Stále slýcháváme o krizi na mediálním trhu. Všichni se tváří, že jde o přirozený cyklus a že musíme počkat až tato krize pomine. Proč by ale tato krize měla pominout? Proč by najednou lidé měli začít vnímat bannery, které už jsou schopni velmi spolehlivě na stránkách filtrovat? Proč by měli začít klikat na proužkovou reklamu? Ať někdo řekne jeden jediný důvod, proč by se tak mělo stát. Jednoho dne se ráno probudíme a všichni budou vnímat a klikat na bannery, ale proč?
Dle mého soudu se především nejedná o žádnou krizi, o žádný chasm, ale o logický vývoj, jenž jednoznačně směřuje od banneru 468×60 s click rate 1,3 % k novým formám reklamy, jenž opravdu v člověku zanechají povědomí o značce a budou mít vliv na zvýšení prodeje daného druhu výrobků. To, že si chci koupit minerální vodu s „více chuti do života“ ještě přeci neznamená, že musím najet myší na obrázek standardní velikosti, kliknout, opustit stránky, na kterých chci být (nejsem přece nesvéprávný, jsem na Internetu za jistým účelem) a koukat na firemní stránky společnosti Poděbradka. V době, kdy se Internet otevíral světu, kdy v něm „ještě zmatení“ uživatelé bloudili a pod odkazy různých formátů nacházeli dosud neznámé druhy webů, v době, kdy nešlo o obchodní model, ale o návštěvnost, v době kdy investoři „nalévali“ bez problémů peníze všude, kde se objevilo několik uživatelů, si dokáži představit smysluplnost modelu „klikacích obrázků“. Ale dnes? Dnes, když se začíná mluvit o standardním modelu obchodování, kdy majitelé webových stránek začínají hledat stabilní zisk, když už existuje dostatek reklamních ploch a jde o to začít podporovat také produkty kamenného světa?
Pokud mluvíte s někým o televizi či rozhlasu, každému je jasné, kde je zisk – pokud mluvíte s někým o Internetu nikdo neví „z čeho ty weby vlastně žijou“. Vysvětlení je snadné, reklama na Internetu není reklama! Zatím stále jde o výměnu odkazů a to jak placenou, tak na základě výměnných reklamních systémů. I přesto, že procento „brandových“ kampaní se stále zvyšuje, medium v podobě banneru a technologie s ním spojená jsou stále z dob, kdy šlo o poskytnutí odkazu cizímu subjektu a to stačilo pro dosažení potřebného zisku.
Z výše uvedených důvodů jsme na serveru www.ceske-hory.cz ve spolupráci se společností Poděbradka vytvořili reklamu, která kopíruje princip reklamy z televize. Do jedné z velmi navštěvovaných částí Webu (celková návštěvnost přesahuje 1.000 uživatelů/den) – do virtuálního cestování v turistických informačních serverech jednotlivých hor – jsme mezi dvě následující stránky umístili reklamu na Poděbradku. Jsem přesvědčen, že každý kdo bude mít zájem si cestování projít, zapomene okamžitě všechny bannery, jenž na těchto i cizích stránkách viděl a velmi dlouho mu v paměti zůstane tato minerální voda. A to je dle mého soudu cíl jakékoliv reklamy – udělat povědomí o značce.
A resumé. Netvrdím tím, že výše uvedená reklama je jediná možnost. Možností je mnoho, jednu nám nedávno předvedl portál Yahoo! ve spolupráci s firmou Ford. Netvrdím ani, že bannery nejsou v mnoha případech užitečné a že nenajdou své uplatnění i v budoucnosti. Tvrdím však, že nejde o krizi v pravém slova smyslu, ale o logický vývoj, kdy „obrázkové“ odkazy na stránkách začnou postupně nahrazovat kvalitní kampaně, jenž nedají uživateli jinou možnost, než si produkt dobře zapamatovat.
