Hlavní navigace

Temná vlákna v CESNETu

19. 12. 2003
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Minule jsme se zmiňovali o americké aktivitě FiberCo, jejímž cílem je usnadnit přístup k temným vláknům pro vědecké a vzdělávací sítě. Nastal čas si přiznat, že u nás v téhle oblasti nejsme žádná ořezávátka, ba dokonce patříme mezi světovou špičku.

Připomenu, že FiberCo má k dispozici zhruba 4000 km vláken, z nichž většina je ovšem skutečně jen k dispozici, nikoli reálně používána. Naproti tomu naše síť CESNET2 již v současné době provozuje na temných vláknech trasy s celkovou délkou kolem 2500 km. Při srovnání rozlohy, počtu obyvatel či velikosti měšce, který je na pokročilé síťování k dispozici, jsou výsledky dost jednoznačné.

Topologie nejvýznamnějších tras sítě CESNET2 s přihlédnutím k jejich charakteru vypadá následovně:

1027

Dlužno přiznat, že situace u nás je pro podobné hrátky dost výhodná. Na trhu se pohybuje řada společností nabízejících optickou infrastrukturu, takže je nabídka vláken poměrně bohatá, konkurence dostatečně intenzivní a ceny díky tomu příznivé.

Navíc se optická infrastruktura v naší republice rok od roku zlepšuje. CESNET prakticky každým rokem poptává přenosové trasy a dostává lepší a lepší nabídky. V poslední době především klesá délka nabízených vláken (trasy už nevedou oklikami přes polovinu republiky) a roste jejich kvalita.

Použití temných vláken, kdy si pronajmete jen samotné vlákno a sami si zajistíte technologii, která po něm bude přenášet data (zajistí jeho „osvícení“), pochopitelně není pro každého. Jako všechno má svoje pro a proti.

Výhody:
  • pronájem bývá levnější
  • můžete snadno upgradovat, aniž byste museli zvyšovat poplatky
Nevýhody:
  • musíte nakoupit více technologie
  • provoz si zajišťujete sami

Temné vlákno vyžaduje větší investice do zařízení (musíte trasu osadit aktivními prvky), ale ušetříte na pronájmu. Ekonomika závisí především na tom, v jakém poměru se tyto dvě částky nacházejí.

Je zjevné, že pro instituci, která nechce mít se sítí žádné velké problémy a chce s minimálním úsilím propojit své pobočky ve městech A a B, asi temné vlákno nebude ideální. Na druhé straně pro provozovatele sítí či firmy se silným týmem zajišťujícím síťovou infrastrukturu může představovat zajímavou nabídku, protože umožní za stejné peníze zvýšit rychlost na několikanásobek.

Z výše uvedené mapky je myslím jasné, jak jsme výhody a nevýhody tohoto přístupu vyhodnotili z pohledu sítě určené pro vědu, výzkum a vzdělávání, tedy obory věčně hladové po přenosových kapacitách.

Nejsme žádnou výjimkou. Ve světě popularita temných vláken rychle roste a vzniká fenomén tak zvaných Customer Empowered Networks (CEF) - sítí, kde se pronajímají temná vlákna a veškeré aktivní prvky si zajišťují sami jejich uživatelé.

Největší překážku rozvoje takto koncipovaných sítí představuje omezený dosah, který se u většiny současných technologií pohybuje kolem 100 km. Znamená to, že signál je třeba přibližně v těchto odstupech zesilovat. Jenže optické trasy typicky vedou skal a stepí divočinou, kde jsou levné výkopy. Díky tomu se zesilovače musí umisťovat do budek kdesi mimo civilizaci, kde bývá problém s napájením a s výjezdem, pokud se cosi pokazí.

Proto se do popředí zájmu dostávají technologie, které prodlužují dosah signálu - optické zesilovače, kompenzátory disperze a podobné pomůcky na hranici fyziky a černé magie. Ideálním cílem je, aby veškeré aktivní prvky byly soustředěny výlučně na koncích (kde bývá obsluha) a mezi nimi vedlo jen prosté vlákno bez jakýchkoli zařízení. Pro tento přístup, představuje velmi významné usnadnění provozu, se používá název Nothing In Line (NIL).

CS24 tip temata

Také v této oblasti si CESNET stojí velmi dobře. Již v loňském roce jsme uvedli do provozu NIL trasu Praha-Pardubice (189 km) a letos přibývají další. Zatím nejdelší je Brno-Ostrava, která měří 235 km. Jako přenosová technologie slouží v obou zmiňovaných případech gigabitový Ethernet (1 Gb/s), máme ale i NIL trasy na bázi Packet over SONET (2,5 Gb/s). Například mezi Plzní a Českými Budějovicemi (173 km).

Zhruba v polovině ledna vyjde pravidelná roční zpráva o výzkumných aktivitách CESNETu, kde se dočtete větší podrobnosti.

Autor článku

Autor dělá nepořádek v příslovích, protože sítě nejen dělá, ale i učí a dokonce také řídí. Působí na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky na Technické univerzitě v Liberci. Píše knihy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).