Soud o vydání opět odložen, Kim Dotcom nabízí 5 milionů dolarů za důkazy

Ani dva a půl roku po nedobrovolném vypnutí serveru Megaupload není zřejmé, zda jeho zakladatel Kim Dotcom vůbec někdy stane před americkými soudy, kde mu hrozí vysoká pokuta a dlouholeté vězení.

Americká FBI, která šéfy úložiště nechala v lednu 2012 za dramatických okolností pozatýkat, potažmo americké ministerstvo spravedlnosti, jež usiluje o Dotcomovo vydání, si budou muset na konečný verdikt ještě minimálně několik měsíců počkat.

Klíčová část právní bitvy, soudní slyšení o případném vydání Dotcoma k trestnímu stíhání do Spojených států, totiž bylo včera odročeno. Ostatně jako již několikrát předtím. Původně se mělo o jeho osudu rozhodovat v březnu 2013. Od té doby soud určil již tři další termíny, ani jeden z nich ale nebyl dodržen.

Soud začne nejdříve v únoru

Nyní je jasné, že po zbytek letošního roku si může Dotcom užívat luxusního sídla na předměstí novozélandského Aucklandu. Soudní slyšení ve věci vydání do Spojených států bylo odloženo na 16. února 2015.

Úplně bezstarostný ale nejspíš nebude. V polovině května totiž vyšlo najevo, že mu to příliš neklape v manželství. S jeho ženou Monou Dotcom, se kterou má pět dětí, nyní žije odděleně a chystá prý rozvod. Co ve skutečnosti stojí za rodinnými problémy, ví jenom sám Dotcom, nicméně načasování rozchodu jen necelé dva měsíce před původně plánovaným soudním slyšením vyvolává spekulace, zdali není součástí právní taktiky.

Mona sice odstoupila z vedoucích funkcí a převedla své podíly v třech rodinných firmách, stále však prostřednictvím společnosti MD Corporate Trustees vlastní podíl ve výši 17,73 %  v úložišti Mega.

To Dotcom spustil přesně rok poté, co se odmlčel Megaupload. Mega by se díky šifrování a zálohování souborů mělo vyvarovat osudu svého předchůdce. Podle údajů z konce letošního května server evidoval zhruba 7 milionů uživatelů a každý den přibývá okolo 20 tisíc nových.

Dotcom jako tvář politické strany

Neustálé prodlužování Dotcomovy kauzy mu získává sympatie u veřejnosti. A nebyl by to Dotcom, kdyby toho nedokázal patřičně využít.

Počátkem letošního roku na Novém Zélandu založil politickou stranu Internet Party, se kterou chce jít do novozélandských voleb a prosadit zákony uvolňující regulaci Internetu. Ačkoli sám kandidovat nemůže, protože nemá novozélandské občanství, je to právě jeho tvář, která straně přivádí příznivce.

Není příliš pochyb o tom, že kroky, které v této oblasti činí, mu mají zlepšit pozici v soudním slyšení o vydání. Minimálně může ze svého případného vydání udělat i politické téma. Jenže vývoj, kterým Dotcomova kauza od svého počátku prošla, dává tušit, že to s vydáním nakonec nemusí být tak horké a jeden z největších zátahů proti narušitelům autorských práv v amerických dějinách může skončit pro americké žalobce fiaskem.

Důkazy, které americké ministerstvo spravedlnosti proti Dotcomovi a Megauploadu shromáždilo:

Štěstí se přiklání na stranu Dotcoma

Novozélandské soudy již dříve rozhodly, že domovní prohlídka, která po Dotcomově zadržení proběhla v jeho sídle, byla nelegální. Kromě toho si agenti FBI pořídili kopie zabavených pevných disků (celkem bylo při domovní prohlídce zabaveno 135 počítačů) a poslali je do Spojených států, aniž by k tomu měli od novozélanského soudu potřebné svolení, konstatovala tehdy novozélandská soudkyně Helena Winkelman.

Právě k zabaveným diskům se Dotcomovi právníci pokouší marně dostat. Podle nich obsahují klíčové důkazy nutné pro jeho obhajobu. Problém představují pevné disky i pro americké žalobce. Většina jejich obsahu je totiž zašifrovaná.

Dotcom už dříve novozélandským policistům nabídl, že jim poskytne šifrovací klíče výměnou za kopie pevných disků, nicméně pouze pokud slíbí, že je neposkytnou agentům FBI. Novozélandští policisté byli ochotni na směnu přistoupit, ale zároveň chtěli klíče předat Američanům.

Začátkem července soudkyně Winkelman rozhodla, že Dotcom má právo na kopie pevných disků, ale šifrovací klíče se nesmí dostat do rukou FBI, protože novozélandská policie neměla kopie disků FBI v roce 2012 vůbec poskytovat. Ačkoli i toto rozhodnutí soudu je pro Dotcoma dalším z řady dílčích vítězství, na svém twitterovém účtu si povzdechl, že už FBI klíče určitě stejně má k dispozici. Včera si navíc postěžoval, že kopie disků stále neobdržel.

New extradition hearing date 16 Feb 2015 Still didn't receive a copy of my seized data. That's the data the FBI shipped to the US illegally

— Kim Dotcom (@KimDotcom) July 7, 2014

5 milionů dolarů za pomoc při obhajobě

Dotcom již od začátku tvrdí, že likvidaci Megauploadu začala FBI připravovat na politickou objednávku. Kauza je podle něj výsledkem komplotu americké a novozélandské vlády, tajných služeb a amerického filmového průmyslu. Dotcom dokonce obvinil amerického viceprezidenta Joea Bidena, že se v případu Megaupload osobně angažoval. 

Prokázat to měly právě záznamy uložené na zabavených discích. Když k nim Dotcom nemá přístup, rozhodl se získat informace jinou cestou. Nabídl 5 milionů dolarů každému, kdo poskytne materiály či informace, které bude moci před soudem využít pro svoji obhajobu.

My case is unfair: I was declined discovery I didn't get my own data back I need Whistleblowers I am offering USD $5M http://t.co/OhE7k3KlUL

— Kim Dotcom (@KimDotcom) June 8, 2014

Zajímavá je také strategie filmových a nahrávacích svazů (MPAA a RIAA), které byly jedním z iniciátorů odstřižení Megauploadu od sítě. Zřejmě jim došla trpělivost a podaly k americkým soudům civilní žaloby, ve kterých se domáhají náhrady údajně vzniklé škody.

Případný úspěch těchto civilních žalob je ale těsně spjatý s výsledkem novozélandského slyšení o vydání do Spojených států. Nedá se totiž předpokládat, že by Dotcom případnou soudem nařízenou finanční náhradu zaplatil, když bude na Novém Zélandu, kam na něj americké zákony nedosáhnou. Úřady mu sice zabavily majetek v celkové hodnotě necelých 70 milionů dolarů, ale k jeho části už se dostal.

Byznys kvete vesele dál

Vše tedy nakonec stojí a padá s rozhodnutím o vydání. Američané budou muset novozélandský soud přesvědčit, že porušování autorských práv v případě Megauploadu je možné kvalifikovat jako trestný čin. Pokud soud shledá, že porušení autorského práva byl jen přestupek, nemůže Dotcoma podle tamních zákonů vydat.

Jak soudní slyšení nakonec dopadne, je těžké odhadnout, jisté ale je, že vypnutí Megauploadu nijak zásadně do existence podobných úložišť právně kontroverzního obsahu nezasáhlo. Pravdou je, že jich sice pár raději samo ukončilo provoz, ale jejich místo záhy zaplnili náhradníci.

Dohledat kopie filmů a hudby je na těchto úložištích otázkou několika sekund. Nemluvě o tom, že podobný obsah je dostupný přes bittorentové sítě a weby se streamovaným obsahem. Přiznává to i právník MPAA Steven Fabrizio, který zastupoval svaz ve sporu s provozovateli úložiště Hotfile. To loni v prosinci ukončilo svoji činnost a musí zaplatit pokutu 80 milionů dolarů.

Něco se ale přeci jen změnilo: provozovatelé těchto úložišť jsou opatrnější a dávají si pozor, kde jsou jejich data uložena a kde se nacházejí servery, na kterých služba běží. Nechtějí totiž opakovat Dotcomovu chybu: pronajímal si servery od americké firmy a výrazně tak tamním úřadům vypnutí Megauploadu usnadnil.