Mediální obraz vašeho vztahu s generálním ředitelem České televize Jiřím Janečkem se od loňského roku zhoršil. Mluvilo se dokonce, že restrukturalizaci ČT 24 provede dosavadní šéf oddělení vnějších vztahů ČT Roman Bradáč. Co se vlastně stalo?
Nechci komentovat drby, které proudily do médií. Já jsem tuhle teorii neslyšel, natož od generálního ředitele. Onen obraz vztahu, jak jej zmiňujete, je ryze mediální a souvisí zejména s dezinformacemi a fámami, které se objevovaly v souvislosti s loňskou volbou generálního ředitele ČT.
Pociťujete teď důvěru z jeho strany?
Myslím, že mé pověření vést restrukturalizaci ČT 24 je nejlepší odpovědí a určitě i projevem důvěry.
Jiří Janeček zatím nejmenoval manažery jednotlivých kanálů, pouze šéfy jejich restrukturalizace. Zda-li se budou tato jména shodovat se skutečnými šéfeditory jednotlivých stanic ČT, není jasné. Alespoň Jiří Janeček chce takto taktizovat a je otázka, co tím sleduje. Vy osobně máte zájem na řízení ČT 24 i od příštího roku?
Jistě. Nemyslím, že některý ze šéfů restrukturalizačního týmu nastupuje s jiným záměrem. Ale veškerá rozhodnutí jsou na generálním řediteli, tohle nejsou otázky pro mě.
Řekněte mi, proč je vlastně nutné restrukturalizovat?
Restrukturalizace kanálu ČT 24 je součástí větších změn v České televizi. Pro „Čtyřiadvacítku“ bude jiný systém řízení produktivnější a efektivnější. Proč se tak má stát, to není úplně správná otázka. Správnou otázkou je, jak by se měl kanál restrukturalizovat.
Jestli to je nebo není správná otázka? Každopádně je zcela základní.
V pořádku, jistě. Z hlediska celé ČT je nutné provést restrukturalizaci, protože systém řízení zpravodajství a publicistiky vychází z devadesátých let minulého století. V té době samozřejmě nevysílala ani ČT 4, ani ČT 24. Česká televize měla spektrum útvarů pro dva analogové programy – centra původní dramatické tvorby, dokumentu, publicistiky, specializované magazíny, zábavu i zpravodajství a sport. Nyní je nutné specificky rozvrstvit veškerý program na čtyři kanály, jež jsou k dispozici. Aby došlo k profilaci jednotlivých kanálů, je nutné jmenovat lidi odpovědné za tyto vize. Pochopitelně s tím souvisí i zvýšení konkurence mezi jednotlivými programy ČT. Ona celková restrukturalizaci ale nezačíná, ta už běží od loňska. Jak po personální, tak programové linii. Například už od ledna postupně stahujeme zpravodajství a sport z kanálů ČT 1 a ČT 2.
To je logický proces a jelikož je pokrytí digitálním signálem dostatečné, má zajisté smysl jednotlivé stanice profilovat. Proč je však nutné změnit vedle dramaturgie i systém výroby?
V případě ČT 24 se systém výroby příliš nezmění, protože je založený zejména na živém zpravodajském vysílání. Změny budou spočívat spíš v organizaci, v efektivnějším zajištění výroby programu. Ta změna zcela navazuje na jednotlivé kroky, které jsem jako ředitel zpravodajství začal se svým týmem realizovat už před dvěma a půl lety.
Proč tedy ten proces nazývat restrukturalizace a ne dramaturgické vyprofilování?
Mluvím ryze o ČT 24, kde je vývoj, výroba a vysílaní z povahy věci provázanější a tomuto programu bude v květnu pět let. Je tedy od počátku profilován tematicky a jakoby s předvídáním budoucích změn, budoucí restrukturalizace. Ke klíčovým změnám organizace výroby dojde z mého pohledu hlavně na ČT 1 a ČT 2.
Kromě živého vysílání ze studia nebo z terénu jsou na ČT 24 i pravidelné pořady, kromě těch známých i Retro či Historie CS. K jakým změnám ve výrobě u nich dojde?
O tom je zatím předčasné mluvit, nic není projednáno a rozhodnuto. Momentálně vznikají týmy, které se budou na restrukturalizaci jednotlivých programů podílet. Týmy budou pracovat samostatně a přitom vycházet z předpokládaného rozpočtu pro příští roky. Retro je populární program a předpokládám, že manažer ČT 1 nebo ČT 2 o něj projeví zájem. A bude věcí dohody, jak se bude vyrábět. To jsou však konkrétnosti, o kterých nelze nyní mluvit.
Ale jsou to podstatné momenty možných příštích střetů mezi šéfy jednotlivých kanálů. Protože zajisté se budete, a to i z ekonomických důvodů, usilovat své pořady na ostatní kanály umístit. Minimálně se to bude týkat hlavní zpravodajské relace.
Pochopitelně, že z důvodu plnoformátovosti ČT 1 tento program ani v budoucnu nepřijde o Události. Nejednou se mluvilo o možnosti politických dokumentů na ČT 24, které by z hlediska programové skladby do vysílání zapadly. Já jsem je ale odmítal, protože dokumenty patří především na ČT 2. Je potřebné počkat na práci jednotlivých týmů. První debaty budou určitě bouřlivé, půjde o peníze a umístění konkrétních pořadů. Třeba Objektiv a Toulavá kamera byly tradičně na ČT 1 a nedokážu si představit, že by tam nebyly nadále i v budoucnu. Jsou to prestižní pořady s vysokou sledovaností.
Jak konkrétně si bude manažer ČT 1 tyto pořady u ČT 24, pod kterou zpravodajství a publicistika patří, objednávat?
Je to předčasná otázka. Momentálně pracujeme na nastavení vize ČT 24 pro příští rok podle přidělených financí. Následovat bude diskuse s ostatními šéfy restrukturalizace kanálů o tom, které pořady se na jednotlivých kanálech zachovají a jak budeme na těchto pořadech finančně participovat. S tím souvisí další provázání spolupráce jako třeba promování. Dnes vím, že od ČT 24 se bude očekávat kvalitní produkt, ale jeho zařazení na ostatní kanály bude v kompetenci jejich šéfů. Mám určitou vizi spolupráce, ale chci o ní nejdříve mluvit s ostatními manažery, šéfem restrukturalizace i generálním ředitelem.
O tom zatím nebylo možné mluvit?
Jsme skutečně na začátku. Jmenován jsem byl od 1. dubna, restrukturalizační tým jsem měl sestavit do 9. dubna a jeho první setkání za účasti šéfa restrukturalizace ČT Pavla Hanuše bude v úterý (dnes, pozn. red.). Tam se dozvíme první nástřel rozpočtu ČT na příští roky. My navíc máme nyní z hlediska této práce ztíženou situaci, jelikož ve zpravodajství pracujeme na volbách a speciálním vysílání k nim.
A stihnete to tedy do konce srpna?
Určitě ano. „Čtyřiadvacítka“ je nastavena optimálně a poslední dva roky ji vytváříme jako ostře profilovaný program s vlastní ambicí. Máme to tedy o něco jednodušší.
Vraťme se k otázce, za jakých podmínek budou manažeři ostatních kanálů odebírat program vytvořený na ČT 24 a z jeho rozpočtu.
Jsem přesvědčen, že tradiční pořady jako Toulavá kamera a Objektiv, jež jsou vlajkovou lodí ČT, ve vysílání zůstanou. Zbytek je v tuhle chvíli podružný. Pokud se stane, že manažer kanálu nebude chtít pořad tradičně prezentovaný na ČT 1 a ČT 2 vysílat, bude to muset projednat s generálním ředitelem.
Bude Jiří Janeček ochoten se tím zabývat?
Samozřejmě, bude šéfem programové rady.
Co se stane v situaci, když třeba pořad jako Retro bude i nadále šéfovi ČT 1 vyhovovat, ale bude si ho chtít vyrobit sám?
To bude záležet na dohodě. Pochopitelně, mým zájmem je, aby na úspěšných pořadech pracoval tentýž tým.
Nebylo by to poprvé, co by ČT stáhla dobrý pořad s odkazem, že nejsou peníze.
Pokud nebude zájem o úspěšné pořady, které nyní vyrábí zpravodajství, rád si je ponechám na ČT 24.
Vrátím se k vašim slovům o nutnosti zefektivnění. Často se v souvislosti s ČT mluví o nutnosti šetřit. Já tomu příliš nerozumím – výběr poplatků se nesnižuje, výnosy z reklamy ČT stejně nedisponuje, některé služby díky ekonomické krizi zlevnily, dokonce televize ušetří po ukončení analogového vysílání za signál…
Nerad bych se pouštěl do problematiky ekonomické prognózy pro ČT, jelikož jsou v této oblasti jiné kompetentní osoby. Obecně se od manažerů očekává, aby pravidelně hledali rezervy. V povaze každé firmy, každého organismu je jeho rozvoj, košatění. Každý rok ovšem třeba procesy vyhodnotit a neefektivní věci změnit. To děláme a nyní to budeme dělat komplexněji.
Je možné provozovat ČT 24 s nižším počtem pracovníků? Podle auditu Deloitte Advisory lze snížit počet míst v oblasti zpravodajství, publicistiky a sportu z 354 na 324. Je to pro vás vodítko, jak docílit efektivnější provoz?
Zaprvé, ke snížení počtu lidí už na ČT 24 došlo, jak jste si určitě všiml. Zadruhé: vždy lze dál snižovat počet lidí, otázkou je smysluplnost takovýchto opatření. V souvislosti s novou organizační strukturou bude nezbytná revize počtu zaměstnanců. Momentálně nemá smysl mluvit o jejich snižování. Zabývat se budeme zejména tím, jak atraktivní program dokážeme za předpokládaný rozpočet od příštího roku zajistit. „Čtyřiadvacítku“ lze provozovat i s další stovkou lidí, což by se enormně projevilo na kvalitě programu. Je ovšem otázkou, jestli takto drahý program chceme. Velkým limitem je pro nás i nevyhovující budova zpravodajství, ale stavba nové není z finančních důvodů nyní možná.
A v budoucnu?
Jisté je, že z dlouhodobého hlediska je současný stav neudržitelný. Prostorové dispozice staré budovy nám budou bránit ve vyšší efektivitě. Už dnes je komunikace mezi jednotlivými složkami z tohoto důvodu velmi složitá. Pokud se najdou finanční zdroje, nepůjdeme do stavby nové budovy, ale do rekonstrukce stávajících prostor na Kavčích horách. Moderní technologie totiž potřebují zcela jiné řešení televizního prostoru, zvlášť ve zpravodajství.
Autor je redaktorem týdeníku Marketing & Media
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
