Po dvou kolech evropských dotací na připojení tzv. bílých míst k vysokorychlostnímu internetu by měl český stát na obdobný účel rozdělit dalších přibližně 5 miliard Kč. V průběhu konference Kam kráčí telekomunikační sítě to v Plzni řekl ředitel odboru digitalizace a internetu v sekci fondů EU na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) Petr Filipi.
Peníze mají pocházet z evropského fondu Recovery and Resilience Facility (RRF), který má soužit k nastartování evropských ekonomik zasažených epidemií COVID-19. Česko z něj má podle současných záměrů státu získat celkem v přepočtu asi 220 miliard Kč (8 miliard eur) a z nich asi 5 miliard Kč má podle současného záměru MPO pomoci právě při pokrývání nepřipojených obcí broadbandem.
Částka podle Filipiho ještě není definitivně stanovena a má být v následujících týdnech potvrzena vládou. Není také zatím zcela jasné, který úřad či odbor bude nakonec peníze rozdělovat. Záměr má být součástí tzv. Národního plánu obnovy, který musí Česko před získáním peněz vypracovat a předložit ke schválení Evropské komisi. Materiál má být hotový do konce září.
Tzv. bílá místa, kde připojení k broadbandu úplně chybí, pravidelně mapuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který data získává z dotazníků od jednotlivých poskytovatelů připojení. Nejaktuálnější údaje jsou k dispozici na webu úřadu.
Podle Filipiho by dávalo logiku, aby o dotace mohli žádat primárně operátoři. Na rozdíl od dřívějších subvencí z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) by ale neměli být omezeni jen na připojování obytných budov (adresních míst).
„Pokud mluvíme čistě o budování digitální infrastruktury a internetu, tak z naší zkušenosti z posledních let vyplývá, že nejefektivnější je pokračovat ve výstavbě v tzv. bílých místech a umožnit operátorům, aby mohli připojovat nejen ta adresní místa, kde se žije, ale i ta, kde se pracuje – to znamená úřady, firmy, školy a podobně,“ říká Filipi.
Právě připojení škol by mělo být podle Filipiho prioritou. Ministerstvo si podle něj zpracovalo analýzu, která říká, že 153 českých škol nemá žádné připojení k internetu a 854 dalších je na síť napojeno rychlostí pod 30 Mb/s.
Z dotací by ovšem operátoři mohli hradit pouze výstavbu přípojek. „Podpora končí disponibilní přípojkou u paty pozemku, službu samotnou si musí instituce nebo domácnost platit sama,“ říká Filipi. „Většina projektů by se měla schválit a podepsat do roku 2023 a jejich realizace by měla běžet do roku 2026,“ dodává k předpokládanému harmonogramu.
Evropský fond je podle něj nastaven tak, aby se z něj neřešily čistě investice, ale aby peníze sloužily k podpoře či reformě konkrétních oblastí. „Součástí výzev mohou být investice, ale zároveň bychom si měli stanovit, jakými legislativními změnami můžeme cílů dosáhnout, a Evropská komise to pak bude sledovat a hodnotit, zda bylo těchto cílů skutečně dosaženo,“ uzavírá Filipi.