Česká republika dále prohlubuje spolupráci s Tchaj-wanem v oblasti čipů a polovodičů. Pět tchajwanských univerzit začne poskytovat stipendium českým studentům, kteří budou mít během pobytu na Tchaj-wanu hrazené náklady. Jde o poměrně výrazný krok, protože tato asijská země zejména díky společnosti TSMC jednoznačně dominuje nejpokročilejší výrobě čipů na světě.
Stipendia pro české studenty se řešila během zdejší návštěvy zástupců pěti tchajwanských univerzit. Ti zamířili na Masarykovu univerzitu v Brně, Univerzitu Karlovu v Praze a také do senátu. Tchaj-wan Česku nabídl 52 magisterských a 16 doktorandských stipendií. Pokud vše půjde podle plánu, první studenti budou moci na Tchaj-wan vyrazit příští rok.
Aktivita dostala název Taiwan Semiconductor Scholarship Program. Své kapacity a finance díky zapojení tchajwanské vlády poskytují školy National Taiwan University, National Cheng Kung University, National Tsing Hua University, National Yang Ming Chiao University a National Sun Yat-Sen University. Tchajwanské ministerstvo vzdělávání na nich zřídilo nové akademie v klíčových oborech.
Až dva miliony na studenta
Magisterští studenti budou moci získat až 27 tisíc eur (663 tisíc korun), doktorandi až 74 tisíc eur (1,8 milionu). V tom je zahrnuté školné, stipendijní příjem a zpáteční letenka. Magisterští zájemci mohou na Tchaj-wan vyrazit až na dva roky, doktorandi na čtyři. Aktualizováno: přihlášky byly spuštěny.
Z této spolupráce může těžit nejenom Česko, ale také samotný Tchaj-wan. Polovodiče jsou velmi rostoucí a čím dál kritičtější sektor, který se ale potýká s nedostatkem lidí. Je tedy možné, že stipendijní program přenese do Česka know-how a zároveň se tchajwanským podnikům podaří zaměstnat naše odborníky. Tchaj-wan navíc čelí aktivitám Číny, která v rámci budování vlastního čipového sektoru přepláci experty z Tchaj-wanu.
„Tchajwanští výrobci čipů urgují ohledně najímání talentů. Polovodičový průmysl se potýká s nedostatkem asi 30 tisíc lidí měsíčně. Dva největší tchajwanští výrobci čipů, TSMC a MediaTek, doufají, že přijmou více než 10 tisíc lidí,“ shrnují tchajwanští zástupci.
Přínos politického sbližování
Tchajwanci stipendijní program kromě Česka spustili také v Polsku, Litvě a na Slovensku. Češi, Litevci a Slováci figurují rovněž v další aktivitě asijské země. Státem vlastněný fond Taiwania Capital vyčlenil 200 milionů dolarů, tedy asi 4,6 miliardy korun, na investice do technologických startupů ve střední a východní Evropě. Až 80 procent z celkové sumy má jít právě do zmiňovaných tří zemí.
Tyto a další česko-tchajwanské projekty jsou výsledkem politického sbližování v posledních letech. Odstartovala to cesta šéfa senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. „Je to díky dobrým vztahům s Tchaj-wanem. Litva má s Čínou politické problémy a Česko a Slovensko se s Tchaj-wanem v poslední době vzájemně podporují a navštěvují,“ potvrdil investiční manažer Taiwania Capital Tomáš Vančo.
Tchajwanský fond chce peníze investovat během čtyř až pěti let, zajímá se o investiční kola series A a vyšší, což znamená vkládané částky dva až dvacet milionů dolarů. Podle informací Lupy nicméně panují obavy, aby v regionu vůbec byl dostatek kvalitních projektů hodných investice.
Zástupci tchajwanského fondu se brzy zase chystají do Česka. Minule navštívili například Brno. „Na jižní Moravě je vysoká koncentrace firem v oblasti elektronové mikroskopie a částicové optiky, která pro svůj budoucí vývoj potřebuje úzké kontakty na výrobce polovodičů,“ uvedl ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) v Brně Petr Chládek.
Jako příklad zájmu Tchaj-wanu o spolupráci s Českem lze zmínit přerovskou firmu Meopta. Ta mimo jiné dodává optiku nizozemské společnosti ASML, která ji instaluje do svých vysoce komplexních strojů na výrobu čipů. ASML má monopol na dodávky mašin s EUV litografií, přičemž tchajwanské TSMC je jejich největším odběratelem.
Tchaj-wan u nás obecně patří mezi velké investory. Foxconn například v Kutné Hoře a Pardubicích provozuje výrobu počítačů, serverů a nově superpočítačů.
Čipové designové centrum v Česku
Česká republika by v rámci posilování polovodičového sektoru a spolupráce s Tchaj-wanem ráda posílila také vzdělávání v tomto sektoru. „Je to problém slepice a vejce. Když nejsou lidi, nedají se budovat výrobní a designové kapacity,“ popsal Lupě Tomáš Pitner z Fakulty informačních technologií VUT v Brně.
„Osobně doufám zejména v posílení sektoru návrhu čipů, kde se mluví o zřízení Design centra v Česku. Věřím, že podstatnou roli bude vedle průmyslu hrát akademická sféra představovaná zapsaným ústavem Cyber Security Hub, který zřídily univerzity ČVUT, VUT a Masarykova univerzita,“ dodal Pitner.
Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš uvedl, že na rozšíření čipového vzdělávání existuje šance získat prostředky: „V Národním plánu obnovy je dedikovaná část na akreditaci a vznik nových vzdělávacích oborů. Toho musíme využít a jít do specializací relevantních pro Česko.“
Česko má v polovodičích na čem stavět. Funguje zde několik poměrně významných center pro návrh čipů včetně těch od firem STMicroelectronics, Renesas, ASICentrum, Intel, Espressif Systems, Codasip, NXP Semiconductors nebo Tropic Square. Výroba polovodičů probíhá u Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm a Hitachi Energy v Praze. Aktivity shrnujeme v našem článku.
Podobně se u nás polovodiče vyučují. Absolventů ale není mnoho a podle zástupců vysokých škol jsou firmami rozebraní v podstatě už od zahájení studia. ČVUT pro posílení letos otevřela nové moderní čipové pracoviště Nanolab.
Česko se také letos dostalo k velkému projektu. Díky svému předsednictví v Radě Evropské unie vede jednání kolem Aktu o čipech (Chips Act), jehož hlavní úlohou je mobilizovat 45 miliard eur na posílení výroby čipů na starém kontinentu.
ČLÁNKY DO MAILU