Mohl bych teď chodit po pedagogické fakultě a zastavovat kolegy: já jsem vám to říkal. Před dvěma lety jsem si ve článku Škola onLine stýskal, že se Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ) věnuje pouze technickým otázkám a úplně stranou nechává didaktické využití informačních technologií. Michal Krsek mě tehdy přesvědčoval, že technickým otázkám se věnují jen dva z deseti bodů koncepce, ale realizace vypadá poněkud jinak.
Podívejme se společně na Specifikace znalostí úrovně Z přípravy pedagogů v rámci SIPVZ (Word, 40 KB):
- Hardware (2 hodiny – 8 %)
- Windows (8 hodin – 32 %)
- Textový text (10 hodin – 40 %)
- Internet (3 hodiny – 12 %)
- Email (2 hodiny – 8 %)
Předpokládám, že téma Textový text je nějaký překlep, ale odstrašuje mě u něj spíše hodinová dotace. Řeknete si, že ve vymezeném čase se ani více stihnout nedá. Na naší fakultě probíhá kurz pro úplné začátečníky s dotací 26 hodin, který podle mého názoru klade na studenty větší požadavky, než jsou kladeny na graduované pedagogy. Totéž lze říci o základních modulech European Computer Driving Licence (ECDL), které mají stejný smysl jako semináře SIPVZ nebo kurz pro adepty učitelství. Místo vymýšlení vlastních seminářů mělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy raději sáhnout po osvědčeném standardu a dohodnout s ECDL množstevní slevu na kurzy a testování.
Netuším, jaký přínos budou mít pro školu semináře SIPVZ. S trochou nadsázky se dá říci, že učitelé po absolvování semináře budou vědět, kde se zapíná počítač, otevřou si Internet Explorer, najdou Seznam a emailem pošlou dokument Wordu. S takovou úrovní vzdělání od učitelů nepočítačových předmětů nemůžeme očekávat, že budou informační technologie používat při výuce.
Domnívám se, že účelem SIPVZ nebylo zajistit základní počítačovou gramotnost učitelům, ale připravit studenty a žáky na život v informační společnosti. Avšak učitel, který při prvním pokusu vyvést svěřence do počítačové učebny pochopí, že studenty nemá co naučit, nejspíš na další podobné výpady na dlouho zapomene. Nakonec to dopadá přesně tak, jak jsem se před dvěma lety obával. Ve školách se učí o hardware, o operačním systému, o kancelářských aplikacích, o vyhledávači a elektronické poště, a tím to hasne.
V propagandistickém článku Děti se nebojí, učitelé ano!, který vyšel na Indoši, je citován názor školitele Luboše Čepy: „každý učitel na základní škole by měl umět pracovat s počítačem. A je jedno, jestli učí matematiku nebo přírodopis. Pak už záleží jen na učiteli, jak své znalosti ve svém předmětu využije.“ Obávám se, že s kolegou Čepou nemohu souhlasit. Každý učitel má umět využívat informační technologie, má umět pracovat se zdroji a tuto schopnost má být schopen předávat svým studentům a žákům. Tady nejde o schopnost uložit soubor.
Nemůžeme se spokojit s využíváním znalostí o počítačích během vyučování. Musíme požadovat, aby ten zmiňovaný přírodopisář ve svém předmětu rozvíjel u žáků informační gramotnost, což se týká především schopnosti samostatné práce se zdroji. Samozřejmě jinou úroveň samostatnosti můžeme očekávat na primárních a jinou na sekundárních školách, ale princip je stejný. Na školách se už nesmí učit jen o počítačích, mělo by se hlavně začít učit s počítači.
Mým oborem je kromě jiného český jazyk, a proto vím, jakým obrovským darem pro rozvoj zájmu o jazyk počítače a Internet jsou. Díky počítačům dnes děti více čtou a více píší, a tím zlepšují své dorozumívací schopnosti. Můžete sice pochybovat o úrovni takového projevu, ale emaily, chaty a textové zprávy představují ohromný boom epistolární komunikace a proklínané textové zprávy jsou vítanou pomůckou pro překonání problémů pomalých, hloupých nebo dysgrafických a dyslektických žáků.
Jako učitel češtiny nepůjdu děti učit psát v textovém editoru – to očekávám od hodin výpočetní techniky. Mohu ale zájmu žáků o počítače a Internet už na základní škole využít k rozvíjení práce s textem a schopností pochopit a zpracovat obsah sdělovaných informací. Přesvědčit osmáka, aby si na webu našel článek o tom, co ho zajímá, a pak se mi v jedné textové zprávě pokusil napsat to nejdůležitější, čeho se týkal, to je přeci jen zajímavější způsob výuky než rozebírání básniček a čítankových textů.
Příští rok má na letošní semináře SIPVZ navázat kurz pro pokročilé. Domnívám se, že takové kurzy by již neměly být společné pro všechny učitele. Dle mého názoru by se měly konat oddělené běhy podle aprobace. Učitelé by se měli naučit především využívat informační zdroje ve výuce, a to nelze učit společně fyzikáře s výtvarkáři.
Domníváte se, že semináře SIPVZ připraví učitele pro praxi?
