Ještě v roce 2024 obdržel Český telekomunikační úřad (ČTÚ) 769 stížností na příjem televizního vysílání. Loni už jich bylo o 267 méně. Meziročně se tedy počet podnětů snížil o bezmála 35 procent. Vyplývá to z výroční zprávy úřadu za rok 2025.
Počet přijatých stížností se liší od počtu případů, které úřad v daném roce uzavřel. Loni vyřešil 598 stížností, protože do výsledku zahrnul také podněty podané na konci roku 2024. O rok dříve uzavřel 754 případů.
U všech provedli pracovníci úřadu místní šetření. Zpravidla se ukázalo, že problém vzniká na straně televizního diváka. Loni technici zjistili závadu u stěžovatele ve 244 případech, tedy u 40,8 procenta uzavřených stížností. O rok dříve šlo o 363 případů a podíl 48,1 procenta. Podobně to bylo také v předchozích letech.
Obvykle byla na vině vadná anténa, případně její nevhodné umístění nebo nasměrování. Problémy vznikají také tehdy, když se lidé snaží jednou anténou přijímat několik vysílačů z různých směrů. ČTÚ v této souvislosti opakovaně upozorňuje na neodborné domovní instalace.
Potíže s dokrývači
Z celkové statistiky vyplývá, že se zvýšil počet míst, kde úřad skutečně potvrdil nedostatečnou úroveň televizního signálu. V roce 2024 takových případů zaznamenal 34. Loni jejich počet vzrostl na 53, přestože celkový počet nových podnětů klesl zhruba o třetinu.
Nadále se projevovaly také teplotní inverze. Za určitých atmosférických podmínek se signál vzdálených vysílačů šíří podstatně dál než obvykle a může narušit příjem na stejných nebo blízkých kanálech. V roce 2024 připadlo na třetí čtvrtletí, výrazně ovlivněné inverzemi, 37 procent všech tehdy přijatých stížností. Za rok 2025 už úřad podobný čtvrtletní údaj nezveřejnil, stížnosti ovšem chodí dál.
Zpráva také připouští dlouhodobé problémy s provozem dokrývačů v některých lokalitách. Zejména se to týká Železné Rudy, Zlatých Hor a Valašského Meziříčí, kde je zdrojem primárního signálu příjem pozemního vysílače základní sítě.
Jak je možné se dočíst například na oficiálních stránkách města Zlaté Hory, tamní starosta žádal po ČTÚ opatření, která omezí rušení televizního signálu ze sousedního Polska (vysílač Kalisz-Mikstat na kanálu 31). Řešení této situace je však obtížné. „Polská republika má uvedený televizní kanál přidělen na mezinárodní úrovni historicky a není možné požadovat omezení tohoto vysílání,“ odpověděl úřad (PDF). Jsou to naopak české vysílače Zlaté Hory a Jeseník, které musí mít potlačeno vyzařování směrem do Polska.
Nevyužité kmitočty posílily existující sítě
Od loňského listopadu úřad umožnil vylepšit pokrytí celoplošných televizních sítí pomocí některých kmitočtů, které byly dříve vyhrazené pro vysílací sítě 25 a 26. Obě byly původně zamýšlené jako kompenzační sítě při přechodu na standard DVB-T2. Síť 25 měla vytvořit další rozvojový prostor po ztrátě kmitočtů Českých Radiokomunikací a Czech Digital Group, síť 26 měla umožnit rozšíření regionálního vysílání České televize. Nakonec ale tyto sítě nebyly kvůli chybějící legislativě vůbec uvedeny do provozu.
O kmitočtové příděly podle výroční zprávy požádaly České Radiokomunikace, které získaly tři individuální oprávnění k využívání těchto kmitočtů ve vysílací síti 22. Jejich dceřiná společnost Czech Digital Group obdržela další tři oprávnění pro síť 23.
Od loňského listopadu zároveň úřad vyhradil některé kmitočty také pro experimentální vysílání. Platnost všech nových nebo prodloužených individuálních oprávnění stanovil nejpozději do 31. prosince 2030. Odpovídá to konci současných přídělů celoplošných sítí.
Mobilních vysílačů přibylo, rušení ubylo
Mobilní základnová stanice v pásmu 700 nebo 800 MHz byla loni označena za zdroj rušení televizního příjmu v 94 případech. V roce 2024 zjistil úřad rušení mobilními sítěmi ve 136 případech. Počet potvrzených interferencí mobilních sítí tak meziročně klesl téměř o 31 procent.
Stalo se tak navzdory pokračující výstavbě mobilních sítí. Na konci roku 2025 úřad evidoval v pásmech 700 a 800 MHz celkem 34 303 základnových stanic ve zkušebním nebo trvalém provozu. O rok dříve jich bylo 32 040.
ČTÚ na základě statistického vyhodnocení vývoje konstatoval, že rozvoj mobilních sítí nezpůsobil trvalé zhoršení příjmu pozemního televizního vysílání. Zjištěné negativní dopady byly podle něj odstraněny v přijatelné době, navíc na náklady mobilních operátorů. Loňský vývoj tak nepotvrzuje, že by růst počtu základnových stanic automaticky zvyšoval počet případů rušení.
Podíl terestriky klesá
Nesnižuje se jen počet stížností, ale také samotný význam pozemního vysílání mezi televizními platformami. Například podle letošního průzkumu společnosti Atmedia sleduje pouze bezplatné terestrické stanice 32 procent televizních diváků ve věku 15 až 69 let. V roce 2021 firma uváděla, že pozemní vysílání bylo hlavním zdrojem televizního signálu pro 45 procent diváků.
Výsledky je potřeba číst s ohledem na metodiku. Výzkum Atmedia proběhl online mezi 4085 respondenty a popisuje internetovou populaci ve věku 15 až 69 let. Nezachycuje tedy například starší diváky ani domácnosti bez připojení k internetu.
Vlastní data si nechávají zpracovávat také mobilní operátoři, kteří prosazují využití další části televizního pásma pro mobilní služby. Podle průzkumu agentury NMS Market Research pro Asociaci provozovatelů mobilních sítí ze září 2025 označilo internet za hlavní zdroj videoobsahu 43 procent respondentů. Příjem přes DVB-T2 uvádělo 36 procent lidí, o sedm procentních bodů méně než v roce 2023.
Výhradně prostřednictvím internetu sledovalo video 32 procent respondentů, zatímco pouze na anténu DVB-T2 spoléhalo deset procent. Výzkum zahrnoval 1544 lidí ve věku 15 až 79 let. Online dotazování doplnily osobní rozhovory s částí populace starší 70 let. Stále však sleduje jednotlivé respondenty a jejich konzumaci videa, zatímco připravovaný průzkum ČTÚ bude reprezentovat české domácnosti.
ČTÚ bude mít vlastní průzkum
Úřad v červnu uzavřel smlouvu se společností Median na každoroční výzkum využívání televizních platforem v letech 2026 až 2028. Reprezentativní vzorek má tvořit 3000 domácností a jeho složení bude kontrolováno podle údajů Českého statistického úřadu.
Median zkombinuje osobní, telefonické a internetové dotazování. Díky tomu podchytí také domácnosti bez internetu, obyvatele venkova, diváky z hůře dostupných oblastí a sociálně znevýhodněné skupiny. Sběr dat má každý rok probíhat v září a říjnu. Maximální cena tříleté zakázky činí dva miliony korun bez daně z přidané hodnoty. Smlouva umožňuje cenu snížit, pokud ČTÚ v roce 2027 nebo 2028 zruší pilotní šetření.
V srpnu ČTÚ zároveň uzavřel smlouvu s Asociací televizních organizací (ATO). Za 2,1 milionu korun bez daně získá historická data z let 2021 až 2025 a průběžná data za roky 2026 a 2027. Asociace je bude každoročně předávat ve čtyřech čtvrtletních vlnách.
Kontinuální výzkum ATO každoročně probíhá na reprezentativním vzorku nejméně 12 tisíc domácností. Z jeho dat má ČTÚ podle smlouvy získat informace o hlavních i doplňkových způsobech příjmu televize, vybavení domácností, placených službách a využívání televizních archivů. Rozsah bude záviset na otázkách obsažených v jednotlivých ročnících výzkumu.
Nové údaje bude ČTÚ potřebovat při rozhodování o budoucnosti pásma 600 MHz. Předseda Rady ČTÚ Marek Ebert na konferenci Innovation Day uvedl, že cílem je zachovat pozemní televizní vysílání i po roce 2030. Zatím ale není rozhodnuto, kolik sítí bude pokračovat ani za jakých podmínek.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU