Hlavní navigace

Trendy v elektronických službách měst a obcí: klikací rozpočty i stránky pro seniory

9. 4. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Slavnostním předáváním cen vítězům včera skončil 15. ročník soutěže Zlatý erb, která hodnotí nejen nejlepší webové stránky samosprávy, ale i elektronické služby měst a obcí.

V letošním ročníku Zlatého erbu bylo do soutěže přihlášeno rekordních 189 služeb. Pohled na příčky vítězů i služby oceněné v krajských kolech nabízí zajímavý pohled na trendy, kterými jsou: personalizace pro různé skupiny návštěvníků, ať již se jedná o seniory, zdravotně postižené či uživatele mobilních telefonů; transparentnost a využití geografických informačních systémů (GIS).

Počet soutěžících v kategorii elektronické služby. Zdroj: Zlatý erb

Transparentnost 

Nejen radost z prvního místa Zlatého erbu si odneslo Nové Město na Moravě za „rozklikávací rozpočet“. Zatímco v Británii jde iniciativa „shora“ a jako dobrý příklad i pro ostatní státy slouží „Where does my money go?“, v České republice má své klikací rozpočty jen necelá třetina ministerstev a iniciativa jde tak spíše zdola, a to buď ze strany občanské společnosti (zejména Rozpočet obce a Budování státu), nebo právě od měst a obcí, které se za své hospodaření nestydí.

Rozklikávací rozpočet Nového Města na Moravě obsahuje, na rozdíl od portálu Rozpočet obce, aktuální informace včetně stavu čerpání a často poměrně detailní informace o tom, na co byly dané finance vynaloženy (např. kolik stála rekreační stezka kolem Černé skály). Přestože rozklikávací rozpočet patřil v soutěži k mým favoritům a jako porotce jsem mu přidělil plný počet bodů, určitě by šel ještě dále zlepšovat, například provázat se zveřejňováním smluv nebo s informacemi o projektech tak, aby návštěvník měl lepší představu, na jaké konkrétní záležitosti jednotlivé výdaje plynou a co vše bylo kupříkladu součástí naučné stezky kolem Černé skály. 

Spolu se zveřejňováním veřejných zakázek v Praze 8 (umístění na 3. místě krajského kola Hl. m. Prahy) pak rozklikávací rozpočet představuje zástupce využití eGovernmentu pro vyšší transparentnost veřejné správy.

Senioři a vozíčkáři 

Další silný trend ve službách samosprávy představuje přizpůsobení stránek pro specifické skupiny návštěvníků, a to zejména pro seniory a zdravotně postižené, především pro vozíčkáře. Na tento trend vsadila rovněž Praha 6, která si za službu „Bezbariérová 6“ obsahující seznam (a mapu) více než 100 objektů s popisem jejich přístupnosti pro vozíčkáře (např. upozornění na schody, úzké dveře…) odnesla z celostátního kola Zlatého erbu druhé místo. 

Pozitivem „Bezbariérové 6“ je na jednu stranu široký seznam objektů zahrnující nejen úřady a školy, ale i komerční objekty jako jsou banky či supermarkety, na druhou stranu se mi bohužel nepodařilo najít např. stanici metra Dejvická či zastávky tramvají a autobusů. Vhodným rozšířením by do budoucna mohl být rovněž přehled bezbariérových přechodů. Právě ten spolu s informacemi o přístupnosti zastávek MHD nabízí v Olomouci, jehož bezbariérové mapa ve Zlatém erbu skončila na druhém místě krajského kola. 

Mezi vítězi krajských kol si pak nešlo nevšimnout speciálních stránek pro seniory, kteří dnes představují nejrychleji rostoucí skupinu uživatelů Internetu. Zatímco v roce 2008 využívalo Internet pouze 12,9 % populace ve věku 65 – 74 let, v roce 2011 to podle Českého statistického úřadu bylo již 27,5 %. Ještě dynamičtější byl tento růst u respondentů nad 75 let, kdy došlo ke skoku z 1,7 % v roce 2008 na 5,2% v roce 2011. 

Na tento trend reagují rovněž firmy zabývající se tvorbou stránek pro města a obce, kdy do celostátního kola se hned třikrát probojovala speciální verze stránek pro seniory doprovázená možností přečtení obsahu dané stránky. 

Zatímco seniorská verze stránek ve většině případů bohužel představuje pouze graficky vyvedený rozcestník s velkými a srozumitelnými ikonami a zbytek obsahu webu již seniorským potřebám příliš uzpůsoben není, hlasové čtení je velmi zajímavou službou, která si již prošla svými porodními bolestmi (byť zejména čtení zkratek není ještě zcela ideální). Tato služba z dílny Galileo Corporation je založena na automatické syntéze řeči a vedle seniorů ji využijí rovněž zrakově postižení, pro které představuje zajímavou alternativu k tzv. pravidlům přístupnosti.

Mobilita 

Třetím dominantním trendem je bezpochyby mobilita, a to ať již se jedná o přizpůsobení stránek pro prohlížení v mobilních telefonech tak, jako například v Hradci Králové, který si z celostátního kola Zlatého erbu odnesl třetí místo, nebo vytvoření aplikace, kterou je možné stáhnout do telefonu tak, jako je tomu v případě Lanškrouna.

U této webové aplikace oceňuji jednak dostupnost pro různé platformy (vedle iOS či Android je aplikace dostupná rovněž pro Symbian či Windows Phone), stejně jako využití potenciálu služeb navázaných na aktuální lokaci uživatele. 

Rezervační systémy 

Mezi trendy v elektronických službách samosprávy lze označit rovněž rezervační systémy umožňující objednání k přihlášení vozidla na konkrétní hodinu tak, jak to nabízí např. Tišnov (1. místo za elektronickou službu Jihomoravského kraje). 

Nevýhodu těchto služeb však vidím v možnosti anonymního přihlášení bez nutnosti registrace, což může zbytečně blokovat jednak čas úředníka a zároveň dostupnost termínu pro jiné zájemce. 

Další zajímavou službou, která se dostala do finále Zlatého erbu, je e-UtilityReport od firmy Hrdlička, která nabízí hromadné podání žádosti o vyjádření k existenci technické infrastruktury všem dotčeným subjektům v místě plánované stavby. 

IPv6 a DNSSEC 

Vzhledem k tomu, že do letošního hodnocení Zlatého erbu o nejlepší stránku měst či obcí bylo zařazeno rovněž kritérium zohledňující podporu IPv6 a DNSSEC (pozn. toto kritérium nebylo hodnoceno u elektronických služeb), je zajímavé si podívat na to, jak si zde přihlášení soutěžící vedli, a to zejména při porovnání se zbytkem republiky. 

Z celkem 215 webů přihlášených do soutěže mělo svoji doménu za pomoci DNSSEC podepsáno 53 % stránek, což je o 15 procentních bodů více, než činí celostátní průměr. Podobně tomu bylo rovněž u podpory IPv6, kdy v celostátním kole byla viditelná snaha některých měst a obcí, resp. jejich webmasterů, neztratit cenné body a převést tak své DNS k jinému registrátorovi.

U IPv6 i DNSEC pak přihlášená města a obce podobně jako u elektronických služeb dokázaly, že samospráva může být dobrým příkladem při rozvoji služeb eGovernmentu a na jednotlivé trendy reagovat pružněji než některá ministerstva. 

(Ne)využití potenciálu sociálních sítí 

Při hodnocení jednotlivých webových stránek mě zarazilo, jak málo města a obce využívají potenciálu sociálních sítí. Ikonka na „základní trojku“ (Facebook, Google+ a Twitter) přitom dnes již patří k téměř standardní součásti většiny komerčních stránek.

BRAND24

U třiceti zkoumaných měst a obcí, které uspěly v krajských kolech Zlatého erbu, má na svých stránkách umístěnu ikonu odkazující na facebookový profil jen 36 % stránek, ikonu pro sdílení konkrétní stránky přes Facebook pak jen 18 %. Téměř opomenuty jsou pak sociální sítě Google+ a Twitter, na než ze svých stránek odkazuje jen jedno město a jedna obec (tj. 7 % z daného vzorku), a to za použití widgetu AddThis

Jak je vidět, objevení potenciálu sociálních sítí – ať již se to týká komunikace s občany či propagace zajímavých turistických cílů – naše města a obce teprve čeká. O vnímání sociálních sítí ze stran měst a obcí mnohé vypovídá i text umístěný na webových stránkách obce Křížany.

Přehled vítězů

Celostátní kolo:

  1. Nové Město na Moravě – rozklikávací rozpočet
  2. Praha 6 – Bezbariérová 6
  3. Hradec Králové – mobilní verze

Vítězové krajských kol:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se dlouhodobě zabývá především problematikou českého i evropského eGovernmentu. Ve sdružení CZ.NIC má na starosti projekty s veřejnou správou a rovněž evropské projekty zaměřené na IPv6 (GEN6) a vzájemné uznávání eID (STORK 2.0 a eSENS).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).