Jak název televizoru napovídá, dostali jsme zapůjčenu tu největší možnou úhlopříčkou – plných 127 cm, tedy 50 palců, s veskrze zajímavou cenou 18.499 Kč, přičemž ke koupi ještě bude 81 a 99 cm (11.499 Kč). Full HD televizor s plošným podsvícením jsme sice měli v předprodejní verzi, ale byl ve velice dobré kondici, i když ještě částečně nelokalizován. I přesto se oficiálně vzato s Changhong LED50B2510IS, jehož recenze vyšla 19. 4. zde, srovnávat nedá. Je však evidentní, že půjde o přímou konkurenci, byť v tomto případě bez satelitního tuneru či nahrávání. Máte ale už i v této „super levné a super rozměrné“ kategorii na vybranou, a to je nejdůležitější.
Předprodukční verzi pochopitelně recenzovat nebudu a článek proto berte jen jako takové první seznámení s tím, co v nejbližší době bude na trhu a co je hodně zajímavé! Než se ale dostaneme k samotnému přístroji, vezměme to obecněji. Řada L2 a její souputník W2, dodávaný ovšem pouze v 81 cm a v HD Ready, má plošné podsvícení LED diodami (bez lokální regulace) a není ještě „chytrá“ (to je až L4). Podporuje však – na rozdíl od nejnižší řady L1 – komunikaci přes MHL (Mobile High-Definition Link). To pracuje na rozhraní HDMI (televizor) a Micro USB (chytré zařízení) a nabízí HD audio i video přenos například kompatibilním chytrým telefonům. Vyžadován je ovšem speciální kabel, resp. redukce, a adaptér bohužel není jednotný, tudíž jsem propojení nevyzkoušel.
MHL je důležitou strategií Toshiby pro letošní modelovou kolekci. Spolu se zajímavými cenami a neméně zajímavou výbavou. Více najdete v přehledovém článku, který pro vás připravujeme.
Matná černá na rámu, obrazovka je ovšem lesklá. Vše doplňuje neotočný podstavec, což bude pro některé instalace nevýhodou.
Rychlá instalace
Smontovat dvě části podstavce je dílem okamžiku, stejně jako přidělání celku k panelu televizoru. Podstavec není otočný, zjevně kvůli úspoře nákladů, obrazovka je ale na něm stabilní, i když – jako obvykle – máte možnost si vše zajistit páskem. Naladění kanálů bylo jednoduché, úplné resetování televizoru a následné automatické spuštění prvotní instalace jsem našel v menu Nastavení po přepnutí na tuner DVB-T.
Na výběr jsou obvyklé parametry, naladit můžete tuner analogový i DVB-T, nebo každý samostatně. Proskenování pásma je rychlé, třídění kanálů jednoduché a dělá se prostou záměnou. Televizor se i v této předprodukční verzi choval překvapivě rychle, včetně okamžitého přesunu kanálů či solidně svižného přepínání stanic prostým zmáčknutím postupného voliče.
Dálkový ovladač má výtečné rozložení, výrazná tlačítka a povětšinou i popisky. Vše, co potřebujete, je na něm po ruce, multimédia se povětšinou řídí přes softwarové menu.
Přehledné ovládání
Dálkový ovladač je jednoduchý, s výborným rozložením a je rovněž velice přehledný. Nejinak je tomu i s nastavovacím menu. Objeví se na spodní straně obrazovky a má pouze pět grafických položek. Další stupeň už je klasicky textový a objevuje se jako samostatné menu uprostřed obrazovky. Ani u něj není třeba – s jedinou výjimkou, kterou představuje Nastavení – přelistovávat na další stránku, což ovládání ještě více zpříjemňuje.
Menu už bylo povětšinou v češtině, angličtina byla opravdu jen tu a tam. V každém případě je dobré, že Toshiba u něj sází na klasiku, že se v něm dá kolovat a že se výtečně doplňuje s dálkovým ovladačem. Ovládání je tak rychlé, i když (zatím) ne vždy zcela přesné. Občas se mi totiž stávalo, že po zmáčknutí jednoho tlačítka přeskočilo např. menu o dvě položky. Rozložení ale zasluhuje pozornost, protože vše máte po ruce a takováto kvalitka se v základní třídě vidí málokdy.
Tlačítko OK vypíše seznam naladěných kanálů, u multimédií provozovaných přes USB pak zobrazí menu se softwarovými tlačítky, přes které se vše řídí. Vyskočit z přehrávání lze Return, Exit vás pak zavede rovnou na vrchol souborového manažeru, kde si vybíráte druh přehratelných multimédií; volba pro přehrání všeho k dispozici není. Na dálkovém ovladači najdete i tlačítko pro zmrazení obrazu, přičemž zvuk jede dál…
Ovládání přímo na televizoru najdete na levém boku u rozhraní, kde je i elektronický vypínač. Vše je ale asi patnáct centimetrů utopeno, takže to bude náročnější. Stejně jako případné připojování kabelů….
EPG je ve zcela jiném stylu, ale je přehledné a dobře čitelné. Pouze na jedné obrazovce nevidíte v tu samou dobu přehled pořadů pro více stanic najednou.
Osmidenní EPG zcela jinak
Ano, zcela jinak, i když o nic méně příjemně (záleží na zvyku). Obraz a zvuk se nepřeruší (obraz je ovšem poněkud skryt), a jak EPG vypadá, vidíte na fotografii výše. Devět stanic je po levé straně, program pro aktuální z nich vpravo. Jiný náhled jsem nenašel, nicméně na pořad se můžete nechat upozornit a příjemné je, že se televizor probudí i z pohotovostního režimu. Tak by to mělo být!
Programová nabídka nabíhá po vstupu na multiplex, což se dá udělat i z EPG, podrobné informace o pořadu se otevírají do nového okna. Mezi jednotlivými dny přepínáte šipkovými klávesami (vlevo, vpravo), a tlačítko Guide, kterým EPG vyvoláváte, je opět výborně umístěné.
Možnosti nastavení obrazu nejsou nijak uchvacující, ale kategorii určitě odpovídají. Navíc je tu senzor hlídající hladinu okolního osvětlení (Auto Brightness Sensor).
Pouze základní nastavení
Obrazových režimů je celkem sedm a například v tuneru DVB-T jich vidíte pět, přičemž upravit můžete každý z nich. Jde o obvyklé volby typu kontrast, jas, barva či ostrost. Upravit lze i teplotu barev, gama korekci a úroveň černé a bílé. Menu Nastavení obrazu je také jediné, kde se snadno můžete vrátit k původním veličinám.
U zvuku přednastavené režimy chybí a Toshiba tu jde zjevně jinou cestou. Úprava je možná pouze manuálně a jde o basy a výšky, dále tzv. Stabilní zvuk (zřejmě sražení výstřelků typicky při reklamách), a také obvyklé vyvážení obou kanálů.
Nastavitelných poměrů stran je šest a nechybí ani 4:3, ani 14:9. V multimédiích pak uvidíte (opět přes tlačítko Quick) tři – 4:3, 16:9 a 1:1 zachovávající přirozené rozlišení nahrávky. Po instalaci je automatický formát vypnut a musíte ho v menu Předvolby ručně povolit. K tomu ještě musíte vypnout volbu „Roztáhnout 4:3“. Pak teprve bude televizor solidně zachovávat formát pořadu podle příchozího signálu.
Panel je díky plošnému podsvícení hluboký 84 mm.
Tentokráte bez měření spotřeby…
Spotřebu jsem oficiálně neměřil, nicméně na ČT2 se pohybovala kolem 65 W. Eko režimy jsem nenašel, stejně jako možnost vypnutí obrazovky a ponechání pouze zvuku.
Televizor má i při této kombinaci cena/úhlopříčka zabudováno čidlo hlídající hladinu okolního osvětlení, což je určitě chvályhodné…
Na levém snímku vidíte nejen lesknoucí se obrazovku, ale i souborový manažer výtečně ukazující dlouhé názvy v češtině. Vpravo je pak vidět náhled fotografií.
Nadějná multimédia (a rychlá!)
Terabajtový disk Freecom sice přímo identifikován nebyl, ale televizor si s ním nijak nelámal hlavu a naběhl rychle do klasické nabídky zobrazující výběr mezi fotografiemi, hudbou a filmem. Následně se objeví přehledný a příjemně jednoduchý (zvláště po vyumělkovaných zobrazeních poslední doby) adresářový strom, ve kterém se ovšem nedalo kolovat. Kompletně v něm ale vidíte i velice dlouhé názvy, včetně češtiny, takže výběr je bezproblémový. To ale platilo jen o položkách Film a Hudba, Foto totiž obstarávaly tak obrovské ikony (viz obrázek výše), že jsem jich až lekl. Chápu, co k tomu Toshibu vedlo (v ikonách se objevují snímkové náhledy, nad nimi pak i plný název), a nakonec jsem si na to i zvykl. Jen si nedovedu představit takovýto výpis třeba na 81 cm. A když jsem u fotografií – v těch tato Toshiba exceluje. Rychlé natahování bylo to nejmenší, co jsem očekával. To, že se mi přehraje 3D formát MPO jako JPG, jsem opravdu nečekal a PNG a BMP už byly jen takovými příjemnými třešničkami na dortu. Zvláště BMP oceňuji, protože jsem si z některých delších cest udělal i mapy a BMP či PNG je na ně pro promítání ideální formát. Vraťme se ale ještě k videu. Titulky lokalizovány nebyly, nikde jsem zatím nenarazil ani na výběr znakové sady či velikost fontu. Příjemné však je, že se v samotném „filmovém“ seznamu souborového manažeru neobjevují položky s titulky, pouze přehratelná videa. Výběr je – i přes nemožnost kolovat – operativnější. Video také solidně navazovalo i v okamžiku, kdy jsem si odskočil do tuneru DVB-T. Jen jsem mezitím nesměl pustit nic jiného.
Pokud jde o kompatibilitu, filmy v XviD pracovaly s titulky v srt i sub, populární kodek X.264 (plus srt) fungoval taktéž bez zaváhání stejně jako MKV (L4.0 i L4.1) s externími titulky (srt), byť vše opět nikoli v češtině. Jak je vidět, televizor má výkonu na rozdávání!
HD nahrávky z kamer a fotoaparátů jsou podporovány v MP4 a AVCHD (1 080i, m2ts) a kupodivu se přehrál i excelentní záznam z profesionální kamery (1 080p, m2ts) se zvukem v Dolby Digital, dts však podporováno není.
I v tomto případě bylo vidět výtečně podané Full HD i HD Ready, jen na bočních švencích byla vidět drobná zaváhání, což ovšem je podstatně méně, než bych v této základní kategorii čekal.
A muzika? Opět velice přehledně udělaná, podporováno je ovšem pouze WAV a MP3.
Toshiba 50L2333 je úctyhodný televizor, který ve 127 centimetrech úhlopříčky nabídne solidní obraz i resamplování. Smířit se musíte především s neotočným podstavcem a absencí nahrávání.
Rychlý ani blesk!
Obraz je na lesklém panelu lepší, než byste možná čekali. Slovem „jednoduchý“ se tudíž označit nedá, spíše slovy „překvapivě dobrý“, což platí i o resamplování a solidních pohledových úhlech. Kupodivu! Mám rovněž pocit, že by zabudovaná elektronika zvládla ještě více, a vrchol je vidět, pokud do Toshiby pustíte HD, resp. Full HD. Výsledek je v rámci kategorie nadprůměrný a cena versus úhlopříčka je znát mj. na bočním švenku kde bylo pozorovatelné překreslování. Na zapůjčeném vzorku byl také obraz ze všech zdrojů podáván poněkud zatmaveně a tmavá v detailech měla tendenci být ještě tmavší. Nicméně s konečným verdiktem vyčkejme hotové verze.
Zvuk podporovaný zesilovačem o výkonu 2×7 W je určitě solidní (reproduktory vyzařují směrem dolů), možná lehce nadprůměrný, i když je pochopitelně škoda absence přednastavených režimů.
Celkově vzato se předprodukční vzorek choval výtečně a firmware byl naprosto bezproblémový. Televizor je rychlý jako blesk, a to v těchto sférách vůbec není obvyklé (v porovnání se zmiňovaným Changhong LED50B2510IS je to rozdíl třídy). Příjemně slibné je také ovládání, které si na nic nehraje, je jednoduché a přehledné, byť měl dálkový ovladač tendenci přeskakovat ob položku.
Jelikož jsem měl k dispozici i notebook s HDMI, vyzkoušel jsem i napojení na televizor. Pro vstup šla v menu televizoru upravit horizontální poloha obrazu, vertikální vysvícena nebyla.
Toshiba 50L2333 je speciálně v této 127 cm verzi odvážně pojatý televizor, a nejspíše vím, co si o něm někteří z vás řeknou. Pro takovéto zákazníky ale při této velikosti a ceně není. Je určen těm, kteří chtějí parádní úhlopříčku za parádní cenu bez ohledu na cokoliv dalšího, a to nepochybně dostanou! Navíc nevím jak pro vás, ale pro mě osobně je Toshiba stále solidní značka, i když to u nás několikrát doslova zazdila. Škoda! Dnes by se jí snadněji navazovalo. A to i v televizorech…
pro: nehodnoceno, předprodukční vzorek
proti: nehodnoceno, předprodukční vzorek
Balení obsahuje (předběžně)
– dálkový ovladač
– 2 mikrotužkové baterie (AAA)
– podstavec (pevný, nenatáčitelný)
– napájecí kabel (na pevno připojený, dvoužilový)
– papírová uživatelská příručka