Hlavní navigace

Šéf Europolu varuje před šifrováním. Pomáhá podle něj teroristům

Autor: Isifa
Daniel Dočekal

Spořádaní lidé přece nešifrují a všechno to šifrování je zlo, které policejním složkám znemožňuje bojovat proti terorismu. Jasně.

Šéf Europolu podle BBC říká, že sofistikované způsoby online komunikace jsou největším problémem tam, kde jde o boj proti terorismu. Nechybí ani zmínka o „skrytých oblastech internetu“, které Europol nemůže monitorovat. Podle Roba Wainwrighta by technologické společnosti měly zvážit, jaký dopad mají sofistikované šifrovací mechanismy na uplatňování zákona.

Ano, šifrování vždy bylo trnem v oku vládám, agenturám a všem těm, kteří nyní tak často viní právě šifrování z toho, že máme teroristy a terorismus. Co na tom, že většina úspěšných útoků neměla s šifrováním nic společného a došlo k nim i přesto, že je kritici šifrování vlastně měli možnost odhalit. Málokdo si už dnes pamatuje dobu, kdy na svět přišlo PGP (Pretty Good Privacy) a jaké pozdvižení tehdy přineslo.

Možná by bylo nejlepší, kdybychom odevzdávali hesla rovnou Europolu či Interpolu, nejlépe navíc i ministerstvu vnitra, následně také ministerstvu financí. Chybí už jenom klasické „kdo nedělá nic špatného, nemá se čeho bát a nemusí tedy nic skrývat“.

Rob Wainwright tvrdí, že se v aktuálních případech ukazuje, že teroristé komunikovali právě prostřednictvím šifrované komunikace. V článku na BBC navíc tvrdí, že teroristé využívali „dark net“, místo, kde internetoví uživatelé mohou operovat anonymně, bez dohledu policie a bezpečnostních služeb.

Nezodpovědné firmy, co chtějí zajistit zákazníkům soukromí

Vadí mu samozřejmě i to, že Apple či Google chtějí uživatelům mobilních telefonů umožnit, aby měli data na telefonech kompletně šifrovaná, stejně jako fakt, že se objevují komunikační aplikace, které zprávy posílají šifrovaně. Existenci takovýchto aplikací komentuje slovy, že „jsme zklamáni z pozice, kterou tyto firmy zastávají.

Pro bezpečnostní služby a agentury by bylo ideální, kdyby šifrování bylo postaveno mimo zákon. Nebo, v tom lepším případě, každé šifrování mělo zadní vrátka, která umožní získat obsah. Wainwright nakonec něco takového říká.

Ne, že by bylo těžké ho pochopit. Informace vynesené Edwardem Snowdenem ukázaly, že tajné služby i bezpečnostní agentury se už roky usilovně věnují velmi detailnímu šmírování a zaznamenávání všeho, co je možné zaznamenat. A reakce uživatelů i firem je jasná: pokud nebudete šifrovat, není cesta, jak se něčemu takovému vyhnout.

A ještě ten Twitter a sociální sítě vůbec

Podle Wainwrighta má IS (Islámský stát) přes 50 tisíc účtů na Twitteru, které tweetují až 100 tisíc zpráv denně. Sociální sítě přitom právě IS používá pro nábor lidí a pochopitelně také pro šíření propagandy. Což ostatně ale dělá třeba i Rusko, ale prakticky kdokoliv další. Od Snowdena i dalších víme, jak široké mohou být aktivity FBI či NSA. A také to, že i tam najdete stejné praktiky – včetně záplavy falešných účtů a dalších zvláštních aktivit.

Nemusíme ostatně chodit daleko - velmi užitečné analýzy Josefa Šlerky Tzv. proruské zpravodajské weby na Facebooku (4. část) (3. část, 2. část a 1. část) dost jasně ukazují, jak je propagandistický stroj funkční, účinný a široce rozšířený. Otázkou zůstává, jestli jsou nebezpečnější teroristé, nebo tupá masa, která lži a výmysly masově na sociálních sítích šíří. Pokud chcete i druhou část spektra, tak viz S kým jsou propojeny tzv. proamerické zpravodajské weby na Facebooku (5. část seriálu).

CIF17_Williams1

Podle Wainwrighta jsou navíc současné zákony nedostačující a je potřeba je změnit tak, aby bezpečnostní agentury mohly „monitorovat všechny oblasti online světa“.

Těžko se pak divit tomu, jak Facebook tlačí na pilu, aby uživatelé používali skutečná jména, a Twitter mu v tom v poslední době začal výrazně sekundovat žádostí o doplnění telefonního čísla v okamžiku, kdy to rozhodně není potřeba.

Našli jste v článku chybu?