Ilustrace: Nenad Vitas
Snad se shodneme na postřehu, že na Internetu je fascinující mimo jiné to, jak dokáže lidi podněcovat. Miliony lidí v jeho éře našly informace, koníčky, profese (partnery atd.), o jakých se jim do té doby ani nezdálo. Miliony lidí blogují (a někteří z nich blogy i čtou) a web se plní obsahem rychlostí, jaké může konkurovat snad jen tempo, kterým se jeho nemalá část vzdaluje vkusu náročného diváka. Ještě zajímavější ale je, že Internet podněcuje i ty, kteří o něm nic neví.
Někteří z nich dosud nemají příležitost se k němu připojit, další to programově odmítají a jsou tu i tací, co jej využívat musí, ale stále se jej bojí či ho prostě nemají rádi. A pro velkou skupinu lidí je Internet fenomén, kterému sice nerozumí, ale „fandí mu“. Ti jsou pak ideálním objektem pro média (jejichž osazenstvo často spadá do některé z těchto skupin a stále se k Internetu chová tak trochu divně), která jim mohou snadno prodat senzační „internetové“ příběhy a zprávy.
Jeden z takových pěkných případů zmínil na svém blogu František Fuka před dvěma roky. Průběžným pohledem na obsah (už nejen klasických) médií však snadno zjistíte, že se od té doby zase tolik nezměnilo. Brutální Internet sice už tak často nezabíjí, trochu zkrotnul a občas nám i pomáhá s úspornými spotřebiči nebo s ochranou zdraví vrcholových sportovců, ale celkově je to pořád ten divný a složitý „fenomén“, který se tak dobře využívá pro generování neuvěřitelných historek.
Třeba: znáte tuhle? Někdo použije starý trik s falešným inzerátem a na některý server „pověsí“ (abychom zachovali osvědčenou terminologii českých médií) výzvu k rozebrání cizího domu. Na dům se slétnou nenechavci a rozeberou ho. Drama je na světě, Internet znovu ukázal svoji sílu! Co na tom, že kdyby inzerát vyšel v místních novinách (na ten internetový stejně mohli reagovat jen lidé z okolí), bude výsledek stejný. Kdo by četl o síle novin, když přece žijeme v internetovém věku a v tom se pojmenovávají věci jinak.
Ale abych nepůsobil jako zatrpklý nepřejícník: kolegům z Aktuálně gratuluji ke kapitálnímu úlovku a co víc, ještě jim poradím. Bezesporu trhák by byl článek o tom, jak síla Internetu šlape po kritickém úsudku, draze zaplaceném vynálezu novověkých lidských dějin. A při „gůgladné“ rešerši jistě najdou nějaký nový případ, kdy přitom Internet někomu nevinnému alespoň šlápl na nohu nebo snědl večeři. Úspěch bude dozajista zaručen. Síly Internetu se totiž obávají všichni – a teď už i já.