Hlavní navigace

Stalo se: Nextra, Tiscali, MI ČR...

10. 10. 2005
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Česká Nextra má být na prodej. S ní i tuzemský Telenor - ale který? Telenor Česká republika, nebo Telenor Networks? Tiscali se stále hádá s ČTc, po ČTÚ se obrací o pomoc i na ÚOHS. Asociace APVTS má (staro)nového předsedu. MI ČR se vyjadřuje k podvodným SMSkám. Jaké jsou nominace na Osobnost roku české informatiky a telekomunikací?

Přesně před týdnem jsem zde na Lupě psal o pražské návštěvě nejvyššího šéfa společnosti Vodafone, pana Aruna Sarina. V té době jsem ještě nevěděl o úplně jiné zprávě, ve které se jméno Vodafone objevilo také, byť ve zcela jiném kontextu. Šlo o informaci serveru Euro OnLine (datované k 30. září 2005, tedy přesně ke dni návštěvy Aruna Sarina):

Telenor a Nextra jsou v České republice na prodej
Norský telekomunikační koncern Telenor se rozhodl opustit český a slovenský trh. Několik zdrojů Euro OnLine potvrdilo, že firma již začala vyjednávat s potenciálními zájemci o prodeji svých dceřinných společností Nextra Czech Republic, Nextra Slovakia, Telenor Česká republika a Telenor Slovakia.

Jak to ale souvisí se společností Vodafone? Stejný zdroj, tedy Euro OnLine, zmiňuje jako vážné zájemce tři subjekty:

  • GTS Novera (vzniklý po akvizici Aliatelu ze strany GTS Czech, jejich spojením),
  • blíže nejmenované konsorcium finančních investorů,
  • belgicko-holandského alternativního operátora Scarlet (v jehož představenstvu zasedá André Frans Bessel Kok, známý ze svého působení v Českém Telecomu).

Mezi „údajné potenciální zájemce“ pak Euro řadí právě společnost Vodafone:

Mezi potenciální zájemce údajně patří i britský telekomunikační gigant Vodafone, který letos v květnu koupil mobilního operátora Oskar."

Nemohla tedy návštěva Aruna Sarina v ČR souviset i s touto (potenciální) akvizicí? Nebo je to příliš odvážná spekulace? Asi nezbývá než počkat, jak se vše vyvine.

Který Telenor je na prodej?

Na informaci Eura, kterou následně převzaly i další zpravodajské zdroje v tuzemsku, je zajímavá jedna skutečnost, která může (ale také nemusí) být pouhou novinářskou nepřesností. Celá zpráva vyznívá tak, jakoby se celý Telenor rozhodl opustit trh v ČR i na Slovensku.

Jenže norský Telenor je pořádný moloch, který sám má několik divizí, resp. částí – a ty pak mají v ČR své vlastní pobočky. Jenom ty, jejichž název začíná jménem Telenor, jsou v ČR tři, byť sídlící na stejné pražské adrese :

  • Telenor Networks, s.r.o.,
  • Telenor Česká republika, s.r.o.,
  • Telenor International Centre AS.

Každá z nich přitom patří jiné divizi mateřského Telenoru. Na stejné úrovni s nimi je pak i česká Nextra, plným jménem Nextra Czech Republic, s.r.o. – také ona patří jedné z divizí mateřského Telenor Group. Údaje o tom, která divize v danou chvíli vlastní tu kterou pobočku v tuzemsku, jsou poněkud „neurčité“ (alespoň se poněkud rozchází údaje na webu a v Obchodním rejstříku), ale to bude nejspíše způsobeno rychlými restrukturali­začními procesy v mateřském Telenor Group, který vše zastřešuje.

Podstatné je ale to, že Telenor jako celek (Telenor Group) má skrze své divize v ČR více poboček a dceřiných společností, zatímco zpráva Euro OnLine se zmiňuje jen o dvou: Nextra Czech Republic a Telenor Česká republika. To je docela zajímavé, protože to moc neladí s jejich zaměřením.

Společnost Telenor Česká republika se totiž zabývá hlavně satelitními službami (a patří divizi Telenor Satellite Networks). Naproti tomu Nextra Czech Republic se zabývá hlavně „pozemními“ službami (nikoli satelitními), podobně jako Telenor Networks (a dělící čára mezi nimi je hlavně v tom, že Telenor Networks se zaměřuje na poskytování velkoobchodních služeb, zatímco Nextra poskytuje své služby koncovým zákazníkům).

Pokud tedy mateřský Telenor chce pustit jen některé své aktivity v ČR, a nikoli všechny, nebylo by logičtější, aby prodával ty, které spolu nejvíce souvisí? Tedy Nextru a Telenor Networks, a nikoli Nextru a Telenor Česká republika?

Tuzemské pobočky pochopitelně nejsou vůbec sdílné, pokud jde o takto významné záměry mateřského koncernu. Slovenské tiskové agentuře SITA se ale podařilo získat stanovisko přímo od zdroje, od jednoho z mluvčích divize Telenor Nordic. A jeho vyjádření vyznívá jednoznačně v tom směru, že „v nabídce“ (a to jak v ČR, tak i na Slovensku) jsou Nextra a Telenor Networks. Vypovídá také o tom, proč vlastně Telenor část svých aktivit v ČR a na Slovensku prodává (zdroj):

Nórska telekomunikačná skupina Telenor mieni odpredať svoje prevádzky v spoločnostiach Telenor Networks a Nextra v Českej republike a na Slovensku."

‚Hlavný dôvod, prečo sme iniciovali proces predaja týchto spoločností, je, že ich činnosti neladia s aktuálnou stratégiou a základným portfóliom divízie Telenor Nordic. Telenor Nordic skonsolidoval svoje aktivity v oblasti služieb pevných liniek a väčšinu svojich medzinárodných aktivít sústreďuje na služby mobilných sietí v Európe a v Ázii,‘ informoval agentúru SITA vedúci odboru komunikácie spoločnosti Telenor Nordic Arild S. Johannessen.

Potenciálny predaj sa podľa Johannessena netýka spoločností Telenor Česká republika a Telenor Slovakia, spol. s r. o. ‚Tieto spoločnosti sú integrálnou súčasťou základných obchodných aktivít spoločnosti Telenor Satellite Networks AS a budú pokračovať vo svojej činnosti na trhu strednej Európy poskytovaním služieb a riešení,‘ dodal."

Takže ani v ČR zřejmě nepůjde o dvojici Nextra + Telenor Česká republika, jak naznačilo Euro, ale o dvojici Nextra + Telenor Networks. Takže „na prodej“ nebudou satelitní služby (Telenor Česká republika), ale mj. celý „unbundlovaný byznys“ na velkoobchodní bázi (od Telenor Networks), který se v poslední době začal tak slibně rozjíždět a dokázal rozhýbat dění na tuzemském broadbandovém trhu. Jen doufám, že kupcem bude někdo, kdo jej dokáže dále rozvíjet.

Tiscali se obrací už i na ÚOHS

Před měsícem jsem zde na Lupě, v seriálu Stalo se, psal o problému kolem snížení terminačních poplatků za dial-up (ke kterému došlo skrze rozhodnutí regulátora v dubnu t.r.). Jen pro velmi stručné připomenutí: regulátor tyto poplatky těsně před příchodem nového zákona radikálně snížil. Přesněji: radikálně snížil jejich minimální výši.

A z toho je nyní spor: znamená to, že Český Telecom (ČTc) může od okamžiku účinnosti platit alternativním operátorům právě a pouze tuto minimální výši? Nebo se musí dohodnout s alternativci a dohodnutá sazba nesmí být nižší než ta minimální, kterou nově určil regulátor? A dokud se nedohodne na nové výši, platí ta dříve dohodnutá (což fakticky znamená původní výši)? Snad není těžké si domyslet, komu více vyhovuje ta která interpretace.

Celý spor, ve kterém jde o nemalé peníze i o budoucnost dial-upu v ČR, zřejmě „hoří pod povrchem“ již dlouhou dobu, nejspíše již od rozhodnutí regulátora koncem dubna. Jeho plameny zatím vyšlehly na povrch jen jednou – a to právě před měsícem, kdy celý problém ventilovalo Tiscali.

Tehdy si Tiscali stěžovalo u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) na to, že mu ČTc neplatí to, co má (a žádalo ČTÚ o zásah). Nutně přitom vycházelo z té interpretace celého sporu, která předpokládá, že původní ceny platí až do dohody na nových cenách. Český Telecom tehdy odpověděl, že dodržuje všechna platná nařízení i rozhodnutí ČTÚ a ustanovení všech smluv s Tiscali (což zase odpovídá druhé možné interpretaci toho, co vlastně rozhodnutí regulátora znamená).

Uplynul ale další měsíc a situace se očividně nevyřešila. Tiscali se proto rozhodlo obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS):

aby zasáhl proti dominantnímu telekomunikačnímu operátorovi Českému Telecomu ve věci proplácení poplatků za terminaci vytáčeného připojení k Internetu.

Podstata sporu je stále stejná, ale něco málo s přece jen změnilo. Před měsícem Tiscali vyčíslilo pro média svou pohledávku na 40 milionů korun. Nyní přímo ve své tiskové zprávě uvádí:

Podle společnosti Tiscali sahají tyto neproplacené poplatky až do dubna 2005 a dosahují celkové výše téměř 30 milionů korun.

Došlo tedy v mezidobí k nějakým úhradám, případně vzájemným zápočtům pohledávek, nebo jde jen o upřesnění výše pohledávky? V nynější tiskové zprávě se také objevuje zmínka o tom, že Tiscali zase neplatí Českému Telecomu (neb nemá z čeho, když mu neplatí ČTc), a ten mu za to má hrozit nějakou formou odpojení:

Tiscali dále tvrdí, že Český Telecom zneužívá své dominantní pozice hrozbami, že přestane poskytovat Tiscali telekomunikační služby, což by výrazně ovlivnilo schopnost společnosti Tiscali poskytovat hlasové a internetové služby stovkám tisíc zákazníků. Podle Tiscali vycházejí tyto hrozby Českého Telecomu z neschopnosti společnosti Tiscali platit za tyto telekomunikační služby, což je ovšem přímý důsledek nesplacených dluhů Českého Telecomu právě vůči Tiscali.

Popisovaný problém (s dohodnutými nebo minimálními cenami) se pochopitelně týká všech alternativních operátorů, kteří v Česku poskytují dial-up na modelu „Internet zdarma“ (tj. placený pouze skrze telefonní poplatky). Nicméně ozývá se pouze Tiscali, zatímco ostatní mlčí. Proč?

Zhruba stejné rozměry musí mít celý problém pro společnost Czech On Line (COL), která se s Tiscali přetahuje o to, kdo je u nás v dial-upu největší a nejúspěšnější. Jenže Czech On Line je zticha a problém veřejně neventiluje. Podle mého názoru to je tím, že na rozdíl od Tiscali má COL za sebou zázemí mateřského Telekomu Austria, což mu dává přece jen větší manévrovací prostor. Ale to nic nemění na tom, že jde o obecný problém, týkající se všech alternativních operátorů poskytujících dial-up.

APVTS má (staro)nového předsedu

Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) volila na své valné hromadě nového předsedu (svého představenstva). Na další dva roky se jím stal pan Svatoslav Novák, který tento post zastával i doposud.

U příležitosti volby byla vydána tisková zpráva rekapitulující úspěchy APVTS. Například do zákona o el. komunikacích se prý podařilo zapracovat až čtyři pětiny podnětů od členů asociace. Kuriózní mi ovšem přijde tato věta:

Nyní Asociace pomáhá při zavádění uvedeného zákona do praxe a při jeho ochraně před zbytečnými novelizacemi.

Přesněji její druhá polovina, „ochrana před zbytečnými novelizacemi“, mi připadá zvláštní. To by asi chtělo upřesnit, které novelizace či snahy o novelizaci, považuje APVTS za zbytečné a chce proti nim zákon chránit.

Zatím byl zákon o el. komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb.) novelizován dvakrát. Jednou skrze zákon č. 290/2005 Sb. o vojenském zpravodajství, který operátorům ukládá povinnost „na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv“. Podruhé skrze zákon č. 361/2005 Sb. o změně zákona o hospodářské soutěži, kde došlo hlavně k opravě různých nepřesností a chybiček původního zákona.

MI ČR se vyjadřuje k falešným SMSkám

Asi před dvěma týdny, v souvislosti s vývojem kolem dialerů a linek a prefixem 976, jsem zde na Lupě psal o tom, jak ministerstvo informatiky (MI) ČR zaujalo stanovisko k dialerům. V minulém týdnu MI ČR vydalo další své stanovisko k jinému problému – k falešným SMS zprávám (přesněji: SMS zprávám se zfalšovanou identitou odesílatele).

Podobně jako v předchozím případě stanovisko MI ČR nepřináší nic převratného. Jde spíše o konstatování, co je podstatou problému, jaká je pozice ministerstva a jaké má v tomto směru kompetence:

  • MI ČR požádalo o vyjádření čtyři tuzemské operátory, kteří provozují SMS centra (kromě tří mobilních to je i Český Telecom). Dva už odpověděli (T-Mobile a Oskar).
  • Problém je se zahraničními SMS centry, čeští operátoři by museli vypovídat smlouvy s jejich provozovateli – což by ale mělo také významné negativní důsledky (nešlo by posílat „řádné“ SMS zprávy).
  • Ministerstvo nemůže zasahovat do smluvních vztahů mezi operátory, může pouze „morálně apelovat na operátory a provozovatele SMS center v České republice, aby eliminovali rizika zasílání falešných SMS“.
  • Ani úprava právních předpisů by podle MI ČR nepomohla, ale ministerstvo může „apelovat na Evropskou komisi, která by mohla v rámci EU přijmout opatření vedoucí k ochraně uživatelů v rámci členských států EU“.
  • Problém řeší i mezinárodní asociace GSM, předpokládá se, že budou učiněna opatření ke zvýšení zabezpečení SM center.

I když ze stanoviska zatím nevyplývá žádná bezprostřední aktivita ministerstva, i tak je dobře, že MI ČR problém sleduje a vyjadřuje se k němu.

A když už jsme u MI ČR a jeho aktivit: v listopadu proběhne v Tunisu druhá fáze světového summitu o informační společnosti (WSIS, World Summit on the Information Society). O co tam půjde, jste se mohli dočíst zde na Lupě v samostatném článku paní Rity Pužmanové (Komu bude patřit Internet?) – o nic menšího, než o budoucnost vlády nad Internetem.

Koordinátorem účasti České republiky na tomto summitu, kde určitě „půjde o hodně“, je právě ministerstvo informatiky ČR, a českou delegaci povede ministryně Dana Bérová. MI ČR také připravuje pozici České republiky pro tato jednání, schválit by ji měla celá vláda. A to by určitě stálo za zveřejnění, aby i zainteresovaná veřejnost věděla, s čím a s jakým mandátem čeští zástupci do Tunisu pojedou.

Nominace na osobnost roku

Znamením blížícího se Invexu jsou nominace na Osobnost roku české informatiky a telekomunikací, tradičně vyhlašovanou právě na Invexu. Letos, podobně jako v loňském roce, probíhá soutěž dvoukolově. V prvním kole se sbírají nominace, a to od:

BRAND24

  • českých vystavovatelů na veletrhu Invex a Digitex, reprezentující komerční sféru v daném regionu,
  • členů Sdružení pro informační společnost (SPIS), členů Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) a členů České asociace manažerů úseků informačních technologií (CACIO).

Ve druhém kole pak z deseti nominovaných (resp. osob s nejvíce hlasy z nominace) vybírá Akademie, složená z osobností, které v minulosti získaly ocenění nejméně dvakrát (nebo od roku 2004 jednou). Výsledek bude vyhlášen v první den letošního Invexu, v pondělí 24. října 2005, na slavnostním galavečeru.

A jak tedy vypadá desítka nominací? Následovně:

  • Aleš Bartůněk (generální ředitel IBM Česká republika),
  • Martin Cígler (předseda představenstva Cígler Software),
  • Jiří Devát (generální ředitel společnosti Microsoft, s.r.o.),
  • Jan Gritzbach (zakladatel společnosti Grisoft),
  • Vladimír Kovář (generální ředitel a předseda představenstva společnosti Unicorn),
  • Roland Mahler (generální ředitel T-Mobile Czech Republic),
  • Daniel Mikšovský (ředitel společnosti ProGamers),
  • Jan Přerovský (generální ředitel a předseda představenstva LCS International),
  • Miroslav Řihák (generální ředitel společnosti ANECT),
  • Vladimír Smejkal (soudní znalec, rektor Vysoké školy finanční a správní),

Komu z nominovaných byste dali svůj hlas?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).