Hlavní navigace

Teenageři se bouří, jejich rodiče jsou na Facebooku

Vojtěch Bednář

Dřív musel stačit jeden pohled z tábora, dnes prostřednictvím mobilních telefonů, e-mailu, ale i sociálních sítí komunikují rodiče se svými dětmi i několikrát denně. Vystavování fotek z raného dětství, debaty o zcela nesouvisejících tématech či útoky na sebevědomí. Stále více teenagerů proto uvažuje o tom, že rodiče na Facebooku odstraní ze svých přátel.

Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

Stránky Oh Crap. My Parents Joined Facebook stojí opravdu za to. Naštvanému teenagerovi vadí, že si ho chce máma přidat jako kamaráda na Facebooku, a co hůře, dokonce ho označit za svého syna. Na první pohled by se řeklo, že jde o další z dlouhé řady přihlouplých aktivit souvisejících s momentálně nejvíce rozlezlou sociální sítí, případně o chytrou virální reklamu, které si ostatně všimly i jinak slovutné Los Angeles Times. Na druhé straně je ale problém o něco komplikovanější. A to proto, že sociální sítě již dávno překročily hranici „obyčejných internetových aplikací“, kde „o nic nejde“, a staly se pro řadu lidí skutečnou součástí života.

Faktem je, že taková maminka umí bobtnající virtuální kariéru své ratolesti řádně setnout. Vystavování fotografií z období nemluvněte je spíše jen úvodní forma mučení, pro ty se slabší fantazií. Sdělování faktů a uvádění sebevědomých prohlášení na pravou míru je věc druhá. Debaty o zcela nesouvisejících tématech, útoky na sebevědomí dcery nebo synátora, sledování jeho virtuálních přátel, debat a výměn pikantností pomocí veřejně přístupných kanálů. To je něco, co je pro mnohé teenagery horší než doživotní zákaz jít na diskotéku. A tak se nám bouří… I video si udělali…

MIF17

Webové aplikace, v tomto případě Facebook, pro teenagery dlouho představoval místo neomezených možností s velmi omezenou kontrolou. Mladí lidé patřili mezi early adopters sociálních sítí se vším pozitivním i negativním, co k tomu patří. Teď se ale mezi ně tlačí jejich rodiče, a celkem oprávněně se hlásí o svá práva. Jenže kdo to kdy viděl, že by se měla, třeba taková Laděna, virtuálně přátelit se svou maminkou Trapněnou, nebo dokonce tatínkem Rejpalem?

Pokud je výše popsaný problém skutečně rozsáhlejším, a asi by stálo zato to zjistit, je pro teenagery prakticky neřešitelný. Provozovat na Facebooku jedno alter ego pro rodiče a další pro kamarády je blbost. Neoznačit tatínka za kamaráda je z hlediska kapesného sebevražda. Nechat se společensky znemožnit rodičem, to by prostě nešlo. A tak jedinou možností zbývá, zachovat se jako správný early adopter a vrhnout se z Facebooku jinam. Ale kam?

Našli jste v článku chybu?