Parodický účet @kardinalvlk patří mezi česky psanými k nejpopulárnějším. Od září 2010 nasbíral už čtyři a půl tisíce followerů a vědí o něm i lidé, kteří mají jinak jen mlhavé tušení, co to vlastně je Twitter. Totožnost autora je přitom stále záhadou, i když se objevují různé teorie.
Své podezření má také duchovní, který se stal terčem vtipů. S nejvyšší pravděpodobností se podle jeho spolupracovníků jedná o „člověka zevnitř“, obeznámeného důkladně s církevní hierarchií, katolickými rituály i s kardinálovým programem (který je ovšem veřejně dostupný na osobní webové stránce, již Miloslav Vlk spustil v roce 2007). I když se pražský arcibiskup na penzi podle dřívějších zpráv žertovným narážkám na falešném účtu rád zasměje, zvažuje zároveň různé možnosti, jak proti neznámému vtipálkovi zakročit.
Podezření, že mě chce poškodit
„Samozřejmě recesistický účet kardinalvlk znám,“ napsal Miloslav Vlk v e-mailové odpovědi na otázky serveru Lupa.cz, „a již delší dobu ho se svými přáteli sleduji. V poslední době jsem se svými přáteli, mediálními odborníky a právníky zvažoval některé kroky, poněvadž to, co mi falešný uživatel účtu vkládal do úst, bylo často dehonestující, takže mohu mít oprávněné podezření, že mě chce poškodit…“
Loni v červnu vyslal svůj první tweet do světa také papež Benedikt XVI.
Kardinál Vlk je přesvědčen, že je chyba, že falešný účet není označen jako recesistický a může tedy některé uživatele Twitteru uvádět v omyl. Provozovatel Twitteru podle jeho názoru nevěnuje falešným účtům dostatečnou pozornost.
Nelíbí se mu ani to, že byl falešný účet nominován v kategorii One (wo)man show v posledním ročníku Křišťálové Lupy. „Je otázka, zda je to etické,“ napsal kardinál. (Z návrhů internetové veřejnosti jej mezi nominované projekty vybral expertní panel. Provozovatel ankety vyřadil po upozornění poškozených z hlasování některé projekty, které porušují zákony či dobré mravy. Na nominaci účtu @kardinalvlk si však v průběhu hlasování nikdo nestěžoval – pozn. red.)
„Zvažoval jsem se svými právníky požádat o sdělení IP adres, ze kterých falešný uživatel přistupuje k počítači, za účelem podání žaloby na ochranu osobnosti, abych si ověřil své podezření na osobu, která tento falešný účet provozuje,“ napsal bývalý pražský arcibiskup, který letos na jaře oslaví osmdesáté narozeniny.
Jediný, kdo by mohl IP adresu záškodníka prozradit, je provozovatel Twitteru. Firma však sídlí ve Spojených státech, nepodléhá českým zákonům a leží mimo dosah zdejších institucí světských i církevních. Podle Hany Pohořalé z kardinálova sekretariátu se Vlkovi spolupracovníci zhruba před rokem pokusili falešný účet Twitteru nahlásit. Nepřišla však žádná odpověď.
Bez faxu to nejde
Kdyby to nyní zkusili znovu, mohl by falešný @kardinalvlk během několika hodin zmizet ze scény. Twitter má totiž pro parodické účty a pro ty, kdo se vydávají za někoho jiného, poměrně přísná pravidla: Parody, Commentary and Fan Account Policy a Impersonation Policy. Ve zkratce: autoři podobných satirických profilů musejí dát odběratelům jasně najevo, že se ve skutečnosti nejedná o příspěvky napodobované osoby. Učinit tak mohou volbou uživatelského jména, popiskou či fotografií. Když Twitter obdrží stížnost, vyzve falešný účet k nápravě. Pokud jeho autor nezareaguje, může ho provozovatel během několika hodin či dnů smazat. Poškozený musí svou totožnost prokázat výhradně faxem, doklady se posílají na americké číslo, naskenované digitální kopie nestačí.
Zkušenost s tím má například poslanec Jan Farský (shodou okolností rovněž nominovaný v Křišťálové Lupě, loni získal anticenu za svůj přílepek k loterijnímu zákonu). O falešném, dnes již neexistujícím účtu @janfarsky se dozvěděl podle svých slov od svých asistentů a šéfa internetové kampaně TOP09 Petra Ducháčka krátce před tím, než jeho existenci zaznamenala média.
Falešný účet poslance Jana Farského byl poněkud nudný.
„Jeho vznik mne nepřekvapil, ve veřejné funkci je třeba počítat s nižším prahem soukromí a riziko podobných parodií k mojí profesi patří,“ napsal Jan Farský Lupě. „V tomto případě mne jen zklamalo, že autor falešného Twitter účtu nebyl příliš nápaditý a jeho příspěvky nebyly ani příliš vtipné.“
Ačkoli účet neměl velkou odezvu, rozhodl se Jan Farský požádat provozovatele Twitteru o jeho zrušení: „Jednalo se o záměrnou mystifikaci a snahu o vytvoření dojmu, že se jedná o můj skutečný účet, včetně reálného jména, fotografie a dalších údajů, což je dle pravidel Twitteru tzv. „impersonation“. Z toho důvodu byl účet nahlášen mými asistenty prostřednictvím příslušného formuláře,” vysvětlil poslanec. “Twitter zareagoval během cca 48 hodin osobním mailem, v němž si vyžádal doklad, že jde o hlášení skutečným nositelem mého jména (kopii pasu), a protože byla tato procedura v režii mých asistentů a nikoli přímo mnou, byli vyzváni rovněž k prokázání svého pověření (kopie vizitky, plná moc). Všechny tyto dokumenty byly odeslány naskenované v původní podobě v českém jazyce (ze strany Twitteru to nepředstavovalo problém), a odeslány faxem. Vše bylo vyřízeno během několik dnů a bez komplikací.“
O tom, že by si zkusil založit na Twitteru skutečný účet a komunikovat tak se svými voliči, zatím Jan Farský neuvažuje, nevidí v Twitteru velkou přidanou hodnotu k webu, Facebooku, mailu a mobilu. „Domnívám se, že cest, jak mne kontaktovat, je dost.”
Z Twitteru se ozvali za tři hodiny
Velmi rychle zareagoval Twitter také v případě účtu @smuclerova, který se vydával za ředitelku vydavatelství Ringier Axel Springer CZ Libuši Šmuclerovou. „Odpověděli nám už asi tři hodiny po podání stížnosti,“ řekla Lupě mluvčí vydavatelství Kateřin Kuchařová. Falešný účet podle ní ani nestihl způsobit vydavatelství ani jeho ředitelce jakékoli nepříjemnosti. „Vše díky naší reakci a reakci Twitter týmu proběhlo velmi rychle a navíc řada uživatelů Twitteru, jiných sociálních sítí, ale i médií účet ihned odhalila jako fake a jako o falešném o něm dále informovali,” popisuje Kateřina Kuchařová. Pracovníci vydavatelství odfaxovali občanský průkaz Libuše Šmuclerové na uvedené americké číslo, a za dva dny zmizel její účet z Twitteru.
Jak už to ale na internetu bývá, digitální stopy nelze zahladit zcela. Všechny příspěvky falešného Jana Farského i oba tweety “Libuše Šmuclerové” jsou dál veřejně dostupné například v archivu českého a slovenského Twitteru Klábosení.cz.
Každý den přibývá na Twitteru přibližně sto nových česky psaných účtů.
Popularita Twitteru v Česku zvolna stoupá, počet uživatelů překročil 90 tisíc, byť zdaleka ne všichni jsou aktivní. Twitter se tak zvolna dostává do povědomí všeobecných médií i veřejnosti a starostí s podvrženými účty bude zřejmě přibývat. Zmíněné příklady totiž nejsou výjimkou: anonymních účtů registrovaných na jména politiků, umělců, sportovců či manažerů bychom našli podstatně víc. Falešný účet má například Václav Klaus, Karel Schwarzenberg či Tomio Okamura. Málokdo však vydrží tweetovat tak dlouho, vtipně a zasvěceně jako @kardinalvlk. Jeho sebrané tweety už by pomalu vydaly na knihu, podobně jako tweety falešné anglické královny (která je ovšem od svého předobrazu dostatečně odlišena, takže je zřejmé, že se jedná o nadsázku).
Hrozí účtu @kardinalvlk smazání?
Hrozí tedy účtu @kardinalvlk zánik, pokud se spolupracovníci skutečného Miloslava Vlka rozhodnou zopakovat stížnost provozovateli Twitteru? @kardinalvlk používá reálnou fotografii, skutečné jméno, odkaz na autentický web a dokonce i skutečné biskupské heslo („Aby všichni byli jedno“) bývalého arcibiskupa. Na druhou stranu je nadsázka v jeho tweetech okamžitě zřejmá – tomu, kdo rozumí česky. Roli může u amerických posuzovatelů, přidrží-li se svých pravidel, hrát i takový detail, jako že se účet nejmenuje @miloslavvlk, ale @kardinalvlk. A zřejmě i to, že počet followerů falešného Jana Farského i Libuše Šmuclerové byl o dva řády nižší. Twitter navíc narazil v posledních dnech na silnou kritiku za své rozhodnutí cenzurovat tweety na základě právních předpisů platných v různých zemích, dá se proto čekat, že bude při rušení účtů opatrnější.
Možnost, že případná žádost o zrušení účtu @kardinalvlk uspěje, je i tak větší než malá. Skutečný kardinál Vlk by však měl důkladně zvážit, zda takový krok jemu osobně i církvi svaté reputaci vylepší, nebo spíš zhorší. Samozřejmě, satira vždy připadá vtipnější těm, jichž se přímo nedotýká. Jenomže falešný kardinál Vlk může církevní témata přiblížit cílové skupině, které jsou jinak lhostejné. Oficiálním představitelům církve se navíc přirozená komunikace v sociálních sítích zatím moc nedaří – podívejte se třeba na oficiózní Twitter Vlkova nástupce, pražského arcibiskupa Dominika Duky – a mohli by se od falešného kardinála lecčemu přiučit. Navíc i kardinál, dokáže-li takovou situaci ustát s noblesou, důstojnost neztrácí, ale získává.
ČLÁNKY DO MAILU