Utnout se můžete i tak, že vám zaměřené prkénko v době mezi počátkem seku a dopadem někdo třetí odstrčí. Něco podobného se přihodilo s mým posledním článkem Zvýhodněné registrace .EU se blíží k závěru. V úterý večer 21. března jsem ho zaslal redakci, ta ho pouhý den zpracovávala a ve čtvrtek vyšel. V onom slepém mezidnu vydal EURid zprávu o tom, že v počátku volné fáze, zvané Landrush (doslova „úprk o půdu”, v češtině podobný původ slova má Újezd), po 7. dubnu, nebudou povoleny registrace jmen, která jsou blokována ze Sunrise. Abychom se v dříve monoliticky pojímaném období Landrush lépe vyznali, budeme tomuto původnímu počátku období od 7. dubna dále v tomto článku říkat Landrush A.
Pod článkem vznikla ke zmíněné části diskuze. Protože zpráva ani diskuze nebyly zcela jednoznačné, obrátil jsem se opět jednou se žádostí o vysvětlení na EURid. Tentokrát se mi ozval vstřícný hlas z české hotline EURid.
Jak přesně to bude probíhat – Landrush B, C, D…
Všechna jména, o která bylo žádáno v Sunrise I/II, procházejí hodnotícím procesem. Z předešlého článku víme, že do 6. dubna bude zhodnoceno jen asi 25 procent těchto žádostí. Každé rozhodnutí o žádosti, přijetí i odmítnutí, je však následováno 40denní lhůtou (karanténa) na možnost odvolání se k rozhodci. To znamená, že v „právní moci” budou k 7. dubna jen ta, o nichž bylo rozhodnuto asi do 24. února a proti nimž se nikdo neodvolal (tedy něco okolo deseti až patnácti procent žádostí). Pro eventuální okamžitou registraci po 7. dubnu přichází do úvahy pochopitelně jen ty „zamítnuté”, popř. s nedoručenými dokumenty, po karanténní lhůtě. Těch takto volných jmen žádaných v Sunrise I/II bude jen několik málo procent a domnívám se, že ta by již mělo být možné registrovat od 7. dubna v Landrush A.
Všechna ostatní jména žádaná v Sunrise I/II, tj. nezhodnocená nebo „nepravomocná”, budou pro volnou registraci v Landrush od 7. dubna zablokovaná! Tj. žádost od registrátora na takové jméno nebude přijata ani zaevidována.
Zde je drobná nejistota, protože EURid na své výše uvedené webové stránce víceméně píše, že blokována v Landrush A budou úplně všechna jména ze Sunrise.
Rozhodně je však podstatný rozdíl v tom, že podle dřívějších stanovisek EURid (od 7. dubna může žádat kdokoliv, nejen držitel přednostních práv
) se zdálo, že EURid připustí konkurenční registrace Landrush A ke jménům žádaným v Sunrise. Na tyto žádosti by pořadí propadlo automaticky v případě prostého zamítnutí žádosti ze Sunrise I/II. Tak tomu tedy nebude.
Jména žádaná v Sunrise I/II, která budou někdy po 7. dubnu pravomocně zamítnuta/expirována, budou poprvé a společně nabídnuta k registraci až některý den v červnu 2006. Tento den nazvěme Landrush B. Který den to bude a která všechna jména budou uvolněna pro registraci, oznámí EURid dva týdny před tímto dnem. Onen den tedy vypukne nový elektronický závod o první jména zbylá ze Sunrise I/II.
Protože zřejmě ani do června nebudou zhodnoceny všechny žádosti ze Sunrise, bude se takto postupovat opakovaně několikrát. Tj. jména uvolněná později, než došlo k ohlášení Landrush B, budou následně obdobně dána k dispozici ve dnech Landrush C, Landrush D atd. Do daného Landrush X se zařadí vždy jen dávka pravomocně volných jmen, s dvoutýdenním oznámením předem.
Jsou dílčí Landrush B, C, D… výhodou?
Navržený postup je zřejmě ad hoc reakcí na to, že hodnocení dokumentů ze Sunrise probíhá poměrně pomalu. EURid tak vytváří určitou „opravnou proceduru” pro ty, kteří neuspějí v Sunrise, aby mohli žádat znovu v Landrush s určitou výhodou, ale zase ne s výhodou zásadní (např. i žádost v Sunrise mohla být čistě spekulativní a důkazem být jen prázdný papír). EURid předpokládá, že neúspěšný žadatel se o zamítnutí dozví jako první a může registrátorovi podat žádost o re-registraci v Landrush B nejdříve a bude ve frontě u něj poměrně na počátku. Ostatní se vesměs dozví o volném jménu až z oznámeného seznamu (whois.eu nelze pročesávat automatem), a měli by tedy mít šanci menší.
Jenže to je teorie a záleží na skutečném chování registrátorů (viz níže). Je nejasné, jak budou registrátoři žadatele řadit. Zda např. umožní frontu na Landrush B vytvářet již od nynějška, takže pozdější žadatel, byť se o odmítnutí dozví první, bude stejně již další v pořadí. Zda se vůbec od svého registrátora dozví, že u něj nemá v žádném případě šanci.
Co říkají registrátoři
Šestici významných tuzemských registrátorů jsem proto zaslal tyto dvě otázky (s tím, že se jedná o podklad pro článek):
- Připouštíte předregistrace jmen pro Landrush (ať již kolidují se jmény ze Sunrise nebo ne)?
- Necháte v červnové frontě předběhnout ty, kteří si žádali v Sunrise, ale neuspěli a žádají znovu v Landrush?
Během dne mi dokázali odpovědět tři z nich. Přetiskuji jejich odpovědi celé, aby nedocházelo k mylné interpretaci.
Ignum (Jan Zderadička):
"Předregistraci do Landrush fáze připouštíme. Celý proces bude probíhat takto:
- pokud je žádost o registraci zaplacena, tak…
- systém Domena.cz provede dotaz na službu WHOIS, kde zjistí, zda je daná doména stále volná k registraci,
- pokud je, žádost o její registraci odešle do EURidu.
Systém Domena.cz bude všechny žádosti bez výjimky odesílat stejně jako doposud, tzn. pokud je objednávka zaplacena, je rozhodujícím faktorem pouze datum a čas vytvoření objednávky. Nejdříve budou odeslány ty nejstarší objednávky a pak budou chronologicky odesílány všechny až po ty nejnovější. Tzn. nebudeme zvýhodňovat žádného žadatele."
Zoner Software (Petr Komárek):
„1. Ano, samozřejmě. Informace o "zablokování“ domén ze Sunrise po 7. dubnu byla publikována až v únoru 2006. Navíc zablokování neznamená, že doména nebude následně uvolněna k registraci. Takže bychom zbytečně blokovali objednávky.
2. Ne. Pokud někdo žádal o doménu v Sunrise a neuspěl, je zřejmé, že neměl podle pravidel právo na získání. Pokud si jiný zájemce zaplatil doménu do volné registrace, automaticky v našem systému blokuje další objednávky. Tzn. neúspěšný zájemce ze Sunrise může zkusit jedině jiného registrátora."
Volný (Jana Soukupová):
„1.Ano, v současné době připouštíme veškerá jména, která zákazník vyplní, ale doporučujeme v průběhu registrace, aby provedl kontrolu, zda je doménové jméno dosud volné. Tuto kontrolu v současné době nelze dost dobře zautomatizovat (mnoho nástrojů a příkazů pro registrátory začne být funkčních právě až 7. dubna). Frontu se snažíme uzavírat pouze pro doménová jména, která už u nás uhradil někdo jiný (v rámci 3. fáze). Pokud se stane, že u nás dva zákazníci uhradí stejné doménové jméno, vyzveme toho, jehož objednávka přišla později, ke změně objednaného jména nebo ke zrušení registrace.
2. V žádném případě u nás nefungují žádné manipulace s frontou žádostí. Neúspěšní žadatelé z prvních dvou fází nepřechází automaticky do další fáze, ale musí si o doménu znovu požádat (a odsouhlasit nové podmínky a ceny pro třetí fázi).
Jména, které nebude možné v rámci 3. fáze prozatím registrovat (ale nejsou ještě definitivně ztracena), se bude náš systém trvale pokoušet registrovat, dokud neuspěje, nebo dokud zákazník nepožádá o zrušení registrace nebo změnu doménového jména. Náš systém by neměl obsahovat dvě stejná doménová jména (zaplacená).“
Souhrnně:
Zdá se, že postup registrátorů nemusí být zcela shodný. Obecně deklarují snahu vést ve své frontě pouze zaplacené objednávky a nepřipustit v ní žádné předbíhání. Ohledně „blokace jmen ze Sunrise“ však mohou mít rozdílnou politiku. Zjednodušeně řečeno: zdá se mi, že Ignum „skrečuje“ objednávku, jakmile 7. dubna neprojde (a bude tedy potřeba pro Landrush B vystavit objednávku novou), Volný ponechává možnost stažení na žadateli a Zoner nechává žádost tak dlouho, dokud nebude zřejmé, že nemůže uspět.
Protože je vše příliš čerstvé, je možné, že i citovaní registrátoři své podmínky upraví, nebo nabízejí i jiné možnosti „správy žádosti“, než které výslovně uvedli. Každopádně minimálně dva registrátoři vyjadřují odhodlání vést objednávky na Landrush B již nyní (nebo i dříve podané), tzn. později odmítnutý zájemce ze Sunrise u nich nemusí mít vůbec šanci a jeho jméno může být ve frontě u některého registrátora daleko vpředu.
Vynětí žádostí do speciální Landrush B, C, D znamená, že fronty budou pouze celkově menší, takže teoreticky u registrátora s malým množstvím žádostí se lze ještě uchytit i se zamítnutou žádostí ze Sunrise dobře, ovšem bude obtížné nějakého takového jak nalézt, tak svou situaci u něj věrohodně zjistit.
Co to znamená pro zájemce ze Sunrise?
V rámci odvolání k arbitráži lze napadnout zejména rozhodnutí hodnotitele a existenci právního nároku podle předložených podkladů. Není např. možné dodávat další dokumenty, lépe prokazující skutečně existující právo žadatele. Oprava vlastní neúspěšné žádosti přes arbitráž je proto krajně nejistým postupem. Oprava přes Landrush B je zase nejistá z důvodů možné volné konkurence (bez zvýhodnění právními nároky, viz zájem o spekulace níže).
Žadatelé ze Sunrise, kteří si nejsou jisti správností své žádosti nebo dodaných podkladů, by proto raději měli podat ještě jednu žádost v Sunrise II. Týká se to zejména žadatelů z veřejného sektoru s vysokou mírou zamítání, o nichž pojednával můj předchozí článek.
Spekulace, spekulace o lukrativní jména
Období volné fáze od 7. dubna, tj. náš Landrush A, by mělo teoreticky být tím okamžikem, kdy nastanou dostihy o zajímavá a lukrativní jména. Mělo to být férové „losování“ stylem „kdo první přijde, první bere“.
Jenže, jak nalezl např. blogger mrzutej, ty nejlepší názvy – jako třeba jobs.eu, shop.eu, hotel.eu, job.eu a další a další – jsou již vyzobané. Sám jsem zmiňoval případ podivné a úspěšné registrace brno.eu.
Jak je možné, že byla „vyklejmována“ ne až v období Landrush, ale již v Sunrise I, tedy asi z titulu národní ochranné známky? Známky totiž není možné přidělovat pro generická slova (např. práce ~ jobs), ani pro klamavá označení apod.
Podle EURid nalezli spekulanti díru v pravidlech. Pokud vlastníte ochrannou známku, která obsahuje v doménovém názvu „netisknutelné znaky”, tj. hypoteticky např. něco jako „jo!bs“, pak takové netisknutelné znaky smíte v žádosti o doménové jméno vynechat a vznikne vám platný podklad pro doménu „jobs.eu“. Sekvence „jo!bs“ již není obecným slovem a můžete ji registrovat jako známku. Obdobné asi platí pro grafickou známku, z níž je slovo jasně extrahovatelné a dominantní. A protože v západní Evropě dokáží úřady registrovat národní ochranné známky v době několika týdnů až jednotek měsíců, stihli si spekulanti takové známky pohodlně nechat zaregistrovat ještě před počátkem Sunrise I. Registrace se jim tak prodražila asi jen o 300 eur na jméno.
Ač to tak asi není myšleno, je pro tyto spekulanty současná blokace registrací ze Sunrise v Landrush požehnáním. Úspěšný jiný žadatel o stejné jméno z Landrush by totiž ještě mohl teoreticky napadnout jejich prvotní registraci ze Sunrise I jako neoprávněnou. Tj. buď by mohl žalovat vydání ochranné známky samotné jako klamavé (ke klamavému účelu, s nedobrou vírou apod.), nebo napadnout její použití v žádosti jako obejití pravidel registrace, popř. provést obě dvě žaloby. Na každý z těchto argumentů by soudy nebo arbitři mohli, ale nemuseli slyšet. Jenže pokud není žalobce, není ani soudce. S nejistotou toho, zda by žalobci v elektronickém závodu doména skutečně připadla, se do ní nikdo nepohrne.
Jiná je situace, pokud se spekulant ocitl v kolizi s někým, kdo má na jméno skutečný nárok, pouze byl elektronicky předběhnut. Zde jsou podle mne žaloby stále možné a je věcí právního uvážení, zda se do nich pustit, nebo nikoliv. Viz též článek Jak se soudit o evropskou doménu?, který ovšem byl psán a priori v prosinci, bez znalosti následné praxe.
Zároveň lze předpokládat, že pokud se spekulanti mohli přetrhnout v Sunrise, téměř určitě se o totéž pokusí i v Landrush. Ve hře budou jen méně cenná jména, popř. později i jména neúspěšných žadatelů ze Sunrise.
Hrají registrátoři fér?
Většina asi ano. Teoreticky může každý registrátor podávat žádosti tempem jedna za sekundu z pěti adres IP současně, tj. pět za sekundu. Tato omezení vzniklo v důsledku snahy eliminovat případné rozdíly propustnosti datového pásma různých registrátorů. Někteří registrátoři požadovali možnost registrovat četností úměrnou tomu, kolik žadatelů mají. Protože to by ale bylo obtížně kontrolovatelné, tato varianta byla zamítnuta. Podle EURid nicméně někteří registrátoři omezení obešli tím, že založili další společnosti, nechali je akreditovat a své žádosti pak rozložili na více firem, takže nakonec stejně registrují rychleji. Fakt je, že např. i ve statutárních orgánech čtyřech českých společností, akreditovaných jako registrátor domény .eu, lze nalézt shodnou osobu.
Nakonec, abychom nekončili fatalisticky. Myslím, že vážní zájemci o svá obchodní jména a značky vesměs pomocí pravidel pro Sunrise uspěli nebo uspějí a že v této oblasti pravidla sehrála svou pozitivní roli.
Ze spekulantů o chytlavá jména zvítězila ta spekulativnější sorta, ale i ta svým způsobem soutěžila mezi sebou (např. na jobs.eu se sešlo 103 žádostí, hotel.eu je již předmětem řízení ADR). Dobrá jména jsou určitě silnou počáteční marketingovou výhodou, ale kvalitní značka a silná firma je stále lepší devizou než pouhé vlastnictví obecného slova.
Jako vyslovené neštěstí bych neviděl ani „privatizaci“ názvů z veřejné sféry (byť na úřady apeluji, ať se činí), protože skutečnou hodnotu získají až zajištěním obsahu stránek. Zde je patrné i ze současného stavu českého webu, že v řadě případů se takové projekty rozhýbávají spíše soukromými aktivitami.
