V 1:58 středoevropského času se v neděli 26. prosince 2004 u břehů indonéského ostrova Sumatra otřásla země. Ve 4:30 přílivové vlny zdecimovaly Indii a Srí Lanku, vzdálené od epicentra přes 1500 kilometrů. O necelé dvě hodiny později dorazila první vlna informací o tsunami o další tisíce kilometrů dál, ke břehům českého webu.
V 5:58 vydala ČTK první zprávu, která se automaticky objevila na webu České noviny jen o pár minut později. „Kolem osmé ranní se toho ujal editor a zpráva byla nejprve průběžně aktualizována, zpřesňovaly se počty obětí a doplňovaly další podrobnosti,“ vysvětluje šéfredaktor Českých novin Karel Petrák. Telegrafická zpráva o neštěstí se postupně objevovala na dalších zpravodajských serverech, podrobnější články však byly uveřejňovány až kolem desáté hodiny dopolední. Ve světle současného počtu obětí (nejméně 150 tisíc) vypadají neuvěřitelně první informace hovořící o tisícovce mrtvých.
Materiálů o zemětřesení bylo dost. Zpravodajské servery čerpaly z agenturních zpráv (například ČTK, AFP, Reuters, Profimedia), z otevřených zdrojů (CNN a další kanály) a některé weby (iDNES, Lidovky.cz, iZurnal.cz apod.) čerpaly i od vlastních zpravodajů v postižené oblasti. Spolu s narůstajícím počtem obětí stoupal i počet zveřejněných článků, a tak se na řadě webu objevily tématicky zaměřené speciály. Odkaz na ně je většinou nabízen na více či méně viditelném místě titulní strany, ale pouze zpravodajský server veřejnoprávního rozhlasu nabízí speciál na snadno zapamatovatelné adrese www.rozhlas.cz/tsunami.
Jinak jsou ale speciály upečeny podle stejného receptu. To se vezme souhrn všech uveřejněných článků o katastrofě, chvilku se podusí, osladí dojemnými příběhy zachráněných, osolí osudy nezvěstných a okoření amatérskými videonahrávkami přímých účastníků katastrofy (mimochodem, velmi často odkazovaným webem nabízejícím autentické videozáznamy je Asian Tsunami Videos). Díky názorným animacím tak dnes řada z nás již ví, jak po zemětřesení vznikne tsunami, které ničí jen pobřeží.
Ne všude však pejsek s kočičkou pekli dort. „Nechceme tuto katastrofu pojmout formou speciálu, který by obsahoval animace, videozáznamy a udělat z toho ‚návštěvnickou atrakci‘, která bude trhat rekordy v návštěvnosti,“ vysvětluje absenci „povodňového“ speciálu na portálu Atlas.cz jeho marketingový manažer Martin Klofanda. Překvapivě chybí speciál k asijské tragédii také na Novinkách, které se kdysi proslavily svým bezkonkurenčním speciálem k válce v Iráku.
Na žádném zpravodajském serveru nechybějí alespoň základní informace pro všechny, kteří chtějí postiženým oblastem přispět finanční částkou. Nejpopulárnější formou se staly dárcovské SMS, a to také díky tomu, že s bannery propagujícími tuto formu se v uplynulých dnech setkal snad každý internetový uživatel. „Mnozí lidé nám nabízeli svůj reklamní prostor k propagování dárcovské SMS. Často mě až dojala ‚elektronická‘ solidarita lidi. Ze strany Seznamu nám bylo nabídnuto šest milionů zobrazení, Centrum nás zase více než bannery podpořilo odkazem v sekci Doporučujeme při hledání klíčových slov (Asie, Srí Lanka apod.),“ vypočítává Edvard Miškej, správce webu nevládní neziskové organizace Adra.
Katastrofa ostatně nalákala k návštěvě Internetu i lidi, kteří se jinak spokojí se zpravodajstvím v televizi. Například Oldřich Bajer z portálu Centrum hovoří o tom, že se denní návštěvnost portálu zvýšila v průměru o deset až dvacet procent oproti normálu. Internetové vyhledávače pochopitelně také zaznamenaly zvýšenou frekvenci vyhledávání výrazů jako kupříkladu tsunami, katastrofa, Indonésie, zemětřesení nebo Thajsko, ale nejednalo se o dramatické nárůsty srovnatelné například s šílenstvím kolem jisté pornohvězdy či vycházejících popstars. Lidé totiž věděli, že nejjednodušší bude zamířit na nějaký zpravodajský server, kde se o své dojmy velmi často také dělili s ostatními návštěvníky v diskusních fórech.
Nejdříve většina diskusních příspěvků vyjadřovala solidaritu s oběťmi, diskutující se také často zabývali fenoménem tsunami a s tím souvisejícími přírodními silami. Nemalá byla i skupina, která kritizovala postup místních orgánů, ale i představitelů ČR v souvislosti se zasíláním humanitární pomoci. Užil si opravdu každý, rozsah témat se pohyboval od akademické debaty, zda psát cunami nebo tsunami, přes prožívání jednotlivých osudů postižených až po cynické výlevy diskutujících.
Tragédie v Indonésii ukázala, že katastrofy podobného rozsahu se Čechů dotýkají stejnou měrou jako kohokoli jiného na naší planetě. A to nejen proto, že tuzemské zpravodajské servery o neštěstí referovaly stejně jako zahraniční.