Stížností na špatný příjem DVB-T2 výrazně ubylo. Problémy jsou s anténami

Český telekomunikační úřad loni přijal 769 stížností občanů nebo zastupitelů na špatný signál terestrického televizního vysílání. Je to výrazně méně než v předchozích letech, meziročně se počet podání snížil o 37 %.

„Hlavními identifikovanými příčinami stížností jsou dlouhodobě závady zařízení diváka. Nejčastěji pak závada antény (včetně svodu) nebo její špatné směrování či umístění a rušení způsobené provozem základnových stanic mobilních sítí,“ uvedl úřad v pravidelné monitorovací zprávě.

Závady antén nebo anténního svodu tvoří skoro polovinu všech příčin zjištěných na straně diváků. Špatné nasměrování nebo polarizování antény se jako příčina ukázalo v pěti desítkách případů, především v Praze a Středočeském kraji.

Závady na straně diváků

Autor: ČTÚ

Diváky v této oblasti potrápily rozdílné parametry televizních sítí. Žižkovský televizní vysílač šíří DVB-T2 multiplex České televize i soukromé sítě 22 a 23 s vertikální polarizací. Všechny ostatní multiplexy v Praze, ale zároveň také multiplexy 21–23 z vysílače Cukrák jsou však šířeny s horizontální polarizací. „U diváků je pak zjištěn příjem všech dostupných multiplexů z jedné antény,“ popisuje úřad.

Třetí nejčastější příčinou problémů s příjmem televizního signálu bývají závady přijímačů. „Za zmínku stojí, že tyto závady nejsou výhradní doménou levných značek televizorů,“ upozorňuje ČTÚ.

Nezanedbatelný podíl závad na straně diváka představuje nevhodně umístěná anténa. To znamená, že je v místě, kde výhled na vysílač zakrývá překážka, ačkoliv bylo možné anténu umístit správně. „Společným jmenovatelem těchto závad je instalace antény svépomocí,“ dodává k tomu monitorovací zpráva.

V necelých třech desítkách případů se jako příčina problémů ukázala závada napájecího zdroje. Podle telekomunikačního úřadu je zpravidla na vině vyschlý elektrolyt ve výstupním filtračním kondenzátoru, který způsobí značné amplitudové zkreslení signálu.

Na posledním místě příčin nekvalitního příjmu televizního vysílání je příjem nevhodného kanálu. „K tomuto jevu dochází zpravidla bez přičinění oznamovatele, a to vinou automatické aktualizace kanálů v TV přijímači, která probíhá v nočních hodinách a bývá v televizorech implicitně zapnutá,“ popisuje úřad svá zjištění.

Odhalené rušení

Skutečné rušení televizního příjmu vnějšími vlivy se v roce 2024 potvrdilo celkem ve 140 případech. Z toho 136 případů souviselo s provozem mobilních sítí 4G a 5G v pásmu 700 MHz. V takových případech úřad uloží operátorovi povinnost zjednat nápravu u dotčeného diváka. V případě rozsáhlejšího rušení – pokud je zasaženo alespoň deset domácností nebo jedna společná anténa (STA) – může regulátor nařídit dočasné vypnutí celé základnové stanice. V roce 2023 to nařídil šestkrát, v roce 2024 pouze jednou, a to na 18 dnů, než se podařilo odstranit rušení u všech stěžovatelů.

Český telekomunikační úřad na základě své statistiky poznamenává, že při výstavbě sítí v pásmu 800 MHz v minulosti vznikalo mnohem více stížností. V případě pásma 700 MHz je situace podle předpokladů příznivější – důvodem je větší frekvenční odstup mezi televizními a mobilními signály. I přesto byla zavedena preventivní opatření, která mají dopad na diváky co nejvíce omezit.

Regulátor pravidelně vyhodnocuje počet oprávněných stížností, aby předcházel situacím, kdy nové základnové stanice naruší příjem televize ve větší oblasti nebo u většího počtu domácností. Jedním z klíčových nástrojů je zkušební provoz nových základnových stanic.

Mobilní operátoři mají povinnost předem informovat regulátora o plánovaném spuštění nové stanice. Každá stanice pak musí být nejméně 60 dní provozována se zatížením alespoň 80 %, což simuluje téměř plný výkon vysílání. Během této doby se zpravidla projeví veškeré rušivé vlivy, které by mohly ovlivnit příjem digitálního televizního vysílání v okolí základnové stanice. Teprve po ukončení zkušebního provozu a za předpokladu, že se neobjeví žádné rušení, může být stanice převedena do běžného provozu.

Úřad rovněž doporučil operátorům, aby nové základnové stanice pokud možno nespouštěli během vánočních svátků a významných sportovních přenosů. Tehdy je televizní sledovanost tradičně velmi vysoká, ostatně finále hokejového mistrovství světa bylo suverénně nejsledovanějším pořadem celého roku. Operátoři tuto výzvu většinou respektují.

Vzniklo také opatření, které urychluje odstranění problémů s rušením televizního příjmu. Pokud se při místním šetření prokáže, že problém vyřeší vložení odrušovacího filtru, může tento filtr rovnou zůstat u diváka. Odrušovací filtry dostává úřad od operátorů, každé předání divákovi se zaznamenává do protokolu.

Tento postup umožňuje odstranit rušení hned při první návštěvě zástupců úřadu, bez nutnosti dalšího zásahu ze strany operátora. Lze ho ale využít jen tehdy, pokud je možné filtr jednoduše nainstalovat a pokud zákon takový zásah umožňuje. Úprava nesmí mít charakter servisní práce.

Když není signál

Ze všech uzavřených případů jich loni 4,5 % skončilo konstatováním, že v místě, odkud divák podal stížnost, zkrátka není dostatečné pokrytí digitálním televizním signálem.

Jedná se o situace, kdy úřední měření potvrdilo buď slabou úroveň signálu, nebo jeho špatnou kvalitu (například vysokou chybovost). Příčiny bývají různé – domácnost může být mimo dosah vysílače, signál může být rušen odrazy (vícecestné šíření), nebo může docházet k problémům při souběžném vysílání z více vysílačů v jednofrekvenční síti (SFN). Často jde podle poznatků ČTÚ o kombinaci těchto jevů.

Statistiky dlouhodobě ukazují, že stížnosti na příjem televize výrazně přibývají ve čtvrtém čtvrtletí každého roku. Důvodem je inverzní počasí, které mění šíření televizního signálu a způsobuje poruchy příjmu. Většina těchto stížností je ale oznamovateli po skončení inverzí stažena. V roce 2024 takto úřad evidoval 106 případů. Protože nebylo možné během krátké doby provést měření, nelze zpětně určit skutečnou příčinu poruchy. V evidenci jsou tak tyto případy vedeny jako „stornované oznamovatelem“.

V dalších 95 případech provedl úřad měření po odeznění inverze. Výsledkem pak bylo, že rušení se při měření neprokázalo. Inverzní jevy navíc ovlivňují i některé lokální dokrývače, které přijímají signál z hlavních vysílačů a dále ho šíří. Pokud je příchozí signál nestabilní, klesá i kvalita jejich vysílání. 

Kvůli nahodilosti a krátkodobosti inverzního počasí ale problém nelze technicky účinně eliminovat. Diváci, kteří se nechtějí trápit rozmary počasí, mohou přejít třeba na technologii IPTV, pokud to infrastruktura v místě jejich bydliště umožňuje.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem