Redaktoři a moderátoři Českého rozhlasu si budou muset dávat větší pozor na to, co sdílejí a komentují v prostředí sociálních sítí. „Připravujeme zcela novou podobu pracovního řádu. V rámci Českého rozhlasu existuje už spoustu let. Mám za to, že v mnohém už úplně nereflektuje aktuální situaci, sociální média a podobně. Dáváme nyní dohromady materiál, který chci probrat s kolegy ve vedení Českého rozhlasu a posléze představit zaměstnancům a uvést v platnost,“ oznámil na lednové schůzi Rady Českého rozhlasu generální ředitel René Zavoral.
„Zároveň jsem jmenoval pracovní komisi, která má za úkol v poměrně brzké době připravit nikoliv doporučení, ale skutečně závazná pravidla chování zaměstnanců Českého rozhlasu a ostatních spolupracovníků v prostředí sociálních sítí a ve veřejném prostoru obecně. Specificky u sociálních sítí si to, že je to veřejný prostor, zřejmě někteří neuvědomují. Hodně se budeme inspirovat v ustálených systémech, jako má BBC nebo některé skandinávské země. Je to jedno ze zásadních dvou opatření, které chceme v rámci interních předpisů dát dohromady,“ dodal nejvýše postavený manažer veřejnoprávního rozhlasu.
René Zavoral
Český rozhlas tím následuje trend, který v zemích západní Evropy už trvá několik let. Světová média se snaží přimět své zaměstnance, aby sociální sítě používali jako pracovní nástroj, ne jako portál pro exhibování vlastních postojů. Rychlé získání pozornosti svádělo novináře k tomu, že překračovali profesní hranice, což se potom negativně odráželo na značce jejich domovské redakce.
V Českém rozhlase se poslední kapkou staly výroky externího moderátora Luboše Xavera Veselého, jenž uvádí odpolední rozhovory s osobnostmi na regionálních stanicích. Kromě toho však provozuje vlastní internetový videostream, v němž komentuje aktuální dění. V jedné z epizod se nelichotivě vyjádřil o moderátorce Veronice Sedláčkové, jejíž domovskou stanicí je Český rozhlas Plus, a ironizoval také manažery tohoto programu.
O Sedláčkové řekl, že je „zatížená genderovým, korektním, debilním stylem, aby se zavděčila pokrokovým šéfům“. Nelíbilo se mu totiž, že ve vysílání mluvila o „daňových poplatnicích“ a „obyvatelkách ČR“.
Vyvolal tím bouřlivé reakce, za Veroniku Sedláčkovou se postavili kolegové z branže i zaměstnanci Českého rozhlasu. Ti se obrátili na generálního ředitele Reného Zavorala otevřeným dopisem, v němž ho žádali, aby proti nekolegiálnímu chování Luboše Xavera Veselého zakročil. Nelíbilo se jim, že v první reakci na Veselého slova mluvčí rozhlasu Jiří Hošna uvedl, že má moderátor právo na názor, ale vyjádřil ho nevhodnou formou.
Moderátor Lubomír Veselý, který v médiích vystupuje jako Luboš Xaver Veselý, se na konci května 2020 stal také členem Rady České televize.
„Žijeme bohužel také v době enormního rozmachu sociálních sítí, které expresivními, obhroublými a vulgárními výrazy doslova hýří. A tak se ve veřejném prostoru častují různými nálepkami nejen lidé, kteří se vzájemně prakticky vůbec neznají, ale i samotní kolegové navzájem. Sám jsem si touto zkušeností, kdy se na mou osobu ne zrovna lichotivě vyjadřovali i moji kolegové rozhlasáci, prošel a vlastně stále čas od času procházím,“ reagoval René Zavoral.
„Jakkoliv Luboš Xaver Veselý neporušil zákon o Českém rozhlase ani Kodex Českého rozhlasu, jeho obhroublé a expresivní výrazy, které směrem k Veronice Sedláčkové vyslal, se mi nelíbí! Nepřijatelná je pro mě i skutečnost, že se tato kritika jednoho rozhlasového kolegy jiné rozhlasové kolegyně objevuje ve veřejném prostoru namísto toho, aby dotyčný kolegyni sám oslovil a s případnou kritickou poznámkou ji třeba dopředu a kolegiálně seznámil. To bych považoval za korektní a hodné standardů práce ve veřejnoprávním médiu,“ zdůraznil ve své odpovědi.
Ředitel regionálního vysílání Jan Menger podle generálního ředitele moderátorovi sdělil, že jeho počínání je nevhodné. „Proti paní Sedláčkové nic nemám a to je zcela z mých slov patrné. Nebylo to myšleno nijak zle, ale ryze věcně. Sám musím často unést mnohem tvrdší kritiku. Chtěl jsem poukázat pouze na problém přehnané politické korektnosti dnešní doby a na prohřešky proti českému jazyku. Asi jsem ale své vyjádření formuloval příliš příkře. Kdo o celé věci četl či slyšel, tak ví, proč píšu,“ okomentoval záležitost sám moderátor.
Není to za poslední rok poprvé, co se vedení Českého rozhlasu muselo zabývat vystupováním Luboše Xavera Veselého v digitálním prostředí.
Na Radu Českého rozhlasu na podzim například dorazily stížnosti kvůli tomu, že se před krajskými volbami nechal vyfotit s předsedou Dělnické strany Tomášem Vandasem. Vandas poté fotografii publikoval na svém twitterovém účtu. Podle ředitele regionálního vysílání se snímek objevil na sociálních sítích bez souhlasu moderátora. „Pan Veselý také neučinil žádné aktivní kroky směřující k prezentaci fotografie na veřejnosti, stejně tak Tomášovi Vandasovi ani Dělnické straně sociální spravedlnosti nevyjádřil žádnou podporu, naopak se následně ve videu na vlastním YouTube kanálu od jakékoli podpory veřejně distancoval,“ sdělil tehdy Jan Menger.
Rada Českého rozhlasu následně doporučila spolupracovníkům a zaměstnancům rozhlasu, ať v každé situaci pečlivě zvažují, jaké důsledky může mít jejich jednání pro obraz Českého rozhlasu jako veřejnoprávní instituce. Zároveň však uvedla, že jí nepřísluší vyjadřovat se k tomu, co rozhlasáci dělají ve svém volném čase a na jaké akce jezdí, protože její činnost je vymezena zákonem o Českém rozhlase. „Radní mají hodnotit práci zaměstnanců rozhlasu pouze v jeho vysílání,“ odpovídal na stížnosti předseda rozhlasové rady Miroslav Dittrich.
Veřejnost mohla v minulosti také přihlížet ostrým mediálním přestřelkám mezi vedením rozhlasu a autorkami podcastu Matematika zločinu. V knize, kterou dokumentaristky nakonec vydaly, dokonce popsaly interní rozhovory s manažery.
Zahraniční pravidla
Při aplikování zahraničních pravidel na podobné virtuální konflikty v České republice by rozhlasáci museli své vyjadřování v internetových diskusích a na profilech podstatně zklidnit.
Regule BBC, jimiž se chce Český rozhlas inspirovat, je dost přísné (popisovali jsme je zde). Kromě aktivního sdělování vlastních postojů si novináři z britské veřejnoprávní korporace musí dát pozor i na to, co lajkují, sdílejí, čí obsah odebírají nebo jaké emotikony používají.
Švédský rozhlas žádá po svých lidech, aby se na digitálních platformách chovali stejně jako ve vysílání, tedy aby nedělali nic, co by zpochybnilo jejich nestrannost a objektivitu. „Je důležité mít na paměti, že svoboda projevu zaměstnanců Švédského rozhlasu je omezena pracovní smlouvou, zásadami švédského pracovního práva, kolektivními smlouvami a firemní politikou v oblasti sociálních médií,“ uvádí dokument. Osobní účty redaktorů využívané při práci pro Švédský rozhlas nejsou považovány za soukromou věc a neplatí pro ně žádné výjimky, i když na nich novinář sdílí obsah ve volném čase. Pravidla se věnují i tomu, když zaměstnanec Švédského rozhlasu napíše anonymní komentář z IP adresy svého zaměstnavatele.
Rovněž finská veřejnoprávní společnost YLE upozorňuje své kolegy, že nikdy nejsou úplně soukromými osobami, protože je veřejnost bude chtě nechtě vnímat jako zástupce média veřejné služby. Mají zůstat loajální ke značce, nevynášet interní věci a nezpochybňovat práci svých kolegů. Důstojnou online komunikaci považuje YLE za součást profesionálních dovedností svých novinářů.
