Hlavní navigace

Studujte na prestižní americké univerzitě, jde to i online a zdarma

3. 8. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Coursera
Chcete absolvovat kurzy na Stanfordu, Princetonu nebo Caltechu? Projekt Coursera založený univerzitními profesory vám to umožní online. K dispozici jsou kurzy od farmakologie přes moderní poesii až po programování.

Určitou formu výuky na Internetu využívá ve Spojených státech stále více vysokých škol. Nabídka internetových kurzů je ale určena výhradně studentům, kteří jsou na dané univerzitě zapsaní a platí školné. To může na prestižních amerických univerzitách dosahovat až desítek tisíc dolarů za rok.

Pro mnoho Američanů je diplom z univerzity nedostižnou metou a půjčky na vzdělání, které většina Američanů studujících na vysoké škole využívá, jsou pro americkou ekonomiku potenciální časovanou bombou. Američané si na studium na vysoké škole půjčili už celkem více než bilion dolarů, a každý vysokoškolský student tak dluží v průměru 25 tisíc dolarů. Přitom téměř 54 procent amerických studentů s bakalářským diplomem, kterým je méně než 25 let, nemá práci.

Coursera nabízí kurzy prestižních univerzit

Díky projektu Coursera, který byl spuštěn letos v dubnu, se ale k vybraným kurzům z téměř dvou desítek univerzit ze Spojených států i z Evropy může přihlásit kdokoli, kdo se na webu projektu zaregistruje. Kurz je možné absolvovat zdarma.

Courseru založili Daphne Koller a Andrew Ng, oba profesoři informatiky na Stanford University.

Jsme společnost, která spolupracuje s nejlepšími univerzitami na světě, abychom nabídli online kurzy pro každého a zdarma. Sníme o světě, kde nejlepší univerzity budou poskytovat vzdělání nikoliv tisícům, ale milionům studentů. Naše technologie umožňuje nejlepším profesorům učit desítky nebo stovky tisíc studentů najednou, říkají o projektu jeho zakladatelé.

Původně bylo možné vybírat z kurzů Standford University, University of Michigan, University of Pennsylvania a Princeton University. V červenci se do projektu zapojilo dalších devět univerzit: California Institute of Technology, Duke University, Georgia Institute of Technology, Johns Hopkins University, Rice University, UC San Francisco, University of Illinois, University of Washington a University of Virginia. Kromě amerických univerzit se rozhodla pro spolupráci také kanadská University of Toronto, švýcarská École Polytechnique Fédérale de Lausanne a skotská University of Edinburgh.

Jasný byznys model zatím chybí

Kromě nich se podílejí na projektu také University of Pennsylvania a California Institute of Technology, které investovaly do firmy, která Courseru provozuje, 3,7 milionů dolarů. Celkem se zakladatelům podařilo získat od investorů již 22 milionů dolarů. Jak bude firma na bezplatných kurzech vydělávat, není zatím příliš jasné.

Ve smlouvě, kterou podepisují participující univerzity, je sice část věnující se možným způsobům monetizace, nicméně Andrew Ng o nich hovoří spíše jako o produktu brainstormingu než jako o hotovém plánu.

Jedním z naznačených způsobů monetizace je reklama, která by se ve formě bannerů či textové reklamy studentům při absolvování kurzů zobrazovala. Univerzity mohou za určitý poplatek využívat platformu i pro vlastní studenty, kteří mají možnost na platformě absolvovat kurzy, na které se zapsali a za které získají kredity.

Podle Daphne Koller venture kapitalisté, kteří investovali do projektu Coursera, tvrdí, že když budujete web, který mění životy milionům lidí, peníze budou následovat.     

Zakladatelé sázejí nyní hlavně na příjmy z certifikátů, které budou univerzity po absolvování kurzu vystavovat. Stát by měly maximálně desítky dolarů. Coursera chce ale také vydělávat peníze propojováním studentů s potenciálními zaměstnavateli.

Profesoři zatím nedostávají za učení prostřednictvím Coursery žádnou odměnu. Coursera si na obsah, který jejím prostřednictvím vyučující zveřejňují, nedělá žádný nárok, a autorská práva k obsahu tak zůstávají v rukou jednotlivých univerzit.

Jak to funguje?

Coursera funguje podobně jako systémy, které univerzity pro výuku prostřednictvím počítače a Internetu využívají už delší dobu. Učitelé natáčejí své přednášky na kameru a studenti pak mají k dispozici jednotlivá videa, která se věnují konkrétním tématům ze sylabu. Ověřování nabytých znalostí probíhá prostřednictvím online testů, kdy student vybírá z několika odpovědí. 

Současně systém umožňuje ukládat písemné práce, které může následně hodnotit samotný učitel nebo studenti navzájem. Právě druhé možnosti dá zřejmě valná většina pedagogů přednost, protože počet studentů zapsaných do jednotlivých kurzů se pohybuje v desítkách tisíc a není tedy v silách jednotlivce takové množství materiálu přečíst, natož opravit.

Po zveřejnění nové přednášky, úkolu či testu je student upozorněn na tuto skutečnost e-mailem. Většina nabízených kurzů (aktuálně je vypsáno přes 120 kurzů od farmakologie přes kvantovou mechaniku, programování, moderní poezii, historii, design až po filosofii) je vyučována v angličtině, systém ale umožňuje studentům, aby jednotlivé přednášky opatřili překladem do svých mateřských jazyků. Zajímavé je, že mezi jazyky, ve kterých se titulky objevují, nechybí ani čeština.

Harvard a MIT nabídnou také kurzy zdarma

Coursera ale není jediný projekt, který nabízí lidem možnost absolvovat zdarma vybrané kurzy profesorů z prestižních univerzit. Na podzim začnou prostřednictvím projektu s názvem edX vyučovat na Internetu zdarma své kurzy také profesoři z Harvard University a Massachusetts Institute of Technology. Na rozdíl od Coursera se jedná o zcela neziskový projekt, do kterého obě univerzity investovaly celkem 30 milionů dolarů.

BRAND24

Nelze očekávat, že by Coursera či edX předznamenávali konec tradičního způsobu vysokoškolského vzdělávání, kdy studenti chodí na přednášky a v procesu učení se vzájemně ovlivňují. Získat diplom pouhým absolvováním kurzů prostřednictvím těchto služeb ještě dlouho nebude možné a je otázkou, zdali k tomu vůbec někdy dojde (u některých kurzů je sice možné získat certifikát o absolvování, ale není možné za absolvování kurzu získat kredity uznatelné na některé z univerzit).

Pozitivní však je, že podobné projekty začaly vznikat a dávají návod, jak využít existující technologie a Internet ke vzdělání širokých mas lidí, kteří by se jinak k přednáškám profesorů z prestižních univerzit vůbec nedostaly.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).