím internetové služby WWW._* Otázkou je, nakolik je takový netradiční způsob právního úkonu platný z hlediska práva.

V současné době jde o typický způsob uzavírání elektronických smluv. Vzhledem k povaze grafické interaktivní služby World Wide Web se jedná o vhodné a logické řešení, jak uzavírat smlouvy v elektronickém prostředí.

Zároveň se click-through smlouvy vyvinuly nezávisle jako reakce on-line distributorů softwaru na právní obtíže s tzv. shrink-wrap smlouvami. Po několika soudních sporech, v nichž americké soudy neuznaly vymahatelnost závazků ze shrink-wrap smluv, se začali on-line distributoři shareware softwaru více spoléhat na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko, které se spolu se smluvními podmínkami zobrazí před samotným stažením programu.

Aby uzavření smlouvy kliknutím na ikonu "SOUHLASÍM" mělo zamýšlené právní důsledky, musí samozřejmě splňovat obecné požadavky na právní úkon. To znamená: musí se jednat o projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovými projevy vůle spojují. Dále musí kliknutí splňovat podmínky, jež zákon klade na platné učinění návrhu na uzavření smlouvy (neboť jak bylo napsáno v předchozí části je vytavení formuláře na WWW stránce obecně chápáno pouze jako invitatio ad offerendum) nebo přímo na uzavření smlouvy (v některých spíše výjimečných příapdech, kdy bude na webové stránce učiněna individuálně určená nabídka nebo v někerých příapdech u on-line aukcí).

K náležitostem právních úkonů patří náležitosti projevu vůle a shoda mezi vůlí a jejím projevem. Projev vůle musí být určitý, srozumitelný a musí mít náležitou formu, pokud ji zákon vyžaduje.

*_Občanský zákoník jasně říká, že právní úkony mohou být učiněny jinak než slovy nebo různými způsoby: ústně, písemně či jinak. Ze znění paragrafu 35 se odvozuje možnost učinit právní úkon i konkludentně, určitým jednáním._* Komentář k občanského zákoníku od prof. Švestky [1] uvádí: "*_v určitých případech mohou subjekty k projevu své vůle použít různé počítače či technické, resp. mechanické přenosné prostředky, včetně různých druhů automatů". Kliknutí na ovládací prvek v okně prohlížeče je bezpochyby plně způsobilé k učinění právního_* *_úkonu, pokud budou ostatní náležitosti splněny._*

Je uzavírání elektronických smluv kliknutím dostatečně určité a srozumitelné? Zde lze těžko činit obecné soudy, protože bude záležet především na konkrétní situaci a přesném znění textu a uspořádání ovládacích prvků na webovské stránce, na níž je požadovaná akce vykonána. Jestliže však zákazník kupříkladu vybere v e-shopu zboží a vyplní formulář s údaji o adrese k doručení zboží a uvede číslo své kreditní karty, jedná se nikoli o okamžitý náhodný akt, nýbrž o delší vědomé jednání, které zjevně sleduje určitý a zjistitelný cíl.

Nebudeme-li uvažovat extrémní případy zejména způsobené nesrozumitelným a neurčitým zněním smlouvy, k níž zákazník kliknutím přistoupil, bude v naprosté většině případů takový právní úkon dostatečně určitý i srozumitelný. I v případě elektronického business-to-consumer obchodu, kdy je akcentovaná ochrana nakupujícího, dává použitá technika (vystavení standardní nabídky, v níž se pouze ve formuláři mění přesně definované údaje) při jen trochu zodpovědném přístupu provozovatele e-shopu k nesrozumitelnosti a neurčitosti malý prostor.

Principiálně se dá říci, že v případě click-through smluv nic nebrání splnění požadavku na srozumitelnost a určitost právního úkonu. V tomto ohledu tedy lze uzavírání smlouvy kliknutím doporučit jako možný způsob obchodování. Problematika formy právního úkony byla již hodněkrát diskutovaná, i na stránkách serveru ITpravo.cz, a ani z hlediska případného požadavku písemné formy nevyplývá pro click-through smlouvy nepřekonatelná bariéra.

V praxi mohou za určitých okolností vzniknout spory o to, zda bylo kliknutí projevem skutečné vůle. Představme si dvě malá tlačítka "SOUHLASÍM" -- "NESOUHLASÍM" umístěná těsně vedle sebe. Jedna strana kontraktu pak může namítat, že na tlačítko "SOUHLASÍM" klikla nedopatřením a projev vůle má vady, neboť nebyl ve shodě se skutečnou vůlí.

_*Ani tento možný problém však nepůsobí v každodenní realitě elektronického obchodu obtíže při uzavírání click-through smluv. Prakticky všechny elektronické obchody pracují s potvrzením souhlasu. Po kliknutí na příslušný ovládací prvek je uživatel dotázán, zda skutečně souhlasí. Až poté se odešle závazný požadavek na server obchodníka.*_

Tuto praxi reflektoval i původní návrh direktivy EU o určitých právních aspektech elektronického obchodu ve vnitřním trhu [2]. V původním znění článku 11 bylo vyžadováno v podstatě totéž, pouze s tím upřesněním, že žádost od potvrzení musí přijít od provozovatele služeb. Podle návrhu direktivy by tedy nebylo možné, aby potvrzovací okénko běželo na straně klienta v prostředí jeho WWW prohlížeče. Místo toho by muselo jít o skript na straně serveru [3].

Tím by se dosáhlo větší jistoty, neboť by bylo snadno prokazatelné, že skript na straně serveru proběhl. Klientské skripty jsou obecně méně spolehlivé díky různému prostředí a nastavení klienta, zároveň se údaje o nich neukládají do log souborů. Z hlediska obchodní praxe byl v této věci návrh direktivy opodstatněný a nijak nekolidoval se standardními obchodními zvyklostmi. Protože potvrzovací dotaz byl a je běžnou praxí, nebyla zcela odůvodněná kritika tohoto návrhu direktivy pro jeho údajnou přílišnou složitost. Protože se takové smlouvy uzavírají on-line, objednání i potvrzení se odehraje v podstatě naráz, za normálních okolností v rozmezí pár sekund.

Ukázali jsme si tedy, že i prosté kliknutí může poskytnout dostatečnou právní jistotu ohledně všech složek právního úkonu a lze je tedy použít k uzavření smlouvy. Zahraniční judikatura (převážně z USA) se s tímto názorem již ztotožnila. Jak bylo diskutováno výše, i z hlediska českého práva jsou splněny všechny zákonné požadavky a není odůvodněné očekávat v tom směru nějaké komplikace.

_*Pro vymáhání povinností spojených s click-through smlouvami může být problémem důkazní břemeno a potenciální obtíže spojené s průkazností digitálního záznamu. To je záležitost především technické ochrany a procesních pravidel. Samotný fakt, že smlouva byla uzavřena kliknutím namísto podpisem papírové smlouvy nebo jiným tradičním jednáním, však není kromě výjimečných případů nikterak na překážku platnosti takového závazku. Z výše popsaného rozboru vyplývá, že kromě formálněprávních požadavků nemají podobně click-through smlouvy ani praktické nedostatky, které by nějak bránily jejich širokému uplatnění.*_

Další která nemůže spát? :-)

Nejsem si vědom že bychom si potykali. Na autorizační email je zaslán způsob autorizace. Většinou jde o email na doméně, ke kterému se těžko někdo může dostat. Naznačování toho, že by kdokoli cizí prováděl pracně registraci někoho jiného aby jej poškodil o pár stokorun je dosti absurdní. Korespondence mezi autorizační adresou probíhá opakovaně, dosti težko jde zneužít, protože ten dotyčný hacker, který by něco podobného prováděl těžko může vědět, kdy bude společnost kontaktována.
Nicnéně, i díky "podnikatelům" kteří tvrdí že si nic neobjednali bude do koce tohoto roku systém upraven tak, že sice objednat služby půjde stále on-line, ale prezentace nebude spuštěna do doby, dokud klient nepotvrdí "papírovou" smlouvu písemně pozemní poštou. Sice to zveřejnění odkazu prodloží a zvýší náklady a tedy i cenu, ale pak zde nebude moci žádná podnikatelská "socka" nikoho obviňovat. Pokud pak někdo bude tvrdit, že mu byla vykradena schránka a někdo nechal vyrobit a padělat razítko a podpis doporučím mu vyšetření na psychiatrii.

Lharum a vyderacum tykam.

Opakuji - ja budu tvrdit, ze vsechny emaily, co mas ve schrance, jsou vymyslene (zfalsovat email s adresou odesilatele "bill.gates@microsoft.com" a prislusnou IP adresou dokaze kazdy trochu znaly administrator). Jak bez certifikovaneho elektronickeho podpisu chces dokazat opak?

A co jste dělal vy? Seděl u TV , nadával a volil KSČM? :-) Víte houby co jsem dělal a dělám, pane anonyme.

Právě jsem absolovovala sve vlastní kolečko s podníkem pana Malého, osvědčeným postupem jsme se dostali až k bodě kdy mi byla doručena předžalobní upominka za nezaplacenou fakturu. V tomto okamžiku jsem se obrátila na média. Mám chuť se připojit k hromadní žalobě. Nejde přeci jen o to vypořádat se s nějakým "malým sňatkovým podvodníčkem", ale o zavedení standardu webové etiky také v Čechách. Málokdy se může přihodit někomu např. na americkém webu aby musel odkliknout souhlas s objednávkou pod tak nesrozumitelném a neuchopitelném textu, jaký umí vytvořit dotyčný místr. Připojili byste se také k žalobě?

Člověče, vy jste snad magor nebo co. Odkazujete tu na článek, který se týká švýcarské firmy, která lidem fakturuje aniž by si po právní stránce něco objednali - jde o zcela jinou společnost a z jiného státu. Pokud už na něco odkazujete, pak si nejdřív přečtěte na co ......................

kdo se koukal na novy , obcanske judo, 22.6.2006,nebo se podiva v archivu jiste bude potesen

ps, jak to je, uz konecne rejstrik firem podal na nekoho zalobu nebo stale jen o zalobach pise?

Přesně tak, tohle by se opravdu mělo dostat do rukou Finančního úřadu Praha...

Nezalezl. Trestní oznámení byla podána a bylo jich několik + žaloba. Nevidím důvod, proč bych zde měl diskutovat s anonymními psychopaty. Lidi, kteří zde moralizují, lidi, kteří nejsou schopni vnímat v 8 krocích registrace fakt, že je transparentně označena jako hrazená, lidi, kteří odsouhlasují smlopuvy ve kterých je uvedena transparentně tučným písmem cena služby a nakonec se zde anonymně vyvášňují mi nestojí za reakci. Osobně je považuji za "podnikatelské socky". Pokud kdokoli z nich porušil zákon, pokud jej porušil autor článku, pak o tom rozhodne policie a následně soud. Do doby než tak učiní, nevidím důvod, abych jakkoli reagoval, navíc na pitomoučké anonymní vyhrožování. Do doby rozhodnutí nezávislých orgánů k tomu určených považuji jakoukoli diskusi za nesmyslnou a nic neřešící. Tedy jak jsem již jednou uvedl, reagovat nebudu. Opravdu, orel much nelapá.

kdo se přidá? orgány státní správy, to až budete mít na krku TO za ublížení na zdraví:-)

Pane Malý, paní Petržilková, co třeba virtuální společnost Senet s.r.o. a její aktivity v oblasti prodeje "ukradených" domén jejich majitelům? Já Vás pro "prachy" přijít viděl.

Tak rejtřík firem mění taktiku,. Přišlo mi mailem, že jejich služby přebírá jiná firma. Když jsem jim chtěl oznámit, že už jsem jejich služby vypověděl hned z počátku, tak jako obvykle. jejich mail je nepřístupný a můj mail zádsadně odmítá. Potože mám souseda policistu, tak jsem mu moje snahy ukázal a zároveň reakci jejich serveru, jhak staré firmy tak nové. Napsali jsme o tom zápis aby opět netvrdili, že to není pravda. Asi tA NÁSTUPNICKÁ FIRMA JE OBDOBA TÉ STARÉ

Thámova 401/2, 186 00, Praha 8 - Karlín

http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJVYP&IDICO=b371d8c4cdceb6db&historie=1#prv1