Tomáš Kubík (Policie ČR): Platům v soukromé IT sféře nemůžeme konkurovat, proto hledáme srdcaře

Vznik nového policejní útvaru jste oznámili v červenci, fungovat má naplno za necelých šest měsíců. Co se děje nyní?

Pořád jsme v přípravné fázi, která spočívá v tom, že pan ministr podepsal vznik nového útvaru, jak je to uloženo ze zákona. My nyní musíme založit jakýsi virtuální útvar, abychom mohli vybrat jeho vedení. Už jsme vyhlásili tzv. nabídkové řízení na ředitele tohoto útvaru a dva náměstky, jak nám to stanovuje zákon. A musíme počkat, zda se někdo v patřičné hodnosti nepřihlásí.

Až pokud se tak nestane, tak můžeme vyhlásit výběrové řízení dovnitř do celé policie. Samozřejmě se ale mohou přihlásit i kandidáti z jiných sborů. Každopádně jakmile vybereme vedení, nastane horká přípravná fáze, kdy se již budou ladit věci ohledně dislokace jednotky, úpravy interních aktů řízení a další věci, aby ten útvar mohl začít od 1. ledna 2023 plně fungovat.

Nového ředitele byste tedy mohli představit kdy?

To vychází ze zákona o služebním poměru. Na každý krok máme v této fázi stanovený čas. Případní zájemci musí mít možnost si prostudovat naše podmínky, pokud je splní, musí absolvovat psychologické vyšetření a projít i přes naše assessment centrum. Pokud to všechno dobře půjde, budeme mít v polovině října vedení nového útvaru.

V médiích už stručně proběhlo, proč se policie tento nový útvar rozhodla zřídit. Můžete to rozvést?

Důvodů pro vznik nového útvaru bylo více. Řešili jsme to delší dobu v rámci naší pracovní skupiny Reforma a nechali jsme vypracovat i analýzu, která hodnotila, jaká jsou pro a proti, protože vznik takové jednotky s sebou vždy nese některá rizika.

Mám osobní zkušenost z doby, kdy se z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) oddělila část, ze které následně vznikla Národní protidrogová centrála (NPC), a myslím, že to do určité míry připomíná to, jak dnes vzniká ten nový protiteroristický a na kybernetickou kriminalitu zaměřený útvar. S drogami jsme na tom byli před patnácti dvaceti roky víceméně stejně, jako jsme na tom dnes v případě kyberkriminality. Byl to prudce se rozvíjející nelegální trh, na který bylo nutné pružně zareagovat. A tehdy proto převážilo rozhodnutí, že se z ÚOOZ vyčlení celorepubliková jednotka, která se bude zabývat jen drogovou problematikou.

Takže tohle, když to přenesu na současnou dobu, je podobné. Kyberkriminalita i ve spojení s terorismem a extremismem rychle roste a my na to potřebujeme pružně reagovat. Dnes ty věci samozřejmě řeší dvě sekce Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), je to funkční model, ale my si od té změny slibujeme ještě větší účinnost a progresivitu.

Vy jste v dřívějším prohlášení zároveň zmínil, že jste se inspirovali v Německu nebo Rakousku.

To je pravda. Inspirovali jsme se v zemích, ke kterým máme historicky blízko a které řeší podobné věci. Ale ten hlavní důvod z mého pohledu byl skutečně ten, že lépe bude fungovat agenturní model menších specializovaných jednotek než jeden velký federální útvar rozdělený do velkého množství sekcí. Menší jednotky jsou lépe řiditelné, operativnější a rychleji si vybudují étos útvaru, kam rádi lidé nastupují a dýchají za něj. Podobně to ostatně mají, myslím, třeba v NÚKIBu, který také vznikl na zelené louce. Nedávno jsem byl na akci k jeho pětiletému založení a měl jsem pocit, že lidé, kteří tam pracují, se prostě s tou institucí sžili.

Přečtěte si také:

Lenka Bradáčová (VSZ): Velká část bojovníků proti covidovým opatřením začala adorovat Rusko

Mluvil jste o důvodech pro vznik této speciální jednotky. Jaká byla ta proti? Bylo to třeba riziko narušení fungování celého NCOZ, jak o tom mluvili třeba někteří poslanci nebo bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta?

Myslím, že v české kotlině je jakákoliv změna vnímána jako hrozba, a ne jako příležitost. Máme to prostě v mentalitě. Někteří lidé navíc zapomínají na negativní věci, které byly v minulosti, a prožívají určitou nostalgii. Ale já bych třeba nechtěl znovu zažít to, co se dělo u policie v devadesátých letech.
Ale je pravda, že i my jsme vnímali některá rizika a zrovna to vámi zmíněné bylo jedním z nich. Hodně jsme to zvažovali, protože jsme nechtěli riskovat odchody lidí, kteří špatně reagují na změny. Ale i proto jsme rozhodli, že lidé z NCOZ mají úplně na výběr. Mohou zůstat ve struktuře NCOZ nebo se přesunout do nového útvaru, je to jen na nich.

Pro mě osobně byl ale největší otazník v osobách a obsazení, protože lídrů, kteří jsou schopni vybudovat útvar tohoto typu, dát mu ten potřebný náboj, a hlavně ho udržet, obecně v populaci není moc. U policie ale určitě takové máme, proto doufám, že se nám podaří v krátké době ty nejvhodnější najít.

A třetím faktorem proti byl fakt, že nový útvar se nějakou dobu bude muset rozjíždět, přestože ta ohrožení, která by měl řešit, jsou tady už nyní. On jim teď dobře čelí NCOZ, ale my najednou tuhle agendu dáme někomu novému a bude potřeba nějaká doba na rozjezd. Musíme vše prostě nastavit tak, aby, kdyby k něčemu došlo, byla naše reakce rychlá, adekvátní a efektivní.

Z IT specialisty policistu ve většině případů neuděláte

V NCOZ nyní pracuje na 750 lidí a nový útvar by měl mít kolem 150 míst. Máte už představu, kolik lidí z NCOZ tedy přejde?

Já takové informace nemám a ani do toho nechci vstupovat. Je to hodně citlivé a já si vážím toho, co současné vedení NCOZ dělá a kam ten útvar od jeho vzniku posunulo.

Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík (22. 8. 2022)

Autor: Policie ČR

Ale ty lidi budete muset některé najít, a co tedy budete dělat, když jich nenajdete dost v řadách policie?

Uznávám, že to bude dost složité. Obecně státní organizace mají omezené možnosti, jak odborníky nejen v této oblasti nalákat. Ale co jsem mluvil s lidmi z civilních oborů, tak ani oni nemají kde brát. Proto pořád věřím, že se dost zkušených lidí najde mezi policisty, protože moje zkušenost je taková, že z IT specialisty policistu ve většině případů neuděláte. Naopak to do jisté míry jde. Policista, který má vztah k IT, se může do určité míry odborníkem stát. Nikdy to sice nebude nějaký zkušený hacker, což se ale ani nechce.

Proč si myslíte, že by se odborník na IT nemohl stát policejním specialistou?

Souvisí to s policejní dovedností. Potřebujete mít v hlavě zákony a nařízení, vědět, co policie potřebuje, jak funguje, jaké jsou zásady operativní práce apod. Ti lidé budou fungovat i dovnitř policie, a musí se proto dobře orientovat. Nemůže se stát, aby někdo třeba přijel na územní odbor a nevěděl, co může od tamních kolegů chtít. A takovou erudici bohužel lidé z IT oblastí zpravidla nemají. Páteř toho nového útvaru proto musí tvořit zkušení kriminalisté.

I teď ale nabíráte lidi z civilu, kteří se následně mohou stát zkušenými policisty, nebo ne?

Samozřejmě a já to skutečně nechci paušalizovat, ale obecně platí, co jsem řekl. My každopádně máme absorpční schopnost a jsme schopni nabírat i lidi úplně z civilu, ale musí převládnout ta policejní dovednost. Musí tam být, jak říkám, statný ošetřovatel, který nové kolegy z civilu povede směrem, který je potřeba. Vím, o čem mluvím, zkoušeli jsme leccos a nakonec jsme dospěli do tohoto bodu.

Přesto nové lidi i z civilu budete lákat. V IT sféře jsou obecně vysoké platy, čím může policie konkurovat?

Myslím, že policie může nabídnout něco, co soukromé firmy nedokáží. Uznávám ale, že to nejsou peníze. Řada vedoucích považuje příjem za jeden z klíčových motivátorů, já si to ale nemyslím. Věřím, že těch motivů, proč by k nám někdo chtěl nastoupit, je více. Patří mezi ně zajímavá práce pro stát, osvícený velitel a dobrý pracovní kolektiv, který táhne za jeden provaz. To je, myslím, klíčové. Musí to být prostě srdcaři, kteří se s novou jednotkou perfektně sžijí.

Specializované útvary mají navíc tu výsadu, že si vyhledávají činnost, kterou se zabývají. Neřeší tu největší zátěž, kterou musí zvládat územní odbory a krajská ředitelství. Tady je naopak výběrová příslušnost, což je do jisté míry takové policejní nebe. Máte svoje případy, na kterých si pracujete. Ty skončí realizací a máte pocit z dobře vykonané práce. To u specializovaných útvarů považuji za největší bonus.

Říkal jste, že peníze nejsou podle vás úplně rozhodujícím motivem. Kolik ale tedy může policie v případě speciálního útvaru nabídnout?

Obecně myslím, že mzdy u policie nejsou špatné. Zejména pokud jste již na nějaké pozici a máte odsloužený nějaký rok. Ale samozřejmě ti kluci, kteří nastupují do druhé třetí tarifní třídy, to nemají lehké. Tím si ale musí projít každý.

A kolik to je tedy přesně?

Pro specialisty, což se týká i toho nového útvaru, máme takzvané boční vstupy a můžeme jim ze startu nabídnout hodnost kapitána, což je už vysoká hodnost. Dostanou tak rovnou osmou tarifní třídu, s tím související příslušné platové náležitosti a náborový příspěvek. Přesnou částku jejich platu vám ale z hlavy neřeknu.

Do rozhovoru se zapojil mluvčí policie, který upřesnil, že základní tarif u 8. platové třídy je 33 540,− (nováček s druhou platovou třídou má 21 420,−). Zároveň ale má každý policista osobní příplatek, zvláštní příplatek a další složky ohodnocení. Nástupní plat specialisty tak bude kolem 50 tisíc. Náborový příspěvek je nyní 150 tisíc korun.

Útoky mohou souviset s akty státního terorismu

Když už se bavíme o financích, jak je na tom vůbec policie s technickým vybavením? Dostane ten nový útvar něco nového?

Díky úsilí NCOZ, potažmo celé Policie ČR, se nám podařilo řádně čerpat evropské fondy a naše vybavenost je na slušné úrovni. Teď si děláme ještě audit věcí, které využíváme, abychom věděli, zda potřebujeme veškerou technickou podporu. Zároveň již máme zpracovanou další koncepci boje proti kyberkriminalitě, která počítá s tím, že v dalších letech budeme čerpat na tuto oblast ročně 119 milionů korun.

Některé státy jsou na tom samozřejmě o řád lépe, třeba USA nebo Izrael, které mají větší finanční možnosti. Ale ona se řada věcí dá dohnat efektivní mezinárodní spoluprací. Často se totiž stává, že zahraniční partneři zjistí informace s vazbou do České republiky, protože kyberkriminalita je mezinárodní a nemá hranice. V rámci mezinárodní policejní spolupráce si potom umíme rychle informace vyměnit.

Ale ono to není jen o technice. Ta nám slouží k tomu, abychom našli konkrétního živého člověka, který je za nějaký trestný čin zodpovědný. Pak je to již spíše o klasičtější policejní práci.

Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík (22. 8. 2022)

Autor: Policie ČR

Vysvětloval jste důvody zřízení nového úřadu. Proč jste se rozhodli vlastně spojit na první pohled nesouvisející oblasti – tedy terorismus a kyberkriminalitu?

Je potřeba vysvětlit, jak se nyní kyberkriminalita vyšetřuje. Současná sekce, která má na NCOZ v gesci kyberkriminalitu, řeší jen útoky na páteřní kritickou infrastrukturu. Všechny ostatní věci, které se dají pod kyberkriminalitu zařadit, mají na starost jednotlivá krajská policejní ředitelství nebo ÚSKPV.

Ohledně útoku na kritickou infrastrukturu samozřejmě nebudu nikoho bez důkazů obviňovat, ale naše poznatky a poznatky ze zahraničí ukazují, že tyhle útoky mohou souviset s akty státního terorismu, že to prostě provádí lidé, o kterých se můžeme domnívat, že za nimi stojí vlády jiných zemí. I proto si myslím, že ty oblasti mají k sobě blízko.

Je možné, že se zaměření úřadu v budoucnu dál rozšíří?

Je pravda, že útoků na kritickou infrastrukturu tolik není, ale jestli tento útvar bude v budoucnu řešit i něco dalšího, záleží na vývoji kyberkriminality. Ale v tuhle chvíli to určitě zůstane tak, jak jsem řekl. Je to i logické a dá se to opět přirovnat k tomu, jak funguje protidrogová centrála. Pamatuji si dobu, kdy se diskutovalo, že tato centrála bude řešit veškerou drogovou kriminalitu. Jenže jsme zjistili, že to je to v praxi neproveditelné. Že je toho tolik, že se to musí řešit na úrovni obvodů, územních odborů a krajů a vrchol pyramidy, tedy protidrogová centrála, bude řešit především případy s mezinárodním přesahem. 

A tohle je podobné. Dneska se kyberkriminalita, která trápí nejvíc občany, myslím tím případy spoofingu, vishingu a dalších podvodů na internetu, řeší na úrovni obvodních a místních útvarů, protože je tam škoda v přestupkové výši. Je prostě iluzorní, že by takové případy měl řešit speciální útvar z centrální úrovně. Jiná věc je samozřejmě efektivní koordinační a metodická činnost, která má na centrální úrovni nezastupitelnou roli.

Přečtěte si také:

Ředitelství silnic a dálnic se z údajně útoku ransomwaru bude vzpamatovávat měsíce

A co třeba útok podobný tomu, který nedávno paralyzoval Ředitelství silnic a dálnic?

Je pravda, že zrovna tenhle případ si převzala NCOZ, byť ŘSD nespadá do kritické infrastruktury. Stejně tak útok na nemocnice je velkým zásahem a většina z nich pod kritickou infrastrukturu státu nespadá. Ale jestli to někdy v budoucnu bude vyšetřovat právě ten nový útvar, bych ještě nechal otevřené. Zatím to tak nastaveno není.

Bude mít ten nový útvar i oporu u státního zastupitelství? Třeba že by se někteří státní zástupci specializovali právě na tyto trestné činy?

To je otázka na státní zastupitelství, ale z náznaků, které mám, to vypadá, že to tak bude. I na státním zastupitelství si uvědomují, že míra specializace je nutná. Jdeme podobnou cestou.

Internetová kriminalita se blíží deseti procentům celkového objemu trestných činů

Policejní prezident Martin Vondrášek v polovině července řekl, že loni jste zaznamenali téměř osmnáctiprocentní nárůst kriminality páchané v prostředí internetu, přičemž kybernetická kriminalita v roce 2021 činila více než šest procent z celkového počtu všech registrovaných trestných činů. Co rostlo nejvíc?

My už můžeme komentovat i data, které máme za první půlrok 2022. A ta dokládají, že ten progres nadále pokračuje. Největší nárůst je u trestných činů, které souvisejí s platebními kartami a přístupovými údaji k nim. Nyní nás ale nejvíc trápí reverzní podvody, kdy podvodník předstírá zájem o koupi nabízeného zboží, prodávající ale tak může přijít během několika hodin o veškeré peníze.

Internetová kriminalita se dnes blíží deseti procentům celkového objemu trestných činů. Snažíme se tam napřít všechny možné síly a prostředky, ale je to poměrně složité. Většinou jde o sériově páchané trestné činy, které běží po celé Evropě a stojí za nimi často pachatelé ze zahraničí. Kvůli tomu se to neobjasňuje snadno. Nám se sice daří identifikovat a dopadnout konkrétní osoby, které lidem z účtů vybírají peníze, ale organizátoři zůstávají mimo území České republiky.

Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík (22. 8. 2022)

Autor: Policie ČR

Takže zůstávají bez trestu?

To bych neřekl, ale ta úspěšnost při jejich dopadení je přímo úměrná tomu, jak je Evropa schopna spolupracovat v rámci Schengenského prostoru, protože jediný, kdo v něm má hranice, jsou orgány vymáhající právo. Policejní spolupráce sice obvykle funguje, ale v momentě, kdy chcete obstarat důkazy a dostat nějaký případ do justiční roviny, tak každý stát postupuje podle národní legislativy. A i když se snažíme zakládat společné mezinárodní vyšetřovací týmy, tak to někdy úplně nestačí. I proto je u takových trestných činů tak nízká objasněnost.

V případě té celkové kyberkriminality je objasněnost v České republice jaká?

V případě kyberkriminality se pohybuje kolem dvaceti procent. Objasněnost celkové kriminality je asi padesát dva procent. Ale objasněnost je velmi iluzorní číslo. Skrývá se za ním hodně faktorů. Uděláte jeden pěkný, náročný případ, který zasáhne zločineckou strukturu, ale v objasněnosti se to neprojeví. A pak vyřešíte víc drobnějších podvodů a objasněnost najednou vyskočí. I kvůli tomu sledujeme u kriminality víc faktorů, objasněnost je jedním z nich, ale není rozhodně tím nejdůležitějším.

Dají se vysledovat u té obecné kyberkriminality nějaké trendy?

Příliš ne, plošně se to přelévá napříč Evropou. Pokud podvodníkům něco někde vychází, zkusí to i v dalším státě. A tam, kde se jim podaří vytvořit legalizační strukturu, tedy získat lidi, kteří vybírají podvodně vylákané peníze, jsou úspěšnější. Mimochodem, v Česku se výběrčí rekrutují hlavně z řad Čechů, i když organizátoři jsou zahraniční. A ti Češi zpočátku ani nemusí tušit, že dělají něco nezákonného, prostě jen odepíší na inzerát, který slibuje rychlý výdělek. Ale postupně jim musí být jasné, že dělají něco nezákonného.

Policie se snaží na rizika na internetu upozorňovat, dá se ale uvést nějaké základní pravidlo, jak se nenechat takto okrást?

Chovat se tak, jako v reálném životě. Taky nikomu na ulici nedáte peníze, když jde náhodou kolem vás a řekne si o ně. A zcela zásadní je, nikdy nikomu neposkytovat údaje o svých platebních kartách. Nikdy je nevyplňovat na stránky, u nichž si dobře neověříte, že skutečně patří vaší bance. Občas je to složité, protože taktika podvodníků je velmi dobře vypracovaná, pracují s psychologickými motivy, dostanou svou oběť do časové tísně. Ale vy vždy máte možnost zavolat do své banky či svému bankéři a zjistit tak, že se vás snažil někdo okrást. Stejně tak můžete zavolat na číslo 158 a ověřit si, zda vám volal skutečně někdo od policie.

Nebylo by vhodné v tomto ohledu změnit i zákon?

V odborné komunitě se shodujeme, že trestní řád z roku 1961 nemůže dobře reagovat na současné trendy v kriminalitě. Funguje proto odborná pracovní skupina, která řeší například zajišťování elektronických důkazů nebo to, jak můžeme zajišťovat cloudová úložiště. Nový trestní řád tuto oblast bude zcela jistě řešit, práce na něm v gesci ministerstva spravedlnosti intenzivně pokračují.

Ještě jedna věc. Zmiňoval jste, že většinu kyberkriminality řeší policisté na obvodech či okresech. Jsou na to vůbec připravení?

Uznávám, že je to komplikované a jedním z našich velkých úkolů je, abychom kolegy, které máme na odděleních obecné nebo hospodářské kriminality, přesvědčili, že internet je jejich další moře, ve kterém se musí naučit plavat. My jsme sice kdysi měli představu, že kyberkriminalitu budou řešit jen specialisté, ale dnes je těch případů tolik, že se s tím musíme naučit žít všichni. Specialisty dál mít budeme, ale budou na úrovni podpory, budou u sofistikovanějších věcí. 

A ten kriminalista, který byl zvyklý objasňovat krádeže vloupáním do vozidel, se prostě bude muset přizpůsobit tomu, že existují podvody na internetu, protože se tam kriminalita ve zvyšujících počtech přesouvá. A bude si muset osvojit základní dovednosti, jak proti těmto formám trestné činnosti bojovat, jak nápad efektivně zpracovat.

Věřím, že se to povede, některá krajská ředitelství dosahují v této oblasti velmi slušných výsledků. Jistou nadějí je i nová generace policistů, kteří k nám nastupují. Ti už se umí v prostředí internetu pohybovat, protože na něm vyrostli. Pokud jim poskytneme nezbytné policejní know-how, povede to ke kýženým výsledkům.