Hlavní navigace

Ze Startup Summitu: bublinoví startupisté řeší umělé problémy

20. 6. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Řeší startupy problémy skutečné, nebo smyšlené? Jde o vydělávání peněz, nebo o to, být cool? Má se zkusit znovu to, co dříve nevyšlo? Z EU přiteče miliarda a půl a musí se proinvestovat. Proč akademikům není rozumět, a kdo potřebuje výtvarníky.

Přinášíme to hlavní z několika dalších vystoupení na pátečním Startup Summitu.

Umělé problémy a chybějící příjmové modely

Rasťa TurekJakub Mach přišli v moderaci Michala Bláhy promluvit o přístupech k budování firmy. Rozruch vyvolal především Jakub Mach (Zoomsphere), když se opřel do českých mentorů. Podle něj to bývají egoisté, kteří něco udělali před deseti lety, v docela jiné době, a nyní navádějí mladé startupisty k napodobování. Kopie nikdy neuspějí, tvrdí Mach, v protikladu k přesvědčení mnoha jiných v sále.

Jakub Mach uprostřed, vlevo Michal Bláha, vpravo Rasťa Turek

Jakub Mach uprostřed, vlevo Michal Bláha, vpravo Rasťa Turek

Vystoupil i proti tomu, že mentoři tlačí startupisty do workoholismu. V jeho firmě se prý končí ve tři odpoledne, aby lidé měli čas také žít.

Startupy porovnal s životem na české vesnici, kde lze pozorovat, že lidé o sobě vzájemně vědí, čeho potřebují, a na tom stojí různé drobné živnosti, zatímco mnohé startupy se snaží řešit problémy vytvořené uměle: Bublinový startupista vymýšlí neexistující poptávku. Kritizoval, že někdo nemá od začátku vyřešen příjmový model a snaží se nejprve sehnat uživatele, aby pak na službu příjmový model nějak narouboval, většinou přes reklamu. Uživatelé přitom generují náklady, ne zisky.

Také to, že jakmile malá česká firma začne vydělávat, zhlédne se prý ve firmách velkých a zavádí „procesy“.

Někdy si české startupy kladou divné cíle: chtějí být vidět na večírcích, chtějí být cool, a zapomínají, že by jim mělo jít o zisk.

Jako příklad služby, která řeší problém existující, uvedl clipik.com. Ironií je, že clipik.com se mezitím zavřel…

Podle Jakuba Macha se vždy máme zajímat o to, zda to, co chceme udělat, nejde nějak nově a jinak. Inovace prý musí být ve všech směrech. Jako příklad jmenoval Pinterest co nový způsob sdílení.

Jakub Mach je zastáncem toho, podnikat si pokud možno po svém, za své a bez investora. Názorům, že investor nepřinese jen peníze, ale i kontakty, oponoval, že kontakty se přeceňují a že kdo má dobrý produkt, nemá potíž oslovit toho, koho potřebuje.

Na část pléna Jakub Mach zapůsobil zbytečně negativně — tomu se bránil tvrzením, že jen pojmenoval problém.

Zasáhnout správný čas

Rasťa Turek (SynopsiTV) vyzdvihl, že uvedením služby je nutno zasáhnout správný čas, a že nevyšlo‑li něco někomu před léty, neznamená to, že se nemá nápad zkusit znovu. Prý to beztak uděláte aspoň trochu jinak, a i to může rozhodnout.

Denně nová verze

Následovalo představení herní vývojářské firmy Geewa, úspěšné na Facebooku, a to jejím spoluzakladatelem Milošem Endrlem. Geewa od Facebooku odkoukala denní release cyklus. Je tak mnohem snáze vidět, která funkce a změna přinesla kupříkladu obrat v úspěšnosti některé hry.

Máme od EU za úkol proinvestovat miliardu a půl

O smutně zábavnou vložku se nečekaně postaral blok o chystaném státním fondu na podporu startupů. V moderaci Lenky Kučerové vystoupili Martin KasaJan Barta, ale největší ohlas si vysloužil Marian Piecha z Ministerstva průmyslu a obchodu. Možná poněkud nerozvážně se nechal přítomností publika strhnout k tomu, že víceméně upřímně nastínil původ a účel fondu, a to v prohlášeních, která vyvolávala bouři smíchu v sále a záhy kolovala v re‑tweetech na Internetu. Přejeme Marianu Piechovi, aby jeho ministerští nadřízení vzali jeho vystoupení se stejným humorem.

Marian Piecha (úplně vpravo) pobavil celý sál. Moderuje Lenka Kučerová, dále zleva Martin Kasa a Jan Barta.

Marian Piecha (úplně vpravo) pobavil celý sál. Moderuje Lenka Kučerová, dále zleva Martin Kasa a Jan Barta.

Jde o to, že z EU přijde miliarda a půl korun, a zadáním je prostě ji během tří let proinvestovat do startupů. Je to úkol z Bruselu, kde se uradili, že Česká republika je na chvostu v podpoře technologického podnikání. Marian Piecha připustil, že je to tolik peněz, že tu na ně není dost projektů připravených je využít — ale proinvestovat se musí.

Kromě toho na ty peníze nemají formálně vzato nárok startupy z Prahy (v rámci Unie příliš bohaté), tedy je to „kulišácky“ domluveno tak, že ucházet se mohou firmy zapsané mimo Prahu.

Úředníci nebudou peníze rozdělovat sami. Fond bude spravovat správcovská společnost — některý z velkých finančních ústavů s licencí od ČNB. Bude se vždy ko‑investovat s nějakým komerčním rizikovým kapitalistou. Dosud není jasno, jaká měřítka ministerstvo nastaví tak, aby se hlásili skuteční rizikoví investoři, a ne tuneláři, nicméně té potřeby si je ministerstvo vědomo.

Fond se tedy bude snažit působit tak, aby zavedeným investorům snižoval riziko, respektive aby zvyšoval množství peněz, které mohou získat ty projekty, které by patrně nějaké získaly stejně. V sále se přesto a pochopitelně neozval jediný hlas na podporu toho, kterak bruselští úředníci zacházejí s našimi daněmi (doplněnými o daně největšího dovozce českého zboží). Lepší by prý bývalo bylo usnadnit a zlevnit podnikání.

Akademici se vyjadřují tak, že jim průmysl nerozumí

Jádrem rozpravy mezi Josefem Šlerkou, Janem ŠedivýmJaroslavem Luptákem byl poznatek, že školy a sféra soukromá si nerozumějí, protože se vyjadřují jiným jazykem. Jan Šedivý tvrdí, že za to může způsob hodnocení vysokých škol za uveřejňování textů v odborných časopisech. Vše se prý pak pojmenovává záměrně složitě. Proto musí například společnost Neulogy Jaroslava Luptáka mezi jazykem škol a průmyslu překládat.

Výzkum na školách má tu výhodu, že se tam připouští, že některé výzkumy nevyjdou, že nic nepřinesou. Oproti tomu ve velkých firmách nesmí nic skončit špatně, tvrdí Šedivý.

Každý tým potřebuje výtvarníka

Za moderování Robertem Haasem (Symbio) se přišli o grafickém návrhu bavit Jakub Dvorský (Amanita Design), Dan Máslo a Filip Šanta (takemetosiliconvalley).

Dan Máslo je přesvědčen, že designer by měl být stálou součástí každého týmu. Když zrovna nedělá „velké“ návrhy, lze jej využít k jakékoli jiné, i „podřadnější“ grafické práci, ale je pořád po ruce a zachovává ve všem jednotný styl — má‑li to být třeba i jen profilový obrázek na Twitter. Spoléhání na externisty, kteří nemusí mít vždy čas, způsobí, že styl se neudrží — druhý nenapodobí prvního.

Jakub Dvorský: výtvarný návrh musí mít vlastní „ksicht“

Jakub Dvorský: výtvarný návrh musí mít vlastní „ksicht“

Jakub Dvorský si myslí, že výtvarný návrh musí mít svůj „ksicht“. To dovedou spíše výtvarníci starší, kteří nejprve o zadání přemýšlejí — o tom, jak by ho uchopili a vyjádřili. Mladý kluk sedne k počítači a zkouší, zkouší, zkouší, až mu něco napoosmé vyjde, ale takový přístup vede k tomu, že se především jen napodobují sezónní trendy, nevzniká nic osobitého.

CS24 tip temata

Dan Máslo ještě doporučuje, abyste dávali své návrhy na Dribbble, na CSSmania nebo na CSS Awards. Dá se tam na sebe upozornit, získat nové zakázky. Filip Šanta dodává, že se určitě vyplatí udělat něco navíc, něco zadarmo.

Od Filipa Šanty jsme se dozvěděli, že v Silicon Valley dosud nepracuje pro zabedněnost byrokracie. Chtěl totiž nastoupit v malém startupu, raději než do firmy velikosti Twitteru. Protože je dosud studentem, šlo to vízově pojmout jen jako stáž. Jenže agentura, skrz kterou to musilo jít, „vyhodnotila“, že startup o pěti lidech „nemá dostatečnou možnost“ podporovat studenta na stáži… A navíc se to řízení táhlo měsíce. Vybraný startup mezitím čekat nemohl. Filip Šanta přesto doufá, že se nakonec podaří vše vyřídit a do Silicon Valley se k někomu dostane.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).