Proč vlastně nastal tak náhlý obrat ohledně UMTS FDD a co bránilo tomu začít budovat 3G síť dříve?
Jan Roule: My jsme přesvědčeni o tom, že se o žádný skutečný obrat nejedná. Jedná se o to, že se objevila možnost připravit se již teď na další generace technologií. V případě, že se v budoucnu rozhodneme pro nasazení například LTE, bude na ni tato 3G sít již velmi snadno rozšiřitelná. Nová cesta je tedy udělat přes 3G mezikrok a později moci upgradovat na vyšší technologii rychleji a levněji.
Co když se v globálním měřítku prosadí jiná (konkurenční) technologie, třeba UMB a WiMax?
JR: Technologie se vyvíjejí opravdu velmi rychle a finální rozhodnutí o volbě konkrétní technologie z pochopitelných důvodů zatím nepadlo. V současné době se však zdá, že LTE má v současné době největší potenciál a většina světových hráčů jde právě tímto směrem; a proto je také v našem hledáčku tou pomyslnou jedničkou…
Absolvoval ČVUT FEL – obor ekonomie a management telekomunikací. Jeden a půl roku pracoval v České televizi ve zpravodajství. Poté nastoupil do Českých Radiokomunikací, kde se podílel na přípravných fázích vstupu GSM na trh. V T-Mobile je zaměstnán 12 let a pracuje v marketingovém úseku. Nejdříve jako ředitel útvaru nových produktů a terminálů, kde byl zodpovědný za výběr telefonů a strategií, přípravu a realizaci služeb s přidanou hodnotou, nyní pracuje na pozici ředitel Partnership a Wholesale, kde se podílí rozvoji partnerských řešení, roamingu a velkoprodeje služeb T-Mobile. Je ženatý, má dvě děti, relaxuje sportovními aktivitami.
Jan Roule na LinkedIn
Bylo rozhodnutí vybudovat 3G síť vyvolané iniciativou české divize, nebo šlo o náhlé rozhodnutí z centrály?
JR: Rozhodnutí bylo iniciováno českým managementem, což ovšem neznamená, že by nebylo hojně diskutováno také na poradách Deutsche Telekom, který dal finální posvěcení.
Jakou verzi HSDPA jste se nakonec rozhodli uvést v Česku do provozu?
JR: Tato věc se stále ještě rozhoduje a momentálně k ním ještě nemůžeme nic bližšího říci, vzhledem k tomu, že dodavatel ještě nebyl vybrán. Určitě bychom chtěli, aby se tato nová síť alespoň zpočátku dala využívat jako “data only” (obdobně, jako tomu bylo u TDD – pozn. redakce) a tomu bude podřízena také technologie. Zatím si ale nejsme jisti, zda to bude vůbec technicky proveditelné.
Kolik peněz půjde do přestavby letos půjde, jaký je plán pokrývání a jeho předpokládaný cílový stav?
JR: Hovoříme zde o strategické investici, takže mohu s klidným svědomím prohlásit, že pokrytí bude určitě v hodně velkém rozsahu. To, jaké skutečně bude, se teprve ukáže podle toho, jaký bude výkon v poměru k současné síti TDD. pokrytí by mělo být v konečném stádiu s touto sítí minimálně srovnatelné, ale troufám si tvrdit, že dlouhodobě bude pravděpodobně spíše ještě větší.
Pokud jde o rychlost pokrývání, tu upřesníme poté, co budeme mít definitivně vybraného dodavatele. Rozhodně by však nemělo jít o interval v řádu let, ale bude to spíše otázka měsíců. V roce 2010 bychom chtěli dosáhnout pokrytí srovnatelného s TDD, tedy cca 70 % populace.
Pokrývání bude probíhat klasickou cestou, tedy nejprve dojde na velká města a následně, když zbudou peníze, tak ten zbytek?
JR: Určitě budeme vycházet z požadavků našich zákazníků a primárně se zaměříme na oblasti, kde je největší datový provoz. Krom toho nás ovšem přednostně zajímá ještě jedna oblast, a to zákazníci přijíždějící do České republiky. V praxi jde zejména o letiště, která určitě budeme pokrývat mezi prvními.
Co bude se stávající UMTS-TDD sítí?
JR: TDD síť určitě poběží dále, už proto, že v první fázi výstavby bude její pokrytí jednoznačně větší a navíc je na této síti velké množství zákazníků. V rozmezí několika let se následně budeme rozhodovat, co s TDD sítí dál.
Poběží síť TDD už jen v jakémsi udržovacím režimu, nebo bude probíhat její další rozvoj? Uvažuje o nějakém jejím alternativním využití?
JR: Já si myslím, že technologický rozvoj probíhat musí, už jen proto, aby bylo možné držet krok s požadavky zákazníka. Co se ovšem týče dalšího rozšiřování pokrytí, s tím již počítat nelze.
Umožníte uživatelům TDD v případě zájmu nějakou zvýhodněnou migraci na FDD?
JR: To je otázka na konkrétní propozici, kterou pochopitelně ještě nemáme připravenou. Ale zcela jistě nějakou formou umožníme stávajícím zákazníkům TDD zvýhodněný přechod v okamžiku, kdy si budeme jisti, že je nabízená služba kvalitativně a co do úrovně pokrytí srovnatelná, nebo lepší.
Rozhodnutí pro FDD předpokládám nebylo jen vstřícným krokem k zákazníkům, ale hlavní motivační faktor musel být spíše ekonomického rázu. Kde vidíte návratnost?
JR: Ta je v podstatě dvojí. Jak již bylo řečeno, čekají nás menší náklady na budování infrastruktury než dosud a v budoucnu značná úspora během přechodu na LTE.
Kromě toho se nám velmi uleví na poli terminálů, protože jejich výběr najednou bude neporovnatelně větší než u TDD.
Na vizitce máte uvedeno, že jste ředitelem prodeje nehlasových služeb a takzvaných služeb s přidanou hodnotou. Jaký má podle vás smysl dělit v době konvergované komunikace služby na hlasové a nehlasové?
Pavel Dolejš: Pro nás skutečně představují oba segmenty poměrně jasně oddělené oblasti. Do první kategorie spadá například běžný hlasový hovor a další tradiční služby, které poskytujeme. Segment nehlasových služeb trochu připomíná tu spodní část ledovcové kry. Jedná se o služby méně viditelné, ale v současné době a do budoucna budou nabývat na stále větší důležitost. Asi největší část těchto služeb tvoří služby pro přístup na Internet a obecně datová komunikace. Ta může probíhat jak „mezi lidmi“, tak třeba jen mezi samotnými zařízeními. Je tu několik přenosových cest, SS, GPRS technologie, EDGE a TTD. Na všech těchto platformách nabízíme konektivitu komukoli, kdo si na těchto platformách dokáže postavit vlastní řešení nebo jen potřebuje mobilně datově komunikovat. V budoucnu LTE pravděpodobně posune reálné možnosti ještě úplně někam jinam.
Absolvent VŠE v Praze, další kvalifikaci si rozšířil na MBA Sheffield Hallam University. Do tehdejšího RadioMobilu, nyní T-Mobile, nastoupil v roce 1999 do obchodního oddělení, na pozici Manažer prodeje významným zákazníkům. Po necelých dvou letech převzal zodpovědnost za celý finanční a bankovní segment. V roce 2003 se naskytla příležitost zkusit něco jiného – vybudovat nový prodejní kanál Jako ředitel partnerského prodeje měl za cíl nastavit strategickou spolupráci se společnostmi, které vyvíjely komplexní řešení postavená na GSM technologiích. V současné době zastává pozici ředitel prodeje nehlasových služeb a služeb s přidanou hodnotou. Pavel Dolejš je ženatý, má jedno dítě.Ve volném čase se věnuje především sportu.
Pavel Dolejš na LinkedIn
Kdy bychom se mohli (reálně) poprvé v Česku setkat s komerčním nasazením LTE?
JR: To záleží na tom, kdy bude tato technologie skutečně pro trh použitelná, tedy jinými slovy, kdy bude stoprocentně fungovat bez jakýchkoli chyb a kdy pro ni budou dostupné terminály. My máme v současné době LTE otestovanou v laboratorních podmínkách, kde funguje velmi dobře. Původně se předpokládalo první nasazení v roce 2010, nyní se mluví spíše o roku 2012. Pilot ovšem uskutečníme dříve. Máme v plánu komerční test s nějakým omezeným počtem zákazníků z Prahy.
Výstavba LTE tedy zní jako hudba víceméně vzdálené budoucnosti a HSDPA síť se teprve začne budovat. Jak se vypořádáváte s požadavkem zákazníků na rychlou datovou síť s nízkými latencemi dnes?
JR: Potřeby současných zákazníků zvládáme poměrně dobře pokrývat právě technologií TDD (komerčně nazývanou Internet 4G), která má oproti klasické robustní síti 3G tu nespornou výhodu, že jde o stand alone datovou síť, takže je ve finále daleko efektivnější (menší latence apod.). To je ostatně také důvod, proč bychom rádi podobný model zachovali také u FDD.
Zapomeňme teď na klasický Internet, jaká další řešení na bázi datové konektivity nabízíte a komu jsou určené?
PD: Některá řešení na bázi datové konektivity nabízíme přímo my a kromě toho jsme spustili takzvaný program partnerských řešení, kdy poskytujeme naši mobilní konektivitu komukoli, kdo má nějaké know-how, jak si na této platformě vybudovat nějaké vlastní řešení. Asi nejčastěji prodáváme firemním zákazníkům řešení pro logistiku vozového parku, které má několik vrstev. Začíná prostým automatizovaným zpracováním knihy jízd a může končit například vyhledáváním vozidel nebo plánováním tras. Služba využívá GPS sítě v kombinaci s naší mobilní konektivitou na odesílání informací do řídícího centra, kde dochází k jejich zpracování. Sledovat tímto způsobem lze obrovské množství parametrů, které by vás možná ani nenapadly, v závislosti na konkrétním zpracování se tak jedná o jedno z našich nejpopulárnějších řešení.
Jaká je v Česku poptávka po takové službě?
PD: Neřekneme vám přesná čísla, ale počet klientů se dá počítat na desítky, či stovky, záleží na tom, jakou optikou se budete na věc dívat.
JR: Můžeme například říci, že náš největší partner v tomto segmentu od nás nedávno obdržel dvacátou pátou tisící SIM kartu.
Jaké jsou další příklady ať už klientských nebo partnerských datových služeb?
PD:Jedno z poměrně zajímavých řešení dokáže prostřednictvím speciálního modulu monitorovat prodejní automaty, tak, že hlídá stav surovin, případně plný mincovník či poruchu automatu, což provozovateli umožní opravdu maximálně optimalizovat veškeré servisní výjezdy k automatům. Řešení jsou ale obecně velmi variabilní a dokáží vám zprostředkovat vzdálený náhled prakticky na cokoliv, co je nějakým způsobem měřitelné.
JR: To mohou být průtoky, stavy, zkrátka cokoli, co vás napadne. Umíme sledovat dokonce spotřebu elektřiny u analogových elektroměrů. Velmi populární jsou také řešení na vzdálené sledování zdravotního stavu. Máme například řešení, které dokáže sledovat vaší srdeční frekvenci a odesílat odchylky od normálního stavu lékaři, který tak získává neustálý přehled o tom, co se s pacientem děje.
Nabízíte vedle partnerských řešení podobné služby také do rezidenčního trhu?
PD: Vysloveně podobné asi ne, ale máme pochopitelně telemetrická zařízení, které jsou určeny i pro tento segment. Jde například o zařízení, která umožňují pomocí SMS na dálku zapínat a vypínat zásuvku, populární jsou také zabezpečovací systémy, které vám dávají okamžitě vědět v případě jakéhokoli sledovaného prostoru.
Zmínka o monitorování platebních automatů mne přivedla ještě k jiné otázce, jak se stavíte k NFC, mobilním makroplatbám, eventuelně obecně k platbám přes mobil?
JR: K mobilním platbám se stavíme velmi kladně, nabízíme hned několik modelů mobilních plateb. Standardně nabízíme Premium SMS, dále je tu služba SMS platba, kterou využívá Dopravní podnik hlavního města Prahy k prodeji SMS jízdenek, lze ji také využít k platbám u lékařů, případně k platbě parkování v Ústí nad Labem. Jako unikátní službu mezi operátory nabízíme také službu s názvem m-platba, která vám umožní platit skrze svůj mobilní účet za služby na Internetu, jde o určitý ekvivalent různých internetových peněženek. Výhoda oproti nim je absence dalšího meziúčtu a také fakt, že za zboží neplatíte víc, než kolik je jeho avizovaná cena.
Co se týče samotné NFC, to je momentálně trochu buzzword, nerad bych se zde vyjadřoval k tomu, co zde v tomto směru zkouší dělat konkurence, protože jde o čistě technické autorizační řešení a s nějakými platbami nemá ještě zdaleka nic společného. Koncept NFC jakožto platebního kanálu je velmi zajímavý, ale bude velký problém najít takový obchodní model, který ani bankám, ani operátorům nijak dramaticky neohrozí jejich „core“ business a naopak bude pro všechny zúčastněné dostatečným přínosem. Přínosy pro koncového zákazníka jsou určitě velké, standardy jsou jasně dané a zbývá tedy opravdu jen počkat na to, zda a kdy se nějaký životaschopný obchodní model objeví.
Kdy bychom se podle vás mohli setkat s praktickým komerčním nasazením NFC?
JR: Já se domnívám, že do dvou let. Nemusí jít ostatně jenom o platby, jednou ze silných stránek této technologie je jednoznačná identifikace, velmi diskutovaná karta Pražana by se v případě zájmu magistrátu také dala řešit tímto způsobem. Podmínku by samozřejmě bylo, že magistrát něco takového iniciuje, my pak můžeme dodat fungující a bezpečné řešení.
Jak se díváte na mobilní Internet a DVB-H?
JR: Obojí má určitě velkou budoucnost, to co v současné době brzdí jejich rozvoj je hlavně současné MMI (man machine interface) mobilních telefonů, tedy způsob ovládání těchto zařízení a výdrž baterie. MMI určitě v nejbližší době prodělá dramatický vývoj, ať už na úrovni velkých rozkládacích displejů nebo samotného způsobu ovládání. Výdrž baterie sice již příliš zvyšovat nepůjde, v současné době jsme již na nějakých 60 % fyzikálních možností jejich výdrže, nicméně stále je možné snižovat spotřebu. Co se týče DVB-H, jsou zde dva základní problémy, jedním z nich je výdrž, současné telefony jsou schopny vydržet nějakých 5–6 hodin vysílání, a pak samozřejmě legislativa. Výhledově však spíše než s klasickým pasivním sledováním televize počítáme s nějakým interaktivnějším modelem.
Děkuji za rozhovor.
