Téměř polovina Američanů neodmítá vládní odposlechy

Organizace Ponemon Institute, zaměřující se na výzkum v oblasti krádeže identity a ochrany soukromí, představila souhrnnou zprávu [PDF, 236 kB], která sumarizuje výsledky průzkumu na téma elektronického sledování a dohledu nad občany Spojených států. Jak lze již z nastíněného zaměření odtušit, cílem bylo zmapovat mínění Američanů o potenciálních rizicích, která mohou zasáhnout do jejich svobody. Respondenti byli dotazováni telefonicky, čísla přitom byla předem získána od nadnárodní výzkumné organizace. Reprezentativní vzorek poskytoval názor na následující oblasti:

• vládní monitorování e-mailů a kontrola hledání na Internetu,
• podnikové sledování e-mailové komunikace a pohybu Internetem u zaměstnanců,
• umisťování videokamer ve veřejných toaletách,
• prohledávání cestujících na letištích,
• polopropustná zrcadla nebo videokamery v převlékacích kabinkách obchodů,
• skryté kamery monitorující silniční provoz,
• spyware,
• vládní odposlouchávání telefonů,
• podniky zaznamenávající hovory technické podpory,
• elektronické RFID čipy v produktech,
• implementace čipů pro ověření identity.

Odpovědi na jednotlivé otázky byly pořizovány formou pěti stupňů – dotazovaní mohli volit z následujících možností: jednoznačně souhlasím, spíše souhlasím, nevím, spíše nesouhlasím, jednoznačně nesouhlasím. Pro zjednodušenou interpretaci získaných výsledků však celé spektrum nakonec bylo redukováno na varianty ano (jednoznačně souhlasím + spíše souhlasím), ne (spíše nesouhlasím + jednoznačně nesouhlasím) a nevím.

V prvním diskutovaném tématu téměř polovina (45 procent) dotazovaných projevila souhlas s monitorováním e-mailů a internetových vyhledávání nepovoleného obsahu. Ve srovnání s výsledkem podobně orientované otázky na téma takovéhoto sledování v rámci soukromých podniků se jedná o o 12 procent nižší hodnotu. Dané výsledky mohou reflektovat stále diskutované požadavky americké vlády na poskytnutí informací o jednotlivých vyhledáváních, viz například dříve vydaná zprávička Google nechce dát svá data či následující s názvem Google musí americké vládě data odevzdat.

Již ne tolik pozitivní názor Američané sdílejí ohledně umísťování videokamer na veřejných toaletách, když pro je pouze 29 procent. Skutečné kauzy z minulosti lze nalézt na Internetu, například v článku Student suspended for removing restroom camera, který popisuje prosincový incident – student byl vyloučen ze školy za odstranění takovéto kamery.

S kamerami souvisí také otázka zaměřující se na jejich umísťování do převlékacích kabinek, a to za účelem zabránění poškození nebo odcizení zboží. Zde se takřka polovina (49 procent) respondentů vyjádřila v tom smyslu, že jim takovéto narušení soukromí nevadí. Výsledkem by pak mohlo být podobně „šmírácké“ video, které je v současnosti dostupné například na serveru Metacafe.com. Výmluvný koláčový graf s procentuálními hodnotami jednotlivých odpovědí na uvedenou otázku můžete vidět na následujícím grafu:

Podle očekávání se respondenti velice negativně staví k cílené instalaci spywaru – celá 72 procenta jsou proti tomu, aby některé aplikace obsahovaly funkce pro sbírání informací o uživatelově surfařském gustu a spotřebitelském vkusu. Naopak s pozitivním postojem se v protějším rohu ringu krčí pouhých 15 procent dotázaných. V současnosti bohužel stále vládne různorodost chápání pojmu spyware a jeho jednotlivých odnoží, dochází k pronikání několika skupin – typickým příkladem jsou trojské koně, keyloggery apod. Ustálení a sjednocení definic „potenciálně škodlivého softwaru“ si vytýčilo za cíl sdružení Anti-Spyware Coalition, jehož členy jsou také renomované společnosti softwarového průmyslu. Za všechny jmenujme například Computer Associates, Eset, F-Secure, Grisoft, McAfee, Microsoft či Symantec.

Nebojácně vyzněl výsledek strachu z narušení soukromí odposloucháváním telefonátů do zákaznických center – dvěma třetinám dotázaných by takovýto přístup nevadil. Naproti tomu opačný směr nabrala implementace RFID čipů do jednotlivých produktů, vše pak v linii daného slova smyslu gradovalo téměř jednoznačným odmítnutím vládou provedené implementace čipu pro účely identifikace osob. Zmíněné výsledky přesně shrnuje následující tabulka:

Celkové výsledky jsou hodně různorodé v tom slova smyslu, že odpovědi na jednotlivé otázky se výrazně liší napříč respondenty. Obecně však lze říci, že ženy se o své soukromí v průměru obávají více než muži, a například také usoudit na o něco negativnější postoj vzdělanějších lidí. Podle kritéria stáří pak „nejustrašenějšími“ zůstává starší a mladá generace, a to ve srovnání s respondenty středního věku.